Autoři:
Tento text se zabývá výzkumem internacionalizace konfliktů, přičemž se snaží tento fenomén rozebrat po teoretické a definiční stránce, a následně jej konceptualizovat tak, aby bylo možné tento koncept využít pro výzkum vybraného konfliktu s mezinárodním přesahem. Text rovněž pracuje s různými druhy aktérů, kteří se do internacionalizovaného konfliktu zapojují. Rozlišuje především aktéry externí a interní, stejně jako intervence v konfliktu z jejich strany může být unilaterální či multilaterální. Uvedený koncept internacionalizace konfliktu je pak vymezen i vůči jinému blízkému konceptu tzv. zástupné války. V textu je definováno několik typů internacionalizovaných vnitrostátních ozbrojených konfliktů a rovněž důvody pro vojenský zásah ze strany zahraničních aktérů. Na závěr jsou uvedeny reálie dvou internacionalizovaných konfliktů na Středním východě – syrská a jemenská občanská válka. Text je původním příspěvkem ke konferenci, jako takový nemá ambice přinést nové výzkumné poznatky či tímto směrem rozšiřovat vědění, ale naopak přinést obecný přehled a vhled do problematiky, kterou pak je možno pomocí jednotlivých případových studií dále rozvíjet v sociálně-vědním výzkumu.

Další informace

  • ročník 2017
  • číslo Mimořádné číslo
  • stav Recenzované / Reviewed
  • typ článku Přehledový / Peer-reviewed
Zveřejněno v Ozbrojené konflikty
Autoři:
Zamrzlý konflikt v Náhorním Karabachu je po více než dvě dekády jednou z hrozeb destabilizace v regionu. Náhlá eskalace násilí v roce 2016, známá jako Čtyřdenní válka, rozproudila novou diskuzi o faktorech ovlivňujících teritoriální spor mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Zatímco soupeřící strany vysvětlují náhlý konflikt buď jako reakci na vojenské provokace či snahu odvrátit pozornost od domácích problémů, v tomto článku je současná dynamika konfliktu vysvětlena také skrze působení mocenských zájmů třetí strany, Ruska. To považuje Kavkaz za svou sféru vlivu a automaticky se tak snaží o rozšíření své kontroly skrze posilování strategických vazeb s Arménií i Ázerbájdžánem, aby zabránilo mocenské projekci Západu v regionu. Ruská pozice velmoci má tak zásadní dopad na vývoj konfliktu v Náhorním Karabachu.

Další informace

  • ročník 2017
  • číslo 3
  • stav Recenzované / Reviewed
  • typ článku Přehledový / Peer-reviewed
Autoři:

Abstrakt:

Cílem článku je dokázat, že východní rozšiřování NATO naplnilo z pohledu neorealismu základní znaky expanze, protože 9 bývalých zemí Varšavské smlouvy během tří let na přelomu století přestoupilo do NATO. Autor se zaměřuje na to, jak si USA jakožto námořní velmoc upevňovaly svoji nadřazenost nad RF jakožto mocností kontinentální. Rusko odpovědělo anexí Krymu, ale tím umocnilo bezpečnostní obavy postsovětských zemí a Polska. To pro USA znamená další strategickou výhodu vnějšího vyvažování. Autor využil především monografie a stati předních amerických neorealistů a doktrinální dokumenty USA. Na základě jejich obsahové analýzy upozorňuje, že v západní části postsovětského prostoru se vytvořila velice konfliktní struktura vyznačující se nárůstem počtu i závažnosti vojenských incidentů. Autor varuje, že v Rusku se uvažuje o využití odkazu Rogersova plánu v opačném gardu, a tak by v případě přímé konfrontace mohlo dojít i k nasazení ruských jaderných zbraní.

Další informace

  • ročník 2017
  • číslo 2
  • stav Recenzované / Reviewed
  • typ článku Přehledový / Peer-reviewed
Autoři: ,
Tento text se zabývá procesem vyzbrojování gruzínské armády a tím, jaký vliv na něj mají snahy země stát se členem NATO. Autoři mají za to, že gruzínské prozápadní ambice by se mělo odrážet také v procesu materiálního zásobování. Autoři se věnují časovému období mezi lety 2003 a 2008, kdy růst výdajů na armádu dosáhl svého maxima. Text ukazuje, že na nákup západního vybavení bylo v tomto období zaměřeno jen několik málo akvizic a že gruzínské vojenské akvizice neodrážejí deklarované směřování země vůči Západu a NATO.

