Dlouhodobé monitorování aktuálního tělesného stavu populace s důrazem na příslušníky Armády České republiky

Znalost aktuálního tělesného stavu vojáků je považována za nutnou podmínku pro efektivní výběr na pracovní pozice vojenských profesionálů a získaná data o jeho změnách jsou cennou zpětnovazební informací o kvalitě a směřování výcviku. Cílem tohoto článku je seznámit čtenáře s některými výsledky dlouhodobého testování vojáků Armády České republiky (AČR) získanými v rámci výzkumné činnosti CASRI (Vědeckého a servisního pracoviště tělesné výchovy a sportu). Vybrané výsledky jsou v článku uvedeny v kapitolách postupně podle etapy výzkumu a podle zacílení na zkoumanou problematiku nebo na sledovanou skupinu.

Další informace

  • ročník: 2010
  • číslo: 4
  • stav: Recenzované / Reviewed
  • typ článku: Vědecký / Research

1. Úvod

CASRI jako jediné vědecké pracoviště v rámci ČR provádí již od roku 1993 dlouhodobé rozsáhlé testování tělesného stavu populace ČR s důrazem na příslušníky AČR. Svoji výzkumnou činnost zaměřuje na monitoring vojáků v základním výcviku, studentů a posluchačů vojenských škol a příslušníků dalších útvarů a zařízení resortu obrany s důrazem na vojáky vysílané do zahraničních bojových misí. Celkový počet zkoumaných osob do současnosti činí přibližně 17 500.

Sledování osob obsahuje testovací baterii standardizovaných testů sledující základní zdravotní a zdatnostní ukazatele, která byla aplikována na rozsáhlý vzorek populace z různých demografických skupin. Je založeno na komplexním screeningu řady paramentů. Celá testovací baterie je sestavena tak, aby byla mobilní a bylo možné jednoduchým, rychlým a ekonomicky nenákladným způsobem sledovat aktuální tělesný stav testovaných osob. Je-li to technicky možné, jsou zjištěné ukazatele poskytovány těmto osobám, případně nadřízeným orgánům.

Důvody k vytvoření metodiky screeningového posuzování aktuálního stavu organismu, byly následující:

  • potřeba monitorování aktuálního stavu, protože znalost aktuálního tělesného stavu je nezbytnou podmínkou pro vytvoření odpovídajícího cvičebního programu,
  • snaha informovat vyšetřované osoby o jejich aktuálním tělesném stavu včetně doporučení na zlepšení a v případech, kdy dojde k nálezu vážnějších zdravotních problémů, doporučení návštěvy odborného lékaře a tím zvýšit zájem o svůj zdravotní stav a podpořit sebepéči,
  • minimalizace ekonomických nákladů a administrativní náročnosti použitím efektivních metod sběru dat a jednoduchých standardních testů s vysokou výpovědní hodnotou.

2. Použité metody

Použitá testovací baterie může být schematicky rozdělena do čtyřech oblastí:

  • Data získaná z dotazníků:
    osobní údaje, věk, pohlaví, index pohybové aktivity, demografické informace, nemoci a zranění, kouření, dědičné dispozice,
  • Antropometrie [1] a apexe [2]:
    tělesná výška a hmotnost, podkožní tuk, svalová hmota, index tělesné hmotnosti (BMI) [3], poměr mezi pasem a boky (WHR) [4] a obvody dalších tělních segmentů, aktivní tělesná hmotnost [5], somatotyp [6], svalové dysbalance [7],
  • Biochemie:
    lipidový profil [8], glukóza, hematokrit [9], hemoglobin,
  • Fyziologie:
    vitální kapacita plic, krevní tlak, klidová tepová frekvence, síla stisku ruky, pracovní kapacita při jízdě na bicyklovém ergometru (zátěžový test W170).

Zátěžový test W170 byl prováděn na bicyklovém ergometru CATEYE EC-1600a vyjadřuje pracovní kapacitu lidského organismu při 170 tepech na minutu. Byla vypracována metodika umožňující používat až 6 ergometrů paralelně. Test trvá 15 minut včetně instruktáže, úpravy ergometru podle dispozic testované osoby a následného vyhodnocení testu.

