Cílem článku je představit aktuální diskuzi o kyberprostoru jako nové, páté válečné doméně. Čtenář je seznámen s konceptem kyberprostoru, jeho současným uchopením v především amerických doktrínách a vojenské teorii. Kontextuálně je zmíněna i funkce armády a specificky vymezení možností české armády. Diskutována je podoba kyberprostoru a jeho charakteristiky v kontextu vedení vojenských operací. Představeny jsou argumenty zastánců myšlenky kyberprostoru jako válečné domény i kritika tohoto pojetí. V závěru jsou argumenty obou stran shrnuty a zhodnoceny a to i s přihlédnutím k roli a možnostem ozbrojených sil.

Cílem článku je představit aktuální diskuzi o kyberprostoru jako nové, páté válečné doméně. Čtenář je seznámen s konceptem kyberprostoru, jeho současným uchopením v především amerických doktrínách a vojenské teorii. Kontextuálně je zmíněna i funkce armády a specificky vymezení možností české armády. Diskutována je podoba kyberprostoru a jeho charakteristiky v kontextu vedení vojenských operací. Představeny jsou argumenty zastánců myšlenky kyberprostoru jako válečné domény i kritika tohoto pojetí. V závěru jsou argumenty obou stran shrnuty a zhodnoceny a to i s přihlédnutím k roli a možnostem ozbrojených sil.

Proces velení a řízení může být definován jako schopnost zjistit, co je potřeba na základě vzniklé situace udělat proto, aby bylo možné provést efektivní akce. Jedná se o proces dynamický. S využitím dovedností příslušníků štábu, dovedností podřízených velitelů a tzv. standardizovaných operačních postupů (SOP - Standard Operating Procedures) musí být velitel schopen efektivně, správně a v požadovaném čase rozhodnout o způsobu plnění stanoveného úkolu. Autor ve svém článku popisuje informační proces jako součást systému velení a řízení v prostředí NEC.