Abstract:

Článek se zabývá využitím simulačních technologií pro přípravu velitelů a štábů v nových typech operací. Souhrnně ukazuje vývoj v dané oblasti od vzniku Centra simulačních a trenažérových technologií. Zlomovými body ve výcviku na simulátorech jsou požadavky na boj v zastavěném prostoru, speciální operace malých jednotek, požadavky na úzkou součinnost pozemních jednotek s podpůrnými prostředky, využívání systémů velení a řízení a problematika součinnosti jednotek AČR se složkami IZS. Dále poukazuje na nové požadavky v oblasti výcviku a ukazuje možné způsoby jejich řešení. Ve své druhé části se podrobněji věnuje problematice NEC a její implementaci do simulačních systémů. Představuje výsledky projektu obranného výzkumu SIMNEC v dané oblasti a jejich přínos pro budoucí rozšíření schopností taktického simulátoru.