Personálie

Personálie (37)

Plukovník Bohumír Nitsch-Nyč

Autoři: ročník: 2007/3
Portrét plukovníka Nitsche se trochu vymyká z obvyklé řady uveřejňovaných personálií, avšak na druhé straně dostatečně vypovídá o praktikách bývalého Vojenského obranného zpravodajství (OBZ), kterým se v poslední době nevěnuje příliš pozornosti. Přece jen, od té doby nás dělí dobré půlstoletí ...
Osud zařadil Františka Moravce ke generaci našich dědů a otců, kteří jsou a budou obdivováni i zatracováni za své činy a rozhodnutí, jež učinili v nejlepší víře, že je žádá doba i prospěch národa a státu. František Moravec nepatřil k těm, kdož šli s proudem okolí a času, nýbrž k oné skupině osobností československého státu, která se pokoušela jeho osudy zvládnout a usměrnit tam, kde předpokládala jeho větší bezpečnost, vnitřní stabilitu a prosperitu, aniž by opouštěla hodnoty a ideály demokratické společnosti.
Narodil se 20. září 1918 ve Slezské Ostravě. Jeho otec pocházel z Ivančic u Brna. Po vzniku Československé republiky se rodina vrátila do Ivančic, kde byl jeho otec ředitelem školy. V říjnu 1939 byl uvězněn gestapem v souvislosti s tím, že jeho přítel René Černý (později popravený komunisty), utekl do zahraničí.
Narodil se 30. června 1920 v malé podhorské vesničce Lazisko v okrese Liptovský Mikuláš. Po maturitě na reálném gymnáziu v roce 1940 musel vykonat vojenskou základní službu v armádě tehdejšího Slovenského státu. Nastoupil k leteckému pluku v Piešťanech. V roce 1941 se přihlásil ke studiu na dvouleté vojenské akademii v Bratislavě a po jejím absolvování byl vyřazen v hodnosti poručíka letectva. Jako pilot byl zařazen do bojové 12. stíhací letky na letišti u Spišské Nové Vsi a z ní k letecké skupině mjr. Trnky na letiště Išla u Prešova.
Narodil se 16. srpna 1923 v Prostřední Suché na severní Moravě. V roce 1939 absolvoval polské gymnázium v Orlové a od roku 1940 pracoval jako dělník v cihelně v Horní Suché, později na šachtě jako dělník na povrchu. Prvního září 1939 přepadly nacistické jednotky Polsko. V roce 1940 zahynul jeho bratr na nucených pracích v Německu na otravu krve. V roce 1942 otec Edvarda Poloka pod hrozbou, že celá rodina bude vysídlena do Německa na zemědělské práce, podepsal tzv. Volksliste č. 3. Krátce nato obdržel Edvard Polok povolávací rozkaz k nástupu do německého wehrmachtu, kde nuceně vydržel až do roku 1944.
Narodil se 22. března 1910 v Praze. V říjnu 1935 nastoupil prezenční službu u 28. pěšího pluku Tyrše a Fügnera. Absolvoval školu pro důstojníky v záloze a v září 1936 byl přemístěn k 5. pěšímu pluku T. G. Masaryka. V říjnu 1937 odchází do zálohy, ale již v květnu 1938 byl povolán znovu k vykonání mimořádného cvičení ve zbrani. Dne 16. října 1938 byl na základě demobilizace propuštěn z armády.
Život a dílo generála dr. Milana Rastislava Štefánika je bezesporu životem a dílem jednoho ze tří vrcholových krizových managerů pozoruhodných schopností v podmínkách eskalující první globální krize 20. století. Fenomenálním výsledkem činnosti těchto tří vůdců bylo ustanovení Československé republiky. Autor soudí, že Štefánikovo dílo je nadčasové, že bychom si měli jeho dílo brát jako stálou inspiraci. * 21. 7. 1880  + 4. 5. 1919
Plukovník v.v. JUDr. Otto Klíma * 24. března 1910+ 11. listopadu 2006
Generálmajor in memoriam Bohumil Borecký * 14. 7. 1891 Praha–Karlín+ 14.10.1954 Tajšet, SSSR
Generálmajor v.v. Ing. Antonín Petrák* 14. dubna 1912+ 7. února 2009 S hlubokým zármutkem jsme přijali zprávu o úmrtí válečného veterána generálmajora ve výslužbě Ing. Antonína Petráka, který dne 7. února 2009 zemřel ve věku 96 let v Ústřední vojenské nemocnici SNP v Ružomberku.