Použití snímačů úsťových rychlostí v podmínkách dělostřelectva AČR

V článku jsou uvedeny nové způsoby určování změny počáteční rychlosti střel způsobené opotřebením hlavně v podmínkách dělostřelectva AČR. Po provedeném zhodnocení součastného stavu zjišťování hodnoty změny počáteční rychlosti střel způsobené opotřebením hlavně, pomocí přístroje pro měření vložné hloubky nábojové komory, doporučuje použití snímačů úsťové rychlosti a případně i stanovení změny počáteční rychlosti střel způsobené opotřebením hlavně na základě počtu uskutečněných výstřelů se započítáním upřesňující opravy.

Další informace

  • ročník: 2013
  • číslo: 2
  • stav: Recenzované / Reviewed
  • typ článku: Přehledový / Peer-reviewed

1. Úvod

Určení změny počáteční rychlosti střel se realizuje v průběhu procesu přípravy řízení palby dělostřelectva jako jedno z dílčích opatření balistické přípravy. Změna počáteční rychlosti střel způsobená opotřebením hlavně (Δv0d) je dílčí složkou celkové změny počáteční rychlosti střel (Δv0). Celková změna počáteční rychlosti střel je kromě změny počáteční rychlosti střel způsobené opotřebením hlavně (Δv0d) tvořena také změnou počáteční rychlosti střel způsobenou vlastnostmi série prachové náplně (Δv0n).
Celková změna počáteční rychlosti střel (Δv0) ovlivňuje dálku střelby, a proto je nutné ji zahrnovat při výpočtu prvků pro střelbu dělostřelectva. Celková změna počáteční rychlosti střel se používá při výpočtu opravy dálky pro celkovou změnu počáteční rychlosti střel.

2. Současný stav opotřebení hlavní dělostřelectva AČR a zjišťování hodnoty změny počáteční rychlosti střel způsobené opotřebením hlavně

021 Potuzak SnimekU minometů je vzhledem k hladkému vývrtu hlavně změna počáteční rychlosti střel způsobená opotřebením hlavně zanedbatelná (na hranici použitelnosti hlavně může dosahovat 0,2 % v0). Změna počáteční rychlosti střel způsobená opotřebením hlavně se u 152mm ShKH vz. 77 určuje podle výsledků měření vložné hloubky nábojové komory pomocí přístroje pro měření vložné hloubky nábojové komory (PMNK) vždy před každými střelbami. Zjištěnému prodloužení nábojové komory vzhledem k normální (tabulkové) účinné vložné hloubce nábojové komory odpovídá úbytek počáteční rychlosti v procentech počáteční rychlosti střel (v0) uvedený v tabulkách střelby ([1]) a pravidlech střelby ([2]).
Publikace [1] a [2] uvádějí pro tříštivo-trhavé střely OF a OF-540 u 152mm ShKH vz. 77 hodnotu účinné vložné hloubky nábojové komory 657 mm. Z technických výkresů hlavně 152 mm ShKH vz. 77 (obrázek 1) a rovněž i z výsledků měření vložné hloubky nábojových komor u 13. dělostřelecké brigády v kalendářním roce 2011 (tabulka 1) je však patrné, že hodnota vložné hloubky nábojové komory uváděná v platných tabulkách střelby a pravidlech střelby (ale i dalších publikacích, které tuto hodnotu opisují) je chybná. Skutečná hodnota vložné hloubky nábojové komory je 650 mm. Předpisy, uvádějící nesprávnou hodnotu, by měly být aktualizovány příslušnými doplňky.

Obr. 1: Technický výkres hlavně 152mm ShKH vz. 77.

Zdroj: technická dokumentace 152mm ShKH vz. 77

 

Tab. 1: Výsledky měření vložné hloubky nábojových komor 152mm ShKH vz. 77 u 13. dělostřelecké brigády v kalendářním roce 2011

Pořadové číslo děla Počet výstřelů  Vložná hloubka nábojové komory (mm)   Pořadové číslo děla Počet výstřelů Vložná hloubka nábojové komory (mm)
 1 136 655 23 307 653
 2 68 655 24 57 655
3 69 656 25 50 655
4 93 655 26 94 656
5 147 656 27 211 652
6 143 657 28 252 654
7 124 655 29 23 656
8 66 NEMĚŘENO 30 105 655
9 122 654 31 116 654
10 95 NEMĚŘENO 32 85 655
11 161 656 33 182 NEMĚŘENO
12 114 655 34 178 655
13 193 654 35 166 655
14 171 655 36 218 655
15 170 655 37 244 654
16 204 NEMĚŘENO 38 242 655
17 110 655 39 236 654
18 113 NEMĚŘENO 40 0 NEMĚŘENO
19 84 655 41 0 NEMĚŘENO
20 160 654 42 0 NEMĚŘENO
21 266 654 43 neznámý údaj 654
22 98 655
 

