Článek se zabývá problematikou metodologického přístupu k tvorbě scénářů. V článku jsou popsány metody a techniky používané při tvorbě scénářů v civilní sféře jakož i v NATO a EU s důrazem na jejich roli v rámci procesu stanovování vojenských schopností ozbrojených sil. Článek definuje možný proces konstrukce scénářů a popisuje místo a odlišnosti generických a specifických plánovacích situací. Dále jsou zde uvedeny principy nezbytné k vytvoření kvalitních scénářů. V závěru se článek zabývá objasněním metodologie zpracování scénářů v Armádě České republiky jako součásti projektu “Strategické alternativy výstavby a rozvoje ozbrojených sil České republiky”, který je v současné době rozpracováván na Centru bezpečnostních a vojenskostrategických studií na Universitě obrany v Brně.

Tento článek popisuje základní termíny využívané v prognostice (prognostika, prognostická činnost, prognóza, predikce, expert) a představuje vybrané prognostické metody a techniky, které lze aplikovat v bezpečnostní oblasti (brainstorming, focus group, extrapolace trendů, delfská metoda, scénáře atd.). V textu jsou také uvedeny základní klasifikace a typologie prognóz. Zároveň jsou podrobněji popsány i jednotlivé etapy prognózování. Pro českou bezpečnostní komunitu má prognózování významný potenciál, jehož výsledky  (jednotlivých studií) by se měly projevit v následujících letech. Tento text se pokusil pouze přiblížit vybrané metody a postupy pro případné aplikace.

Globální bezpečnostní prostředí přináší pro ozbrojené síly rozmanité a překvapivé výzvy, které vyžadují kvalitní výcvik a přípravu. Jedním z možných přístupů je použití scénářů, koncepce, která je hojně využívána ve vojenství, přičemž tato koncepce vychází právě z oboru vojenství. Tento článek věnovaný tvorbě vojenských scénářů představuje některé základní charakteristiky a praktické návrhy možností vypracování scénářů. Konečným záměrem je dát vojenským plánovačům k dispozici vhodný pracovní postup při vytváření scénáře s cílem vytvořit dokument s aktualizovanými informacemi o vývoji konfliktu a proces operačního plánování, který je připraven reagovat na všechna rizika a hrozby. Scénář je způsob používaný vojenskými strukturami na všech úrovních (strategické, operační a taktické) k umožnění kontaktu s pravděpodobnou neznámou situací, asimilace a vyřešení. Článek se zaměřuje na proces tvorby scénářů a překládá fáze a činnosti, které by měly společné operační skupiny pověřené přípravou scénáře dodržovat.

Článek přináší výsledky analýzy 14 národních dokumentů a 14 dokumentů interních pro rezort obrany ČR. Analýza dokumentů ukázala, že chybí dohledatelnost a prokazatelnost použitých metod a že metody strategické analýzy byly použity zpravidla nesprávně a nekompletně. Návrh ke zlepšení tohoto stavu spočívá ve vytvoření úložiště zpracovaných strategických informací, a vytvoření specializovaného pracoviště, které se bude zabývat zpracováním strategických informací a dat, a vytvoří podmínky pro tvorbu institucionální znalosti. Součástí navrhovaného řešení je rovněž zařazení tématiky zpracovávání agregujících a komplexních analýz do systému vzdělávání u personálu, u něhož se předpokládá zapojení do strategického plánování.

V resortu obrany ČR jsou nejčastěji využívanými metodami při zpracovávání strategických dokumentů skupinová diskuze, brainstorming, rozhovor a analýza zainteresovaných stran. SWOT analýza a další jsou zastoupeny v méně než pětině případů. Z výsledků výzkumu vyplývá, že některé metody jsou používány metodicky nesprávným způsobem a že nejčastější metodou je intuice založená na zkušenosti. Realizace strategické analýzy naráží v resortu obrany ČR zpravidla na řadu bariér. Článek popisuje výsledky průzkumu v této oblasti a představuje některá doporučení ke zlepšení stavu, zejména synergické využívání metod, tzv. multimetodologii.

V článku jsou prezentovány dílčí závěry a poznatky z dotazníkového šetření a polostrukturovaných rozhovorů na jednu z oblastí řešení problémů v rezortu obrany, a to využívaní metod, metodik a heuristik, realizovaných v roce 2012 a 2015. V článku je analyzována jedna z metod strategické analýzy, konkrétně SWOT analýza. Nejprve je charakterizována SWOT analýza z hlediska doporučení pro její praktickou aplikaci, tak jak vyplývá z rešerše odborných publikací. Následně je prezentována SWOT analýza z hlediska jejího využití v rezortu obrany. Na základě zjištěných informací jsou v závěru článku definována doporučení pro praktickou aplikaci SWOT analýzy nejen v rezortu obrany ČR.

Zpravodajská služba ze své definice pracuje s informacemi, jejich chybná analýza přitom snadno zhatí funkci celého orgánu. Článek představuje šest hlavních metod používaných při zpravodajské analýze, včetně pokročilejších, které se chybám při práci s informacemi snaží předejít jejich vhodným strukturováním. Studie zároveň zkoumá, jaký způsob uvažování (indukce, dedukce, abdukce) jednotlivé metody využívají. Závěry studie staví indukci na pozici nejužitečnějšího způsobu usuzování ve zpravodajské analýze.