Služební tělesná výchova v rezortu Ministerstva obrany

Dne 1. dubna 2011 vešel v platnost nový normativní výnos MO, Služební tělesná výchova v rezortu Ministerstva obrany. Uplynulo tak více jak dvacet let od posledního vydání, které bylo známé jako předpis Těl-1-1, Tělesná příprava v Československé lidové armádě. O novelizaci předpisu pro služební tělesnou výchovu se uvažovalo od počátku 90. let minulého století hned po rozdělení Československé federativní republiky na dva samostatné státy. Jeho realizaci pozastavilo skončení povinné základní služby a přechod na plně profesionální armádu a v roce 2005 tělovýchovný management, který již připomínkovaný a po legislativní, jazykové a redakční úpravě k podpisu MO připravený předpis smetl ze stolu. O tom jaký je nový normativní výnos MO, co obsahuje a co pravděpodobně vojáky zajímá nejvíce, tedy jaké změny v testování tělesné výkonnosti přináší, jsou následující řádky.

Další informace

  • ročník: 2011
  • číslo: 2
  • stav: Nerecenzované / Nonreviewed
  • typ článku: Ostatní / Other

 Úvod

 Předpisy pro služební tělesnou výchovu vycházely pod různými názvy pravidelně po celou dobu existence samostatného československého státu vždy, když bylo třeba reagovat na společenské změny nebo nové poznatky z tělesné výchovy a sportu. Tím prvním byl předpis Vo-1a, Tělesná výchova vojska československého z roku 1920. Chronologicky následovaly předpisy z let 1931, 1935, 1950, 1961, 1969, a tím posledním byl výše zmíněný předpis z roku 1989, z něhož v současné době neplatilo prakticky už téměř nic.

 Prezentace normativního výnosu a jeho pozitiva

 Nový normativní výnos pro služební tělesnou výchovu odráží stávající legislativu. Při jeho tvorbě musely být vzaty do úvahy mimo jiné zákony č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání a č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon). Normativní výnos stanovuje systém organizace, realizace, hodnocení a zabezpečení služební tělesné výchovy v rezortu MO a obsahuje systém kontroly a hodnocení tělesné přípravy, normy a testy tělesné výkonnosti. Nabytím jeho účinnosti pozbyly platnost:

  • odborný prováděcí předpis Tělesná příprava v Československé lidové armádě (neutajovaný, evid. zn. Těl-1-1) vydaný v roce 1989,
  • rozkaz ministra obrany České republiky č. 14/1999 Věstníku – Výcvik vojáků a žáků vojenských škol ve speciální tělesné přípravě,
  • nařízení náčelníka Generálního štábu Armády České republiky náměstka ministra obrany č. 5/1993 – Směrnice pro organizaci a řízení služební tělesné výchovy v Armádě české republiky,
  • nařízení náčelníka Generálního štábu Armády České republiky č. 10/2000 Věstníku, kterým se mění a doplňuje NNGŠ č. 5/1993.

Ve srovnání s posledním předpisem má zejména tyto výhody:

  • poprvé se legalizuje systém služební tělesné výchovy (viz schéma) se všemi jeho součástmi a jeho flexibilita, která se nejednou osvědčila v transformaci AČR a různých změnách koncepcí jiných oblastí vojenských činností,
  • legalizuje se rizikový výcvik v oblastech speciální tělesné přípravy,
  • podařilo se udržet výběrovou tělesnou výchovu a zachovat i její chápání jako druh služební činnosti, což ne všichni velitelé akceptují,
  • je řešena služební tělesná výchova ve směnných a nepřetržitých provozech a v řídících strukturách a v zahraničních misích,
  • v oblasti kontroly se výročnímu přezkoušení vrací role, která se i díky některým tělovýchovným odborníkům silně zkreslila a která má od začátku funkci jen v ověřování schopnosti vojáka ke službě po tělesné stránce, nikoliv jeho připravenosti pro výkon zastávaného systemizovaného místa, k tomu účelu se zavádí povinné profesní přezkoušení bez ohledu na věk a pohlaví,
  • systém služební tělesné výchovy včetně jeho kontroly reaguje na současné podmínky AČR, plnění úkolů v zahraničních operacích a misích, zkušenosti moderních zahraničních armád a odpovídá působnosti AČR, která víc než k obraně území České republiky bude využívána k ochraně aliančního území a jejích zájmů.