Vždy, když změna počáteční rychlosti střel způsobená opotřebením hlavně dosáhne celého procenta, odesílá se dělo na polní balistickou stanici (PBS) k určení změny počáteční rychlosti střel způsobené opotřebením hlavně polní balistickou stanicí. Srovnávací střelbou pomocí PBS se pak určí hodnota upřesňující opravy (∂Δv0u), která se do dosažení dalšího celého procenta úbytku počáteční rychlosti střel připočítává k hodnotě zjištěné pomocí PMNK.

Při opotřebení hlavně na samé hranici možnosti jejího použití může změna počáteční rychlosti střel způsobená opotřebením hlavně dosahovat až 10 % v0. Při změně počáteční rychlosti střel způsobené opotřebením hlavně dosahující 6 % v0 se dělo odesílá na generální opravu. Tohoto opotřebení hlavně u dělostřelectva AČR zdaleka nedosahují a do konce životnosti děl v žádném případě nedosáhnou.
Na základě poskytnutých materiálů skupiny zabezpečení a technické služby 13. dělostřelecké brigády bylo zjištěno, že hlavně 152mm ShKH vz. 77 vykazují minimální opotřebení. Změny počáteční rychlosti střel způsobené opotřebením hlavně dosahují pouze několika desetin % v0. Je tomu tak proto, že do výzbroje palebných jednotek byla zařazena děla z nedotknutelných zásob, která byla ke střelbě používána v malé míře. Upřesňující oprava změny počáteční rychlosti střel se proto v současnosti neurčuje.
Čl. 82. publikace [2] zmiňuje možnost určení změny počáteční rychlosti střel způsobené opotřebením hlavně u 152mm ShKH vz. 77 i na základě počtu vystřelených ran. K tomu však nejsou u dělostřelectva AČR zpracovány příslušné podklady a jednotliví výrobci zbraňových systémů zpravidla nedefinují závislost úrovně opotřebení hlavně (prodloužení vložné hloubky nábojové komory) na počtu výstřelů. Problémem je, že stupeň opotřebení hlavně závisí rovněž i na velikosti náplně, se kterou jsou jednotlivé rány vypáleny (čím větší je náplň, tím větší je opotřebení hlavně). Naposledy se úroveň prodloužení nábojové komory vzhledem k počtu výstřelů určovala u dělostřelectva AČR u 122mm tažených houfnic D-30 a 122mm samohybných houfnic 2S1. Tato děla však již byla vyřazena z výzbroje.
Změnu počáteční rychlosti střel lze rovněž určovat snímači úsťové rychlosti (podle ISO 9001 a ČOS 137701 to mohou být různé dopplerovské radary, světelná hradla, optická hradla, optoelektrická hradla, magnetické cívky a indukční cívky), které v průběhu střelby změří úsťovou rychlost každé střely. V současné době jsou nejčastěji využívány dopplerovské radary, které pracují na tzv. Dopplerově principu, kdy je frekvenční posun signálu odraženého od letící střely úměrný radiální rychlosti střely. Trendem vyspělých zahraničních armád je, aby všechna děla byla vybavena těmito snímači (dopplerovskými radary). Zbraňové systémy dělostřelectva AČR snímači úsťové rychlosti zatím nedisponují.
Některými snímači úsťové rychlosti (dopplerovskými radary) je možné určit celkovou změnu počáteční rychlosti střel s přesností do 0,1 % v0. Přesnost určení změny počáteční rychlosti střel způsobené opotřebením hlavně pomocí přístroje PMNK je charakterizována pravděpodobnou chybou 0,2 % v0 při Δv0d ≤ 1 % v0, 0,4 % v0 při 1 % v0 < Δ v0d ≤ 3 v0, 0,7 % v0 při Δ v0d ≤ 3 v0 a se započítáním upřesňující opravy pravděpodobnou chybou 0,3 % v0. Použití snímačů úsťové rychlosti má tedy při určování celkové změny počáteční rychlosti střel významný vliv na přesnosti, a proto bude vhodné těmito snímači vybavit i zbraňové systémy dělostřelectva AČR.

