Autoři:
Článek se zabývá tematikou vojenské vědy, jejich součástí, její historií a přínosem pro současnost a možností využití poznatků vojenské vědy pro soudobé operace. Blíže se zabývá vymezením pojmů velení a řízení jak v obecné rovině, tak i v rovině vojenské. Nejde o uvádění obecně známých fakt nebo definic obsažených v jiných materiálech, autor popisuje samotný systém velení a řízení. Vymezení pojmového aparátu je důležité pro další vědecké bádání v této oblasti, která je stále více pod obrovským vlivem technologického pokroku a změn, které s sebou přináší oblasti bezpečnostního prostředí.

Další informace

  • ročník 2011
  • číslo 3
  • stav Recenzované / Reviewed
  • typ článku Přehledový / Peer-reviewed
Zveřejněno v Teorie a doktríny
Autoři:
Článek je napsán prof. Fr. Ochranou, který je jak čtenářem, tak autorem čtvrtletníku Vojenské rozhledy. Jde o reakci na příspěvek předsedy redakční rady Vl. Karaffy v čísle 4, 2013. Prof. Ochrana obecně souhlasí s jeho závěry týkající se trvání Vojenských rozhledů. Podle něj mají Vojenské rozhledy nezastupitelné místo v celém spektru civilních i vojenských odborných časopisů. Doporučuje vyhodnotit problém jejich další existence na základě analýzy společenských nákladů s ohledem na tzv. společenský užitek. Uvádí hlavní body této analýzy.

Další informace

  • ročník 2014
  • číslo 1
  • stav Nerecenzované / Nonreviewed
  • typ článku Ostatní / Other
Zveřejněno v Různé
Autoři:
Vojenské rozhledy mají za sebou 22 let své novodobé existence. To samo o sobě zakládá nárok na určité tradice. Vojenské rozhledy však poprvé vyšly už v roce 1918 a mezi autory patřila řada význačných politiků, vojáků i dalších vojenských a bezpečnostních odborníků. Vojenské rozhledy jsou ceněnou značkou, která si zaslouží respekt. Časopis byl vždy periodikem, který poskytoval prostor pro prezentaci názorů z řad bezpečnostní komunity i ozbrojených sil, poskytoval odpovědi na základní otázky bezpečnosti, obranné politiky, a na vojenství v nejširším slova smyslu. Časopis byl a je určen především pro potřeby praxe a vzdělávání v oblasti bezpečnosti a obrany. Svým skromným dílem přispěl k rozvoji vojenské vědy v oblasti bezpečnostních a strategických studií, operačního umění, ale i taktiky, vojenské ekonomiky, vojenských technologií a dalších souvisejících oborů.

Další informace

  • ročník 2013
  • číslo 4
  • stav Nerecenzované / Nonreviewed
  • typ článku Ostatní / Other
Zveřejněno v Různé
Autoři:
  Rozvoj teorie a praxe velení a řízení vojskům vždy vyžadovaly a stále vyžadují interdisciplinární přístup. Velení vojskům vyžaduje nejen znalost systému ozbrojených sil a principů vedení bojové činnosti, ale také znalost a pochopení vývoje bezpečnostního a operačního prostředí. Právě vývoj bezpečnostního a operačního prostředí přímo ovlivňují teoretické a doktrinální myšlení, přístupy k použití ozbrojených sil pro řešení soudobých a budoucích krizových situací. Článek je pokusem o projekci názorů na problematiku velení z šedesátých let minulého století do současnosti. Protože se jedná o dvě období, která mají řadu společných charakteristik, je možné najít řadu podobností. Cílem článku je na tyto podobnosti poukázat.

