Czech Afrikaans Albanian Arabic Armenian Azerbaijani Basque Belarusian Bulgarian Catalan Chinese (Simplified) Chinese (Traditional) Croatian Danish Dutch English Estonian Filipino Finnish French Galician Georgian German Greek Haitian Creole Hebrew Hindi Hungarian Icelandic Indonesian Irish Italian Japanese Korean Latvian Lithuanian Macedonian Malay Maltese Norwegian Persian Polish Portuguese Romanian Russian Serbian Slovak Slovenian Spanish Swahili Swedish Thai Turkish Ukrainian Urdu Vietnamese Welsh Yiddish
Archive menu
For Authors
For Reviewers
Latest comments
- Reakce autora ke komentáři prof. Jaroslava Komárka: 1. Zda článek… on Wednesday, 14 September 2022 09:26
- Nemohu souhlasit s komentářem, že článek je vysoce teoretický a… on Monday, 29 August 2022 21:19
- Dobrý den, já jsem absolvoval jeden rok ZVS v letech… on Thursday, 11 August 2022 18:15
Wednesday, 07 December 2022 14:04
Authors:
Kučera Tomáš
Cesta k Buče: Organizační praktiky ruské armády a násilí na civilistech
Masakr v Buče vyvolává otázku, zda ruská armáda předurčuje své vojáky k protiprávnímu násilí na civilistech? Tento článek vychází z předpokladu, že bez ohledu na vyšší rozkazy, pachatelé násilí musí překonat psychologické zábrany, jež si v průběhu socializace vytvořili, tzv. „morální odpoutání“. Psychologický mechanismus „morálního odpoutání“ na jednu stranu umožňuje vojákům legálně zabíjet v boji, na druhou stranu ale také odbourává zábrany vůči násilnému jednání na civilistech. Povinností ozbrojených sil tak je nejen připravit vojáka k boji a zabíjení, ale také již během výcviku předcházet protiprávnímu násilí. Případ ruské armády ukazuje, jak formální úsilí předcházet morálnímu odpoutání a porušování mezinárodního humanitárního práva (MHP) nedokázalo efektivně překonat překážky v podobě institucionální kultury a nedostatečného lidského kapitálu.
Additional Info
- volume 2022
- issue 4
- state Recenzované / Reviewed
- article type Přehledový / Peer-reviewed
Published in
Armed Conflicts