Cílem článku je představit aktuální diskuzi o kyberprostoru jako nové, páté válečné doméně. Čtenář je seznámen s konceptem kyberprostoru, jeho současným uchopením v především amerických doktrínách a vojenské teorii. Kontextuálně je zmíněna i funkce armády a specificky vymezení možností české armády. Diskutována je podoba kyberprostoru a jeho charakteristiky v kontextu vedení vojenských operací. Představeny jsou argumenty zastánců myšlenky kyberprostoru jako válečné domény i kritika tohoto pojetí. V závěru jsou argumenty obou stran shrnuty a zhodnoceny a to i s přihlédnutím k roli a možnostem ozbrojených sil.
V článku jsou posouzeny současné tradiční přístupy k hodnocení provozu pozemní vojenské techniky se zaměřením na úlohu a možnosti vedoucích pracovníků v oblasti hodnocení provozu. Autor navrhuje zavedení elektronické Knihy jízd pro sledování a vyhodnocování provozních dat pozemní vojenské techniky, pomocí modulu generálního paketu rádiových služeb, ke zlepšení efektivity systému provozu, oprav a úspor.
Palebná podpora je nezbytným předpokladem pro úspěch bojových sil v pozemních operacích a dělostřelectvo je jejím klíčovým poskytovatelem. Bude tomu tak i v komplexním a nejistém budoucím operačním prostředí? Článek připomíná vysoké požadavky kladené na současné dělostřelectvo AČR a s využitím poznatků aliančních partnerů poukazuje na vybrané aspekty, které by měly ovlivňovat rozvoj jeho schopností směrem k budoucím operacím. Vymezuje dělostřelectvo jako systém nepřímé palby a objasňuje jeho místo a úlohu v rámci společné palebné podpory. Navrhuje opatření ke zvýšení kvality jeho přípravy a řízení. Diskutuje problematiku operační koncepce a její význam pro na podobu budoucího dělostřelectva AČR, a rovněž představuje hlavní trendy v oblastech jeho možného rozvoje.
Kariérové vzdělávání personálu rezortu obrany je rozhodující složkou vzdělávání ke splnění kvalifikačních požadavků. Pro vojáky z povolání je naplňování kvalifikačních požadavků podmínkou kariérového růstu a s tím spojeného jmenování do vyšší hodnosti. Při přípravě kariérových kurzů se ukázalo, že je třeba vzhledem k uskutečněným nebo plánovaným změnám legislativního a zdrojového rámce v rezortu obrany provést některé systémové změny. V tomto článku je popsán postup implementace nového konceptu přípravy personálu rezortu obrany v kariérových kurzech, který byl zpracován projektovým týmem pod vedením pracovníků Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany. Dále se článek zabývá objasněním přístupu k tvorbě učební dokumentace a zvoleného způsobu organizace a průběhu vojenských kariérových kurzů. Popsán je také systém kontroly kvality a získávání informací k inovaci nastaveného systému kariérové přípravy vyšších důstojníků.
Motivace a profesní hodnotová orientace vojáků v tzv. other people's wars je jednou z nejdůležitějších informací nutných pro efektivní velení a řízení. Jedním z témat rozsáhlého výzkumu mezi vojáky AČR nasazenými v ISAF PRT v afghánské provincii Lógar v letech 2010-2011 byla proto motivace k odjezdu do mise, jejich profesní očekávání a hodnocení vnitřního i vnějšího prostředí mise. Cílem textu je na základě dat z empirického výzkumu uskutečněného mezi členy PRT (provinčního rekonstrukčního týmu) představit čtenáři alespoň základní kontury obrazu hodnotového světa dnešního příslušníka AČR, jeho profesních očekávání a motivů. Výsledky jsou interpretovány v kontextu Moskosovy teorie o rozporu mezi institucionálním a zaměstnaneckým charakterem ozbrojených sil v současnosti a adaptovány na reálnou společensko-politickou situaci.
Stav procesu „získávání poznatků a využívání zkušeností" (dále ZPVZ) v Armádě České republiky (dále AČR) není zdaleka ideální z několika důvodů. Není to jen jeho nedocenění ze strany vrcholového managementu, ale i nízká úroveň povědomí o procesu, institucích, možnostech a významu ZPVZ u velitelského sboru AČR na všech stupních. Cílem článku je objasnění procesu ZPVZ jako nástroje pro podporu organizace. V úvodní části příspěvku autoři charakterizují proces ZPVZ a seznamují čtenáře s používanou terminologií. Druhá část se zabývá výstavbou a zaváděním procesu v AČR, kde je také mj. charakterizována struktura a nástroje procesu. Další část je věnována vymezení procesu ZPVZ v normativních dokumentech, doktrínách a vojenských publikacích. V závěrečné části článku je zpracovaný návrh doporučení pro další rozvoj procesu ZPVZ.