Test je důležitým parametrem při rozhodování o úrovni fyzické zdatnosti osob. Test W170 byl postaven tak, že individuální tepová frekvence klienta určuje velikost zátěže, která tak bezprostředně odpovídá jeho aktuálnímu tělesnému stavu. Stanovením limitu cílové tepové frekvence v příslušných časových intervalech je volitelným způsobem řízena rychlost nárůstu odpovídající zátěže s ohledem na hysterézi tepové frekvence [10]. Tímto způsobem jsou zajištěny podklady pro stanovení hodnoty W130, W150 i W170. Tyto hodnoty představují standardizovanou pracovní kapacitu vyjádřenou ve wattech při tepové frekvenci 130, 150 a 170 tepů za minutu. Na závěr testu proband realizuje jízdu se sníženou zátěží, kde se sleduje dynamika poklesu tepové frekvence.

Celý proces sběru dat začíná vyplněním dotazníku, který umožní získat základní personální údaje o vyšetřované osobě, anamnestická data, dřívější onemocnění, zranění, dědičné dispozice, apod. Po vyplnění dotazníku vyšetřovaná osoba absolvuje měření krevního tlaku, srdeční frekvence, vitální kapacity plic, dynamometrické měření síly stisku ruky, apod. Následuje antropometrické měření (podkožní tuk, obvody segmentů, atd.). Poslední částí baterie je submaximální zátěžový test na bicyklovém ergometru (W 170).

Testování (včetně vyplňování dotazníku) trvá přibližně jednu hodinu. Testová baterie umožňuje proudovou metodou testovat až 24 osob za hodinu a až 150 za den.

Statistické zpracování dat bylo provedeno v programu Statistica CZ verze 7. Použit byl t-test pro nezávislé respektive závislé výběry.

3. Výsledky a diskuze

3.1 Porovnání výsledků civilní a vojenské populace do roku 2007

V této studii bylo provedeno porovnání vojenské a civilní populace v tělesných parametrech (BMI, WHR, tělesná váha, množství tělesného tuku, množství svalové hmoty a somatotyp), výkonových parametrech (síla stisku rukou a výkonu na bicyklovém ergometru-W170) a v riziku srdečně-cévních onemocnění. [14]

Předpokládali jsme, že vojenská populace bude ve srovnání s civilními osobami dosahovat lepších výsledků ve všech sledovaných oblastech. Stejně tak jsme očekávali, že bude patrný rozdíl mezi muži a ženami zejména ve skladbě těla a v tělesné výkonnosti. [11] Důvodem je fakt, že ve vojenském prostředí na různých organizačních úrovních je prováděn pravidelný fyzický trénink pod odborným vedením formou tělesných cvičení nejen v rámci předmětu tělesná výchova, ale i v některých dalších předmětech základní a bojové přípravy (pořadová, střelecká, taktická apod.).

Do 1. července 2007 byla získána data od 15133 osob (12002 mužů a 3131 žen, 5511 civilních osob a 9622 vojáků). Podrobný popis souboru je zobrazen v tab. 1 a na obr. 1 a 2.

Povolání

n

Povolání

n

■ studenti

2438

■ vojenská základní služba

2181

- základní škola

409

- Hradní stráž

38

- střední škola

1176

- strážní jednotky

443

civilní

743

- bojové jednotky

758

vojenská

433

-jiné

942

- vysoká škola

853

■ profesionální vojáci

4034

civilní

255

- Ministerstvo obrany

611

vojenská

598

- štáby

836

■ pracující

4104

- bojové jednotky

1053

- manuálně pracující

1221

- piloti

82

- manažérské pozice

197

- jiné

1452

- administrativa

853

■ voják v základním výcviku

2376

- učitel

105

celkem

15133

- jiné

1728

   
   

muži

12002

   

ženy

3131

Tab. 1: Počet vyšetřených osob dle zaměstnání

018-obr1-op

018-obr2-op

Obr. 1 a 2: Počty probandů v jednotlivých letech a věkové rozložení souboru.

Výsledky porovnání jednotlivých vybraných parametrů vyšetřených osob vzhledem k věku a pohlaví jsou uvedeny v obrázcích 3–19. Vzhledem ke statisticky nevýznamnému počtu testovaných žen-vojákyň, nejsou v této části článku ženy porovnávány.

018-obr3-op

018-obr4-op

018-obr5-op

018-obr6-op

018-obr7-op

018-obr8-op

018-obr9-op

018-obr10-op

Z obrázků 3–10 zobrazující data o struktuře těla sledovaných osob (tělesná váha, BMI, WHR, množství tělesného tuku a svalové hmoty a somatotyp) je patrné, že muži civilisté a muži vojáci ve věku do cca 25 roků dosahují téměř shodné výsledky. Rozdíly se projevují až kolem třicátého roku věku. Zajímavé je sledovat výkyvy množství tuku a změny somatotypu endomorf u vojáků, kde s rostoucím věkem mají vyšší podíl než civilisté. Naopak svalové hmoty mají vojáci mnohdy méně.

