Systém polní analýzy v Armádě České republiky

Elemír KUREJ
Silvia PLUCNAROVÁ 

Klíčová slova

Polní analýza, odběr vzorků, identifikace látek, chemické zabezpečení, ochrana proti zbraním hromadného ničení, speciální laboratoř

Úvod

Zneužití zbraní hromadného ničení (ZHN), které jsou součástí výzbroje armád významného počtu států, z nichž ne všechny jsou demokratickými právními státy odhodlanými beze zbytku dodržovat mezinárodní úmluvy o zákazu použití těchto zbraní, je v současné době reálnou hrozbou. Toto nebezpečí je pak ještě hrozivější, pokud země vlastnící tento arzenál úzce spolupracují nebo podporují různá teroristická hnutí nebo skupiny. Rovněž určitá nedbalost a nedostatečné zabezpečení možných zdrojů ZHN vytváří příznivé podmínky pro jejich zneužití.

Případné riziko použití zbraní hromadného ničení v konvenční válce je dnes víceméně pouze teoretické. Mnohem reálnější je jejich teroristické použití v rámci tzv. asymetrického boje. Jedná se o kategorii, postihující nesouměrnost sil, prostředků, ale také mezinárodních a morálních zábran a operačních možností mezi teroristickými skupinami a státy. Teroristické organizace nejsou svázány mezinárodními úmluvami o zákazu výzkumu a vývoji zbraní hromadného ničení. Zůstává tedy jen otázkou času, než budou sebevražední atentátníci vybavováni i např. chemickou municí. Nebude záležet ani tak na účinnosti použití ZHN, ale na vyvolané panice a strachu mezi obyvatelstvem. Útoky z 11. září 2001 jasně ukázaly vynalézavost a zákeřnost teroristického počínání k naplnění fanatických a pro normálně smýšlejícího člověka nepochopitelných cílů.

Zbraně hromadného ničení způsobují hromadné ztráty a poškození techniky a materiálu. K dalším jejich specifickým charakteristikám patří:

Zahraniční mise, kterých se AČR v současnosti účastní, jsou až na výjimky misemi mírovými. Z toho vyplývá charakter poslání, které specialisté chemického vojska v těchto misích plní. Hlavním cílem je monitorovat zájmovou oblast, provádět kontrolní odběry pevných, kapalných a plynných vzorků, včetně stěrů. Tím zabezpečit včasnou ochranu před riziky spojenými s použitím ZHN a s haváriemi průmyslových nebezpečných látek. Dále monitorovat výskyt biologických agens, identifikovat residua výbušnin nebo poskytovat pomoc při potlačování výroby omamných a psychotropních látek (např. popsáním a identifikací možných prekurzorů pro výrobu opiátů).

Cíle, úkoly a organizace polní analýzy

K potvrzení nebo vyvrácení použití zbraní hromadného ničení nebo průmyslových nebezpečných látek slouží polní analýza (odběr vzorků a jejich následná laboratorní identifikace). V rámci AČR jsou úkoly polní analýzy převážně plněny dvěma středisky speciálního určení 31. brigády radiační, chemické a biologické ochrany v Liberci, která jsou střídavě vyčleňována pro síly rychlé reakce NATO (NATO Response Forces - NRF).

Cíle a úkoly polní analýzy

Vzhledem k současným hrozbám a způsobům vedení bojových operací je nutno zohlednit možnost vedení operací i v podmínkách kontaminace toxickými biologickými a radioaktivními látkami. Při činnostech v prostorech kontaminovaných těmito látkami bude zákonitě docházet také ke kontaminaci vojenské techniky a materiálů, ke kontaminaci vlastních vojsk i civilních osob.

Pro rozhodovací proces velitelů, zejména pro realizaci opatření před důsledky použití toxických, biologických a radioaktivních látek na všech stupních, budou rozhodující podrobné informace o radiační, chemické a biologické situaci.

Informace získané od prvotních zdrojů budou nezbytné pro okamžité varování vojsk, ale pro další činnost vyvstane potřeba získat podrobnější informace kvalitativního a kvantitativního charakteru, to znamená provést identifikaci těchto látek odebraných z prostoru operace.