Příspěvek pojednává o schopnosti CBRN EOD, která představuje jednu z nově rozvíjených oblastí v rámci působnosti chemického vojska AČR. Popisuje ji v kontextu operačního použití chemického vojska, uvádí variantu úkolového uskupení pro plnění operace CBRN EOD a zmiňuje základní operačně-taktické požadavky k zajištění bezpečné činnosti v místě plnění úkolu. Podtrhuje význam společné přípravy a interoperability mezi přispívajícími jednotkami. Článek vychází z dostupných aliančních písemných zdrojů, národních postupů a odbor­ných názorů zainteresovaných osob.
Existuje mnoho důvodů, proč se v dnešní době začít učit francouzský jazyk. Se zapojením našich profesionálů do misí v Mali je od roku 2014 řešen rovněž požadavek na jejich kvalitní jazykovou vybavenost před vysláním. Provedly jsme rozhovor s těmi, kteří před vysláním prošli jazykovými kurzy na CJV UO. Potvrzují fakt, že i dokonalá znalost angličtiny v tamějších podmínkách nestačí, a mohou být inspirací pro ty, kteří se na plnění náročných úkolů v misích na africkém kontinentu teprve chystají. Dále uvádíme statistická data týkající se počtu příslušníků AČR hovořící francouzsky a tipy, jak si úroveň francouzštiny udržet i po ukončení kurzu.
Zkušenosti z výcviku pěší roty boje v zastavěném prostoru ukazují, že efektivní příprava vyžaduje provázanost doktríny s vybavením (výzbroj a výstroj) a strukturou jednotek. Je zásadní, aby standardy NATO byly dále rozpracovány na národní úrovni tak, aby odpovídaly vybavení a organizaci vlastních jednotek. Efektivní výcvik vyžaduje doplnění stávajících programů přípravy o příklady konkrétních cvičení, na jejichž provedení musí být připravena standardizovaná výcviková zařízení. Odborní instruktoři by měli řídit přípravu organických jednotek. Předání zkušeností instruktorů přímo organickému celku je efektivnější než příprava jednotlivců v odborných kurzech.
V článku jsou prezentovány dílčí závěry rezortního dotazníkového šetření na téma „Řešení problémů v resortu obrany České republiky“, realizovaného v roce 2012 napříč jednotlivými úrovněmi řízení rezortu. Nejprve jsou charakterizovány možné typy řešených problémů a metody pro řešení nestrukturovaných problémů. Cílem empirického šetření, jehož výsledky jsou prezentovány v předloženém příspěvku, byla identifikace nestrukturovaných problémů, řešených v rezortu obrany ČR, a zjištění míry využití metod pro řešení problémů ve zkoumané organizaci. Za účelem sběru dat byl vytvořen polostrukturovaný dotazník, který byl předložen respondentům z rezortu obrany ČR. Celkem bylo k vyhodnocení získáno 135 dotazníků. Respondenti ze zkoumané organizace se nejčastěji setkávají s problémy, které souvisejí s plánovacím procesem (příprava a tvorba plánů), dále pak se změnou organizační struktury, přípravou cvičení a zpracováním vnitřních předpisů. Deklarovanými metodami, využívanými pro řešení uvedených problémů v rezortu obrany, jsou v nejvyšší míře skupinová diskuze mezi experty, rozhovor, brainstorming, válečná hra (analýza pro a proti), SWOT analýza, analýza zainteresovaných stran a strom cílů. Na základě zjištěných informací jsou v závěru článku definována pravidla a doporučení pro řešení nestrukturovaných problémů v rezortu obrany ČR.   Doc. Ing. Monika Grasseová-Motyčková, Ph.D., Ing. Eva Štěpánková, Ph.D. Typy řešených problémů v rezortu obrany ČR a pravidla pro jejich řešení Types of Problems Solved in the CR Department of Defence and Rules for their Solution Grasseová-Motyčková, Monika, Štěpánková, Eva, Typy řešených problémů v rezortu obrany ČR a pravidla pro jejich řešení, Vojenské rozhledy, 2015, roč. 24 (56),č. 3, s. 35–47, ISSN 1210-3292 (tištěná verze), ISSN 2336-2995 (on-line). Dostupné z: www.vojenskerozhledy.cz  Celý článek →→
Strana 4 z 69