1 comment

• Comment Link Tuesday, 16 January 2018 13:03 posted by Karel Kozák (kozakk)

  METODOLOGICKÝ RÁMEC PRO HODNOCENÍ VOJENSKÝCH SCHOPNOSTÍ OZBROJENÝCH SIL ČESKÉ REPUBLIKY
  
  
  
  Str. 3 Autoři: Petráš Zdeněk
  
  Článek si zaslouží pozornost, i když je vysoce teoretický, vhodný pro odborníky. Obsahem jsou důležité problémy, vždyť hodnocení všech činností v OS ČR a zejména v armádě je velmi obtížná záležitost. Tím větší význam má v rámci NATO a EU. Nebylo by vhodné zařadit malou ukázku hodnocení schopností?
  Kladem je použití řady tabulek a dalších pomocných schémat k snadnějšímu chápání problematiky.
  Autor používá několik pojmů, které nejsou přesvědčivě objasněny. Jde např. o jednotky ozbrojených sil ČR nebo organizační strukturu OS. Vyvstává otázka, zda obsahu pojmu ozbrojené síly odpovídají v současné době zařazené součásti. Pokud by se hodnocení vojenských schopností týkalo armády, nebylo by pochybností, ale týká se to také plánovaného vojenského efektu potenciálního nasazení jednotek ozbrojených sil v operacích? Moje úvaha vychází ze složení ozbrojených sil ČR.
  Dalším pojmem je „výcviková operace“. Podle mého názoru jde o překlad anglického slova „operation“, kdy v češtině se převážně uvádí slovo operace, minimálně slovo činnost. Operace se využívá hlavně v souvislosti s časovým a prostorovým vymezením. V češtině se použije jedno slovo-to znamená pouhý výcvik, v angličtině dvě slova.
  Anglické slovo approach nemusí být jen přístup. Může znamenat třeba i způsob činnosti nebo postup. Přístup může být všelijaký, hlavní je ale co se bude dělat.
  V článku jsou formální nedostatky, které nemají vliv na odbornou kvalitu. Při práci s terminologií stále beru v úvahu jednu myšlenku: „Stane se, že i několik párů očí chybu nebo překlep přehlédne“. Byla věnována odpovídající pozornost článku po zpracování?
  Zkratky se rozepisují při prvním použití.

  Report