Pojem polní analýza je v současné době velice frekventovaným výrazem, avšak v polních řádech a vojenských publikacích zabývajících se činností chemického vojska (CHV), případně zásadami ochrany vojsk proti zbraním hromadného ničení, je tento pojem řešen nedostatečně nebo vůbec.

U chemického vojska je pojem polní analýza chápán jako souhrnný výraz pro činnost specialistů chemického vojska při provádění odběru, transportu a následné identifikaci vzorků toxických, biologických a radioaktivních látek. V žádném z interních normativních aktů není vymezen obsah tohoto pojmu a místo v rámci plnění opatření chemického zabezpečení a OPZHN. [1]

V  polním řádu v čl. 180 je dále stanoveno, že dozimetrickou a chemickou kontrolu provádějí také polní laboratoře. V tomto smyslu by bylo možné chápat dozimetrickou a chemickou kontrolu jako jedno z opatření polní analýzy. Ujasnění vztahů mezi pojmy, jako je radiační a chemický průzkum, dozimetrická a chemická kontrola a polní analýza, by přispělo k jednotnému chápání místa a úkolů polní analýzy v rámci chemického zabezpečení boje a operace.

Už ze samotného pojmu polní analýza vyplývá, že zahrnuje provádění identifikace (analýzy) vzorků kontaminovaných radioaktivními, toxickými nebo biologickými látkami v polních podmínkách. Nejasnosti v klasifikaci prostředků a činnosti, zda patří do radiačně-chemického průzkumu, dozimetrické chemické kontroly anebo polní analýzy, mají nepříznivé dopady na stanovení kompetencí při organizování a řízení polní analýzy a na zpracování zásad součinnostních opatření při jejich plánování. [1]

Mezi hlavní činitele ovlivňující buď přímo, nebo i zprostředkovaně provádění polní analýzy silami a prostředky CHV patří zejména:

Problematika odběru vzorků je v národních normativních aktech řešena nedostatečně. V předpise Vševojsk-2-14 Bojové použití chemického vojska pochází většina materiálů ze spojeneckých publikací AEP-10, AEP-49, STANAG 4632. Problematika polní analýzy řešící odběr vzorků a jejich následnou analýzu by si zasloužila vydat samostatný předpis, kde by bylo přesně vymezeno její místo a úkoly při plnění opatření chemického zabezpečení.

V dalším bude problematika organizace polní analýzy řešena z pohledu výše uvedených aliančních publikací.

Organizace polní analýzy


Obrázek č. 1 Organizace polní analýzy (Pramen: vlastní)

Jednotky AČR působící samostatně nebo jako síly NATO - ať už v bojové situaci nebo v roli udržení míru - mohou být cílem napadení radioaktivními, bojovými biologickými nebo bojovými chemickými látkami. První použití je nezbytné jednoznačně potvrdit a v krátkém čase získat podklady důležité pro ochranu vojsk a vojenskopolitická rozhodnutí jako reakci na tuto událost (viz schéma na obr. 1).

I přes požadavek na urychlené dodání informací důkaz musí být nezpochybnitelný. Takového stupně jistoty nelze dosáhnout z údajů získaných jen na bojišti podle odezvy detektorů nebo neobvyklých ztrát. Nevyvratitelné důkazy mohou být předány vedoucím orgánům AČR nebo NATO jen tehdy, když se zkombinují informace z bojiště a širší historické souvislosti s analytickými důkazy získanými laboratorní identifikací. Rovněž se musí vzít v úvahu, že onemocnění způsobené potenciálními nebo domnělými bojovými biologickými látkami může mít endemický původ v prostoru bojové činnosti. Jednoznačnou identifikaci mohou následně vyžadovat také další alianční státy.

