Faktory ovlivňující kvalitu přípravy pro operace v zastavěné oblasti

Článek identifikuje konkrétní atributy, které měly a mají zásadní vliv na kvalitu přípravy pro operace v zastavěných oblastech. Jsou zmíněny jen ty zásadní, jejichž precizním splněním dojde jistě ke zkvalitnění přípravy. Autor vychází z vlastní praxe velitele jednotky na stupni četa až rota, a to jak z nasazení v rámci tuzemských i zahraničních cvičení, tak zejména z nasazení v zahraničních operacích. Článek slouží jako námět k odborné diskusi ve sféře jak akademické, tak odborné.

Další informace

  • ročník: 2016
  • číslo: 4
  • stav: Nerecenzované / Nonreviewed
  • typ článku: Ostatní / Other

Autor, název článku

kpt. Ing. Pavel Zahradníček

Faktory ovlivňující kvalitu přípravy pro operace v zastavěné oblasti

Factors Infuencing Quality of Preparation for Urban Area Operations

Jak citovat tento článek / How to Cite this Article

ZAHRADNÍČEK, Pavel. Faktory ovlivňující kvalitu přípravy pro operace v zastavěné oblasti. Vojenské rozhledy. 2016, 25 (4), 144-149. ISSN 1210-3292 (print), 2336-2995 (on-line). Available at: www.vojenskerozhledy.cz

ÚVOD

Záměrem článku je předat postřehy z oblasti přípravy pro operace v zastavěné oblasti. Během své činnosti jsem se několikrát setkal s touto problematikou. Jednak z pozice cvičícího, kdy jsem se připravoval na nasazení do zahraniční operace, tak i z pozice osoby, která připravuje podřízenou jednotku na nasazení. Při studiu dokumentů a podkladů pro tento druh přípravy jsem narazil i na článek mého kolegy, kapitána Ing. et. Ing. Karla Zetochy Ph.D. a jeho donedávna vedoucího praporčíka nadrotmistra Tomáše Karáska.[1] Ten ve většině odráží i mé postřehy. Rád bych poukázal na atributy či nezbytnosti, jejichž kvalita zásadním způsobem plošně ovlivní výcvik v zastavěné oblasti.

1. PŘÍSTUP K PROBLEMATICE

Ve svém článku budu prezentovat přístup velitele manévrové jednotky pozemních sil. Vycházím z předpokladu, pro jaký typ operací bude jednotka určena, jaké má schopnosti, které jsou dány z velké části prostředky. Manévrové jednotky budou ze své podstaty a v souladu s vojenskou doktrínou Pozemní síly v operacích[2] určeny k taktickým činnostem v rámci operací dle níže uvedené tabulky.

Tabulka č. 1: Druhy vojenských činností dle doktríny Pozemní síly v operacích

Zahradnicek1

V rámci výše uvedených druhů vojenských činností budou jednotky plnit níže uvedené taktické úkoly. Zmíněné pojmy jsou přeloženy Vojenským výkladovým slovníkem vybraných operačních pojmů,[3] ovšem nejsou v zavedených národních publikacích takto přehledně a logicky seskupeny.

Tabulka č. 2: Taktické úkoly dle FM-3-90[1]

Zahradnicek2

 

K výše uvedenému je třeba podřízené jednotky vycvičit. Uvědomíme-li si, kolik operací, jaké typy, jakým způsobem a v jakém prostředí se provádí, zjistíme, že právě v zastavěných oblastech se velká část taktických úkolů děje. Je zřejmé, že některé taktické úkoly budou tedy plněny letálními prostředky, jiné neletálními.

V další části článku bych rád pohovořil o 3 aspektech, které zásadně utváří kvalitu výcviku v operacích v zastavěných oblastech.

2. Metodická stránka výcviku

Otázka míry a kvality výcviku do operací v zastavěných oblastech je velmi diskutabilní. Vycházím z toho, že již máme v dokumentech jako Pozemní síly v operacích definováno, jaké operace budeme provádět. Na to musí navazovat způsob přípravy.