Služební tělesná výchova (řídí náčelník tělovýchovy Ministerstva obrany):

  • základní tělesná příprava
  • výcvik podle programů přípravy
  • ukázková a metodická zaměstnání
  • kurzy a výcviková soustředění
  • komplexní zaměstnání
  • kontrolní činnost
  • řízené výzkumné programy
  • tělesná příprava
  • speciální tělesná příprava
  • výběrová tělesná výchova
  • armádní sportovní hry a přebory
  • dlouhodobé soutěže
  • krátkodobé soutěže
  • sportovní dny velitelů
  • preventivní rehabilitace s tělovýchovným programem
  • jednorázové mimorezortní akce
  • jednorázové zahraniční akce
  • tělovýchovné aktivity v rámci prevence sociálně nežádoucích jevů

 Kontrola tělesné přípravy – testování tělesné výkonnosti

 Testování tělesné výkonnosti je přirozenou součástí každého tréninku a výcviku, protože jeho výsledky pomáhají předvídat budoucí výkonnost, indikovat slabiny, měřit zlepšování, umožňují hodnocení úspěšnosti tréninkového programu a hlavně motivují k dalšímu tréninku a výcviku. S tímto vědomím se snažily armádní tělovýchovné orgány bezprostředně po změně politických poměrů v zemi po roce 1989 řešit nespokojenost s úrovní tělesné zdatnosti a výkonnosti vojáků. Výsledkem bylo zavedení povinného výročního přezkoušení (NNGŠ č. 16/1991).

 Po rozdělení státu nahradila toto nařízení Směrnice 1. NMO pro organizaci a řízení tělesné výchovy v AČR, vydané jako příloha v NNGŠ č. 5/1993. Zodpovědně a kvalitně připravené normy [1] byly díky špatně nastavenému způsobu celkového hodnocení obcházeny (nejčastěji se jednalo o vyhýbání se testu vytrvalostních schopností). Nápravu nepřineslo ani NNGŠ AČR z 6. ledna 2000, kterým se změnilo a doplnilo NNGŠ č. 5/1993. Nejenže se touto změnou [2] zvýšily administrativní nároky, ale paradoxně proti požadavkům armády se slevilo z nároků na vytrvalostní schopnosti.

 V novém normativním výnosu stanovené požadavky na testování tělesné výkonnosti mají za úkol současnou situaci napravit. Vedly k tomu zejména tyto důvody:

  • Zlehčení norem výročního přezkoušení v roce 2000 se promítlo do výsledného hodnocení – z porovnání výsledků z let 1999 a 2000 vyplynulo, že došlo k výraznému zlepšení hodnocení a odklonu rozložení jednotlivých hodnocení od Gaussovy křivky znázorňující normální rozložení pravděpodobnosti. Tato situace se prakticky v průběhu deseti let nezměnila, což potvrzuje hodnocení výročního přezkoušení z roku 2010, kdy 8669 vojáků dosáhlo výtečného hodnocení, 5181 dobrého hodnocení, 4597 vyhovujícího hodnocení a jen 640 vojáků bylo nevyhovujících.
  • Došlo k výrazné preferenci tréninku silových schopností na úkor vytrvalostních, což bylo umožněno systémem bodového hodnocení s možností vysokého zisku bodů v jedné ze dvou disciplín ve prospěch celkového hodnocení,.
  • Snížení požadavků na výkonnost v oblasti vytrvalostních schopností bylo kontraproduktivní – v porovnání s hodnocením aerobní zdatnosti podle Bunce [3]normy nepodporovaly rozvoj aerobní zdatnosti.
  • V praxi docházelo k situacím, kdy voják s vysokým skórem bodů (s výtečným hodnocením) z výročního přezkoušení neuspěl při tematické nebo komplexní kontrole, v níž byl testován ve zrychleném přesunu.
  • Nové normy korespondují s testováním v armádách NATO, [4] v porovnání s předpisem z roku 1989 jsou normy v Cooperově testu (běh na 12 minut) dokonce lehčí.

