Teorie a doktríny

Teorie a doktríny (130)

Záchrana odloučených osob (Personnel Recovery) je v současné době nedílnou součástí všech vojenských operací NATO. Článek se zabývá rozvojem záchrany odloučených osob ve vojenských operacích v období od první světové války do konce irácké války v roce 2003. Seznamuje s významem pojmu „záchrana odloučených osob“, uvádí podstatu a základní cíle systému záchrany odloučených osob včetně zdůvodnění jeho důležitosti ve vojenských operacích. Zaměřuje se na identifikaci předpokladů, které jsou podmínkou existence záchranného systému, a v historických souvislostech popisuje okolnosti rozvoje záchrany odloučených osob včetně jejího formování do funkčního systému. Určuje a následně rozebírá události, které svým významem a schopností ovlivňovat následný rozvoj představují milníky v organizování záchrany a z těchto událostí vyvozuje důsledky a popisuje přijatá opatření.
Tato článek se zabývá jedním ze stylů velení, který je z pohledu možných reakcí na výzvy současného a budoucího prostředí vnímán americkými, a především západními státy NATO jako značně důležitý. Uvedený přístup se v tomto prostředí nazývá „mission command“. V jednotlivých jeho částech jsou popsány historické souvislosti a na ně navazující vojenské příčiny vzniku předchůdce filozofie mission command, pruské „Auftragstaktik“. Dále jsou zde vylíčeny principy Auftragstaktik, které zdůrazňují její podstatu, tj. centralizovaný záměr a rozptýlené provádění prostřednictvím disciplinované iniciativy.
Při plánování a vedení taktických cvičení jednotek a útvarů mnohdy dochází k situaci, že se ze zřezele vševojskových velitelů a štábních důstojníků vytrácejí aspekty dlouhodobého vedení operací v prostředí radioaktivní, chemické a biologické kontaminace. Neochota „komplikovat situaci“ při výcviku vojsk může mít různé příčiny, trvalý význam ochrany proti zbraním hromadného ničení je však neoddiskutovatelný. Článek rozebírá pravděpodobné okruhy otázek velitelů, které souvisí s efektivním vedením podřízených jednotek a útvarů v prostředí radioaktivní, chemické a biologické kontaminace. Jejich zodpovězení může napomoci k úspěšnému plnění stanovených bojových úkolů, které byly narušeny použitím zbraní hromadného ničení nepřítele, improvizovaným zařízením obsahujícím vysoce toxické látky nebo únikem průmyslových nebezpečných látek do prostředí.
Cílem článku je: charakterizovat některé aspekty spojené s tvorbou doktríny „Použití pozemních sil v operacích" z pohledu zpracovatelů za ženijní vojsko; uvést požadavky na rozsah a obsah textu doktríny vyplývající z dosažené úrovně poznání základních aliančních dokumentů zabývajících se ženijní problematikou, jako jsou např. MC 0560, AJP-3-12(A), ATP-52(B), včetně názvosloví; vyvolat diskuzi v rámci odborné veřejnosti AČR k otázkám, které v této souvislosti vystupují do popředí, jsou nejen pro ženijní vojsko aktuální a na které je nutné hledat odpovědi, dohodnout se na způsobu jejich řešení, obsahu, rozsahu a formě zapracování do textu doktríny.
Článek se zabývá tematikou vojenské vědy, jejich součástí, její historií a přínosem pro současnost a možností využití poznatků vojenské vědy pro soudobé operace. Blíže se zabývá vymezením pojmů velení a řízení jak v obecné rovině, tak i v rovině vojenské. Nejde o uvádění obecně známých fakt nebo definic obsažených v jiných materiálech, autor popisuje samotný systém velení a řízení. Vymezení pojmového aparátu je důležité pro další vědecké bádání v této oblasti, která je stále více pod obrovským vlivem technologického pokroku a změn, které s sebou přináší oblasti bezpečnostního prostředí.
Příspěvek se zabývá problematikou poskytování humanitární pomoci. Analyzuje právní a sociální prostředí poskytování humanitární pomoci Armádou České republiky. Charakterizuje formy nestátních neziskových organizací působících v České republice, se kterými Armáda České republiky při poskytování humanitární pomoci může spolupracovat. Zabývá se specifiky poskytování pomoci a záchrany, zvláště příslušníků církví a náboženských skupin působících v rámci České republiky. V článku je také přehled vybraných církví s jejich stručnými charakteristikami.
Příspěvek pojednává o schopnosti CBRN EOD, která představuje jednu z nově rozvíjených oblastí v rámci působnosti chemického vojska AČR. Popisuje ji v kontextu operačního použití chemického vojska, uvádí variantu úkolového uskupení pro plnění operace CBRN EOD a zmiňuje základní operačně-taktické požadavky k zajištění bezpečné činnosti v místě plnění úkolu. Podtrhuje význam společné přípravy a interoperability mezi přispívajícími jednotkami. Článek vychází z dostupných aliančních písemných zdrojů, národních postupů a odbor­ných názorů zainteresovaných osob.
Sdělení pojednává o možných formách a metodách dalšího rozvoje ochrany obyvatelstva se zaměřením na provádění opatření ochrany obyvatelstva při vyšších krizových stavech. Cílem je analyzovat možné priority, zdroje a postupy pro zabezpečení ochrany obyvatelstva ve vážných a rozsáhlých krizových situacích s využitím všech sil a schopností státu i občanů. Práce se zabývá možností vyšší efektivity opatření ochrany obyvatelstva při vyhlášení vyšších krizových stavů cestou generování doplňkových sil a prostředků a metodami pro řízení těchto opatření. Cílem práce je mimo jiné poukázat na skutečnost, že opatření ochrany obyvatelstva musí být připravována perspektivně a komplexně a musí odrážet možná rizika, včetně nadprojektových, které na teritoriu státu mohou působit.
V článku se autor zamýšlí nad jednou z mnoha variant zařazení minometných jednotek praporů bojových sil do úkolových uskupení v operacích. Jde o proces postupného získávání kompatibility s jednotkami Severoatlantické aliance a modernizace minometných zbraňových systémů, doprovázený snižováním počtu personálu. Je důležité aby vševojskoví velitelé znali a věděli jak tuto bojovou podporu v pozemních operacích efektivně využít.
Příspěvek se zabývá problematikou úkolových uskupení ve dvou rovinách. V první – jako deklarací možností vyčlenění sil a prostředků Armády české republiky (AČR) v soudobých a budoucích operacích. V rovině druhé – jako o uskupení sil a prostředků vyžádaného speciálním úkolem (cílem), kterého není schopna organická nebo posílená jednotka. Další kategorií, která se v posledním období objevuje v teoriích řešících nasazení sil a prostředků AČR v budoucích operacích, jsou tzv. „bojové týmy“. Příspěvek podává názor na pojem „bojový tým“. Dále příspěvek řeší možnosti součinnosti pásových a kolových bojových vozidel při plnění taktických úkolů. V této části příspěvku řeší autoři obecné možnosti součinnosti jednotek vyzbrojených pásovými a kolovými bojovými vozidly a možnosti plnění úkolů jednotek v atypických počtech, včetně možností využití výsadků na bojových vozidlech. Příspěvek je doplněn výsledky experimentálního cvičení.
Strana 1 z 13