Hlavním posláním ozbrojených sil České republiky je co nejefektivnější a nejlepší zabezpečení obrany území České republiky s využitím zásad kolektivní obrany dle článku 5 Washingtonské úmluvy. K trvalému zajišťování tohoto úkolu je nutno neustále zdokonalovat znalosti a dovednosti všech příslušníků rezortu, a to především prostřednictvím vojenského výcviku. Vojenské aktivity ovšem krom výše uvedeného přínosu mají za následek taktéž environmentální aspekty, jež působí nejrůznější poškození životního prostředí. Klasifikace těchto aspektů a následně i jednotlivých druhů ekologických škod byly zpracovány v souladu s metodou Hazard & Impact Index.

Tento článek se zabývá problematikou Gardnerova socio-vzdělávacího modelu a úlohy motivace, jakožto významného faktoru při studiu cizích jazyků. Motivace je zde rozdělena do dvou základních typů: integrativní a instrumentální. Integrativní motivace má podobu pozitivního přístupu studenta ke skupině mluvící cílovým jazykem ve snaze integrovat se do této skupiny. Instrumentální motivace zdůrazňuje cíl získat určité sociální či ekonomické ocenění prostřednictvím znalosti cizího jazyka, což reprezentuje významnější a funkčnější důvod pro studium cizího jazyka. Rovněž je zde představena intrinsická a extrinsická motivace z pohledu různých autorů věnujících se dané problematice. V závěru jsou zmíněny motivační postupy, techniky v souladu s motivační hierarchií.

Motivace lidského chování a učení je stále aktuální problematikou, i když se v oblasti výzkumu motivace již velmi mnoho vykonalo. Proto se i v současnosti rozsáhle zkoumá a existuje řada publikací, které se touto tematikou zabývají. Otázka jak řídit navozování cílené motivace studentů a vojenských studentů zvláště je jedním z nejzávažnějších problémů všech vzdělávacích systémů.

Pedagogova osobnost má ve vyučovací a výchovné práci rozhodující úlohu. Předpokladem kladného vlivu na studenty je autorita pedagoga a působivost jeho osobnosti. Autorita pedagoga je přitom značné závislá na jeho společenské a odborné pověsti, jeho charakterových a morálních vlastnostech a řídících schopnostech. Pedagog imponuje studentům kladným a spravedlivým postojem, znalostmi, pracovními schopnostmi, klidem a objektivností.

Ve dnech 5. - 9. března 2007 se delegace Ústavu jazykové přípravy AČR Vyškov, Centra jazykové přípravy Univerzity obrany v Brně, a Školícího a vzdělávacího střediska MO v Komorním Hrádku, zúčastnila služební zahraniční cesty do Francie. Tato cesta byla organizována francouzskou stranou a jejím cílem bylo navštívit vojenská vzdělávací zařízení francouzské armády, kde se vyučuje francouzština jako cizí jazyk. Jedním ze zařízení, které delegace navštívila, byla posádka Cizinecké legie v pevnosti Fort de Nogent v Paříži. Zde se delegace seznámila se současnou strukturou Cizinecké legie a s přístupy, které uplatňuje při výuce francouzštiny jako svému jedinému dorozumívacímu jazyku.

Výběrová tělesná výchova  je nedílnou součástí systému služební tělesné výchovy. Provádí se v době zaměstnání a považuje se za výkon zaměstnání (Směrnice pro organizaci a řízení služební tělesné výchovy v Armádě České republiky vydaná prvním náměstkem MO).

V minulém čísle byla uveřejněna 1. část, která čtenářům přiblížila některé aspekty motorického testování a představila genezi testování tělesné výkonnosti vojáků od vzniku samostatné České republiky po současnost. Uvedená testování tělesné výkonnosti a jejich klady a zápory byly analyzovány a spolu s legislativními změnami se staly základem pro nově připravované testové baterie, které by měly být zavedeny od příštího výcvikového roku.

Před časem nás v tomto časopise upoutal článek Mgr. Antonína Konráda „Quo vadis, vojenská tělovýchovo". Po delší době se v armádním periodiku objevil příspěvek, zabývající se problematikou tělesné výchovy v AČR, jako uceleným systémem. Článek zaujal nejen ojedinělostí publikace o vojenské tělovýchově v posledním období, ale zejména svým kritickým postojem k jejímu současnému stavu v otázkách koncepce, legislativy a dalšímu směřování. Kromě prezentace některých osobností z minulého období armádní tělovýchovy naznačil i řadu problémů, vyskytujících se v oblasti tělesné výchovy v AČR.

Opuštění modelu zaměstnaneckých ozbrojených sil vyžaduje provedení změn v obslužných systémech ozbrojených sil, které byly na tomto modelu založené. Jedním z nich je v Česku systém vysokoškolské přípravy zaměstnanců rezortu Ministerstva obrany ČR. Tento článek rozebírá situaci, která nastala v důsledku opuštění modelu zaměstnaneckých ozbrojených sil subsystému vysokoškolské přípravy personálu ozbrojených sil ČR, a naznačuje alternativy pro formulaci politiky vysokoškolské přípravy personálu rezortu.

Od 1. ledna 2005 se Armáda české republiky stala profesionální armádou. Současně vzniká otázka, jaké atributy musí uchazeč o službu v armádě (muž či žena) splňovat, aby se mohl stát vojenským profesionálem a dále co musí dělat pro to, aby tuto práci mohl vykonávat? Profesionální připravenost vojáka je složená z vojensko-odborné, psychické a tělesné připravenosti. V souladu s názvem příspěvku autor se věnuje zjišťování úrovně tělesné připravenosti, tedy testování tělesné výkonnosti a v něm připravovaným změnám, které reflektují nové skutečnosti.