Recenze monografie autora – Daniel P. Bagge

Unmasking Maskirovka: Russia´s Cyber Influnce Operations je knižní prvotinou současného kybernetického atašé za Českou republiku pro Spojené státy americké a Kanadu a bývalého ředitele odboru kybernetických bezpečnostních politik Národního úřadu pro kybernetickou a infomační bezpečnost Daniela P. Bagge. Kniha o 251 stranách vydaná nakladatelstvím Defence Press není výstupem z jeho aktivit v úřadu nebo reprodukcí politik České republiky k tématu informačních operací, ale vlastním výzkumným dílem založeném na zájmech autora. Že téma autora zajímá či jej jednoduše „baví“, je při čtení knihy rozpoznatelné a umožňuje i čtenáři toto nadšení s autorem sdílet. Kniha si najde čtenáře v několika oblastech. Jako užitečná, stručná a jasná příručka v aktuálním, zajímavém, ale i spletitém tématu poslouží policy makerům, akademikům, studentům bezpečnostních studií nebo vojenských oborů, ale rozhodně i vyšším vojenským důstojníkům.

Další informace

  • ročník: 2019
  • číslo: 3
  • stav: Nerecenzované / Nonreviewed
  • typ článku: Ostatní / Other

UNMASKING MASKIROVKA: RUSSIA´S CYBER INFLUNCE OPERATIONS

Pavlíková O 1

Unmasking maskirovka nabízí nejprve teoretický diskurz pro dnes často skloňovanou problematiku ruské informační války, který je autorem prokládán kontrasty s historickými koncepty vojenské vědy. Autor prezentuje také jakousi univerzalitu těchto konceptů, kdy upozorňuje na jejich platnost v současnosti. Svůj přístup k práci s daty popisuje jako doktrinální a historickou analogii konceptů pro digitální éru. Druhá část knihy poté překvapuje autorovými originálními analytickými výstupy a návrhem nástroje i pro budoucí analýzy.

V úvodní kapitole se autor věnuje vlivovým operacím, zejména jejich teoretickému vymezení a důležitosti v dnešním vojenství. Zdůrazňována je potřeba širší perspektivy pro operování s kyberprostorem, nelpění na technikáliích, ale vymezení stejného prostoru i sociálně psychologické sféře. Následně se věnuje klamání (deception) a souvisejícím termínům jako je klamání politické nebo vojenské. Autor se dostává též k vysvětlení titulkové maskirovky.

Na dalších stranách se Bagge posouvá k hlavnímu aktérovi celé knihy – Ruské federaci a jejím postojům k operacím v kyberprostoru. Zmiňován je koncept aktivních opatření (active measures) a následné dovedení čtenáře až po pro autora podstatný teoretický model reflexivní kontroly.

Pro čtenáře je osvěžujícím překvapením, že už po pár stránkách teoretických diskuzí přichází autor s prvními analytickými vstupy. Ocenit se dá zejména tendence stavět teorii či tvrdá data do kontrastu s realitou a dobře známými události, které pokud se neobjevily v médiích, tak o nich má povědomí vědecká či bezpečnostní sféra. Tato skutečnost zpřístupňuje diskurz knihy a nenudí. V podobném duchu se nese i část představující ruské strategické dokumenty a jejich manipulaci s informačním bojem. Bagge vybírá jejich podstatné části a komentuje je s pomocí reálií či dat od jiných autorů. Formát těchto mikroanalýz není nijak přesně daný, nicméně Baggeho cílem není podat vyčerpávající akademickou analýzu.

Předěl mezi řekněme úvodní a hlavní analytickou částí tvoří kapitola Cyber Relation to Information Superiority and Reflexive Control. Kapitola působí dojmem samostatné jednotky, která by dobře plnila svoji roli na kterémkoliv místě v knize, spíše však v úvodu. Co akademického čtenáře zaujme, je absence odkazů na zdroje. Nabízí se tak vysvětlení, že autor vycházel ze svých expertních znalostí.

Hlavní analytická část s nadpisem Reflexive Control: Cyber Related Examples pracuje s popisem nástrojů dle S.A. Komova. Je zde opět velmi šikovně propojena teorie s praktickými příklady, tentokrát se směřováním na ukrajinský konflikt a roli Ruska v něm. Znovu se odkáži na roli akademického čtenáře, který by možná ocenil hlubší operacionalizaci a triangulaci zdrojů, avšak pro účely knihy je autorovo vymezení dostačující. Výstupem kapitoly je návrh analytického nástroje DOPES, který bude hodnotit několik elementů kybernetických operací (Distraction, Deception, Divisison, Detterence, Overload, Paralysis, Pacification, Provocation, Pressure, Exhaustion, Suggestion). Ten pak sám v následující kapitole aplikuje na ukrajinský konflikt, tedy jednotlivé kampaně v jeho rámci. Výstup je působivou ukázkou toho, jak lze systematicky analyzovat těžce uchopitelné a přisuzovatelné události. Sám autor přiznává, že se jedná jenom o ilustrativní výčet a rozhodně ne absolutní popis, což ovšem v této oblasti ani není možné. Hlavním přínosem je návrh analytického rámce, který může být dále používán a upravován i na odborné úrovni.

Závěrečná část není, jak by se možná nabízelo, soupisem doporučení pro policy makery jak proti ruským vlivovým operacím postupovat. Bagge naopak přichází s tzv. „must-nots“, které představují pro ruský režim jakési červené linie, jež nesmí překročit, aby byl zachován. Chytrý čtenář však pochopí, že mohou zároveň sloužit jako pomyslný návod k tvorbě protiopatření.

Snadné proplouvání knihou možná pro někoho naruší méně kvalitní ilustrační obrázky, zejména pak obrázek č. 5 na straně 129. Hnidopichy pak může rozhodit ponechání samohlásek na koncích vět a anarchie v zarovnání odstavců v seznamu zdrojů. Nakladatel zřejmě tak své přednosti prokazuje obsahem.

Unmasking maskirovka by se měla stát první volbou pro policy makery a vojenský personál, který se snaží pochopit a zorientovat v aktuální problematice ruských vlivových operací. I věčně zaneprázdnění a na krátké analýzy zvyklí čtenáři (zejm. vyšší státní úředníci) zvládnou knihu svižně projít a získat vše potřebné, aby mohli se znalostí tématu reagovat na aktuální strategické výzvy. Kniha by také mohla plnit funkci doporučené literatury pro studenty vojenských a bezpečnostních oborů, kterým nabídne adekvátní a snadno stravitelný exkurz do ruských vlivových operací.

Mgr. Miroslava Pavlíková, narozena v roce 1990. V letech 2010 – 2013 absolvovala bakalářský studijní program Politologie a Bezpečnostní a strategická studia. V období 2013 – 2016 pak magisterský obor Bezpečnostních a strategických studií. Zároveň v roce 2014 studovala program Politics, History and International Relations na Department of PHIR v Loughborough University ve Velké Británii. V současnosti studuje doktorský program Politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

10/09/2019

Zanechat komentář