Činnost speciálních laboratoří, odběrových a transportních týmů poskytuje velitelům strategických stupňů důkazy pro přijetí odpovídajících rozhodnutí a maximalizuje bezpečnost jednotek v případě (podezření) vystavení toxickým, biologickým či radioaktivním látkám. Navíc kromě jednoznačného stanovení je možnost jejich použití v rámci podpory operačních záležitostí týkajících se:

Odběr vzorků je definován jako získávání materiálu, o němž je známo nebo je podezření, že byl použit při napadení zbraněmi hromadného ničení anebo pochází z úniku průmyslových nebezpečných látek, pro analýzu. [2] Vzorky musí odebírat vycvičené a zodpovědné osoby, které zaručí jednotnost, správnost a bezpečnost postupu. Vzorky se odebírají, jen když došlo k napadení nebo úniku, v jiných případech, než je odběr pro zdravotnické patologické účely, se odebírají podle pokynů pracovníků štábu odpovědných za chemické zabezpečení a OPZHN.

Identifikace (toxických, biologických a radioaktivních látek) je definována jako určení totožnosti látky nebo materiálu, které byly použity při napadení zbraněmi hromadného ničení anebo které jsou výsledkem úniku průmyslových nebezpečných látek. [3]

Přesná kritéria pro způsoby identifikace zájmových látek jsou podrobně popsána v návrhu spojenecké publikace AEP-66. Existují tři typy identifikace, které se liší stupněm spolehlivosti:

Kromě případů prvního použití a odezvy bude identifikace látek stále nutná k poskytování taktických informací velitelům na bojišti o povaze zbraní, se kterými se setkají - včetně jejich účinků a stálosti. Informace může obsahovat údaje o odolnosti a omezeních ochranných prostředků a o postupech, které vedou ke zdůvodněným rozhodnutím o ochranných opatřeních u jednotky.

Smyslem operačního odběru vzorků je umožnit velitelům, aby včas dospěli k rozhodnutí o rozmístění jednotek, způsobu vedení činnosti, řešení ozáření osob, tempu a manévru svých jednotek. Operační odběr vzorků je nutný také z hlediska zdravotnického zabezpečení, které poskytuje péči raněným a velitelům doporučuje výběr nejvhodnějších opatření k ochraně zdraví jednotek.

Účelem speciálních laboratoří a týmu pro odběr vzorků je zlepšit informovanost o situaci pomocí kvalifikovaného odběru a identifikace vzorků toxických, biologických a radioaktivních látek v prostoru bojové činnosti a umožnit velitelům včas přijmout správná rozhodnutí.

Identifikace látek bude rovněž nutná pro zdravotnickou službu, aby mohla poskytovat odpovídající ošetření. Mimo to budou muset vojenské a politické orgány organizovat účinná opatření k zabránění vzniku infekčních a jiných onemocnění a intoxikaci způsobené radioaktivními, bojovými biologickými látkami a toxiny.

Ozbrojené síly budou kromě toho mít psychologickou výhodu, když budou znát charakter použitých zbraní, které by mohly vyvolat nelogické obavy z ,,neznámé" látky. Příslušníci jednotek získají důvěru ve svoji výzbroj a připravenost. V delším časovém rozmezí poskytne identifikace látek informace, na základě kterých lze vyhodnotit budoucí ohrožení, podklady pro navrhování ochranných prostředků a opatření k ochraně.

Kdykoli je to možné, vzorky se analyzují alespoň ve dvou identifikačních laboratořích, přičemž výsledky by měly být shodné. Toho lze dosáhnout tak, že do kontaminovaného prostoru se vyšlou dva týmy pro odběr vzorků a identifikaci biologických, chemických a radioaktivních látek (Sampling and Identification of Biological, Chemical and Radiological Agents - SIBCRA) nebo se původní vzorky odešlou do jedné laboratoře, rozdělí se a jejich část se pošle do druhé laboratoře; přitom se dodrží všechny postupy zacházení se vzorky.

Specifické úkoly odběru a analýzy vzorků radioaktivních látek, bojových chemických a bojových biologických látek a průmyslových nebezpečných látek jsou uvedeny ve spojeneckých a národních obecně závazných publikacích a metody jejich plnění jsou součástí metodik a standardních operačních postupů velitelů a štábů, jednotek a útvarů chemického vojska a spolupůsobících složek sestavy úkolových uskupení vojsk a státní správy.

Speciální laboratoře a týmy pro odběr vzorků mohou být použity ke kvalifikovanému odběru a analýze vzorků a k odborným doporučením kdekoli ve světě. Mohou být nápomocny v hodnocení ohrožení zbraněmi hromadného ničení v operačním prostoru, a tím usnadňovat velitelům tvorbu včasných a správných rozhodnutí.

