Strategické řízení

Strategické řízení (132)

Hodnocení nabídek uchazečů o veřejnou zakázku patří k uzlovým a kritickým momentům veřejného zadávání i celého akvizičního procesu. Mnohotvárnost a komplikovanost početních metod a hodnotících přístupů by neměla zatemňovat jejich otevřenost a srozumitelnost každému uchazeči. Princip transparentnosti hodnocení se ovšem do právní úpravy prosazuje pozvolně a ztuha, od ryze subjektivistického, nepřezkoumatelného dojmu hodnotitele-zadavatele veřejné zakázky o nejlepší nabídce až k nároku na výsostnou průhlednost metody, jakou k hodnocení použije.
Autor příspěvku se zamýšlí nad alternativním chápáním investic ve veřejném sektoru, tak i v jeho specifickém odvětví obrany. Tento přístup může ovlivňovat rozhodovávání především v prvních fázích akvizičního procesu směřujícího k nabytí konkrétního statku uspokojujícího reálné potřeby. Výsledkem tohoto procesu může být jak pořízení kapitálového investičního, tak i provozního investičního statku. V souvislosti s touto skutečností se příspěvek snaží odpovědět na otázku, zda je možné chápat a hodnotit investice realizované v podmínkách veřejného sektoru obdobným způsobem, jak je tomu v sektoru soukromém. Zahraniční zkušenosti naznačují, že takovýto přístup je možný i ve specifických podmínkách obranného sektoru.
Pro efektivní fungování institucí veřejné správy je žádoucí mít potřebné informace o tom, jak tyto instituce realizují svoji činnost s ohledem na vymezené působnosti. Získané informace je pak možné využít ke zkvalitnění řízení. Zmíněné informace je možné získat na základě provádění auditu činností dané instituce. V této studii se pokusíme nastínit základní kroky, jak provádět audit institucionálních činností a to s důrazem na administrativně správní úroveň. [1]

Autor, název článku

Ing. Karel Vávra Kam kráčíš, rezorte obrany?

Jak citovat tento článek / How to Cite this Article

Vývra, Karel, Kam kráčíš, rezorte obrany?, Vojenské rozhledy, 2009, roč. 18 (50), č. 1, s. 68-75, ISSN 1210-3292 (tištěná verze), ISSN 2336-2995 (on line), dostupné z www.vojenskerozhledy.cz.
„Změny v globálním bezpečnostním prostředí, nutná modernizace našich ozbrojených sil a jejich přizpůsobení novým úkolům, vyžadují nejen změny ve struktuře a materiálním vybavení rezortu Ministerstva obrany, ale především změnu myšlení. Proto byla poprvé v dějinách České republiky zpracována Dlouhodobá vize rezortu Ministerstva obrany, která stanovuje směr a priority pro další etapy transformace rezortu Ministerstva obrany v horizontu příštích dvaceti let."Ministryně obrany ČR Vlasta Parkanová
Země s moderní kapacitou strategického vládnutí, jak se uvádí v publikaci Strategické vládnutí a Česká republika, vítězí v globální soutěži o nosné koncepty rozvoje a zdroje, jsou i lépe připraveny efektivně přispět k řešení úkolů, které přesahují možnosti jednotlivých států. [1]
Příspěvek popisuje postavení prezidenta jako vrchního velitele ozbrojených sil, mezi jiným také jeho zvláštní vztah k ministru obrany, jemuž přísluší státní správa rezortu obrany, ale nepřísluší nejvyšší velitelská pravomoc. V praxi je někdy těžko rozlišitelné, jaké konkrétní akty jsou akty správními a jaké velitelskými. Chybí dlouhodobá ústavní tradice jednání prezidenta jako vrchního velitele ozbrojených sil v době války. Československé vojsko sice bylo účastno obou světových válek, nikoliv však jako samostatně operující armáda, ale vždy jako součást jiných operujících armádních skupin a operačně podřízena cizímu, byť spojeneckému velení.
Článek rozebírá vztah mezi právními a vnitřními předpisy a jinými řídícími akty ve státní správě se zaměřením na jejich hierarchii, množství a závaznost v ozbrojených silách ČR. Po první části publikované ve Vojenských rozhledech č. 4/2013 se tato část zaměřuje na tvorbu vnitřních řídících aktů a jejich zpřístupňování adresátům. Zdůrazněna je též potřeba stabilního organizačního zázemí nezbytného pro efektivní naplňování působnosti, řízení personálu a péči o tzv. vnitřní i vnější legislativu.
Příspěvek se pokouší o analýzu zaměstnanců ústřední státní správy, kteří vykonávají analytické, koncepční, plánovací a strategické činnosti. K poznání role těchto pracovníků byl proveden výzkum realizovaný na jedenácti ministerstvech v roce 2013. Výzkumu se z vlastního rozhodnutí nezúčastnila pouze tři ministerstva (Ministerstvo vnitra, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo zemědělství). Výsledky výzkumu podávají informace o tom, jak zkoumaná skupina pracovníků hodnotí různé faktory ovlivňujících výkon jejich analytické a koncepční činnosti. Jsou prováděna porovnávání zjištěného stavu na Ministerstvu obrany s celkovým stavem na ministerstvech České republiky. V závěru článku jsou formulovány určité náměty a doporučení pro zlepšení existujícího stavu.
Článek objasňuje význam strategických dokumentů zabývajících se použitím ozbrojených sil v budoucích operacích, tj. s operačními koncepcemi a aspekty jejich tvorby. Autoři se v první části věnují přístupům k vytváření operačních koncepcí a popisují příklady aliančních koncepcí použití sil v operacích. V druhé části pak článek diskutuje význam nejnovější iniciativy NATO v této oblasti, tvorbu dokumentu s názvem „Framework for Future Alliance Operations (FFAO)", který by se po svém schválení měl stát významným východiskem pro obranné plánování nejenom v rámci Aliance, ale i jednotlivých členských států. Vědecké přístupy a zvolené metody při zpracování FFAO jsou aktivně sledovány českou bezpečnostní komunitou a především odborníky rezortu obrany, s cílem je promítnout i do tvorby národních dokumentů.
When the White Paper on Defence was drafted, there was lot optimism as of crisis, then only set in motion. It was regarded as a mere limited, transitional phenomenon. Nowadays we see that it is not a standard crisis known from history, but the so-called systems crises. It is a different sort of crises; we ought to respond by systems reaction in which the society should response to crisis as a whole. This paper originated as a research paper dealing with methods the Czech state should adapt to avert opening crises, with all its sectors and components, including the sector of Department of Defence. The author proposes to draw up a working document "The Army for the Next Twenty Years".
Strana 9 z 14