Schopnost CBRN EOD jako aktuální výzva pro chemické vojsko AČR

Příspěvek pojednává o schopnosti CBRN EOD, která představuje jednu z nově rozvíjených oblastí v rámci působnosti chemického vojska AČR. Popisuje ji v kontextu operačního použití chemického vojska, uvádí variantu úkolového uskupení pro plnění operace CBRN EOD a zmiňuje základní operačně-taktické požadavky k zajištění bezpečné činnosti v místě plnění úkolu. Podtrhuje význam společné přípravy a interoperability mezi přispívajícími jednotkami. Článek vychází z dostupných aliančních písemných zdrojů, národních postupů a odbor­ných názorů zainteresovaných osob.

Další informace

  • ročník: 2015
  • číslo: 2
  • stav: Recenzované / Reviewed
  • typ článku: Přehledový / Peer-reviewed

 

nadporučík Ing. Radim Zahradníček plukovník doc. Ing. Zdeněk Skaličan, CSc.
Schopnost CBRN EOD jako aktuální výzva pro chemické vojsko AČR
CBRN EOD capability as a current challenge for Czech Armed Forces Chemical Corp

 

Zahradniček, Radek, Skaličan Zdeněk, Schopnost CBRN EOD jako aktuální výzva pro chemické vojsko AČR, Vojenské rozhledy, 2015, roč. 24 (56), č. 2, s. 72–82, ISSN 1210-3292 (tištěná verze), ISSN 2336-2995 (on-line), dostupné z www.vojenskerozhledy.cz.

 

10.3849/1210-3292.24.2015.02.072-082

 

Úvod

Schopnost CBRN EOD (Chemical, Biological, Radiological, Nuclear Explosive Ordnance Disposal) má za cíl čelit hrozbě, kterou představuje kombinace výbušného materiálu ve spojení s chemickým, biologickým, radioaktivním nebo jaderným mate­riálem. Význam problematiky CBRN EOD je možné nahlížet z několika úhlů pohledu.

Prvním je existence států dlouhodobě spojených s vlastnictvím zbraní hromadného ničení (ZHN), například v oblasti Blízkého východu a severní Afriky, které nepodléhají standardnímu systému dohledu a kontroly, což vyplývá z neratifikování předmětných mezinárodních smluv [1]. Na území těchto států, vzhledem k jejich minulým nebo současným vojenským aktivitám, může být stále přítomna munice laborovaná chemic­kými nebo biologickými látkami nebo radioaktivní materiály. A to i přes řadu kontrol­ních a verifikačních mechanismů, které jsou vůči těmto státům uplatňovány ze strany některých mezinárodních organizací. Problém může nastat i v situaci odcizení munice standardních armád, zcizení a použití vysoce toxických látek neurčených pro vojen­ské použití apod. Souvisejícím bezpečnostním problémem je snaha některých aktérů či teroristických skupin o produkci vojensky využitelných toxických látek, často pod přikrývkou průmyslových či farmaceutických provozů označovaných jako duální pro­vozy, přičemž tyto skupiny vyhledávají vhodné prostředky dopravy na cíl a zařízení, která jsou schopna je v oblasti cíle rozšířit. Jejich aktivity je obtížné rozkrýt, přičemž napojení na černý trh s potřebnými technologiemi nelze vyloučit.

Druhou oblastí problémů jsou nálezy nevybuchlé chemické munice, nejčastěji pochá­zející z 1. světové války, které ohrožují bezpečnost obyvatel v mnoha státech [2]. Ačko­liv jsou tyto nálezy často zcela náhodné, představují prakticky denní realitu. Uvedená munice spadá do kategorie tzv. starých či zanechaných chemických zbraní, které definujeÚmluva o zákazu chemických zbraní [3]. Avšak ani legální objekty k jejich dočasnému skladování a následné likvidaci nejsou zcela bezrizikové. Průběžně se objevují snahy určitých skupin o narušení či poškození jejich bezpečného provozu.