3. Nové způsoby určování změny počáteční rychlosti střel způsobené opotřebením hlavně

Problematice zjišťování změny počáteční rychlosti střel způsobené opotřebením hlavně není v současné době, vzhledem k minimálnímu opotřebení hlavní dělostřelectva AČR, věnována odpovídající pozornost a o implementaci efektivnějších způsobů zjišťování změny počáteční rychlosti střel, způsobené opotřebením hlavně, se příliš neuvažuje. Místo používání přístroje pro měření vložné hloubky nábojové komory jsou vhodné následující způsoby zjištění hodnoty změny počáteční rychlosti střel způsobené opotřebením hlavně:
■ pomocí snímače úsťové rychlosti,
■ podle počtu vystřelených ran se započítáním upřesňující opravy stanovené snímačem úsťové rychlosti.

3.1 Určení změny počáteční rychlosti střel způsobené opotřebením hlavně pomocí snímače úsťové rychlosti

Snímače úsťových rychlostí snímají úsťovou rychlost vú (v m.s-1) všech střel, z nichž se pak zpětnou extrapolací vypočítají skutečné počáteční rychlosti střel vo (v m.s-1). Změna počáteční rychlosti střel (v % v0) se pak vypočítá podle rozdílu skutečné počáteční rychlosti střel a normální (tabulkové) počáteční rychlosti střel. Výsledná změna počáteční rychlosti střel je aritmetickým průměrem všech zjištěných změn počátečních rychlostí střel během střeleb. K získání nezkreslených hodnot změn počátečních rychlostí střel je při jejich výpočtu zapotřebí vyloučit i dílčí vlivy na počáteční rychlost střely (teplotu prachových náplní, balistické charakteristiky střely aj.). Snímači úsťové rychlosti mohou být vybavena buď všechna děla, nebo lze používat pouze jeden přenosný snímač (dopplerovský radar) pro celou palebnou baterii.

a) Všechna děla budou disponovat snímači úsťové rychlosti
Ideálním řešením je vybavit všechna děla snímači úsťové rychlosti (dopplerovskými radary). Změna počáteční rychlosti střel způsobená opotřebením hlavně každého děla se pak určí (vypočítá) výhradně těmito snímači (výpočet změny počáteční rychlosti střel způsobené opotřebením hlavně provede počítač automatizovaného systému řízení palby na základě změřených hodnot úsťových rychlostí střel snímačem úsťové rychlosti). Počítač automatizovaného systému řízení palby každého děla si zapamatuje poslední zjištěnou hodnotu změny počáteční rychlosti střel způsobené opotřebením hlavně (z posledních provedených střeleb). Tato hodnota se pak zahrne při výpočtu počítané dálky cíle daného děla pro první ránu. Hodnotu změny počáteční rychlosti střel způsobené opotřebením hlavně je nutné po každých provedených střelbách evidovat i mimo počítač automatizovaného systému řízení palby (například zápisem do dělové knihy) pro případ jeho nefunkčnosti. Vybavit všechna děla snímači úsťové rychlosti (dopplerovskými radary) však bude poměrně finančně náročné.

b) Každá palebná baterie bude disponovat pouze jedním přenosným snímačem úsťové rychlosti
Z ekonomických důvodů a rovněž i z hlediska celkového počtu uskutečněných výstřelů jednotlivými palebnými prostředky za dobu jejich používání lze uvažovat i variantu, že každá palebná baterie bude disponovat jedním přenosným snímačem úsťové rychlosti (dopplerovským radarem). Jelikož absolutní hodnota změny počáteční rychlosti střel způsobená opotřebením hlavně roste v závislosti na počtu provedených výstřelů poměrně zvolna, není potřebné znát hodnotu úsťové rychlosti každé vystřelené rány. Je postačující, pokud u daného děla budou měření provedena s určitým časovým odstupem (po několika provedených výstřelech).
Palebné baterie bude vhodné vybavit dopplerovským radarem na přenosném stativu, který se během střeleb umístí pro několik výstřelů vedle daného děla. V průběhu střelby daného děla bude snímat úsťovou rychlost všech vypálených střel. Dopplerovský radar bude propojen s počítačem automatizovaného systému řízení palby, který provede výpočet změny počáteční rychlosti střel způsobené opotřebením hlavně a zjištěnou hodnotu uchová ve své paměti. Tato hodnota bude vždy přiřazena k danému dělu (k evidenčnímu číslu daného děla).
Po několika provedených měřeních (vzhledem k uváděné přesnosti měření pomocí dopplerovských radarů do 0,1 % v0 bude postačující provést měření u 2 až 3 ran, bude-li to možné, pak u všech ran během jednoho palebného úkolu) se radar přemístí k dalšímu dělu a připojí se k jeho počítači automatizovaného systému řízení palby. Nový automatizovaný systém řízení palby musí umožnit zpracování výsledků měření úsťových rychlostí pomocí snímačů úsťové rychlosti. Provede se další série měření a systém opět uchová hodnotu procentuální změny počáteční rychlosti střel způsobené opotřebením hlavně u příslušného děla. Tento postup se bude opakovat u celé baterie.