Normativní výnos Služební tělesná výchova v rezortu Ministerstva obranydělí testy na základní a rozšiřující a stanovuje povinnost pro vedoucího organizačního celku v rámci jeho působnosti každoročně organizovat kontrolu tělesné přípravy formou:

  • výročního přezkoušení podřízených vojáků,
  • profesního přezkoušení,
  • kontrolních cvičení podle programu výcviku, osnovy výuky nebo učebních plánů.

Zásady pro provádění výročního přezkoušení se prakticky nemění. Jak jsou nově stanoveny normy muže a ženy v jednotlivých věkových kategoriích a jak je stanovováno výsledné hodnocení ukazují tabulky 1, 2 a 3 (pozn. H-hodnocení známkou, 1-výtečně, 2-dobře, 3-vyhovující, 4-nevyhovující, MJ-měřící jednotka, SSC-souborné silové cvičení, VK-věková kategorie).

Tab. 1: Normy a hodnocení kontrolních testů výročního přezkoušení vojáků

Test

SSC (L-S/klik-vzpor)

Shyb na hrazdě

Běh na 12 minut

Plavání na 300 m

H

1

2

3

1

2

3

1

2

3

1

2

3

VK\MJ

počet

počet

metry

minuty

I

52/32

46/28

42/22

12

10

8

3000

2800

2600

4:20

5:20

6:00

II

51/30

45/27

39/22

11

9

7

2950

2700

2500

4:30

5:30

6:20

III

44/27

40/24

34/19

10

8

6

2850

2600

2400

4:40

5:50

6:40

IV

41/25

39/22

32/16

9

7

5

2750

2500

2200

4:55

6:10

7:20

V

38/23

34/19

29/13

8

6

4

2650

2300

2000

5:10

6:30

7:50

VI

           

2400

2100

1800

5:20

6:50

9:00

 

Tab. 2: Normy a hodnocení kontrolních testů výročního přezkoušení vojákyň

Test

Leh-sed

Výdrž ve shybu nadhmatem

Běh na 12 minut

Plavání na 300 m

H

1

2

3

1

2

3

1

2

3

1

2

3

VK\MJ

počet

minuty

metry

minuty

I

45

40

35

0:50

0:30

0:10

2550

2300

2100

4:50

5:50

6:20

II

40

33

28

0:46

0:28

0:10

2400

2200

2000

5:10

6:10

6:40

III

35

30

26

0:34

0:22

0:08

2300

2100

1900

5:20

6:50

7:20

IV

30

25

23

0:20

0:14

0:07

2200

2000

1800

5:40

7:20

8:00

V

25

22

20

0:18

0:10

0:05

2100

1900

1600

6:10

7:20

8:50

VI

           

1900

1800

1500

6:35

8:10

9:40

 Tab. 3: Celkové hodnocení jednotlivců z výročního přezkoušení (varianty)

Hodnocení ze silového testu

1

1

2

2

1

3

2

3

3

1

4

2

4

3

4

4

Hodnocení z vytrvalostního testu

1

2

1

2

3

1

3

2

3

4

1

4

2

4

3

4

Celkové hodnocení

1

2

2

2

2

2

3

3

3

4

4

4

4

4

4

4

 Poznámka:  SSC se hodnotí podle testu, ve kterém dosáhl voják horší výsledek, celkové hodnocení jednotlivce zařazeného do VI. věkové kategorie se hodnotí podle známky z vytrvalostního testu-běh na 12 minut nebo plavání na 300 m.

 Profesní přezkoušení je přezkoušení pohybových schopností a zvláštních dovedností jednotlivců a složek organizačního celku na základě testů a výkonnostních limitů, které se liší podle typu organizačního celku, odbornosti a systemizovaného místa, bez ohledu na věk a pohlaví vojáků. Lze ho provádět v rámci tematických kontrol nebo kontrolních cvičení v souladu s programy výcviku, osnovami výuky nebo učebními plány. Při profesním přezkoušení se zjišťuje:

  1. úroveň pohybových schopností jednotlivců ve vytrvalosti, rychlosti, obratnosti a síle pomocí základních kontrolních testů (tab. 4),
  2. rozsah a úroveň zvláštních dovedností a návyků z výcviku jednotlivců, skupin a složek organizačního celku daného druhu vojska (používá se známé dělení organizačních celků do výkonnostních skupin A, B a C podle požadavků na stupeň jejich vycvičenosti) z tematiky speciální tělesné přípravy pomocí rozšiřujících kontrolních testů (tab. 5).

