Článek se zabývá procesem výstavby mostních provizorií po ničivých povodních, které zasáhly Slovinsko na začátku srpna. Česká republika se rozhodla v rámci humanitární pomoci darovat Slovinské republice tři mosty ze souprav TMS (těžká mostová souprava). Článek popisuje proces od vyslání rekognoskačního týmu, přes vyhodnocení průzkumu až po vlastní provedení staveb. Článek čerpá ze zkušeností a postřehů autora, který se všech procesů zúčastnil jako přímý účastník.

Tento článek je věnován novému druhu polských ozbrojených sil, konkrétně Silám územní obrany (polsky: Wojska Obrony Terytorialnej, WOT), jejíž podstatou je mj. teritorialita. Mezi mnoho úkolů, jimž tato vojenská jednotka čelí, patří i ty, které zahrnují nevojenské hrozby. Na základě spojení dvou základních prvků uvedených výše předkládají autoři v následujícím článku možnosti využití Sil územní obrany a alternativní proces správy této složky ozbrojených sil na úrovni vojvodství.

Tento článek je věnován novému druhu polských ozbrojených sil, konkrétně Silám územní obrany (polsky: Wojska Obrony Terytorialnej, WOT), jejíž podstatou je mj. teritorialita. Mezi mnoho úkolů, jimž tato vojenská jednotka čelí, patří i ty, které zahrnují nevojenské hrozby. Na základě spojení dvou základních prvků uvedených výše předkládají autoři v následujícím článku možnosti využití Sil územní obrany a alternativní proces správy této složky ozbrojených sil na úrovni vojvodství.

Tento článek je věnován novému druhu polských ozbrojených sil, konkrétně Silám územní obrany (polsky: Wojska Obrony Terytorialnej, WOT), jejíž podstatou je mj. teritorialita. Mezi mnoho úkolů, jimž tato vojenská jednotka čelí, patří i ty, které zahrnují nevojenské hrozby. Na základě spojení dvou základních prvků uvedených výše předkládají autoři v následujícím článku možnosti využití Sil územní obrany a alternativní proces správy této složky ozbrojených sil na úrovni vojvodství.

Tento článek pojednává o mediálně málo reflektovaném zamrzlém konfliktu v Podněstří, který stojí ve stínu aktuální situace na Ukrajině. Nicméně v současné době situace v tomto de-facto státu na levém břehu Dněstru nabyla důležitosti v souvislosti s aktivní politikou podpory Kremlu separatistickým snahám v postsovětském prostoru. Zhodnocení významu některých vnějších aktérů, kteří se dlouhodobě v Podněstří angažují – tedy Ruska, Ukrajiny a Rumunska, či role organizovaného zločinu jako faktoru typického pro území bez mezinárodního uznání, může nejen osvětlit nepřehlednou situaci v Podněstří, ale také zasadit ostatní regionální konflikty do patřičného kontextu.

Důležitou součástí bezpečnostního systému České republiky je řízení hospodářských opatření pro krizové stavy, jmenovitě státních hmotných rezerv. Z institucionálního hlediska náleží tato působnost ústřednímu správnímu úřadu – Správě státních hmotných rezerv (SSHR). Jaká je role této instituce z hlediska spravování státních hmotných rezerv? Jak se do jejího fungování promítají změny v bezpečnostní situaci? Jak nahlížejí na institucionální fungování Správy státních hmotných rezerv odborníci z oblasti bezpečnostní problematiky, z úrovně ústřední státní správy i akademické obce? To jsou základní otázky, na které hledá tato studie odpověď.

V článku je na modelovém příkladě představena analýza nákladů na zajištění stravování členů IZS a civilního evakuovaného obyvatelstva v případě vzniku krizové situace. Nedílnou součástí nákladů na zajištění stravování je i distribuce potravin do evakuačních center, samotná příprava stravy a likvidace odpadů, což bylo využito při výpočtu a analýze celkových nákladů na zajištění stravování všech skupin obyvatelstva, jak civilního tak i záchranářů, kteří se podíleli na odstraňování následků krizové situace. Na základě provedené analýzy jsou vyvozeny příslušné závěry.