Hybridní hrozby – včera, dnes a zítra - pohled z Prahy

Redakce Vojenských rozhledů vám představuje článek RNDr. Pavla Štalmacha, MBA, bývalého prvního náměstka ministra obrany a předsedy Krizového štábu Ministerstva obrany, který v současné době působí jako pracovník Ministerstva obrany. Článek byl pod názvem „Hybridní hrozby – včera, dnes a zítra - pohled z Prahy“ zveřejněn v časopise Czech Industry č. 3/2018.

Další informace

  • ročník: 2018
  • číslo: 4
  • stav: Nerecenzované / Nonreviewed
  • typ článku: Ostatní / Other

Hybridní hrozby – včera, dnes a zítra - pohled z Prahy

Pavel Štalmach

HYBRIDNÍ BEZPEČNOSTNÍ HROZBY

V rámci nejrůznějších diskusí o stavu a vývoji bezpečnostního prostředí v posledních letech se stále více vyskytují pojmy jako hybridní hrozby, hybridní působení nebo hybridní konflikty a války. O těchto pojmech se často mluví jako o nových fenoménech, které stále více poznamenávají charakter dnešního i budoucího bezpečnostního prostředí.

Slovo hybridní (mimochodem tento pojem se poprvé objevil v biologii) má zcela jasný věcný význam. Hybridní znamená vzniklý smíšením nebo křížením nějakých entit podle toho, jestli výsledkem je entita složená z původních entit a zachovávající jejich původní vlastnosti nebo zcela nová entita, jejíž vlastnosti mohou být od vlastnosti původních entit odlišné i zcela nové. Proces hybridizace může probíhat  a také reálně probíhá v nejrůznějších přírodních i společenských systémech jako jedna z důležitých procesních optimalizačních metod v rámci evolučního vývoje.

Bezpečnostní prostředí je takové prostředí, jehož vývoj určují bezpečnostní aktéři, kteří prostřednictvím vytváření a nasazení bezpečnostních hrozeb či bezpečnostních protiopatření negativně nebo pozitivně ovlivňují míru ohrožení (stability, fungování, existence) prvků v prostředí či dokonce celého prostředí a tím realizují své zájmy. I v rámci bezpečnostního prostředí mohou probíhat nejrůznější hybridizační procesy, jejichž obecným cílem je vytváření takových efektivních asymetrií, bez nichž nelze dosáhnout požadovaného stavu bezpečnostního prostředí.

V rámci bezpečnostního prostředí probíhají hybridizační procesy především na 2 základních úrovních (tab. č. 1):

  • na úrovni bezpečnostních aktérů a jejich zájmů, které realizují prostřednictvím změn stavu bezpečnostního prostředí;
  • na úrovni bezpečnostního působení, které je vytvářeno prostřednictvím vytvářených bezpečnostních schopností a jejich nasazení (bezpečnostní činnosti).

Tabulka č. 1: Hybridní struktury v rámci bezpečnostního prostředí

 

1 forma bezpečnostního působení

2 a více společně realizovaných forem bezpečnostního působení

1 bezpečnostní aktér

Jednoduché (generické) hrozby

Hybridní působení bezpečnostního aktéra

2 a více bezpečnostních aktérů

Bezpečnostní působení hybridního aktéra

Hybridní hrozby

V rámci hybridního bezpečnostního působení se v bezpečnostním prostředí kombinují nejrůznější nástroje (formy) bezpečnostního působení schopné způsobit změnu stavu bezpečnostního prostředí, zejména pak:

  • vojenské (bezpečnostní) nástroje;
  • politické nástroje;
  • ekonomické nástroje;
  • civilní nástroje;
  • informační (a dezinformační) nástroje.

Jejich vzájemné kombinování se provádí tak, aby díky optimální volbě vzájemné synchronizace a dynamické intenzity bylo dosaženo maximálního efektu bezpečnostního působení.

Hybridizace bezpečnostního prostředí není ničím novým, probíhá v něm odjakživa (např. společné působení vojenských jednotek a lidových milicí, hybridní působení zpravodajských služeb, fungování mezinárodních bezpečnostních resp. vojenských aliancí atd.). V průběhu historie se samozřejmě různě měnily formy, rozsah a dynamika hybridizace.

Historicky se vyvíjející hybridizaci bezpečnostního prostředí významně ovlivnil jak obsah bezpečnostních střetů, tak i technologický vývoj a jeho implementace v prostředcích hybridního bezpečnostního působení.