Asymetrický boj je bezesporu převažující fenomén soudobých vojenských operací. Metody boje povstaleckých skupin implikují změny ve způsobech vedení války, přičemž improvizace, jednoduchost a účinnost některých zbraní a zbraňových systémů nepřítele nesou významná rizika pro nasazené síly. Varianta výroby a použití nástražného výbuš­ného zařízení (dále jen „IED"), které obsahuje připojenou chemickou, biologickou, případně radioaktivní složku, již není nereálným scénářem.

Existence munice a výbušných zařízení obsahujících chemickou či jinou náplň je problémem a zároveň výzvou nejen pro pyrotechniky (specialisty EOD), ale také pro jednotky chemického vojska (CHV) a další druhy vojsk. V rámci přípravy na variantu reálného operačního nasazení pyrotechniků a specialistů CHV se tedy ukazuje nutnost zabývat se také schopností CBRN EOD. Požadavek na připravenost čelit novým způ­sobům boje a snaha o dosahování nových schopností nasazených sil je v tomto smyslu trvale aktuálním tématem.

1. Schopnost CBRN EOD v Armádě České republiky

Ačkoliv úvahy a snahy o budování schopnosti CBRN EOD v Armádě České republiky (AČR) byly předmětem diskuzí několika posledních let, reálná společná příprava týmů CBRN a EOD na úrovni výkonných jednotek 15. ženijního pluku (15. žp) a 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany (31. prchbo) byla zahájena až v roce 2012. Sspolečný výcvik jednotek, které by vytvářely základ pro výstavbu úkolového uskupení(ÚU) CBRN EOD, v současnosti pokračuje ve formě společných taktických cvičení, kurzů, seminářů a workshopů.

V podmínkách AČR je příprava pyrotechniků prováděna v souladu s Koncepcí pří­pravy pyrotechniků AČR [4], kde je oblast CBRN EOD uvedena jako jedna z požadova­ných schopností kladených na pyrotechnika EOD. Alianční zadání k této schopnosti sta­novuje spojenecká publikace AEODP-08(B), která byla zavedena přijetím standardizační dohody STANAG 2609 [5]. Takto předurčené alianční EOD týmy jsou připravovány v souladu s konceptem výcviku ve specializaci CBRN EOD [6]. Ten specifikuje pravidla a podmínky, jejichž dodržení vede k dosažení interoperability přispívajících jednotek nebo modulů států NATO. Vzhledem k tomu, že české týmy EOD předurčené pro tento úkol jsou školeny k pyrotechnickému zneškodnění munice s chemickou a biologickou náplní, jsou označovány příponou BCMD (Biological and Chemical Munition Disposal). Nejsou připravovány pro zneškodnění radiologických zbraní (známé jako tzv. špinavé bomby), nebo dokonce zbraní jaderných. Pokud jde o specifika zneškodnění impro­vizovaných nástražných zařízení (dále jen IEDD), ty představují až následný krok ve společné přípravě výkonných jednotek. Takový kvalitativní posun je možný pouze intenzivní společnou přípravou a výcvikem.

Vzhledem k reálnému riziku v místě domnělého incidentu (tj. srovnáním okamžitého účinku detonace výbušné slože a účinku následné CBRN kontaminace na živou sílu) je zřejmé, že vyškolené týmy EOD/BCMD představují základ pro úspěšné splnění odborných úkolů v místě incidentu. Jsou reprezentovány pyrotechniky EOD 15. žp.

Schopnosti týmů EOD/BCMD jsou zaměřeny na identifikaci, vyhledávání, situační vyhodnocení, bezpečné zneškodnění, odstranění a zničení veškeré munice a výbušnin, popřípadě jiných výbušných prostředků. Zahrnují rovněž bezpečné zneškodnění nebo ničení munice a výbušnin, které se staly nebezpečnými z důvodu nespolehlivé funkce, havárie, stárnutí nebo jiného poškození, kdy je ničení takové munice a výbušnin nad odborné možnosti specialistů odpovědných za běžné ničení. Jejich činnost však nezahrnuje běžné odminovací a prohledávací operace, ani odběr vzorků kontaminace. Je-li to však nezbytné, týmy EOD mohou poskytovat technickou pomoc a asistenci při těchto činnostech [7].