Výsledky úrovně vytrvalosti vyjádřené v obrázcích 11–13 (W 170, W170/kg a uklidnění ve 3. minutě) ukazují na vyšší výkonnost vojáků po 25. roku věku.

018-obr14-op

018-obr15-op

Z obrázků 14 a 15 vyplývá, že síla stisku levé i pravé ruky je u vojáků téměř shodná jako u civilních mužů.

018-obr16-op

018-obr17-op

018-obr18-op

018-obr19-op

Z obrázků 16–19 je patrné, že kardiovaskulární rizika u mužů jsou stejná po celou dobu, a to bez rozdílu jejich profese.

Výsledky potvrzují, že obecné vývojové trendy měřených parametrů v závislosti na věku jsou v souladu s údaji uváděnými v literatuře. Ukazují se zřejmé rozdíly mezi muži a ženami zejména ve skladbě těla a v tělesné výkonnosti. Obezita vzrůstá s věkem a kritické hodnoty dosahuje okolo čtyřiceti let věku. Nárůst krevního tlaku se zrychluje ve čtyřiceti pěti letech. Vrchol silových schopností a zdatnosti je okolo dvacátého pátého roku věku a pak následuje pomalý trvalý pokles.

Výsledky dokládají, že stav populace je v mnoha ohledech alarmující. Obecné zdraví se začíná zhoršovat ve věku třiceti pěti let. Přestože jsme předpokládali, že vojenská mužská populace vykáže ve většině ukazatelích lepší výsledky, nepodařilo se nalézt staticky významné rozdíly mezi těmito dvěma soubory. I když se uchazeči o vojenské povolání rekrutují ze zdrojů civilních osob a tudíž je logické, že se de facto jedná o stejné osoby, lze předpokládat, že výcvik vojsk by měl vést k určitému odlišení civilní a vojenské populace. Na druhou stranu je nutné přiznat, že vzorek civilní populace je převážně získán na základě dobrovolnosti a tudíž se testování účastní spíše osoby s aktivním zájmem o vlastní zdraví, zatímco u vojenské populace je mnohem vyšší podíl osob, které testování absolvují v rámci zaměstnání a tedy nedobrovolně. Vzhledem k podílu dobrovolníků účastnících se testování lze předpokládat, že stav obou populací je ve skutečnosti spíše horší než zjištěný

3.2 Porovnání bojových a nebojových jednotek Armády České republiky

V této studii byly porovnány vybrané vzorky vojáků zařazených do bojových jednotek (mechanizované prapory, n = 303) s vojáky nebojových útvarů za stejné období (vojáci v základním výcviku, Čestná stráž AČR, logistika apod., n = 5964). Zároveň byla z bojových jednotek vybrána skupina elitních vojáků (průzkumná družstva, n = 35) a ta byla porovnána s ostatními vojáky bojových jednotek. Předpokládali jsme, že vojáci elitní jednotky budou vykazovat lepší výsledky ve většině parametrů než ostatní vojáci bojových útvarů a analogicky vojáci bojových útvarů budou mít lepší výsledky než ostatní vojáci, u nichž se nepředpokládá plnění úkolů v bojových podmínkách [12]. Vycházeli jsme z obsahu výcviku stanoveného programy přípravy a pracovní náplně jednotlivých vojenských specializací.

Pro srovnání byla použita data pouze mužů, protože počet žen v bojových jednotkách, které absolvovaly test, bylo velmi málo (n =3).

Parametry jsme rozdělili do čtyřech skupin, přičemž některé parametry se vyskytují ve více skupinách:

  • parametry související s vytrvalostními schopnostmi (% tuku, systolický krevní tlak, diastolický krevní tlak, WHR, W130, W130/kg, W150, W150/kg, W170, W170/kg, uklidnění TF ve druhé minutě),
  • parametry související se silovými schopnostmi (tělesná hmotnost, obvod bicepsu, obvod stehna, síla stisku ruky),
  • parametry týkající se skladby těla (% tuku, % svalstva, BMI, obvod pasu, kožní řasa na břiše),
  • parametry zvyšující riziko srdečně-cévních onemocnění (KVO) (WHR, systolický TK, diastolický TK, kouření, index rizika srdečně-cévních onemocnění RISKO).