Další informace

  • ročník 2013
  • číslo 2
  • stav Nerecenzované / Nonreviewed
  • typ článku Ostatní / Other
Zveřejněno v Teorie a doktríny
Autoři:
Cílem článku je poskytnout čtenáři informace související s teorií operačních konceptů (operational design concepts), které jsou pro přípravu a vedení vojenských operací, zejména na operační úrovni války [2] považovány za rozhodující. Je to právě tato úroveň, na které závisí, zda použití způsobů a prostředků (zdrojů) vytvoří podmínky na dosažení konečného stavu v souladu se společnou (komplexní) strategií vojenských i nevojenských nástrojů státní moci. Údaje obsažené v článku jsou současně doplněním teorie operačního umění, která se v předcházejících číslech Vojenských rozhledů již v různé formě objevila.

Další informace

  • ročník 2012
  • číslo 4
  • stav Nerecenzované / Nonreviewed
  • typ článku Ostatní / Other
Zveřejněno v Teorie a doktríny
Autoři: ,
Článek se zabývá tematikou vojenské vědy, jejich součástí, její historií a přínosem pro současnost a možností využití poznatků vojenské vědy pro soudobé operace. Blíže se zabývá vymezením pojmů velení a řízení jak v obecné rovině, tak i v rovině vojenské. Nejde o uvádění obecně známých fakt nebo definic obsažených v jiných materiálech, autor popisuje samotný systém velení a řízení. Vymezení pojmového aparátu je důležité pro další vědecké bádání v této oblasti, která je stále více pod obrovským vlivem technologického pokroku a změn, které s sebou přináší oblasti bezpečnostního prostředí.

Další informace

  • ročník 2011
  • číslo 3
  • stav Recenzované / Reviewed
  • typ článku Přehledový / Peer-reviewed
Zveřejněno v Teorie a doktríny
Autoři:
Stať je pouhým polemickým názorem autorů. Je zamyšlením nad problémem, který má co do činění se směřováním společnosti, koalic, jednotlivých států, nebo vývoje zájmových oblastí k určitému kvalitativně vyššímu cíli. Uznáváme-li, že podmínkou udržitelného rozvoje společnosti je zajištění bezpečnosti, klidu a míru k tomu, aby vše fungovalo ve vzájemné harmonii, vzájemně se doplňovalo a rozvíjelo v přirozeném a pro společnost příznivém směru, pak lze konstatovat, že otázka bezpečnosti, respektive obrany je rozhodující a základní podmínkou fungování celého systému, podsystémů a jejich prvků. Naše úsilí musí nutně směřovat k tomu, aby bezpečnost a obrana byla prioritou pro fungování ekonomických, sociálních, technologických a mnoha jiných subsystémů. O všem rozhoduje člověk. Logickým závěrem je skutečnost, že rozhodování člověka v oblasti bezpečnosti a obrany je tou nejvyšší prioritou jeho společenské aktivity. Je nesporné, že si toto rozhodování zasluhuje vědeckou podporu. Jaká je však skutečnost? O čem svědčí nedávná historie?

Další informace

  • ročník 2010
  • číslo 2
  • stav Nerecenzované / Nonreviewed
  • typ článku Ostatní / Other
Zveřejněno v Strategické řízení
Autoři:
V tomto článku bych rád přiblížil pojem „mlha války" (fog of war), o jejíž eliminaci zastánci RMA usilují. Fráze „mlha války" se pojí ke Carlu von Clausewitzi, pruskému teoretiku války z devatenáctého století. Přestože Clausewitzova teorie formuluje základní předpoklady toho, co se nyní „mlhou války" nazývá, on sám toto slovní spojení nikdy nepoužil. Ve své knize O válce Clausewitz pouze napsal: „Válka je oblast nejistoty; tři čtvrtiny toho, na čem se zakládá činnost ve válce, leží v mlze větší nebo menší nejistoty." [4] A tak ti, kteří vyjadřují skepsi k možnosti, že by rozvoj moderních technologií mohl tuto mlhu rozptýlit, jsou označování jako „clausewitziáni".

Další informace

  • ročník 2010
  • číslo 1
  • stav Nerecenzované / Nonreviewed
  • typ článku Přehledový / Peer-reviewed
Zveřejněno v Různé