Úkoly spadající do systému chemického zabezpečení jsou poskytovány jednot­kami CHV od 31. prchbo. Konkrétními specializovanými schopnostmi jsou rychlá CBRN detekce, prvotní identifikace [8] radioaktivních a chemických látek a odběry jejich vzorků použitelné jako důkazní materiál, z čehož vyplývá potřeba odběru vzorků na tzv. forenzní úrovni. Dalšími poskytovanými schopnostmi jsou modelování šíření kontaminace vzhledem k meteorologické situaci a terénnímu profilu (případné vyhod­nocování aktuální CBRN situace v místě incidentu a varování vojsk) a zabezpečení dekontaminace osob, materiálu všech zasahujících týmů a vlastního nálezu.

Nutno dodat, že operace CBRN EOD klade na část chemických jednotek zcela nové požadavky ve srovnání s dosud realizovanými způsoby a zásadami jejich použití.
Adaptace na nové a perspektivní schopnosti jednotek CHV, pořízení speciálního vyba­vení pro detekci i dekontaminaci, schopnost realizace odborných činností v prostředí EOD, požadavky na další vzdělání a společný výcvik jsou ty nejdůležitější předpoklady pro možnou spolupráci CHV s jednotkami EOD [9].

2. Úkolové uskupení pro operaci CBRN EOD

Operace CBRN EOD nejsou operacemi autonomními. V mnohonárodním prostředí jsou vždy součástí komplexnější operace, proto budou týmy CBRN EOD vždy pod-půrnými jednotkami ÚU. Kombinaci jednotlivých přispívajících prvků jednotky CBRN EOD je možné označit za samostatný modul [10]. Posláním modulu CBRN EOD je eliminace nebo minima­lizace nebezpeční, které představuje nalezená munice nebo výbušné zařízení. Z toho důvodu musí být jasný a zřejmý každý dílčí úkol jeho jednotlivých přispívajících složek. Komplexní povaha operačního prostředí vyžaduje vysokou úroveň spolupráce a dodržo­vání bezpečnostních opatření. Nutným předpokladem je přitom nadstandardní odborná připravenost, společný výcvik a vybavenost specifickým materiálem. Interoperabilita mezi jednotlivými příspěvky ÚU, včetně civilních složek, je tedy klíčová.

2.1 Velení a řízení

Na základě výše uvedeného je nezbytné vytvoření efektivní organizace zásahu a struk­tury velení a řízení. K tomu musí být jasně stanoveny a odděleny pravomoci z hlediska velení a koordinace a také z hlediska výkonu činností v místě incidentu.

Jediným prvkem s velitelskou pravomocí a oprávněním nasadit jednotlivé prvky CBRN EOD do operace je mnohonárodní společné operační centrum operace (Multinational Joint Operations Center, MNJOC). Na úrovni MNJOC by byly zřízeny koordinační skupiny pro EOD i CBRN (CBRN CC a EOD CC), úzce spolupracující s národními kontaktními osobami (National Point of Contact, NPOC) pro činnost jedno­tek EOD, CBRN a podpůrných prvků. Jednotliví NPOC tedy mají za úkol koordinovat a předávat úkoly. O úroveň níže již stojí velitel zásahu – Incident Commander (IC). Je zodpovědnou osobou za velení a řízení a veškeré odborné činnosti v místě incidentu.

Výkonnou pravomoc mají obvykle specialisté nebo týmy specialistů druhů vojsk zasazené do místa incidentu. Za hlavní součásti je možné jmenovat týmy EOD/BCMD, tým detekce látek CBRN, tým dekontaminace, tým odběru vzorků, výpočetní analytic­kou skupinu, zdravotníky, vojenskou policii, speciální síly a další. Je pravděpodobné, že nedílnou součástí ÚU budou civilní složky, ačkoliv s ohledem na operační postupy a používaný materiál mohou být omezeně využitelné. Navíc půjde zpravidla o území hostitelského státu s nefunkčním systémem krizového řízení, kde armáda přebírá nebo doplňuje některé funkce integrovaného záchranného systému.