Tab. 2 ukazuje srovnání průměrné hodnoty bojových a nebojových jednotek ve vybraných parametrech a kritickou hladinu statistické významnosti (p).

parametr

průměr

bojové jednotky (n=303)

průměr

nebojové jednotky

(n= 5964)

p

věk (roky)

28,1

25,8

0,000

hmotnost (kg)

83,0

80,1

0,000

obvod stehna (cm)

54,7

53,6

0,000

BMI

26,0

24,9

0,000

tuk %

14,5

13,5

0,000

kožní řasa břicho (mm)

15,6

13,8

0,000

obvod bicepsu (cm)

33,9

32,9

0,000

svalstvo %

40,7

40,3

0,209

obvod pasu (cm)

87,6

85,1

0,000

WHR

0,881

0,870

0,001

systolický tlak (mmHg)

143

135

0,000

diastolický tlak (mmHg)

78,6

75,2

0,000

počet vykouřených cigaret (ks)

4,31

3,02

0,000

RISKO

23,4

22,3

0,000

síla stisku pravé ruky (kg)

53,3

51,0

0,000

síla stisku levé ruky (kg)

51,4

49,0

0,000

W130 (W)

143

141

0,563

W130/Kg (W/kg)

1,74

1,78

0,245

W150 (W)

193

196

0,370

W150/Kg (W/kg)

2,35

2,46

0,001

W170 (W)

237

240

0,255

W170/Kg (W/kg)

2,88

3,02

0,000

uklidnění Tf 2. minuta (%)

81,2

79,8

0,000

Tab. 2: Srovnání bojových a nebojových jednotek ve vybraných parametrech.

Ze zjištěných výsledků testovaných jednotek vyplývá , že z celkového pohledu není mezi bojovými jednotkami a jednotkami nebojovými výrazného rozdílu. Pouze v některých parametrech, které lze považovat za indikaci silových schopností nebo předpokladů pro silové výkony byly bojové jednotky lepší. Naopak horší jsou v parametrech týkajících se skladby těla a rizika KVO (viz tab. 3).

bojové jednotky lepší

stejné

bojové jednotky horší

obvod stehna

svalstvo %

BMI

obvod bicepsu

W130

tuk %

síla stisku levé ruky

W130/kg

kožní řasa břicho

síla stisku pravé ruky

W150

obvod pasu

 

W170

WHR

 

W150/kg

 
 

W170/kg

 
 

uklidnění TF 2. min.

 
 

počet vykouřených cigaret

 
 

systolický tlak

 
 

diastolický tlak

 
 

RISKO

 

Tab. 3: Srovnání bojových a nebojových jednotek ve vybraných parametrech.

Obdobně jsme porovnali bojové jednotky a elitní jednotku plnící úkoly v zahraničních misích (viz tabulka 4). Poslední sloupec (p) vyjadřuje kritickou hladinu statistické významnosti.

parametr

bojové jednotky

(n = 268)

elitní jednotky

(n = 35)

p

věk (roky)

28,0

28,9

0,342

hmotnost (kg)

83,1

81,7

0,485

obvod stehna (cm)

55,0

52,4

0,001

obvod bicepsu (cm)

34,0

33,7

0,606

obvod pasu (cm)

87,9

85,0

0,053

tuk %

14,4

14,8

0,559

BMI

26,0

25,5

0,294

kožní řasa břicho (mm)

15,6

15,5

0,949

svalstvo %

41,0

39,1

0,007

WHR

0,884

0,854

0,000

systolický tlak (mmHg)

143

138

0,127

diastolický tlak (mmHg)

79,2

74,2

0,005

počet vykouřených cigaret (ks)

4,53

2,58

0,111

RISKO

23,4

23,2

0,742

síla stisku levé ruky (kg)

51,4

51,2

0,896

síla stisku - pravé ruky (kg)

53,6

52,2

0,301

W130

142

152

0,230

W130/kg

1,72

1,87

0,148

W150

191

210

0,033

W150/kg

2,32

2,58

0,014

W170

234

255

0,021

W170/kg

2,85

3,13

0,012

uklidnění TF 2. minuta (%)

81,3

80,5

0,433

Tab. 4: Srovnání bojových jednotek s elitní jednotkou ve vybraných parametrech.

