Methodologic Framework for Military Capability Assessment of Armed Forces of the Czech Republic

Abstract:

The aim of the article is to present a synthesis of findings from both analyses and their application while conceiving a proposal of methodology for military capability assessment of Armed Forces of the Czech Republic. The proposed approach to capability assessment stems from principles of the NATO´s J-DARTS (Joint Defence Planning Analysis and Requirements Tool Set) and EU´s SAEP (Scrutinising, Assessing, Evaluating and Prioritising Process) when the main attention was focused on the phase of matching current capabilities of force units against capability requirements, follow-on identification of shortfalls and their prioritisation. The degree of priority should primarily qualify the level of operational risk stemming from potential engagement of force units in an operation.

Ing. Zdeněk Petráš, Ph.D., (plukovník gšt. v záloze) narozen v roce 1964, v roce 1989 ukončil studium na VVŠ PV ve Vyškově, fakulta týlového zabezpečení. V roce 2008 dosáhl titulu master na Université Panthéon-Assas Paris. V roce 2016 získal titul Ph.D. na Univerzitě obrany Brno ve studijním programu ekonomika a management, se zaměřením na proces obranného plánování a rozvoj vojenských schopností. Po řadě let na funkcích na Generálním štábu AČR a v mezinárodních vojenských strukturách NATO a EU, pracuje v současné době jako akademický pracovník na Centru bezpečnostních a vojenskostrategických studií – válečné škole. Zabývá se problematikou obranného plánování a je autorem řady odborných článků a několika publikací na toto téma.

31/03/2020

 

1 comment

  • Comment Link Tuesday, 16 January 2018 13:03 posted by Karel Kozák (kozakk)

    METODOLOGICKÝ RÁMEC PRO HODNOCENÍ VOJENSKÝCH SCHOPNOSTÍ OZBROJENÝCH SIL ČESKÉ REPUBLIKY



    Str. 3 Autoři: Petráš Zdeněk

    Článek si zaslouží pozornost, i když je vysoce teoretický, vhodný pro odborníky. Obsahem jsou důležité problémy, vždyť hodnocení všech činností v OS ČR a zejména v armádě je velmi obtížná záležitost. Tím větší význam má v rámci NATO a EU. Nebylo by vhodné zařadit malou ukázku hodnocení schopností?
    Kladem je použití řady tabulek a dalších pomocných schémat k snadnějšímu chápání problematiky.
    Autor používá několik pojmů, které nejsou přesvědčivě objasněny. Jde např. o jednotky ozbrojených sil ČR nebo organizační strukturu OS. Vyvstává otázka, zda obsahu pojmu ozbrojené síly odpovídají v současné době zařazené součásti. Pokud by se hodnocení vojenských schopností týkalo armády, nebylo by pochybností, ale týká se to také plánovaného vojenského efektu potenciálního nasazení jednotek ozbrojených sil v operacích? Moje úvaha vychází ze složení ozbrojených sil ČR.
    Dalším pojmem je „výcviková operace“. Podle mého názoru jde o překlad anglického slova „operation“, kdy v češtině se převážně uvádí slovo operace, minimálně slovo činnost. Operace se využívá hlavně v souvislosti s časovým a prostorovým vymezením. V češtině se použije jedno slovo-to znamená pouhý výcvik, v angličtině dvě slova.
    Anglické slovo approach nemusí být jen přístup. Může znamenat třeba i způsob činnosti nebo postup. Přístup může být všelijaký, hlavní je ale co se bude dělat.
    V článku jsou formální nedostatky, které nemají vliv na odbornou kvalitu. Při práci s terminologií stále beru v úvahu jednu myšlenku: „Stane se, že i několik párů očí chybu nebo překlep přehlédne“. Byla věnována odpovídající pozornost článku po zpracování?
    Zkratky se rozepisují při prvním použití.

    Report

Leave a comment