V odborných kruzích se místy vede diskuze, zda ustanovovat velitele celého CBRN EOD týmu, který bude stát mezi velitelem zásahu (IC) a veliteli týmu EOD, resp. CBRN. Jeho ustanovení je zpravidla nutnost, a to z praktických důvodů. Stanovený velitel celého týmu CBRN EOD shromažďuje veškeré informace od obou z podřízených velitelů a poskytuje je veliteli zásahu, který nejčastěji nebude specialistou na proble­matiku EOD ani CBRN. Velitel týmu CBRN EOD tak musí být vzdělaný a vycvičený ve schopnostech jak EOD, tak CBRN. Zároveň se doporučuje, aby nebyl příslušníkem ani jednoho z týmů, neboť to by mohlo výrazně ovlivnit nestrannost jeho rozhodovacího procesu. Měl by být schopen komplexně analyzovat reálné situace a navrhovat adekvátní varianty řešení. Jeho úlohou tedy není ani fyzicky vstupovat do místa incidentu.

2.2 Organizace

Existuje více variant organizačního uspořádání výkonných složek ÚU CBRN EOD. S ohledem na zkušenosti zahraničních partnerů (Belgie, Itálie) v této problematice, platné struktury jednotek a útvarů AČR a zásady stanovené spojeneckými publikacemi, je uvedena varianta ÚU k plnění klíčových funkcí zásahu v rámci mnohonárodní ope­race (obrázek č. 1).

Zahradnicek obr1

Obrázek č. 1: Struktura úkolového uskupení CBRN EOD v mnohonárodní operaci

3. Fáze provedení operace a jejich specifika z pohledu jednotek chemického vojska

Plnění úkolů operace CBRN EOD lze běžně členit do 5 fází – obdržení úkolu, příprava, nasazení, zásah a ukončení. Obecně se realizují tyto klíčové zásady platné v kterékoli z uvedených fází: jasně stanovená velitelská struktura a pravomoci, kvalitní vstupní informace od nadřízeného stupně, podrobné vyhodnocení a stanovení hrozby k určení nutných opatření na místě zásahu a průběžné vyhodnocování situace s flexi­bilním rozhodovacím procesem. Během všech fází musí být zabezpečena efektivní komunikace mezi všemi zúčastněnými jednotkami a složkami, zvláště mezi velitelem zásahu a týmy EOD i CBRN.

Níže uvedený popis fází je orientován na specifika činnosti jednotek CHV, v žádném případě však nemá za cíl potlačit nespornou dominanci týmů EOD/BCMD během zásahu.
3.1 Obdržení úkolu (Tasking)

Dříve, než je možno povolit přístup k místu nálezu a provést výkonné prvky činnosti vedoucí k eliminaci hrozby, dochází k přidělení konkrétních úkolů. Předpokládá se, že jejich obsah bude vzhledem k charakteru a variantnosti nálezu vždy modifikovaný. Prvotní brífink by měl z toho důvodu obsahovat následující informace: místo a situace v místě nálezu, prostor uzavření a zajištění, evakuace zainteresovaných osob (mnohdy civilních obyvatel), vysvětlení důvodů pro podezření z přítomností munice (výbušného zařízení) s CBRN komponenty, stav a prognóza případné kontaminace, informace o svědcích a zdrojích informací, případně i o obětech.

3.2 Příprava před nasazením (Pre-Deployment)

Podstatnou součástí přípravy před nasazením ÚU je analýza hrozeb, zranitelnosti a rizik v místě nálezu, tzv. „Threat-Vulnerability-Risk Analysis" (TVRA), prováděna na úrovni MNJOC. Z hlediska zajištění bezpečnosti nelze opomenout určení vyhra­zených prostorů a související opatření k evakuaci přítomných. Mezitím mohou být vyrozuměni specialisté výkonných prvků a prvků podpory o provedení vlastní přípravy k nasazení a zásahu.