Na rozdíl od historických střetů o území, suroviny či obchodní příležitosti se hlavním cílem budoucích bezpečnostních střetů stane prostor životních příležitostí. Hlavním cílem bezpečnostního působení bude stále méně ničení nějakých materiálních aktiv a stále více především účelové ovládnutí chování jejich vlastníků či uživatelů.

Na rozdíl od silových letálně vedených bezpečnostních střetů se hlavní formou vedení bezpečnostních střetů stane vedení střetů v neletálním, často dokonce i jen virtuálním, prostředí. Časově omezené bezpečnostní především materiální střety se budou stále více měnit na permanentní nemateriální informačně-psychologické střety (válka vjemů).

Hlavními důvody pro měnící se úroveň hybridizace bezpečnostního prostředí byly a nadále především budou:

  • rostoucí cena materiálních bezpečnostních střetů;
  • rostoucí počet obětí bezpečnostních střetů;
  • rostoucí společenská neochota nést přímé následky bezpečnostních střetů.

V historickém kontextu lze vysledovat i některé základní trendové změny ve vyvíjejícím se bezpečnostním prostředí generované jeho stále větší hybridizací – viz. následující tabulka (tab. č. 2).  

Tabulka č. 2:  Vývoj hybridizace bezpečnostního prostředí (hlavní trendy)

Minulost

Dnešek

Budoucnost

Propojování zájmů zejména nestátních bezpečnostních aktérů

Účelová propojení bezpečnostních aktérů

Přímé bezpečnostní působení (zničení)

Převaha vojenských schopností a činností

Převaha materiálních prostředků bezpečnostního působení

Propojování zájmů zejména státních bezpečnostních aktérů

Operační aliance bezpečnostních aktérů

Přímé bezpečnostní působení a bezpečnostní ovlivňování

Rovnováha vojenských a nevojenských schopností činností

Kombinace materiálních a nemateriálních prostředků bezpečnostního působení

Propojování zájmů státních a nestátních aktérů

Strategické aliance bezpečnostních aktérů

Bezpečnostní ovlivňování (rozklad)

Převaha nevojenských schopností a činností

Převaha nemateriálních prostředků bezpečnostního působení

ELIMINACE HYBRIDNÍCH BEZPEČNOSTNÍCH HROZEB

Eliminace hybridních bezpečnostních hrozeb (ale i pouze hybridního bezpečnostního působení) probíhá sice stejným procesem jako u jednoduchých bezpečnostních hrozeb, ale musí se vyrovnat se všemi specifiky vytváření a působení hybridních bezpečnostních hrozeb.

Eliminace každé bezpečnostní hrozby je založena na její identifikaci, na vytvoření adekvátních bezpečnostních schopností pro zajištění její eliminaci (pro ochranu a obranu) a na efektivním nasazení těchto schopností k zajištění její eliminace. Specifičnost hybridních bezpečnostních hrozeb a jejich působení (strukturální složitost) především vždy vyžaduje hybridní eliminaci – a to jak z pohledu vytvářených bezpečnostních systémů, tak i z pohledu tvorby relevantních bezpečnostních schopností a činností pro řešení mimořádných a krizových situací vyvolaných hybridními bezpečnostními hrozbami (tab. č. 3).

Tabulka č. 3:  Eliminace hybridních bezpečnostních hrozeb

Úroveň působení bezpečnostních hrozeb

Eliminace jednoduchých bezpečnostních hrozeb

Eliminace hybridních bezpečnostních hrozeb

Mimořádné situace

Standardní bezpečnostní systémy

Systémy pro eliminaci hybridních hrozeb

Krizové situace

Systémy pro eliminaci krizových situací

Systémy pro eliminaci hybridních hrozeb

Dnešní bezpečnostní praxe ukazuje, že:

  • v situacích, kdy hybridní bezpečnostní působení nedosáhne úrovně vzniku krizových situací, ale pouze úrovně vzniku mimořádných událostí, nejsou standardní bezpečnostní systémy schopny zajistit adekvátní eliminaci takového působení;
  • v situacích, kdy hybridní bezpečnostní působení dosáhne úrovně krizových situací, není možné zajistit adekvátní eliminaci takového působení bez významného prohloubení míry integrity a integrability v rámci standardních bezpečnostních systémů, zejména pak v oblasti jejich řízení.