Další informace

  • ročník 2016
  • číslo 4
  • stav Recenzované / Reviewed
  • typ článku Přehledový / Peer-reviewed
Autoři:
Článek se zaměřuje na identifikaci nástrojů použitých mezinárodními bezpečnostními organizacemi (NATO, Evropská unie, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě) při deeskalaci a řešení násilného konfliktu na Ukrajině. Vychází z pozic liberálního institucionalismu. Charakterizuje a systematizuje nástroje a rozděluje je na „soft power“ a „hard power“. Je analyzována možnost použití ozbrojených sil v rámci donucení nebo v rámci peacekeepingu a monitoringu. NATO a EU se zapojily do nátlakové diplomacie, OBSE jako „soft power“, se zapojila do zprostředkovaní konfliktu na východě Ukrajiny a vyslala dlouhodobé mise. Všechny tři analyzované organizace používaly nástroje bez použití vojenské síly.

Další informace

  • ročník 2016
  • číslo 4
  • stav Recenzované / Reviewed
  • typ článku Přehledový / Peer-reviewed
Zveřejněno v Ozbrojené konflikty
Autoři:
Článek pojednává o mezinárodních souvislostech vleklé války na Ukrajině. Vysvětluje vývoj postsovětského prostoru, připomíná předpovědi Samuela Huntingtona ze samého počátku 90. let minulého století a postupný posun od pozi­tivního míru k míru negativnímu, který se stále více prosazuje po roce 1999. V dalších částech pak hodnotí mezinárodní souvislosti a důsledky anexe Krymu, reakce politiků, a akademickou debatu v USA a ve Velké Británii. Zvláště podrobně se zabývá debatou o dodávkách zbraní na Ukrajinu, přičemž se zaměřuje na ofi­ciální dokumenty schválené v USA, i na argumenty stoupenců a odpůrců vyzbro­jování Ukrajiny.

Další informace

  • ročník 2015
  • číslo 2
  • stav Recenzované / Reviewed
  • typ článku Přehledový / Peer-reviewed
Autoři:
Mír je stav ve vztazích mezi státy, národy a lidstvem, charakteristický pokojným a přátelským soužitím, řešením sporných problémů jednáním a dohodou, bez použití ozbrojeného, fyzického násilí nebo psychického nátlaku. Pro zachování míru je důležité respektování státní suverenity, svrchovanosti, zachování práva národů určovat vlastní vývoj. Teorie míru, která se těmito otázkami zabývá a již uvádí následující příspěvek, se nazývá paxologie.

Další informace

  • ročník 2014
  • číslo 4
  • stav Recenzované / Reviewed
  • typ článku Ostatní / Other
Zveřejněno v Teorie a doktríny
Autoři:
Práce se zabývá koncepcí věčného míru (1795) německého filozofa Immanuela Kanta. Podle Kanta věčný mír zaručí jedině světová federace republikánských států. To však vyžaduje splnění několika zásadních podmínek (tzv. preliminárních a definitivních článků). Autorka porovnává Kantovu koncepci věčného míru s tezemi o solidaritě českého filozofa Jana Patočky. Čtenáři sami musí posoudit, zda Kantovy podmínky věčného míru – i po více než dvou stoletích – jsou naplněny, či ne. Tematicky článek spadá do oblasti relativně mladého oboru zabývajícího se válkou a mírem, tak zvanou paxologii, vědou o míru ve světě.

Další informace

  • ročník 2014
  • číslo 3
  • stav Recenzované / Reviewed
  • typ článku Přehledový / Peer-reviewed
Zveřejněno v Teorie a doktríny
Autoři:
Dodržování norem mezinárodního práva veřejného je nezbytnou zárukou mírové rovnováhy sil všech států. Mělo by být jejich niterným zájmem. Flagrantní porušování těchto norem a dopouštění se zločinu agrese bývá přímo úměrné vojenské síle států. Je možné uvést příklady. Definice ozbrojené agrese, o které pojednává tento příspěvek, byla přijata Valným shromážděním OSN 14. prosince 1974.

Další informace

  • ročník 2014
  • číslo 2
  • stav Nerecenzované / Nonreviewed
  • typ článku Ostatní / Other
Autoři:
Autor se zabývá některými pojmy, jež byly v posledních letech poněkud opomíjeny. Válka je jeden ze způsobů uskutečňování politiky a je současně jak jejím vlastním produktem, tak i jejím posledním prostředkem. Hypertrofie prostředků vedení soudobých válek navozuje atrofii jejich funkce, a tudíž zároveň i opodstatněnosti. Přesto nepřestala být možností, byť krajní, což z enviromentálního hlediska představuje nebezpečí totální devastace životního prostředí. Je zvláštní, že ekologové neorientují svá protestní hnutí hlavní měrou právě sem. Naopak – mnozí z nich považují válku za jev zákonitý, vyplývající z podstaty člověka i světa čili nepřekonatelný. Je tomu mimo jiné zřejmě i proto, že neexistuje ucelená věda, zabývající se válkou a míre, tzv. paxeologtie, tj. teorie jak lze ve světě uchovat mír.

Další informace

  • ročník 2013
  • číslo 1
  • stav Recenzované / Reviewed
  • typ článku Přehledový / Peer-reviewed
Zveřejněno v Teorie a doktríny
Strana 1 z 3