3.2 Určení změny počáteční rychlosti střel způsobené opotřebením hlavně podle počtu vystřelených ran se započítáním upřesňující opravy stanovené snímačem úsťové rychlosti

Tento způsob určení změny počáteční rychlosti střel způsobené opotřebením hlavně představuje náhradní způsob určení změny počáteční rychlosti střel způsobené opotřebením hlavně snímačem úsťové rychlosti. Využije se pouze v případě, kdy dělostřelectvo AČR nebude disponovat dostatečným počtem snímačů úsťové rychlosti (dopplerovských radarů) k provádění pravidelných měření (alespoň jedním na palebnou baterii).

Při zavádění nových zbraňových systémů do dělostřelectva AČR je potřebné, aby v dokumentaci každého zbraňového kompletu byla uvedena závislost úbytku počáteční rychlosti střel na počtu vystřelených ran a případně i na velikosti použitých náplní. Tato závislost může být stanovena buď konkrétními hodnotami, nebo vyjádřena matematickou funkcí. Jestliže tato závislost nebude součástí dokumentace zbraňového kompletu (poskytnuta výrobcem), může být stanovena v průběhu jeho používání. Stanovení závislosti se provede u těch děl, která budou používána nejčastěji (aby bylo možné využít výsledky i u děl používaných méně často). K tomu musí byt pečlivě evidovány počty výstřelů a velikost použitých náplní u jednotlivých děl pro stanovení vhodných aproximačních funkcí popisujících závislost hodnoty změny počáteční rychlosti střel způsobené opotřebením hlavně na počtu vystřelených ran a případně i velikosti použitých náplní.

Hodnotu změny počáteční rychlosti střel způsobené opotřebením hlavně stanovené pouze podle počtu vystřelených ran je však nutné brát jako orientační údaj. Vyplývá to ze skutečnosti, že v současné době, v mírových podmínkách, je počet vystřelených ran i po řadě let používání děla (hlavně) poměrně nízký. Tato hodnota může být použita jen při náhradním způsobu stanovení změny počáteční rychlosti střel způsobené opotřebením hlavně. Hodnotu změny počáteční rychlosti střel způsobené opotřebením hlavně stanovené podle počtu vystřelených ran je proto nutné upřesnit. K upřesnění této hodnoty budou využity výsledky z posledních měření úsťových rychlostí dopplerovským radarem.

Během posledního měření úsťových rychlostí střel daného děla se stanoví hodnota změny počáteční rychlosti střel způsobená opotřebením hlavně zjištěná snímačem úsťové rychlosti – Δv0d(s).

Tato hodnota bude automatizovaným systémem přiřazena ke konkrétnímu palebnému prostředku (k evidenčnímu číslu hlavně děla) a uložena v paměti počítače. Automatizovaný systém řízení palby bude zároveň disponovat podklady (matematickými funkcemi, intervaly počtu vystřelených ran) pro stanovení změny počáteční rychlosti střel způsobené opotřebením hlavně podle počtu vystřelených ran a případně i velikosti použitých náplní – Δv0d(r). K tomu je vhodné, aby počty vystřelených ran a velikosti jednotlivých náplní byly trvale ukládány do počítače automatizovaného systému řízení palby daného zbraňového systému. Jestliže nebudou tyto hodnoty v paměti počítače k dispozici (dojde k jejich ztrátě, nebo při výměně počítače), musí se do počítače automatizovaného systému řízení palby vložit ručně (podle zápisů v dělové knize).

Současně se zjištěním hodnoty změny počáteční rychlosti střel způsobené opotřebením hlavně snímačem úsťové rychlosti Δv0d(s) určí automatizovaný systém i hodnotu změny počáteční rychlosti střel způsobené opotřebením hlavně podle počtu vystřelených ran Δv0d(r) a rozdíl těchto hodnot ∂Δv0d (všechny hodnoty jsou v % v0):

∂Δv0d = Δv0d(s) – Δv0d(r)                       (1)

Tento rozdíl hodnot změn počátečních rychlostí střel způsobených opotřebením hlavně ∂Δv0d se uloží v paměti počítače a spolu s hodnotou Δv0d(s) se zapíše do dělové knihy.