Tabulka 5 ukazuje, že elitní jednotka dosáhla lepších výkonů v parametrech ukazujících na vytrvalostní předpoklady. Avšak není mezi mimi rozdíl ve skladbě těla, silových dispozicích ani riziku KVO.

elitní lepší

stejné

elitní horší

WHR

tuk %

obvod stehna

diastolický tlak

BMI

svalstvo %

W130

kožní řasa břicho

 

W130/KG

obvod bicepsu

 

W150

obvod pasu

 

W150/KG

systolický tlak

 

W170

počet vykouřených cigaret

 

W170/kg

RISKO

 
 

síla stisku levé ruky

 
 

síla stisku pravé ruky

 
 

uklidnění TF – 2. minuta

 

Tab. 5: Srovnání bojových jednotek s elitní jednotkou ve vybraných parametrech.

Výsledky jsou do značné míry překvapivé. Ukazuje se, že vybraní elitní vojáci se zřejmě při výcviku věnují více rozvoji vytrvalosti (ať již cíleně nebo zprostředkovaně např. při taktické přípravě) než vojáci bojových jednotek. V ostatních parametrech jsou na tom obě porovnávané skupiny stejně. Překvapivé je i to, že vojáci bojových jednotek jsou horší v parametrech skladby těla (vyšší míra podkožního tuku, vyšší riziko kardiovaskulárních onemocnění v budoucnosti) než vojáci „úřednických profesí". U vojáků bojových jednotek jsme zjistili lepší pouze silové předpoklady.

Přestože statisticky se zdají být rozdíly ve výsledcích významné, věcně vzato se nejedná o výrazné rozdíly. Například W170/kg bojových jednotek činí 2,85 W/kg a elitní jednotky 3,13 W/kg. I když statisticky se jedná o rozdíl významný na hladině pravděpodobnosti p = 0.012, ve skutečnosti se jedná o 0,28 W/kg, přičemž hodnoty okolo 2,8–3,0 W/kg nejsou nijak vysoké a odpovídají průměru populace v ČR pro stejný věk a pohlaví.

Na druhou stranu může být logické, že vojáci vykazují stejné výsledky jako ostatní populace ČR. Jsou vybíráni z běžné populace a jejich životní styl není příliš odlišný. Je otázkou, zda AČR potřebuje vojáky lepších parametrů než běžná populace, když její příslušníci své úkoly plní a v zahraničních misích jsou hodnoceni převážně kladně. Pokud ano, bylo by nutné příčiny hledat ve výběru (vybírat rekruty s vyšší vstupní tělesnou výkonností) nebo ve výcviku (optimalizací výcvikových metod).

3.3 Sledování aktuálního tělesného stavu vojáků v základním výcviku

Dynamika aktuálního stavu organizmu ukazuje na míru efektivity absolvovaného výcviku a je cennou informací dokládající vhodnost či přiměřenost aplikovaných tréninkových metod. Z tohoto pohledu se jeví jako účelné studovat různé formy a metody výcviku a porovnat jejich vliv na vybrané parametry aktuálního stavu. Proto jsme v letech 2004–2009 realizovali rozsáhlé testování vojáků v základním výcviku, kdy jsme u 1706 osob (1466 mužů a 240 žen) provedli opakované testování aktuálního stavu na začátku tříměsíčního základního výcviku (ZV) a na jeho konci. [13]

Pro účely tohoto článku byla použita pouze data osob, které absolvovaly testovou baterii na začátku ZV (v prvním týdnu) i na jeho konci (v posledním týdnu). Osoby, které ZV nedokončily, byly z hodnocení vyloučeny.

Předpokládali jsme, že výsledky testovaných osob na konci ZV budou vzhledem k fyzické náročnosti výcviku významně lepší než na jeho počátku tj. krátce po přechodu z civilního způsobu života kde u většiny „nováčků" chybí systematický řízený fyzický trénink.

Porovnání aktuálního stavu na začátku a na konci ZV ukázalo převážně pozitivní trendy a odpovídá předpokladům. Tabulka 6 ukazuje, že v průběhu tříměsíčního ZV došlo ke statisticky významnému snížení podkožního tuku o 1 kg (p=0,000), přičemž se nezměnilo množství svalové tkáně, došlo k poklesu krevního tlaku (p=0,000), významně se zvýšila pracovní kapacita na bicyklovém ergometru (p=0,000). Oproti očekávání nedošlo ke zvýšení síly stisku ruky (pravá ruka p=0,095; levá ruka p=0,087). Nežádoucím trendem je zvýšení počtu vykouřených cigaret o 0,42 ks denně (p=0,014).

parametr

 

x před

x po

s před

s po

p

těl. hmotnost

[kg]

77.4

76.8

11.51

11.1

0.12

těl. výška

[cm]

177.2

178

7.33

7.44

0.11

kožní řasa_tvář

[mm]