V první řadě je třeba sledovat metodickou posloupnost.[4] Nejdříve je třeba umět zásady pohybu v prostoru, poté v prostoru s překážkami, a to jak přírodními (skupiny stromů, terénní nerovnosti), tak umělými (objekty v prostoru). Další etapou je pohyb v zastavěné oblasti, kdy umělé překážky jsou na sebe koncentrovány a následně musíme řešit i rozměr výšky (nejen šířka a hloubka). Jedná se tedy o nejvyšší úroveň pohybu jednotlivce a jednotky po bojišti. Jakmile zvládneme samotný pohyb, orientaci v prostředí a jednotlivé taktické činnosti, můžeme se posunout dále. Zda bude stanoven postup ten, že jednotka bude cvičit po etapách nejprve ve všech druzích prostředí a pak se posune na další etapu, či se stmelí celky nejdříve v jednom prostředí, poté v jiném či kombinovaně závisí na okolnostech a možnostech cvičící jednotky. Osobně se mi jeví jako ideální realizovat výcvik jednotky v určité etapě v maximu druzích prostředí a poté přejít na vyšší stupeň. Ze zkušenosti však nemusí být podmínky pro tento způsob výcviku vždy příznivé, proto je třeba přistoupit ke kombinaci. Nesmíme zapomenout na výcvik s přidělovanými prostředky, jako jsou např. minomet, protitankové zbraně, průzkumné elementy nebo i prvky logistiky. Platí pravidlo, že čím složitější prostředí, tím delší časovou dotaci je třeba poskytnout. Není vhodné postoupit dále, pokud neovládám činnost jednotky v jednodušším prostředí. Již z otevřených zdrojů je zřejmé, že se konflikty všech typů v současnosti z většiny odehrávají v zastavěných oblastech. Navíc povětšinou asymetrické prostředí přispívá k náročnosti operace a klade další nároky nejen na taktické dovednosti velitelů a jednotek. Právě v tomto prostředí jednotka taktické úrovně může mít svým konáním operační i strategický význam. Tím i potřeba cvičit operace v zastavěné oblasti v kombinaci s „asymetrií“ stoupá.

Pokud spočítáme časovou dotaci, která je věnována výcviku v zastavěných oblastech, bývá to zpravidla zlomek celkového času v taktické přípravě. Právě činnost v zastavěných oblastech nám ukáže, zda jsme předchozí výcvik prodělali „poctivě“, či jsme některé úkoly opomenuli či zanedbali a nyní je musíme znovu procvičit. Operace v zastavěných oblastech jsou natolik charakteristické, že i další druhy příprav musí v sobě obsahovat část pro zastavěnou oblast. Určitě bude ovlivněno spojení, způsob vedení průzkumu, nebezpečí zasažení ZHN, bude jiný požadavek na ženijní zabezpečení apod. Z hlediska metodiky by bylo vhodné více cvičit operace v zastavěných oblastech, zařadit je pevně do výcvikových cyklů u praporů a brigád a to i součinnost s druhy vojsk.

3. KURZY

Kurzy považuji za standard, který nastavujeme zpravidla prostřednictvím VeV-VA (ale i jiných subjektů) k tomu, abychom do složek AČR implementovali požadované znalosti, návyky a dovednosti.

Jak v rámci AČR, tak v civilní sféře existuje několik kurzů či výcvikových programů, které oblast operací v zastavěné oblasti řeší. Otázka zní, zda máme výcvikový program určený pro manévrové jednotky. Asi nejblíže potřebám manévrových jednotek je kurz pořádaný VeV-VA s názvem dle věstníku Kurz FIBUA (Fighting in building urban area). Z mého pohledu však splňuje potřebu jen částečně, protože se soustřeďuje na činnost jen pěchoty a malé jednotky. Vnímám jej jako nezbytné a základní penzum znalostí a dovedností pro činnost v zastavěných oblastech, ovšem zcela chybí jakési pokračování pro manévrové jednotky. Mám tím na mysli činnost jednotky (družstvo, četa, rota) s vozidly (kolová vozidla, BVP, tanky), prvky bojové podpory (minomety, UAV, ženijní prostředky, PVO, OPZHN), ale i řídicími prvky. Samozřejmě musí být procvičeny různé scénáře a varianty použití jednotek. Právě velení a řízení operací v zastavěném prostoru klade vysoké nároky na plánovací a řídící prvky. I stránka synchronizace boje na všech úrovních velení a řízení by měla být nezbytnou součástí přípravy.