Bez vytvoření nových adekvátních „hybridních bezpečnostních struktur“ není reálné zajistit efektivní eliminaci hybridních bezpečnostních hrozeb resp. eliminaci hybridního bezpečnostního působení.

Výše uvedené tvrzení je možné dokumentovat i již nabytými zkušenostmi z dosavadní realizace opatření v oblasti identifikace hybridních bezpečnostních hrozeb. Identifikace hybridních bezpečnostních hrozeb (tj. identifikace konkrétních hybridních struktur a jejich vlastností) je vždy primárním a neopominutelným krokem z pohledu jejich následné eliminace. Identifikace a evaluace běžných jednoduchých bezpečnostních hrozeb se provádí prostřednictvím standardních zpravodajských činností realizovaných relevantními zpravodajskými či dalšími bezpečnostními institucemi.

Identifikace a evaluace hybridních bezpečnostních hrozeb vyžaduje provádění adekvátních zpravodajských činností v podstatně širším prostoru pro hledání koincidence mezi různými ději v různých relevantních prostředích (strategické, operační, bezpečnostní).

Dnes jsou tyto zpravodajské činnosti realizovány převážně v sektorové formě. Shromažďování a adekvátní koincidenční a kontextová analýza informací nezbytná pro identifikaci a evaluaci hybridních bezpečnostních hrozeb se dnes ukazuje jako největší procesní problém v oblasti eliminace hybridních bezpečnostních hrozeb. Ukazuje se i fakt, že jednoduchá koordinace resp. integrace existujících zpravodajských či dalších bezpečnostních institucí v národním nebo mezinárodním měřítku je často procesně velmi složitá (bezpečnost informací, mocenské či politické problémy) a efektivnost takového postupu je velmi malá. Bez vytvoření dostatečně „hybridních“ nových identifikačních a evaluačních struktur v rámci existujících bezpečnostních systémů tento stav ale zjevně nezměníme (tab. č. 4)..

Tabulka č. 4: Model procesní „hybridní“ struktury pro identifikaci a evaluaci hybridních bezpečnostních hrozeb

Hybridní struktura

Sektorová struktura – FUSION CELL

Datová struktura

Identifikace koincidencí (hybridních struktur)

Identifikace bezpečnostních událostí

Shromažďování a anonymizace dat (ochrana zdrojů)

HYBRIDNÍ BEZPEČNOSTNÍ HROZBY A ČESKÁ REPUBLIKA

Česká republika (jako novodobý nástupce československého státu vzniklého v roce 1918) se po svém vzniku v roce 1993 stala novým samostatným prvkem globálního bezpečnostního prostředí, a tím také objektem i subjektem jeho probíhající hybridizace.

Vzhledem ke geografickému, ekonomickému i politickému zakotvení Česká republika je a jistě i dále bude předmětem nejenom různého konkrétního hybridního bezpečnostního působení různých bezpečnostních aktérů, ale i předmětem konkrétního bezpečnostního působení velmi komplexních hybridních aktérů. V rámci strategických dokumentů České republiky i mezinárodních institucí, jejichž je Česká republika členem, lze nalézt řadu explicitních vyjádření o nutnosti zajištění efektivní eliminace hybridních bezpečnostních hrozeb. Lze také sledovat různé pokusy o implementaci různých konkrétních aktivit zaměřených na tvorbu schopností využitelných v rámci procesu eliminaci hybridního bezpečnostního působení resp. hybridních bezpečnostních hrozeb.

Asi nejvýznamnější tlak na implementaci řešení problematiky hybridních bezpečnostních hrozeb působících na Českou republiku vytvořil Audit národní bezpečnosti, provedený v roce 2016 a na něj navazující akční plán další optimalizace bezpečnostního systému České republiky. V akčním plánu je problematice hybridních bezpečnostních hrozeb věnována celá jedna samostatná kapitola, v níž je specifikováno 13 konkrétních kroků (cílů) zaměřených především na zajištění adekvátních bezpečnostních schopností pro efektivní eliminaci hybridních bezpečnostních hrozeb.

V České republice, stejně jako u řady dalších států, je základním problémem zajištění odolnosti vůči působení hybridních bezpečnostních hrozeb realizace takových konkrétních kroků, které by tuto odolnost dokázaly reálně ovlivnit a přiměřeně zvýšit. Přitom je nutné si uvědomit, že tyto kroky musí učinit aktuálně právě především státy, nikoliv mezinárodní instituce, a to proto, že:

  • předmětem hybridního působení jsou dnes především státy a jejich aktiva;
  • většina potřebných schopností k eliminaci hybridních hrozeb stejně musí vzniknout na úrovni států (v rámci mezinárodních institucí může pak dojít k jejich koordinaci resp. integraci).

