Education and Training

Education and Training (90)

Článek informuje o státní službě profesionálních vojáků v ozbrojených silách (OS) České republiky a Slovenské republiky (SR). Srovnává státní službu profesionálních vojáků v obou uvedených zemích a analyzuje změny, ke kterým došlo v OS SR dnem 1. 1. 2016. V návaznosti na státní službu pojednává o služební kariéře profesionálních vojáků OS SR. Nabízí přehled existujících kariérových kurzů v OS SR. Analyzuje a srovnává kariérové kurzy určené důstojníkům obou zemí.
Článek poskytuje nezbytné informace o vazbě celoživotního vzdělávání na přípravu personálu v rezortu Ministerstva obrany České republiky. Nabízí údaje o vztahu mezi systémem pro řízení výuky a distančním a elektronickým vzděláváním. Pojednává o implementaci systému pro řízení výuky do kariérových kurzů vojáků z povolání v gesci Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany. Objasňuje průběh studia v kariérových kurzech, identifikuje problémy a navrhuje jejich možná řešení.
Zkušenosti z výcviku pěší roty boje v zastavěném prostoru ukazují, že efektivní příprava vyžaduje provázanost doktríny s vybavením (výzbroj a výstroj) a strukturou jednotek. Je zásadní, aby standardy NATO byly dále rozpracovány na národní úrovni tak, aby odpovídaly vybavení a organizaci vlastních jednotek. Efektivní výcvik vyžaduje doplnění stávajících programů přípravy o příklady konkrétních cvičení, na jejichž provedení musí být připravena standardizovaná výcviková zařízení. Odborní instruktoři by měli řídit přípravu organických jednotek. Předání zkušeností instruktorů přímo organickému celku je efektivnější než příprava jednotlivců v odborných kurzech.
Vlastnosti a chování bezpečnostního systému České republiky je závislé na kvalitě lidského potenciálu, který je součástí institucí zajišťujících bezpečnost v nejširším slova smyslu. Na přípravě personálu jednotlivých součástí bezpečnostního systému, jak jej definuje Bezpečnostní strategie ČR (2011), se podílí vysoké a střední školy, výcviková zařízení, vědeckovýzkumné instituce, a rovněž i samotní zaměstnavatelé. Kapacita vzdělávacích institucí překračuje poptávku praxe. Koordinace jejich činnosti a obsahu výuky se řídí dvanáct let starým koncepčním dokumentem, který již vyžaduje novelizaci. Článek rozebírá tyto i další aspekty a poukazuje na směry a možnosti řešení některých problémů, které přináší současná praxe, ale i některé výzvy budoucnosti.
Kariérové vzdělávání personálu rezortu obrany je rozhodující složkou vzdělávání ke splnění kvalifikačních požadavků. Pro vojáky z povolání je naplňování kvalifikačních požadavků podmínkou kariérového růstu a s tím spojeného jmenování do vyšší hodnosti. Při přípravě kariérových kurzů se ukázalo, že je třeba vzhledem k uskutečněným nebo plánovaným změnám legislativního a zdrojového rámce v rezortu obrany provést některé systémové změny. V tomto článku je popsán postup implementace nového konceptu přípravy personálu rezortu obrany v kariérových kurzech, který byl zpracován projektovým týmem pod vedením pracovníků Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany. Dále se článek zabývá objasněním přístupu k tvorbě učební dokumentace a zvoleného způsobu organizace a průběhu vojenských kariérových kurzů. Popsán je také systém kontroly kvality a získávání informací k inovaci nastaveného systému kariérové přípravy vyšších důstojníků.
Směr rozvoje oblasti vzdělávání k naplňování kvalifikačních požadavků vojáků z povolání stanovuje Koncepce přípravy personálu rezortu MO na období 2012-2018. Při přípravě kariérových kurzů se ukázalo, že je třeba vzhledem k uskutečněným nebo plánovaným změnám legislativního a zdrojového rámce v rezortu obrany provést některé systémové změny. V tomto článku je popsán návrh nového konceptu přípravy personálu rezortu obrany v kariérových kurzech, který byl zpracován projektovým týmem pod vedením pracovníků Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany. V článku je zachycen i vývoj dané oblasti od roku 2004, kdy došlo k profesionalizaci Armády České republiky.
Příspěvek byl napsán u příležitosti desátého výročí konání 1. terminologické konference rezortu obrany a zapojení České republiky do procesu standardizace. Zabývá se otázkami souvisejícími s terminologií, jakožto součásti výuky odborného jazyka resp. odborného stylu na Univerzitě obrany (UO) i na bývalých vysokých vojenských školách.
Dovednost poslech s porozuměním je základní klíčový element pro zdárnou jazykovou akvizici. Srovnáme-li ostatní jazykové dovednosti jako je čtení, psaní a mluvení, je to právě poslech, který vystupuje jako jedna z nejvíce používaných dovedností. Snahou všech studentů cizích jazyků je bezpochyby přiblížení se k úrovni téměř absolutního porozumění. Dosažení této úrovně vyžaduje čas a nemalé úsilí v podobě aktivního přístupu ke studiu jazykové dovednosti poslechu s porozuměním. Tento článek se věnuje významu a úloze této dovednosti, seznamuje s teoretickými východisky, představuje dílčí strategie a úlohu pedagoga. Zároveň popisuje jednotlivé metody a v závěru zmiňuje aktivity pro zlepšení poslechové dovednost.
Rozšiřování NATO a EU o nové členy iniciovalo zvyšování požadavků na jazykovou úroveň obyvatel všech členských států obou organizací. Intenzivní politické, vojenské, obchodní a kulturní kontakty mezi zeměmi se stávají hnací silou pro rozvoj komunikativních dovedností v cizím jazyce, které jsou nezbytným předpokladem pro úspěšnou orientaci na evropském i světovém trhu práce a podmínkou kariérního růstu obyvatel vyspělých zemí.
V akademickém roce 2006-2007 vznikl na Centru jazykové přípravy UO v Brně projekt tzv. průběžného hodnocení studentů, který je zaměřen na monitorování studijních výsledků v anglickém jazyce s cílem zefektivnit a zlepšit výukový proces tak, aby studenti byli schopni dosáhnout požadované výstupní úrovně SLP 3333 dle normy NATO STANAG 6001. Počáteční výsledky získané u prvního sledovaného ročníku byly publikovány v časopise Vojenské rozhledy, č. 1, ročník 2008 (Zerzánová & Koláčková, 2008; Šikolová & Složilová, 2008).
Page 6 of 9