Určitou alternativou může být soustředěná příprava jednotek nebo kurzy jednotlivců v zahraničních školících centrech.

4. UČEBNĚ-VÝCVIKOVÁ ZÁKLADNA

Jestliže chceme cvičit činnost v zastavěné oblasti, musíme disponovat vhodnými prostorami. V podmínkách AČR jde v současnosti o cvičiště Jeseník na VVP Březina, CBOO ve VVP Libavá (v tuto chvíli není doporučeno vstupovat do budov z důvodu havarijního stavu), střelnice Velcí v bývalém VVP Brdy (již není k dispozici cestou standardního využití UVZ). Na území ČR jsou tedy využívány i jiné objekty, které si jednotlivé útvary a zařízení domluví s majiteli k výcvikové činnosti. Jedná se např. o bývalá JZD, zrušené továrny, průmyslové komplexy apod. Domnívám se, že toto je důsledek nouze v ÚVZ pro tento druh výcviku. Z mého pohledu chybí kvalitní cvičiště pro boj v zastavěné oblasti. To by mělo obsahovat část pro taktický výcvik, část pro střelecký výcvik (střelecká příprava jde ruku v ruce s taktickou) a v neposlední řadě součinnostní střelnici. Dále by měl být prostor rozdělen na zástavbu vesnického a městského typu, včetně podzemí (sklepy, kanalizace). Jednotlivé budovy a komunikace musí dlouhodobě vydržet pohyb vojsk a těžké techniky, musejí nabízet i možnost několikadenního pobytu vojsk včetně prvků logistiky.

Výše uvedená kritéria z velké části splňuje výcvikový prostor v Hohenfelsu v Německu. Pokud budeme uvažovat o výcviku na kvalitní ÚVZ, je třeba zaplatit za pronájem právě takových zařízení v zahraničí desítky milionů. Další variantou je vybudování vlastního zařízení v ČR, samotné vybudování a provoz však jistě pojme další desítky či spíše stovky milionů korun. Nabídne ale příležitost kvalitně vycvičit jednotky k operacím v prostředí, ve kterém se z cca 80 % budou pohybovat.

ZÁVĚR

Smyslem článku bylo poukázat na faktory, které – budou-li kvalitně naplněny – zásadně zkvalitní způsob a stav vycvičenosti v činnosti v zastavěných oblastech. Tuto sféru taktické přípravy podobně vnímá i řada mých kolegů pohybujících se na taktickém stupni. Obecně panuje názor, že chybí jak určitá koncepce či program, tak metodika a potřebné zázemí. Je možné, že určitá vize existuje, nicméně praktická realizace výcviku do operací v zastavěných oblastech je spíše individuální aktivita jednotky či útvaru, než systémová záležitost, kvalitně pokrytá potřebnými prostředky.

Poznámky k textu a použita literatura

[1] Zetocha, Karel, Karásek, Tomáš, Vojenské rozhledy, Jak se připravit na boj v zastavěném prostoru? Zkušenosti z výcviku pěší roty, 2015, roč. 24 (56), č. 3, s. 172–189, ISSN 1210-3292 (tištěná verze), ISSN 2336-2995 (on-line). Dostupné z: www.vojenskerozhledy.cz

[2] Pozemní síly v operacích [Pub-31-10-01]. Vyškov: Odbor doktrín VeV-VA, 2011.