V České republice je v současné době klíčovým a zlomovým krokem v oblasti řešení problému eliminace hybridních bezpečnostních hrozeb vytvoření adekvátního procesního mechanismu schopného reálně identifikovat a evaluovat konkrétní hybridní bezpečnostní hrozby působící na Českou republiku – což je mimochodem i první úkol v kapitole akčního plánu k Auditu národní bezpečnosti, která se zabývá problematikou hybridních bezpečnostních hrozeb. Tento proces, vycházející ze sběru širokého spektra relevantních dat i informací, musí zajistit takové zpravodajské informace, které především umožní racionální a efektivní rozhodování (a následné plánování) o konkrétním způsobu eliminace identifikované hybridní bezpečnostní hrozby. Teprve, až takový proces bude popsán, je totiž smysluplné a prakticky možné přemýšlet o jeho zdrojovém, institucionálním a právním rámci. Zde je i stále více zjevné, že pokud se co nejdříve nepodaří těmto krokům dát potřebný projektový charakter, bude Česká republika z hlediska vytváření své odolnosti proti hybridním bezpečnostním hrozbám stále v bodě nula.

Pokud již bude možné identifikovat konkrétní hybridní bezpečnostní hrozby působící na Českou republiku, bude možné i přistoupit k jejich eliminaci. Pak bude velmi důležité, jaká bude úroveň konkrétního hybridního bezpečnostního působení na Českou republiku.

V případě, že hybridní bezpečnostní působení bude pouze na úrovni vzniku mimořádných událostí, bude muset jeho eliminaci zajistit standardní bezpečnostní systém České republiky.

V případě, že hybridní bezpečnostní působení povede až ke vzniku krizových situací, bude muset jeho eliminaci zajistit specifický systém krizového řízení vytvořený nad standardním bezpečnostním systémem České republiky.

V obou dvou případech bude ale nutné:

  • adekvátně optimalizovat existující schopnosti využitelné k eliminaci hybridního bezpečnostního působení, které jsou k dispozici v rámci bezpečnostního systému České republiky;
  • doplnit bezpečnostní systém České republiky o nové schopnosti využitelné k eliminaci hybridního bezpečnostního působení, které zatím nejsou k dispozici v rámci bezpečnostního systému České republiky;
  • doplnit systém řízení bezpečnostního systému České republiky o adekvátní složky operačního řízení, které zajistí při všech stavech bezpečnostního prostředí nezbytnou úroveň koordinace a integrace činností v rámci procesu eliminace hybridního bezpečnostního působení (adekvátní hybridnost bezpečnostních protiopatření).

K naplnění takových výše uvedených kroků bude jistě vhodné využít i již existující rámec aktuálně probíhající optimalizace procesu zajišťování obrany České republiky v rámci implementace Ústředního plánu obrany státu nebo plánované optimalizace zpravodajského systému České republiky atd.

Bylo by ale i skvělé, kdyby se ve veřejném prostoru v České republice brzo objevil i nějaký „PAN HYBRID“ (např. v roli „národního bezpečnostního poradce“, jak předpokládá v souvislosti s aktivitami v boji proti hybridním hrozbám generální tajemník NATO), schopný všechny další kroky adekvátně prezentovat a prosazovat.      

1 komentář

  • Odkaz Komentáře 27. 12. 2018 15:40 napsal(a) Karel Kozák

    Str. 161 Hybridní hrozby – včera, dnes a zítra – pohled z Prahy
    RNDr. Pavel Štalmach, MBA

    Krátký článek v českém jazyce. Je náročný na čtení a porozumění. Podrobně rozebírá současný fenomén, hybridizaci. Uvádí definici hybridní hrozby, historický vývoj hybridizace bezpečnostního prostředí. Ukazuje na důvody změn ve způsobech vedení války. Do popředí se dostávají možnosti informačně psychologických střetnutí.
    Z hlediska zpracování textu. V tabulkách č. 1, 2, 3, 4 by bylo vhodné názvy sloupců zarovnat na střed. Tím se zvýší estetičnost zpracování dokumentu.
    Kladem je, že v tomto dokumentu, i když krátkém, nejsou překlepy a jiné nedostatky. Má pouze informativní charakter.

    Nahlásit

Zanechat komentář