Při následujících střelbách bude hodnotě změny počáteční rychlosti střel způsobené opotřebením hlavně odpovídat pouze hodnota Δv0d(s). Jestliže se daným dělem provede od posledního zjištění hodnoty Δv0d(s) více výstřelů, než je stanovený maximální počet výstřelů pro použití dané hodnoty Δv0d(s) (hodnotu maximálního počtu výstřelů je potřebné stanovit na základě závislosti opotřebení hlavně na počtu vystřelených ran), hodnota změny počáteční rychlosti střel způsobená opotřebením hlavně se stanoví podle vztahu:

Δv0d = Δv0d(r) + ∂Δv0d                        (2)

kde:
Δv0d je změna počáteční rychlosti střel způsobená opotřebením hlavně;
Δv0d(r) je změna počáteční rychlosti střel způsobená opotřebením hlavně stanovená podle počtu vystřelených ran (a případně i velikosti použitých náplní);
∂Δv0d rozdíl hodnot změn počátečních rychlostí střel způsobených opotřebením hlavně.

Ze vztahu (2) je zřejmé, že rozdíl hodnot změn počátečních rychlostí střel způsobených opotřebením hlavně ∂Δv0d představuje upřesňující opravu změny počáteční rychlosti střel způsobené opotřebením hlavně stanovené podle počtu vystřelených ran Δv0d(r).

4. Závěr

Stávající způsob zjišťování opotřebení hlavní měřením vložné hloubky nábojové komory pomocí mechanických přístrojů je již zastaralý. Z poskytnutých materiálů skupiny zabezpečení a technické služby 13. dělostřelecké brigády bylo navíc zjištěno, že měření v podmínkách dělostřelectva AČR je prováděno často nedůsledně, a proto jsou výsledky měření nepřesné. U některých děl například byly při následujících měřeních, a tedy po větším počtu výstřelů z daného děla, paradoxně naměřeny menší hodnoty vložné hloubky nábojové komory než u předchozích měření (i o několik milimetrů).
Minimální opotřebení hlavní dělostřelectva AČR má za následek, že před střelbami nejsou prováděna měření vložné hloubky nábojové komory a o implementaci nových způsobů zjišťování změny počáteční rychlosti střel způsobených opotřebením hlavně se neuvažuje.
Trendem vyspělých armád je vybavit všechny palebné prostředky snímači úsťové rychlosti. Vzhledem k četnosti používání zbraňových systémů u dělostřelectva AČR a rychlosti růstu absolutní hodnoty změny počáteční rychlosti střel způsobené opotřebením hlavně je postačující, aby každá palebná baterie disponovala alespoň jedním přenosným snímačem úsťové rychlosti. Měření úsťové rychlosti střel se v rámci celé baterie bude provádět postupným přemisťováním snímače úsťové rychlosti mezi jednotlivými děly. Z výsledků měření úsťových rychlostí pak budou vypočítány změny počáteční rychlosti střel způsobené opotřebením hlavně. Tento postup je účelné realizovat jako hlavní do provedení modernizace stávajících nebo do pořízení nových děl. Poté jej bude vhodné využívat jako náhradní způsob.
U nově zaváděných zbraňových systémů do dělostřelectva AČR bude rovněž potřebné, aby v dokumentaci každého zbraňového systému byla uvedena i závislost úbytku počáteční rychlosti střel na počtu vystřelených ran a případně i na velikosti použitých náplní. Jestliže tato závislost v dokumentaci palebného prostředku uvedena nebude, je potřebné ji stanovit během jeho používání. Stanovení hodnoty změny počáteční rychlosti střel způsobené opotřebením hlavně podle počtu vystřelených ran bude vhodné zejména tehdy, jestliže u dělostřeleckých útvarů nebude k dispozici dostatečný počet snímačů úsťové rychlosti (alespoň jeden na palebnou baterii). Z posledního provedeného měření úsťových rychlostí pomocí snímačů úsťové rychlosti se pro dané dělo stanoví upřesňující oprava, která se použije k upřesnění hodnoty změny počáteční rychlosti střel způsobené opotřebením hlavně stanovené podle počtu vystřelených ran a případně i velikosti použitých prachových náplní.

Použitá literatura:

[1] FMO ČR. Tabulky střelby a horské tabulky střelby pro 152mm samohybnou kanonovou houfnici vz. 77. Děl-11-66. Praha: 1991, 694 s.

[2] VELITELSTVÍ SIL PODPORY A VÝCVIKU. Pravidla střelby a řízení palby pozemního dělostřelectva (dělo, četa, baterie, oddíl). Pub-74-14-01. Praha: AVIS, 2007, 256 s.

[3] ÚŘ OSK SOJ. Měření rychlostí střel. ČOS 137701. 2. vydání. Praha: 2007, 112 s.



Zanechat komentář