Článek přináší „Condition-If-Then“ konstrukci jako osvědčený protokol pro vyjádření rizika a jeho aplikaci při posuzování rizik souvisejících s nedostatky ve schopnostech identifikovanými v průběhu procesu obranného plánování. Autoři diskutují využitelnost obvyklého přístupu a přístupu založeného na hodnocení dopadu ke stanovení pořadí rizik, jako nástroje ke stanovení tohoto pořadí podle důležitosti rizik. Využití diskutovaných nástrojů pro stanovení pořadí rizik umožní plánovačům realizovat posouzení rizik, které vytvoří podmínky pro prioritizaci variant rozvoje sil (VRS) a pro minimalizaci dopadu nedostatků ve schopnostech na vedení budoucích operací. MRHOR a aplikování uvedeného protokolu pro vyjádření rizika jsou stavebními kameny procesu obranného plánování a nabízejí nástroje pro posílení obranného plánování České republiky.

Článek pojednává o procesu řízení rizik zavedeném v roce 2015 na základě nedůsledné implementace zákona č. 320/2001 Sbírky. Autoři popisují, jak dospět k identifikaci rizika a jeho analýze s využitím identifikace a analýzy aktiv a následně i hrozeb vzhledem k jejich vlivu na aktiva. Ukazují přístup k definování rizik u cílů 2 a 1. úrovně rezortu Ministerstva obrany s využitím posunutí rizika a agregace závislých rizik. Popisují použití výstupů procesu řízení rizik při rozhodování manažerů cílů v procesu střednědobého plánování a procesu ročního plánování rezortu Ministerstva obrany s vazbou na změny v těchto procesech.

Článek pojednává o procesu řízení rizik zavedeném v roce 2015 na základě nedůsledné implementace zákona č. 320/2001 Sbírky. Autoři popisují, jak dospět k identifikaci rizika a jeho analýze s využitím identifikace a analýzy aktiv a následně i hrozeb vzhledem k jejich vlivu na aktiva. Ukazují přístup k definování rizik u cílů 2 a 1. úrovně rezortu Ministerstva obrany s využitím posunutí rizika a agregace závislých rizik. Popisují použití výstupů procesu řízení rizik při rozhodování manažerů cílů v procesu střednědobého plánování a procesu ročního plánování rezortu Ministerstva obrany s vazbou na změny v těchto procesech.

Článek pojednává o procesu řízení rizik zavedeném v roce 2015 na základě nedůsledné implementace zákona č. 320/2001 Sbírky. Autoři popisují, jak dospět k identifikaci rizika a jeho analýze s využitím identifikace a analýzy aktiv a následně i hrozeb vzhledem k jejich vlivu na aktiva. Ukazují přístup k definování rizik u cílů 2 a 1. úrovně rezortu Ministerstva obrany s využitím posunutí rizika a agregace závislých rizik. Popisují použití výstupů procesu řízení rizik při rozhodování manažerů cílů v procesu střednědobého plánování a procesu ročního plánování rezortu Ministerstva obrany s vazbou na změny v těchto procesech.

Text se zabývá využitím obrany hraničního pásma před guerillovými útoky a infiltrací, a to prostřednictvím kombinace principů moderního stacionárního opevnění a předsunuté obrany území. Tyto jsou diskutovány na případové studii Severního pohraničního bezpečnostního projektu Saudské Arábie. Roli útočníka zastává kvazistátní útvar Islámský stát (IS, ISIS, ISIL). Cílem práce je analyzovat, zda by tento projekt obstál proti charakteristickým typům asymetrických útoků. Prioritizace zranitelnosti pro jednotlivé komponenty určuje nejpravděpodobnější cíle a jejich charakteristiky. Jedná se o subjektivní semikvantitativní metodu známou jako matice CARVER. Následně text diskutuje – na základě stanovených premis – tři vybrané scénáře využití guerillových taktik s prvky terorismu proti vybraným cílům. Scénáře útoků ukazují některá možná vylepšení projektu. Na závěr autor vydává doporučení pro možné úpravy a hodnotí potenciál využití projektu jako ochrany před asymetrickými útoky. Po přečtení textu je čtenář informován o projektu, jeho součástech, i o doporučeních, která lze uplatnit při dalším využívání tohoto typu obran.

Článek řeší mezeru v literatuře týkající se efektů a důsledků nedostatku vody a možného konfliktu o vodu. Téma má jasné vojenské implikace. Odborníci poskytují dosti pesimistické prognózy týkající se situace se sladkou vodou na planetě. Jako užitečný nástroj se jeví modely včasného varování a soubor indikátorů včasného varování. Autor se zabývá danou tematikou hlavně z hlediska úrovně České republiky.