Tým pro odběr a identifikaci vzorků toxických, biologických a radioaktivních látek bude využíván hlavně na vojenskopolitické úrovni podle rozhodnutí Severoatlantické rady. Jednalo by se o strategické nasazení.

Odpovědnost za průběh odběru a identifikaci toxických, biologických a radioaktivních látek má velitel operace. Specifické otázky odběru a identifikace budou běžně řešeny se skupinou složenou z odborníků chemického vojska nebo s důstojníkem štábu chemické odbornosti.
Velitel musí při plánování úkolů odběru a identifikace toxických, biologických a radioaktivních látek včas specifikovat následující faktory:

I přesto, že vzorky toxických, biologických a radioaktivních látek odebírají a identifikují týmy specialistů, musí je odebírat i jednotky radiačního, biologického a chemického průzkumu. Tento požadavek na jednotky radiačního, biologického a chemického průzkumu je uveden v předpise Chem 1-6 (STANAG 2112) Činnost jednotek radiačního a chemického průzkumu.

Družstva radiačního, biologického a chemického průzkumu mají vybavení pro potvrzení přítomnosti toxických, biologických a radioaktivních látek a také mohou odebírat vzorky v prostoru pravděpodobného napadení nebo podezřelého materiálu. Velitel jednotky může úkol družstva radiačního, biologického a chemického průzkumu zahrnout do bojového rozkazu. Před koordinací průzkumu se musí organizovat zdravotnické a technické zabezpečení a rovněž se musí vydat zvláštní pokyny pro odběr vzorků. Družstva radiačního, biologického a chemického průzkumu odpovídají za sběr a prvotní balení veškerých vzorků biologických, chemických a radioaktivních látek odebraných v polních podmínkách. Za odběr zdravotnických vzorků jsou odpovědné týmy specialistů složené z příslušníků zdravotnické služby. Družstva radiačního, biologického a chemického průzkumu u jednotek nejsou vycvičena k odběru zdravotnických vzorků ani se tímto úkolem nepověřují.

Síly a prostředky chemického vojska provádějící polní analýzu [4]

Speciální laboratoře a týmy pro odběr a přepravu vzorků se skládají z těchto částí:

Řídící a kontrolní prvek

Speciální laboratoře a týmy pro odběr a přepravu vzorků rozvinují řídící a kontrolní prvek a kontaktní místo jako společné vyhodnocovací pracoviště.

Řídící a kontrolní prvek koordinuje specifické požadavky operačního a logistického zabezpečení speciálních laboratoří a týmů pro odběr a přepravu vzorků.

Složení řídícího a kontrolního prvku:

Skupina pyrotechnického průzkumu a pyrotechnické činnosti zaměřená na zbraně hromadného ničení

Skupina pyrotechnického průzkumu a pyrotechnické činnosti se skládá z pyrotechniků specializovaných na chemické, biologické a radiologické zbraně. Jejím úkolem je zabezpečovat týmy pro odběr vzorků. Z míst odběru vzorků odstraňuje munici a pomáhá týmům pro odběr vzorků odebírat vzorky z munice a podobného materiálu.

Skupina pyrotechnického průzkumu a pyrotechnické činnosti může současně zabezpečovat několik týmů pro odběr vzorků.

Týmy pro odběr a transport vzorků

Týmy pro odběr a transport vzorků musí být připraveny podle obdržených pokynů odebírat vzorky pro soudní účely a pro referenční laboratoře v souladu se standardy pro odběr a identifikaci toxických, biologických a radioaktivních látek.  Jsou vybaveny odpovídajícími soupravami pro odběr a transport vzorků. Zajišťují bezpečnou přepravu vzorků do pojízdné analytické laboratoře. Při odběru, přepravě a předávání vzorků musí důsledně dodržovat kvalitu postupů stanovených v návrhu spojenecké publikace AEP-66 a ostatních závazných předpisů.

Radiologické, chemické a biologické laboratoře


Obrázek č. 2 Speciální chemická laboratoř (Pramen: vlastní)

Analytické laboratoře poskytují expertizy v oboru analýz a identifikace toxických, biologických a radioaktivních látek a potvrzují, zda jsou nebo nejsou tyto látky přítomny.