5.15

5.04

1.81

1.67

0.07

kožní řasa pod bradou

[mm]

5.41

5.1

2.09

1.87

0.000

kožní řasa_kl.kost

[mm]

4.01

3.87

1.15

0.96

0.000

kožní řasa_pod prsy

[mm]

9.01

8.35

4.49

3.85

0.000

kožní řasa_triceps

[mm]

7.46

7.08

2.99

2.75

0.000

kožní řasa_lopatka

[mm]

12.12

11.4

5.29

4.75

0.000

kožní řasa_spina

[mm]

11.68

9.4

6.13

4.78

0.000

kožní řasa_břicho

[mm]

14.87

12.2

7.48

6.29

0.000

kožní řasa_nadloktí

[mm]

10.19

9.76

3.23

2.93

0.000

kožní řasa_lýtko

[mm]

7.52

7.13

2.96

2.69

0.000

kožní řasa_předloktí

[mm]

5.38

5.2

1.9

1.77

0.000

obvod_biceps

[cm]

32.2

31.9

3.53

3.38

0.000

obvod_lýtko

[cm]

38.1

38.2

2.97

2.55

0.830

obvod_pas

[cm]

83.8

82.1

8.88

8.15

0.000

obvod_hrudník

[cm]

99.4

98.6

8.32

7.67

0.006

obvod_stehno

[cm]

53.2

53.1

4.41

3.92

0.422

obvod_boky

[cm]

97.7

98.1

6.77

5.85

0.161

obvod_předloktí

[cm]

27.2

27.1

2.31

2.25

0.281

obvod_zápěstí

[cm]

17.6

17.3

4.56

1.14

0.008

BMI

[]

24.6

24.3

2.94

2.75

0.002

WHR

[]

0.862

0.84

0.196

0.06

0.000

tuk

[%]

14.4

13.1

4.52

4.13

0.000

tuk

[kg]

11.3

10.3

4.54

4.08

0.000

tuk bioimp

[%]

15.3

14.9

5.96

6.18

0.042

svaly

[kg]

31.1

31.1

5.36

5.15

0.947

 

parametr

 

x před

x po

s před

s po

p

svaly

[%]

40.2

40.5

3.39

3.03

0.004

kostra

[kg]

11.9

11.9

1.65

1.72

0.649

kostra

[%]

15.4

15.5

1.67

1.64

0.028

zbytek

[kg]

23.1

23.5

3.55

3.24

0.000

zbytek

[%]

30

30.8

3.66

3.22

0.000

endomofrie

[]

3.14

2.78

1.26

1.12

0.000

mezomorfie

[]

5.15

5.07

1.32

1.31

0.091

ektomorfie

[]

2.09

2.21

1.1

1.08

0.001

riziko KVO

[]

21.5

20.5

4.03

3.8

0.000

kouření

[ks/den]

2.45

2.87

4.63

5.17

0.014

TF

[bpm]

79.4

75

13.57

13

0.000

STK

[mmHg]

134.3

128

15.72

16.2

0.000

DTK

[mmHg]

75

72.6

10.04

10.6

0.000

VC-1sec

[l]

4.03

4.12

1.4

0.72

0.013

VC

[l]

4.91

4.83

1.84

0.82

0.140

síla stisku - levá

[kg]

46

46.6

10.77

10

0.087

síla stisku - pravá

[kg]

47.9

48.5

11.16

10.2

0.096

W170

[W]

224.2

239

53.09

54.5

0.000

W170/kg

[W/kg]

2.9

3.11

0.59

0.58

0.000

W150

[W]

175.3

199

50.95

51.1

0.000

W150/kg

[W/kg]

2.26

2.59

0.57

0.55

0.000

W130

[W]

116.1

152

48.27

46.6

0.000

W130/kg

[W/kg]

1.5

1.97

0.59

0.55

0.000

TF1

[%]

90

89.5

4.6

4.55

0.001

TF2

[%]

80.8

79

5.09

5.12

0.000

TF3

[%]

75.2

73

5.69

5.58

0.000

 

Tab. 6: Dynamika parametrů na začátku a na konci ZV

Domníváme se, že již v ZV by měl být výcvik dle možností diferencovaný. Proto jsme probandy rozdělili do tří skupin podle výsledku na bicyklovém ergometru (W170) při prvním testování následovně: první skupina W170 > 280 W; druhá skupina W170 = 180 až 280 W a třetí skupina W170 <180 W. Za zajímavé zjištění považujeme fakt, že první skupina s nejvyšší pracovní kapacitou na začátku ZV se významně zhoršila v parametru W170 (o 19 W), zatímco druhá a třetí se zlepšily, přičemž zlepšení třetí skupiny bylo významné (o 51 W). Viz obr. 20 ukazující změnu v průběhu ZV.