Z pohledu CHV bude v této fázi plnit podstatnou úlohu koordinační skupina CBRN v rámci mnohonárodního štábu. Jde o primární kontaktní orgán ve věci operačních a taktických požadavků v oblasti CBRN. Jejich hlavní zodpovědností je koordinace dostupných jednotek CHV v prostoru odpovědnosti a příslušné návrhy na alokování úkolů, dále stanovení a koordinace požadavků na podporu, výstavba flexibilního 24hodi­nového systému pohotovosti pro síly rychlé reakce, úzká spolupráce s NPOC a ostatními prvky mnohonárodního štábu, odborné hodnocení včetně poradenství a sběru potřebných informací v oblasti CBRN.

3.3 Nasazení do prostoru (Deployment)

Ve fázi nasazení ÚU do prostoru nálezu jsou především vystavěny komunikační vazby a specifikovány potřebné toky informací. Znovu se precizuje již zahájená ana­lýza TVRA a vyhodnocuje se specifická situace v místě nálezu. Proces detailní analýzy může být podpořen schopnostmi výpočetní analytické skupiny (VASk) chemického vojska. Ta zabezpečuje nejen její primární úkol, tj. varovat a uvědomovat nasazené síly o kontaminaci, ale také může predikovat směr, rychlost postupu a případně kon­centraci kontaminace za pomoci softwaru pro modelování a simulaci. Jde tedy o reálné modely, nikoliv svou plochou rozsáhlé prostory pro varování jednotek. V této fázi jsou stanoveny přístupové koridory pro přísun sil, shromaždiště, prostory pro rozvinutí tak­tických míst velení jednotky EOD i jednotky CBRN. Je rekognoskováno a rozvinuto místo pro malokapacitní úplnou dekontaminaci zasahujícího personálu, používaného speciálního vybavení a případně i některých komponent nálezu – například využitím technického prostředku MDA [11]. Týmem detekce mohou být rozmístěny vzdálené senzory určené k monitorování radiační a chemické situace v okruhu stanoveného perimetru. Jakmile je se všemi týmy proveden brífink o způsobu plnění úkolů a řešení vybraných nenadálých situací, velitel zásahu vydává pokyn k zásahu do místa nálezu.

3.4 Zásah v místě nálezu (Execution)

Fáze provedení zásahu zahrnuje následující dílčí kroky: ohledání místa nálezu pyro­technikem a specialistou pro detekci látek CBRN a na jeho základě zpřesnění způsobu řešení vzniklé situace. Základní měření kontaminace může vzhledem k převažujícímu nebezpečí EOD provést pyrotechnik sám. Dále je rozhodnuto o nejvhodnějším způsobu pyrotechnického zneškodnění munice (tzv. Render Safe Procedure, RSP), jež je vzápětí provedeno.

V případě, že po této akci pyrotechnik označí munici za bezpečnou, je možné nasadit tým specialistů pro odběr vzorků kontaminace (Sampling and Identification of Chemical,Biological and Radiological Agents, SIBCRA). Úkolem tohoto týmu je odebrat vzorek takovým způsobem, který zaručuje nepochybný důkaz o použití látky CBRN a o její identitě. Odběr vzorku je možný provádět ve dvou úrovních. Za prvé na tzv. operační úrovni, která je kompromisem mezi rychlostí a hodnověrností a za druhé na tzv. forenzní (soudní) úrovni, která je časově náročná, ale poskytuje nezpochybnitelný důkaz o identitě vzorku a jeho přímém napojení k danému incidentu. Rozhodnutí, které vede k vyslání či nevyslání týmu SIBCRA, je učiněno v závislosti na povaze nálezu – eventuálně tedy nemusí být tento tým vyslán vůbec. Je však také možné odebrat vzorek (na operační úrovni) předem, a to vycvičeným a vybaveným členem EOD týmu. K tomu by došlo v situaci, kdy by bylo zřejmé, že zvolený způsob RSP znehodnotí nález i místo nálezu pro následný odběr, nebo pokud z důvodu prodlení či bezpečnostní situace není možný přístup týmu SIBCRA.