[3] Vojenský výkladový slovník vybraných operačních pojmů. Vyškov: Správa doktrín ŘeVD, 2005.

[4] Příprava příslušníků AČR [Pub-70-01-01]. Vyškov: Odbor doktrín VeV-VA, 2007.

kpt. Ing. Pavel ZAHRADNÍČEK, narozen v roce 1982. Absolvent VVŠ PV ve Vyškově obor velitel průzkumných jednotek-manažer (Bc.) a následně UO Brno v témže studijním oboru (Ing.). V současnosti student kombinovaného doktorského studijního programu v oboru vojenský management na UO v Brně. V letech 2004–2008 velitel mechanizované a průzkumné čety u 72. mpr v Přáslavicích, v letech 2008–2013 náčelník zpravodajské skupiny u 74. lehkého motorizovaného praporu, 2013–1014 zástupce velitele pěší roty a od roku 2014 velitel pěší roty u 74. Lehkého motorizovaného praporu. Absolvoval zahraniční mise EUFOR v Bosně na pozici velitele čety, KFOR v Kosovu na pozici velitele průzkumné skupiny a OMLT ISAF Wardak v Afghánistánu jako velitel mentorovacího týmu. Sférou jeho profesního zájmu je příprava a použití bojových jednotek v soudobých a budoucích operacích.

12/12/2016

1 komentář

  • Odkaz Komentáře 6. 1. 2017 9:39 napsal(a) Karel Kozák

    FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ KVALITU PŘÍPRAVY PRO OPERACE V ZASTAVĚNÉ
    OBLASTI

    Vážím si snahy o řešení důležitých problémů z teorie vojenského umění a stanovení takových cílů, aby článek byl přínosem. Může se stát, že se to vždy nemusí podařit. V tomto případě autor spíše opakuje známé skutečnosti a podle mého názoru článek není vhodný pro zařazení mezi zdařilé.
    Nejprve uvedu otázku. Skutečně se jedná o operace v zastavěné oblasti? Slovo oblast lze nahradit slovem region, např. středočeský. Region obsahuje různé prostory. V prostorech jsou mnohé objekty. Za zastavěný prostor považuji jako základ města a vesnice. Cílem by mělo být připravit jednotky na činnost v objektech, štáby naučit velet (zdokonalovat) v zastavěných prostorech. Domnívám se, že by bylo vhodné do článku zařadit aspoň charakteristiku oblasti.
    V dřívějších dobách jsme také řešili činnost vojsk v zastavěných prostorech. Ve 21. století se prostředí změnilo. Novým prvkem jsou velkoměsta, jejich satelity, průmyslové zóny, dopravní infrastruktura a další. Tyto změny budou vyžadovat další způsoby přípravy štábů, výcviku vojsk. Ve velkoměstech působí organizovaný zločin. Je potřebné reagovat i v tomto směru? Budou zapojeny informační technologie?
    K terminologii lze zařadit i estetiku zpracování. V článku jsou zařazeny 2 tabulky. Podle mého názoru je zvolená forma nevyhovující. V českém časopise by měla být cizí slova spojena s jejich překladem do češtiny a měly by být uvedeny v jedné tabulce. Estetické je zarovnání názvů sloupců na střed jako v Tab. č. 2 Před odevzdáním článku je potřebná kontrola. Přehled nevhodného vyjádření, překlepů: couterconnaissance, deensive, byfire, linkup, d(D)isrupt, minomet? Ne cvičit operace, ale nacvičovat plnění úkolů. V celém dokumentu používat jednotné pojmy. Např. taktický stupeň.
    Může se stát chyba, ale v názvu článku by neměl být překlep.
    Možná by bylo vhodné prostudovat literaturu: Dr. D. Kilcullen Out of the Mountains: The Coming Age of the Urban Guerrilla, Oxford University Press, 2013.
    Účelem komentáře není kritizovat odbornou stránku zpracovatele, ale upozornit na problémy, které se můžou vyskytnout v terminologii.

    Nahlásit

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.