018-obr20-op

Obr. 20: Změna pracovní kapacity skupin s různou výkonností na začátku ZV.

Neprokázal se vliv podkožního tuku ani svalové hmoty na výkon na ergometru (viz obrázek 21 a 22).

018-obr21-op

018-obr22-op

Obr. 21 a 22: Změna pracovní kapacity skupin s různým množstvím podkožního tuku a svalové hmoty.

Výsledky dokládají, že ZV vede ke snížení množství podkožního tuku za současného udržení množství svalové tkáně. Zřejmě nedochází k zásadnímu rozvoji svalové síly. Submaximální testování na bicyklovém ergometru ukázalo, že průměrní a podprůměrní se zlepšují, osoby, které vstupují do služebního poměru s vysokou pracovní kapacitou při tepové frekvenci 170, se v průběhu ZV zhoršují. Osoby s různou skladbou těla (množstvím tuku a svalové hmoty) reagují na ZV stejně.

3.4 Porovnání aktuálního tělesného stavu vojáků bojových útvarů se stejným zaměřením

V další studii bylo provedeno srovnání dvou mechanizovaných praporů (mpr-A a mpr-B) (n = 315, 299 mužů a 16 žen), u nichž se předpokládá stejné bojové nasazení, s cílem zjistit zda se tyto útvary navzájem neliší [13]. Dále byla tato data použita pro vyhodnocení vlivu délky vojenské služby, profesního zařazení a profesní kategorie na vybrané parametry aktuálního stavu.

U vojáků v odborné a speciální přípravě byla testová baterie rozšířená o testy síly (sed-leh, kliky) a měření hloubky předklonu.

Porovnání dvou bojových útvarů se stejným zaměřením (plnění stejných bojových úkolů) ukázalo v souladu s předpoklady, že se útvary navzájem významně neliší. Výjimkou je pouze zátěžový test na bicyklovém ergometru, kde jsme zjistili statisticky významný rozdíl mezi sledovanými soubory (viz tab. 7, sloupec p).

   

mpr-A

n = 146

mpr-B

n = 169

mpr-A

mpr-B

p

   

x

x

s

s

 

věk

[roky]

28.7

28.8

5.16

4.95

0.884

výška

[cm]

177.6

179.0

7.01

6.25

0.076

whr

[]

0.86

0.86

0.04

0.05

0.873

hmotnost

[kg]

82.7

83.5

10.39

11.64

0.531

tuk

[%]

25.2

24.6

4.39

4.33

0.221

svaly

[kg]

57.0

57.7

6.36

7.16

0.344

ATH

[kg]

61.7

62.8

6.92

7.45

0.161

BMI

[]

26.2

26.0

2.68

3.05

0.629

STK

[mmHg]

129.6

126.8

14.14

14.25

0.087

DTK

[mmHg]

79.4

77.9

11.45

11.49

0.266

FEV1

[l/s]

4.19

4.36

0.82

0.59

0.040

FVC

[l]

5.28

5.29

0.81

0.72

0.939

předklon

[cm]

11.0

11.9

7.58

6.86

0.272

kliky

[počet]

30.9

30.9

8.25

7.73

0.987

sed-leh

[počet]

45.8

45.1

8.15

8.18

0.457

W170

[W]

184.3

211.2

44.97

50.16

0.000

W170/kg

[W/kg]

2.24

2.55

0.52

0.59

0.000

W150

[W]

165.4

188.7

39.79

44.42

0.000

W150/kg

[W/kg]

2.01

2.28

0.46

0.52

0.000

W130

[W]

146.5

166.1

34.63

38.68

0.000

W130/kg

[W/kg]

1.78

2.01

0.39

0.45

0.000

Tab. 7: Srovnání aktuálního stavu dvou bojových útvarů.

Vliv délky služby

Testovaný soubor jsme rozdělili podle počtu let nepřetržité služby.

018-obr23-op

018-obr24-op

Obr. 23 a 24: Vliv délky služby na vybrané parametry (číselné hodnoty vyjadřují kritickou hladinu statistické významnosti) 0 - do jednoho roku (n=9); 1 - do tří let (n=94); 2 - do pěti let (n=96); 3 - do deseti let (n=75); 4 - nad deset let (n=34).

Vliv profesního zařazení

Testovaný soubor jsme podle profesního zařazení.