Následně je provedena příprava nálezu k transportu – zpravidla se využívá metody sádrování pro uzavření netěsností a zamezení úniku toxických látek. Poté provede tým EOD/BCMD částečnou dekontaminaci vnějšího povrchu, kontrolu kontaminace detekčním přístrojem, uzavření do igelitových pytlů a následně do přepravních obalů s náplní sorbentu.

3.5 Ukončení (Final)

V závěrečné fázi je týmem detekce proveden pěší průzkum ke kontrole hranic kontaminovaného prostoru s prověřením případně přetrvávajícího inhalačního rizika. Následuje provedení úplné dekontaminace silami a prostředky týmu dekontaminace. Ta se provádí s cílem dosáhnout bezpečné koncentrace kontaminantu z hlediska kon­taktního i inhalačního působení a umožnit částečné nebo úplné sejmutí prostředků individuální ochrany. Dekontaminují se osoby a materiál, případně i terén a likvidují se zachycené dekontaminační roztoky [12].

Je proveden transport zabezpečeného nálezu (zneškodněné munice, obalu, kontejneru) a případně i jeho toxické složky k další likvidaci. S ohledem na typ látky, prostor nasazení a jeho operační význam je variantou i likvidace přímo na místě, například metodami spálení, odvětrání, neutralizací, výbuchem apod. Odebrané vzorky s kontaminací jsou odeslány do nasaditelné (mobilní) laboratoře CHV k potvrzující identifikaci. Pokud je vyžadován forenzní přístup k nálezu, musí být vzorky zaslány do nezávislé refe­renční stacionární laboratoře k nezpochybnitelné identifikaci. Tuto úroveň vědeckých schopností „běžné" nasaditelné laboratoře CHV neposkytují.

4. Interoperabilita a společný výcvik

Eliminace nebo minimalizace hrozby CBRN EOD vyžaduje jasné a společné pocho­pení ze strany všech přispívajících států o tom, jak řídit a provádět stanovené úkoly. Z toho důvodu je nutné vytvořit a vzájemně si poskytnout jednoduché a efektivní výcvikové postupy pro možnost společného nasazení, s důrazem na spolupráci týmů CBRN a EOD.

Vzhledem k tomu, že různé národy mohou poskytovat různé schopnosti v oblasti CBRN, EOD a schopnosti podpůrných jednotek, je nutné takovou vzájemnou součinnost ujednotit a harmonizovat [13]. Nejde pouze o součinnost týmů EOD/BCMD a jednot­livých týmů CHV, ale rovněž podpůrných schopností, které by měly být uzpůsobeny zvláštním požadavkům operace CBRN EOD. To je důležité především v situaci, kdy jsou nasazeny civilní prvky, jejichž taktické a technické procedury bývají obvykle odlišné.

Incidenty vedoucí k nasazení do operace CBRN EOD vyžadují rozsáhlé spektrum taktických a technických postupů, které nemůže obsáhnout jeden člověk, a dokonce ani jeden tým. Orientace na provádění pouze těch aktivit, které jsou „jádrem" činnosti svého vlastního týmu, není proto dostačující. Je třeba zabývat se schopnostmi partnerských týmů a možnostmi integrace vlastních činností do jejich postupů a maximální vzájem­nou koordinací. Výcvik v mezinárodním prostředí a v kolektivu různých vojenských odborností implikuje stav, kdy je potřebné, aby si každý specialista byl vědom aktivit „toho druhého". Z toho důvodu je důležité poskytnout zaškolení nebo lekce o postupech a procedurách spolupracujících dříve, než je zahájen společný výcvik.

