Současná situace v Afghánistánu dává často vzniknout otázce, proč je v této zemi situace taková, jaká je. Běžná mainstreamová média nám Afghánistán ukazují často zkresleně, jako „zemi plnou teroristů a nekultivovaných barbarů, kteří chtějí zničit a zabít vše západní", nebo naopak zemi plnou „nevinných obětí, které jsou masakrovány americkými okupanty". Abychom si mohli udělat skutečný obrázek o situaci a dovedli na otázku odpovědět, měli bychom znát alespoň některá základní fakta.

Článek poskytuje informace o způsobu logistické podpory nasazených bojových jednotek Bundeswehru v Afghánistánu. Odborně a technicky připravené logistické jednotky napomáhají splnit požadavky kladené na logistickou podporu vojsk při nasazení v rámci operace ISAF v Afghánistánu. Centralizace komplexních logistických služeb zajistí pokles výdajů a nákladů v logistice.

Následující text se zabývá dosavadními zkušenostmi českých provinčních rekonstrukčních týmů (PRT - Provintial Reconstruction Team) v Afghánistánu. Je rozdělen do dvou částí. První část se zabývá mezinárodněpolitickými a vnitropolitickými faktory mise ISAF (International Security Assistance Force) jako takové. Přináší základní charakteristiku geografického, historického prostředí, v němž se uskutečňuje mise ISAF. Druhá část textu se zaměřuje na konkrétní zkušenosti českých PRT, a to jak v politické, tak i ve vojenské oblasti. Na tomto základě nastiňuje závěry a výzvy, které z toho vyplývají pro budoucnost.

Jedním ze symbolů bezprecedentní proměny české společnosti a českého státu za uplynulých dvacet let je role, kterou hraje v mezinárodním společenství. Jejím neodmyslitelným, ale rozhodně nikoli samozřejmým prvkem je dnešní angažmá České republiky v Afghánistánu. Přitom Afghánistán je zemí, se kterou se dnes Češi nepotkávají zdaleka poprvé. Rok 1989 byl totiž přelomem také pro Afghánistán a pro vzájemné vztahy obou zemí. Letošní výročí tedy zároveň symbolizuje jakési „shledání" po dvaceti letech. Češi i Afghánci se však nacházejí v naprosto jiné situaci: Česko je v zásadě úspěšným a bohatým členem mezinárodní koalice, která působí v Afghánistánu, rozvrácené a zubožené zemi s velmi nejistými vyhlídkami.

V polovině roku 2008 se, pod záštitou rektora Univerzity obrany, mezi příslušníky AČR, bývalými účastníky zahraničních vojenských misí, uskutečnil sociologický výzkum, jehož hlavním cílem bylo zjistit, zda-li má účast vojáků v misi vliv na kvalitu partnerského soužití a jestli tedy existuje příčinná souvislost mezi touto účastí a případným rozpadem jejich partnerského vztahu. Hlavní výsledky výzkumu jsou publikovány v následujícím článku.

Jediná supervelmoc jako jsou Spojené státy se tak trochu podobá mateřské letadlové lodi. Než se otočí a změní její politika, nějaký čas to trvá. Od nové administrativy Baracka Obamy se očekávalo a očekává v zahraniční a bezpečnostní politice mnohé. Například předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu České republiky senátor Jiří Dienstbier v rozhovoru pro Czech Defence Industry and Security Revue řekl: „Ve světové politice dochází k tektonickým změnám. Vítězství Baracka Obamy může být historickou náhodou, ale potvrzuje změnu myšlení v samotných Spojených státech, snahu po redefinici světové politiky po letech tragické politiky George W. Bushe." [1] Je tomu tak?