Vzdělávání a výcvik

Vzdělávání a výcvik (90)

Učitelé Centra jazykové přípravy (CJP) Univerzity obrany (UO) v Brně se účastní řady odborných mezinárodních a domácích aktivit, pro které je příznačná spolupráce lingvistů a vojenských odborníků. Cílem článku je informovat širší veřejnost o vybraných odborných fórech souvisejících s vývojem jednotné terminologie a jazykovým vzděláváním v armádě, kterých se autorky v nedávné době aktivně zúčastnily.
Článek je zaměřen na problematiku tvorby jazykového kurikula na Fakultě vojenských technologií Univerzity obrany (FVT UO). Svým obsahem navazuje na práce publikované ve Vojenských rozhledech v roce 2006 a 2007, jež se rovněž zabývaly problematikou jazykové přípravy studentů UO. Analyzuje dílčí výsledky týkající se optimalizace stávajícího jazykového programu předmětu anglický jazyk, jež byly získány dotazníkovým šetřením v průběhu řešení projektu specifického výzkumu (PSV) v roce 2008. Respondenty byli jak učitelé, kteří podle daného kurikula vyučují/ vyučovali, tak i studenti, kteří podle něho byli vyučováni.
S rostoucím tlakem na kvalitu a úroveň jazykového vzdělávání vojenských profesionálů je kladen stále větší důraz na získání a udržování jazykových a řečových kompetencí, a to především v angličtině. Za uplynulých dvacet let došlo v oblasti jejich jazykového vzdělávání k významným změnám se kterými nás seznamuje následující příspěvek.
Dne 1. dubna 2011 vešel v platnost nový normativní výnos MO, Služební tělesná výchova v rezortu Ministerstva obrany. Uplynulo tak více jak dvacet let od posledního vydání, které bylo známé jako předpis Těl-1-1, Tělesná příprava v Československé lidové armádě. O novelizaci předpisu pro služební tělesnou výchovu se uvažovalo od počátku 90. let minulého století hned po rozdělení Československé federativní republiky na dva samostatné státy. Jeho realizaci pozastavilo skončení povinné základní služby a přechod na plně profesionální armádu a v roce 2005 tělovýchovný management, který již připomínkovaný a po legislativní, jazykové a redakční úpravě k podpisu MO připravený předpis smetl ze stolu. O tom jaký je nový normativní výnos MO, co obsahuje a co pravděpodobně vojáky zajímá nejvíce, tedy jaké změny v testování tělesné výkonnosti přináší, jsou následující řádky.
Zřejmě nejfrekventovanější termín používaný v oblasti jazykové přípravy v rezortu MO je úspěšnost. Lze ji kvantifikovat, definovat, lze ale také pátrat po příčinách jejího nárůstu nebo poklesu. To vše si klade za cíl, byť v omezené míře, i následující text.
Využití multimédií ve výuce cizích jazyků je způsobem, jak pozitivně ovlivnit motivaci i výsledky výchovně-vzdělávacího procesu. Využití česko-kanadského projektu Partnership for Learning Program umožňuje synchronní komunikaci mezi rodilým mluvčím a studentem/účastníkem jazykové přípravy bez ohledu na jejich vzdálenost. Vzájemná komunikace je příležitostí pro studenty používat jejich druhý jazyk nejen při odborných diskuzích, ale i při řešení problémů, relevantních jejich studijnímu zaměření, zájmům a koníčkům. Součástí článku je rozbor zkušeností, které autoři doposud získali.
Článek je příspěvkem k diskuzi o systému přípravy vojenských profesionálů rezortu Ministerstva obrany. Naznačuje komplexní přístup k problematice v kontextu národních i mezinárodních souvislostí současného pojetí vojenského povolání, celoživotního učení a vzdělávání, i předpokládaného použití ozbrojených sil.
Cílem tohoto článku je poskytnout poznatky a zkušenosti autorů z velitelsko štábního cvičení (CPX) „Dobré sousedství 2010" (Good Neighbourhood 2010), kterého se zúčastnili jako zástupci české strany ve funkcích zástupce řídícího cvičení (pplk. Ing. Ryp) a pozorovatel (Ing. Koláček) na Akademii Ozbrojených sil Slovenské republiky v Liptovském Mikuláši. Obsahem článku kromě historie cvičení „Dobré sousedství" a všeobecných informací, popisujících charakter cvičení, je objasnění rozhodovacího procesu velitele a štábu na úrovni praporního úkolového uskupení (PrÚU) při plánování nasazení PrÚU do operace.
Článek představuje případovou studii implementace informačních a komunikačních technologií (ICT) do výuky jazyků na Univerzitě obrany v Brně. Shrnuje pětileté zkušenosti nabyté při systematickém zavádění ICT do výuky angličtiny v Centru jazykové přípravy. Pojmenovává a zdůvodňuje postupné změny v metodách výuky angličtiny, které zavádění ICT provázejí, s ohledem na požadavky učebních osnov a na nové trendy v používání ICT dostupných pro výuku. Zobecněné zkušenosti a poznatky s používáním ICT ve výuce jazyků mohou sloužit jako inspirace či návod pro zavádění ICT i do jiných oblastí výcviku a vzdělávání v AČR.
Podpisem Boloňské deklarace v r. 1999 se čelní představitelé 29 evropských zemí zavázali vybudovat evropský prostor vysokoškolského vzdělávání, který by umožnil studovat a pracovat v cizích zemích. Existující mobilita napříč Evropou podporuje mnohojazyčnost a napomáhá lépe pochopit a respektovat tradice evropské jazykové rozmanitosti. V rámci internacionalizace je na vysokých školách pozornost zaměřena na mobilitu studentů, což vede ke snahám vyučovat studijní programy v anglickém jazyce. Internacionalizace se tak vlastně stává kontraproduktivní, neboť je omezována nabídka studia dalších cizích jazyků. Prezentované údaje o výuce jazyků v ČR, o nichž pojednává tento článek, byly získány dotazníkovým šetřením na jazykových pracovištích v textu uváděných fakult v lednu a únoru 2011. Pozornost je věnována výuce ruského jazyka na Univerzitě obrany.
Strana 8 z 9