Pro dodržení principu „Train As You Fight" se jako optimální jeví cvičit prav­děpodobné scénáře, které jsou jednak vhodné pro národní i mnohonárodní výcvik a jednak umožňují vzájemné srovnání. Dosažení maximální realističnosti je cílem a zároveň požadavkem každého výcviku. Proto jakákoliv abnormalita, navzdory zdánlivé bezvýznamnosti, a to včetně „časových skoků" během výcviku, nutí cvičící měnit své postupy zásahu. Tyto změny (odchylky) se nutně musí usazovat v paměti cvičících a vedou ke zmatení a nedorozumění během výcviku. Nutno dodat, že obdobná situace pak bohužel může velmi snadno nastat během skutečného zásahu. Teprve po zvládnutí typových situací se vší pečlivostí je možné přistoupit k vyvrcholení společného výcviku, za nějž se považuje účast na cvičení se skutečnými toxickými látkami (tzv. Live Agents Training).

V souvislosti s dosažením realističnosti výcviku je vhodné aplikovat komplexní přístup k plánování scénářů, který počítá se všemi aspekty incidentu CBRN EOD. K tomu je vhodné zvážit několik klíčových funkcí, z nichž každá bude pravděpodobně vyžadovat jednu nebo i více specializovaných schopností:

  • nález munice nebo výbušného zařízení, základní prohledávání a detekce;
  • hodnocení EOD a posouzení rizik;
  • hodnocení CBRN a posouzení rizik;
  • volba úrovně ochrany za použití prostředků individuální ochrany (PIO);
  • nasazení prohledávacího týmu (varianta EOR) a týmu detekce CBRN, prvotní identifikace;
  • bezpečnostní perimetr: průnik mezi doporučením EOD týmu a CBRN týmů, strážní zajištění;
  • volba metody pyrotechnického zneškodnění (RSP);
  • odběr a transport vzorků kontaminace, analýza v polních laboratořích;
  • dekontaminace osob a materiálu;
  • nakládání s materiálem, odpadové hospodářství;
  • laboratorní identifikace, důkazy a forenzní vyšetření.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že interoperabilita a umožnění vzájemného provázání schopností je klíčem k úspěchu v operaci CBRN EOD.

Závěr

Vzhledem k významu a z něj plynoucí snahy o rozvíjení této relativně nové schopnosti je důležité uvažovat o zařazení incidentů CBRN EOD do kontextu přípravy vševoj­skových jednotek s jednotkami druhů vojsk. Možností jsou společné štábní nácviky, vyvedení v rámci přípravy brigádních a praporních úkolových uskupení a jiné. Jejich obsah, resp. rozehra může být částečně připravena k řešení situace spojené s nálezem munice (výbušného zařízení) obsahující toxickou slož. K tomu je samozřejmě potřebné učinit řadu příprav a v některých případech i ústupků.
Je však důležité zmínit, že aktuálnost této problematiky by se měla dostat do pově­domí velitelů na všech stupních. Průběžnou adaptací na nové operační situace a nové způsoby boje prostřednictvím společného výcviku je možné držet kontakt s výzvami a nástrahami reálného operačního prostředí.

 

{slider Použité zkratky|closed}

 

Použité zkratky

Zkratka

Anglický název Český název

AČR

Armáda České republiky

BCMD

Biological and Chemical Munition Disposal Likvidace biologické a chemické munice

CBRN

Chemical Biological Radiological Nuclear Chemický, biologický, radiologický, jaderný

CBRN CC

Chemical Biological Radiological Nuclear Coordination Cell Koordinační skupina CBRN

CHV

– Chemické vojsko

EOD

Explosive Ordnance Disposal Likvidace výbušného materiálu

EOD CC

Explosive Ordnance Disposal Coordination Cell Koordinační skupina EOD

EOR

Explosive Ordnance Reconnaissance Pyrotechnický průzkum

IC

Incident Commander Velitel zásahu

IEDD

Improvised Explosive Device Disposal Likvidace improvizovaného výbušného zařízení