Tab. 4: Normy pro hodnocení tělesné přípravy – základní testy

Název testu

(jednotka měření)

Složky organizačních celků typu A

Složky organizačních celků typu B

Složky organizačních celků typu C

 

1

2

3

1

2

3

1

2

3

Leh – sed (počet cviků)

55

52

48

50

45

40

45

40

38

Klik – vzpor (počet cviků)

35

32

28

30

28

25

25

22

20

Shyb na hrazdě (počet cviků)

12

10

8

9

7

5

5

4

3

Výdrž ve shybu nadhmatem

(minuta)

1:00

0:50

0:40

0:50

0:40

0:30

0:40

0:30

0:20

Šplh 4 m po laně bez přírazu (sekunda)

10

12

14

15

17

19

20

24

26

Výmyk na doskočné hrazdě (počet cviků)

7

5

3

4

3

2

3

2

1

Člunkový běh 4krát 10 m (sekunda)

10

14

18

16

18

20

20

24

26

Člunkový běh 10krát 10 m (sekunda)

25,8

26,0

27,0

26,8

28,0

30,0

27,8

30,0

32,0

Hod granátem (metr)

56

52

47

50

48

45

45

40

35

Hod kriketovým míčkem

(metr)

70

65

58

65

60

55

55

50

45

Skokansko akrobatické cvičení - SAC (sekunda)

18

20

22

22

24

26

26

28

30

Běh na 100 m (sekunda )

13,0

13,5

14,0

13,5

14,0

15,0

14,5

15,5

16,5

Plavání na 100 m (minuta)

1:40

1:55

2:10

1:50

2:05

2:15

1:55

2:10

2:20

ROC

Podle třídních zkoušek

Podle třídních zkoušek

Podle třídních zkoušek

Opakované toče na točnici

HUP - 1M

Podle třídních zkoušek

Podle třídních zkoušek

Podle třídních zkoušek

Překonání PD (minuta)

1:10

1:20

1:30

1:20

1:40

1:50

1:45

1:50

2:00

Běh na 1000 m (minuta)

3:10

3:20

3:30

3:30

3:50

4:10

3:40

4:00

4:20

Běh na 2000 m (minuta)

7:10

7:30

7:50

7:40

8:00

8:20

7:50

8:20

8:30

Běh na 12 min (metr)

3 100

2 900

2 700

2 800

2 600

2 400

2 600

2 400

2 200

Plavání na 300 m (minuta)

5:50

6:20

7:00

6:10

6:40

7:10

6:20

6:50

7:20

Zrychlený přesun na 5 km (minuta)

26

27

28

28

30

32

30

32

35

 Tab. 5: Normy pro hodnocení tělesné přípravy – rozšiřující testy

Disciplína

Složky organizačních celků

typu A

Složky organizačních celků typu B

1

2

3

1

2

3

Boj zblízka

Hodnocení – viz. poznámka

Hodnocení – viz. poznámka

Vojenské lezení

Hodnocení – viz. poznámka

Hodnocení – viz. poznámka

Vojenské plavání

Hodnocení – viz. poznámka

Hodnocení – viz. poznámka

Pěší přesun na 20 km, (hodina)

4:00

4:30

5:00

4:20

4:50

5:30

Překonání překážkové dráhy NATO (minuta)

4:00

4:30

5:00

4:15

4:45

5:10

Poznámka:

 Kontrolní testy, které nejsou přímo měřitelné v mezinárodní soustavě jednotek se hodnotí podle těchto kritérií:

  • u pěšího přesunu je nesená zátěž 20 kg.
  • výtečně (1), byl-li úkol proveden technicky správně a v požadovaném tempu,
  • dobře (2), byl-li úkol proveden technicky správně, ale v nesprávném tempu, nebo byl-li proveden v požadovaném tempu, avšak s nepatrnými chybami v technice cvičení,
  • vyhovující (3), byl-li úkol proveden, avšak s většími chybami,
  • nevyhovující (4), nebyl-li úkol proveden vůbec nebo byl proveden nesprávně
Disciplína

Složky organizačních celků typu C

1

2

3

Pěší přesun na 15 km (hodina)

4:00

4:30

5:00

Člunkový běh 4 x 10 m (vteřina)

15

20

25

Hod granátem na cíl podle PD (zásah)

1.

