vyzbrojovani

Cílem článku je přispět k výzkumu možného využití strategické komunikace pro oblast vyzbrojování. Pořizování vojenského materiálu vyžaduje komplexní přístup, racionalizující politické, vojenské, ekonomické a technické rozhodování, vyžadující vhodnou strategickou komunikaci se zainteresovanými stranami.  Článek nejdříve analyzuje stávající slabé stránky v užívání strategické komunikace při podpoře vyzbrojování a následně doporučuje model jejího optimálního využití. Výsledky dotazníkového šetření a strukturovaných rozhovorů se specialisty na strategickou komunikaci a vyzbrojování ukazují vysokou podporu pro využití strategické komunikace. Vybrané případové studie k projektům modernizace Pandur a bojového vozidla pěchoty však nepotvrdily předpoklad zlepšení schopnosti Ministerstva obrany ČR pořizovat novou vojenskou techniku.

Modernizace výzbroje a bojové techniky je jednou z cest navyšování bojového potencionálu ozbrojených sil a má dopady na všechny úrovně řízení ozbrojených sil. Jejím hlavním účelem je nahradit již zastaralou techniku za novou s cílem připravit ozbrojené síly na boj s novými výzvami budoucího bezpečnostního prostředí. V tomto ohledu hrají klíčovou roli nové technologie. Nejen Ozbrojené síly České republiky, ale také další členské sáty NATO a EU plánovaly v posledních letech ve střednědobém a dlouhodobém horizontu významné modernizační projekty s cílem připravit ozbrojené síly nejen na konvenční vojenský konflikt, ale i na nekonvenční, asymetrické a hybridní konflikty. Autoři zkoumají přístupy k modernizaci vybraných zemí a identifikují hlavní oblasti modernizace. V závěru je porovnána strategie vyzbrojování pozemních sil vybraných zemí se strategií vyzbrojování pozemních sil ČR.