018-obr25-op

018-obr26-op

Obr. 25 a 26: Vliv profesního zařazení na vybrané parametry (číselné hodnoty vyjadřují kritickou hladinu statistické významnosti) 0 – voják (n=196); 1 – velitel družstva (n=51); 2 - velitel čety (n=27); 3 – velitel roty (n=11)

Vliv profesní kategorie

Testovaný soubor jsme podle profesní kategorie.

018-obr27-op

018-obr28-op

Obr. 27 a 28: Vliv profesní kategorie na vybrané parametry (číselné hodnoty vyjadřují kritickou hladinu statistické významnosti) 1 – průzkumník (n=22); 2 – voják pro plnění bojových úkolů (n=200); 5 – logistika a administrativa (n=42); 6

– doprava (n=31).

Porovnání dvou obdobných útvarů ukázalo překvapivě, že se tyto útvary liší ve výkonu na ergometru. V ostatních parametrech se útvary neliší.

Data naznačují, že síla ani vytrvalost se u vojáků sloužících do deseti let s délkou služby nemění. Vojáci sloužící déle než deset let ve srovnání se skupinou sloužící do deseti let vykazují statisticky významný pokles síly jak při klicích (p=0,016) tak i při sed-leh (p=0,018). Zdá se, že dochází i k mírnému poklesu pracovní kapacity na ergometru (p=0,13).

Nejvyšší sílu vykazují velitelé družstev a čet, ovšem rozdíly mezi řadovými vojáky, veliteli družstev a veliteli čet jsou minimální. Mezi veliteli čet a rot jsme naměřili mírný pokles síly (kliky p=0,091; sed-lehy p=0,053), nejvyšší vytrvalost vykazují velitelé družstev. Rozdíly však nejsou statisticky významné.

Dle očekávání osoby zaměstnané v logistice a administrativě vykazují nižší sílu i vytrvalost než vojáci plnícími bojové úkoly (skupiny 1 a 2), u nichž se předpokládá zvýšená potřeba fyzické zdatnosti. Zajímavé je, že řidiči mají sílu a vytrvalost srovnatelnou s vojáky skupin 1 a 2. Mezi průzkumníky a vojáky pro plnění bojových úkolů jsme nezjistili významný rozdíl.

Ukazují se i určité rozdíly v tělesné výkonnosti a skladbě těla mezi vojáky podle trvání služebního poměru, profesního zařazení a profesních kategorií.

4. Závěry

Aktuální tělesný stav nevojenské a vojenské populace se od sebe významně neliší. Domníváme se, že tato situace je v rozporu s možnostmi, které poskytuje systém přípravy a výcviku vojáků ve srovnání s běžným pracovním životem civilních osob (možnost věnovat se pohybovým aktivitám v průběhu pracovní doby s personálním a materiálním zajištěním). Jako vysvětlení může v našem případě posloužit fakt, že vzorek testované civilní populace je složen převážně z dobrovolníků, kteří zřejmě mají již vyhraněný vztah ke zdravému způsobu života a mají v něm zařazen pohyb jako nezbytnou součást. Naproti tomu testovaní vojáci mohli z důvodu nižší úrovně motivace k provádění cvičení svůj výkon záměrně omezit.

Výsledky testovaných osob na konci základního tříměsíčního výcviku ukazují, ve srovnání se stavem na jeho počátku, pozitivní vliv na změnu stavby těla a zvýšení vytrvalostních schopností. Tento stav může ukazovat, že obsahem výcviku v tomto období jsou převážně činnosti vytrvalostního charakteru jako jsou dlouhé přesuny, pochody a běhy na delší vzdálenosti. Zřejmou slabinou jsou výkony v síle, které není ve výcviku věnována přiměřená pozornost. Domníváme s, že by rozšíření testování i na ostatní pohybové schopnosti (rychlost, obratnost a flexibilita) poskytlo ucelenější pohled na problematiku.

Porovnání výkonů ve sledovaných testech u útvarů stejného charakteru ve smyslu cílů vycvičenosti a obsahu výcviku nevykazovalo v zásadě významné odchylky. Výrazně lepší byli vojáci malých speciálních jednotek, kteří se od ostatních odlišovali zejména ve výkonech na bicyklovém ergometru a v testu síly. Kromě vyšší zdatnosti může vysvětlením být i vyšší stupeň motivace příslušníků „výběrové" skupiny vojáků k podávání lepších výkonů než jejich ostatních „normálních" kolegů.

Zanechat komentář