2.

20 m

Poznámka:

  • u pěšího přesunu je nesená zátěž 10 kg

 Závěr

 Přijetí nového normativního výnosu pro služební tělesnou výchovu nebylo jednoduché. Nejen proto, že byl mnohokrát přepracováván a v průběhu jeho zrodu se mnohokrát měnila legislativa, ale především proto, že i uvnitř odborných kruhů se střetávaly často protichůdné názory. Konečný produkt je výsledkem většinové shody a nedomnívám se, že by staronový pohled na tělesnou zdatnost měl být pro profesionální vojáky problémem. Málokdo ve společnosti má takovou atraktivní výsadu, že by mohl v pracovní době pečovat o vlastní tělesnou výkonnost potažmo zdatnost, prostřednictvím jemu vyhovujících pohybových aktivit. Pravidelné pohybové aktivity za dodržení zásad sportovního tréninku [5] jsou tou nejlepší cestou, jak bez stresu zvládnout požadavky a rozvíjet výkonově i zdravotně orientovanou tělesnou zdatnost. Limity pro splnění výročního přezkoušení se víceméně vracejí na úroveň požadavků plněných před rokem 2000 a variabilní profesní přezkoušení víceméně kopíruje vojenský výcvik. Tedy zase nic, co by při pravidelném výcviku a tréninku mělo být nedosažitelné. Záměrem nového normativního výnosu není „likvidace“ nebo zdravotní újma vojáků, ale zajištění skutečného vzestupu tělesné zdatnosti a výkonnosti vojáků profesionální armády České republiky v intencích požadavků velitelů, kteří působili nebo působí v zahraničních operacích.

Literatura:

[1]   PETERA, L.Hodnocení a ovlivňování tělesné zdatnosti vojáků profesionální Armády České republiky. Kandidátská dizertační práce, Praha: FTVS UK, 1993.

[2]   Tělesná příprava vojenského profesionála. Závěrečná zpráva vědeckého úkolu č. 217v05-22, Brno, VA Brno 1997.

[3]   BUNC, V. A simple method for estimating aerobic fitness. Ergonomics, vol 37, no. 1. 1994.

[4]   GEDDIE, J. NATO Soldier Target Audience Description. RTO-TR-22. 2000.

[5]   DOVALIL, J. & PERIČ, T. Sportovní trénink. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-2118-7.

Plk. gšt. doc. PaedDr. Lubomír Přívětivý, CSc., nar. 1960. Absolvent PdF UJEP v Brně 1984. V roce 2014 jmenován docentem a v roce 2016 plukovníkem Generálního štábu. Po praxi učitele na gymnáziu pracoval jako odborný asistent  a vedoucí katedry tělesné výchovy a sportu Vojenské vysoké školy pozemního vojska. Od roku 1996 je náčelníkem Vojenského oboru UK FTVS v Praze. Zabývá se otázkami tělesné výkonnosti a pohybovými aktivitami vojenských profesionálů a zdravotně orientovanou tělesnou zdatností. Podílel se na prosazení speciální tělesné přípravy do výuky. Spoluřešitel grantů obranného výzkumu. Publikuje v odborných časopisech, vojenských i civilních, spoluautor několika sborníků z vojenských, celostátních i zahraničních konferencí. Od roku 2009 členem sportovní komise CISM pro vojenský pětiboj a od roku 2015 vedoucí české delegace v Mezinárodní radě vojenského sportu (CISM).

13/06/2018

1 komentář

  • Odkaz Komentáře 21. 12. 2018 13:49 napsal(a) Jan

    Dobrý den, mám jednu otázku. Mám zdravotní klasifikaci A, a z přezkoušeni mam za 1, chodím na tělocvik 4 hodiny týdně. Moji kolegové mají klasifikaci C a chodí také na TV. Ale podle mne na to nemají nárok. Jsou osvobozeni od TV. Prosím o vysvětlení stavu věci. Děkuji.

    Nahlásit

Zanechat komentář