MDA

Malokapacitní dekontaminační automobil

MNJOC

Multinational Joint Operations Center Mnohonárodní společné operační centrum

NPOC

National Point of Contact Národní styčný prvek

RSP

Render Safe Procedure Pyrotechnické zneškodnění munice

SIBCRA

Sampling and Identification of Biological Chemical and Radiological Agents Odběr a identifikace biologických, chemických a radioaktivních látek

SOF

Special Operations Forces Speciální síly

STANAG

Standardization Agreement Standardizační dohoda

TVRA

Threat Vulnerability Risk Analysis Analýza hrozby, zranitelnosti, rizika

ÚU

Úkolové uskupení

VASk

– Výpočetní analytická skupia

ZHN

– Zbraň hromadného ničení

 

{slider Poznámky k textu a použitá literatura|closed}

Poznámky k textu a použitá literatura

[1] STŘEDA, Ladislav. 15 let po vstupu Úmluvy o zákazu chemických zbraní v platnost – úsilí o chemické odzbrojení pokračuje. Praha: MV – Generální ředitelství HZS ČR, 2013. ISBN 978-80-86466-35-4.

[2] KOLEKTIV. Remediation of Buried Chemical Warfare Materiel [on-line]. Washington D.C.: National Academies Press, 2012. ISBN 978-0-309-25790-9. Dostupné z: http://www.nap.edu/catalog. php?record_id=13419

[3] Úmluva o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení [on-line]. Otevřena k podpisu v Paříži dne 13. ledna 1993. Multilaterální smlouva, která úplně zakazuje chemické zbraně. Dostupné z: http://www.opcw.org/chemical-weapons-convention/download-the-cwc

[4] Koncepce přípravy pyrotechniků AČR. Dokument čj. 7-11/2013-1122. Praha: Ministerstvo obrany, 2013.

[5] STANAG 2609. Interservice CBRN EOD Operations on Multinational Deployments. Spojenecká publikace AEODP-08(B). NATO Standardization Office, 2014.

[6] CBRN EOD Training Concept. Dokument AC/225(CBRND)D(2013)0003 (PFP). NATO Army Arma­ments Group (NAAG), 2013.

[7] Standardní operační postupy (SOP) pro činnost týmu EOD/BCMD. Návrh. Bechyně: CTIP EOD 15. žp, 2012.

[8] Identifikaci je v závislosti na míře získané jistoty možné rozlišovat na tzv. prvotní (provisional), potvrzu­jící (confirmed) a nezpochybnitelnou (unambiguous) identifikaci. Použitím polních prostředků a nasadi­telných laboratoří není možné dosáhnout nezpochybnitelné úrovně. Nižší úrovně identifikace jsou však plně dostačující k podpoře operačního rozhodovacího procesu. Zdroj: finální draft spojenecké publikace AEP-66(A), NATO Handbook for SIBCRA.

[9] Vlastní poznatky z přípravy CBRN EOD týmů v letech 2012–2014 (15. žp Bechyně, 31. prchbo Liberec)

[10] Modul je základní stavební prvek (organizační struktura, entita), ze kterého je tvořena struktura spo­lečného národního nebo mnohonárodního úkolového uskupení konkrétní operace. Je určený ke splnění stanoveného úkolu (úkolů) samostatně nebo ve vzájemné vazbě s dalšími moduly. Zdroj: Doktrína Armády České republiky. 3. vyd. Praha: Ministerstvo obrany ČR - VHÚ, 2013. ISBN 978-80-7278-619-0.

[11] VOJENSKÝ OPRAVÁRENSKÝ PODNIK 026. Malý dekontaminační automobil – MDA. Předběžný projekt výzkumu MO ČR. Šternberk: VOP 026, 2011.

[12] MINISTERSTVO OBRANY. ČOS 681001. Dekontaminační látky a směsi. Praha: Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti, 2007.

[13] OSVALD, Vratislav. CBRN EOD Course Development. Prezentace z pracovního jednání „Příprava základního kurzu pro štábní důstojníky CBRN EOD". Trenčín, 2014.


Celý článek →Celý článek →

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.