Laboratoře zkoumají vzorky životního prostředí a potravin. Dále mohou analyzovat biologické vzorky, jako jsou stěry, výtěry (nos, dutina ústní), moč a vzorky stolice. Laboratoř vzorky vždy rozdělí, část odešle na posouzení do národní referenční laboratoře a část připraví k jednoznačné identifikaci. Analýza a identifikace jsou časově omezeny (nepřekračují 4 až 6 hodin). Speciální laboratoře a týmy pro odběr a přepravu vzorků musí být schopny po rozvinutí samostatně pracovat nejméně 72 hodin.

Důležitost úkolů vyžaduje vysoce kvalifikovanou obsluhu a odpovídající stav vybavení. Laboratorní metody a přístrojové vybavení musí odpovídat návrhu spojenecké publikace AEP-66. Tato publikace se aktualizuje v souladu s rozvojem dostupných technologií a změnami možných scénářů.

V případě, že jsou laboratoře vyčleněny pro plnění specifických úkolů pro NATO, dochází vždy v přípravném období k certifikaci osob, laboratorního vybavení a pracovních postupů dle norem STANAG.

Dekontaminační skupina

Dekontaminační skupina odpovídá za dekontaminaci osob, techniky a ostatního materiálu týmů pro odběr a transport vzorků a pojízdné analytické laboratoře. Musí být připravena a vybavena pro práci.

Závěr

Polní analýza je součástí chemického zabezpečení a je jednoznačně záležitostí specialistů chemického vojska. Bylo by nanejvýš vhodné jasně zařadit polní analýzu do předpisů a vojenských publikací AČR, a tak zamezit pochybnostem o tom, je-li polní analýza součástí opatření chemického zabezpečení nebo OPZHN. Optimální variantou by bylo její vymezení v rámci monitorování jako jednoho z opatření chemického zabezpečení. Zvláštní roli, která v českých normativech není jakkoli ošetřena, sehrává polní analýza při odstraňování následků po průmyslových nebo živelních katastrofách, kdy je třeba i několik týdnů po události nutná kontrola úrovně kontaminace nebezpečnými látkami. Organizace a vybavení jednotek AČR odpovědných za plnění úkolů polní analýzy splňují požadavky kladené podle návrhu STANAG (AEP-66). Je však nutné tento systém neustále zdokonalovat a doplňovat o nové metody, které zajistí efektivnější a rychlejší získání požadovaných informací. Střediska speciálního určení však ve své struktuře postrádají některé prvky, které jsou popsány ve STANAG 4632, řešícím základní kritéria pro odběr, transport a identifikaci vzorků. Pro efektivnější činnost by proto bylo vhodné doplnit do organizační struktury středisek speciálního určení dekontaminační jednotku a tím zabezpečit autonomnost v rámci plnění odborných úkolů.

Při mezinárodních cvičeních a nasazeních v zahraničních misích je SSU doplňováno jednotkami ostatních spojeneckých armád NATO. S tím souvisí nutnost kompatibility některých systémů a sladěnost v rámci metodických postupů týkajících se této problematiky.

Literatura

[1]   VIČAR, Dušan. Polní analýza. Vyškov: VVŠPV, 1988.

[2]   AAP-21B. NATO glosary of chemical, biological, radiological and nuclear terms and definitions. Brusel: NSA NATO, 2006.

[3]   AEP-66. NATO handbook for sampling and identification of biological, chemical and radiological agents (SIBCRA) - final draft. Brusel, 2009.

[4]   STANAG 4632. Deployable NBC analytical laboratory. Brusel, 2005.

Seznam použitých zkratek

AČR Armáda České republiky
CBRN Chemical, biological, radiological and nuclear
CHV Chemické vojsko
EOD Explosive Ordnance Disposal
NATO North Atlantic Treaty Organization
NRF NATO Responce forces
OPZHN Ochrana proti zbraním hromadného ničení
SIBCRA Sampling and Identification of Biological, Chemical and Radiological Agents
ZHN Zbraně hromadného ničení


Close