Účelem článku je představit analýzu systému vzdělávání a odborné přípravy v oblasti bezpečnosti v Bulharské republice v roce 2021, ve které bude položen důraz na vnitřní a vnější hrozby, silné a slabé stránky, problémové oblasti a možná řešení. Předmětem článku je systém vzdělávání a odborné přípravy, kde specifickým předmětem je systém vzdělávání a odborné přípravy v oblasti bezpečnosti v Bulharské republice.

Obecný trend nárůstu hmotnosti, klesající fyzické kondice a zdravotních komplikací u běžné populace se projevuje i v oblasti náboru nových zájemců. Předpokládá se,  že jejich tělesná připravenost bude na vysoké úrovni. Cílem této studie bylo ověřit, zda fyzická kondice vojáků při vstupu do armády během let 2000-2017, kdy testování tělesné zdatnosti probíhalo, se skutečně zhoršuje či nikoliv. Výsledky za hodnocené období ve sledovaných parametrech tělesné zdatnosti naznačují, že některé složky tělesné zdatnosti kopírují obecný trend a vykazují mírné zhoršení. Přesto obecně nelze konstatovat, že tělesná zdatnost nových vojáků ve sledovaném období poklesla, neboť některé její  složky naopak vykazují mírný vzestup.

Obecný trend nárůstu hmotnosti, klesající fyzické kondice a zdravotních komplikací u běžné populace se projevuje i v oblasti náboru nových zájemců. Předpokládá se,  že jejich tělesná připravenost bude na vysoké úrovni. Cílem této studie bylo ověřit, zda fyzická kondice vojáků při vstupu do armády během let 2000-2017, kdy testování tělesné zdatnosti probíhalo, se skutečně zhoršuje či nikoliv. Výsledky za hodnocené období ve sledovaných parametrech tělesné zdatnosti naznačují, že některé složky tělesné zdatnosti kopírují obecný trend a vykazují mírné zhoršení. Přesto obecně nelze konstatovat, že tělesná zdatnost nových vojáků ve sledovaném období poklesla, neboť některé její  složky naopak vykazují mírný vzestup.

Obecný trend nárůstu hmotnosti, klesající fyzické kondice a zdravotních komplikací u běžné populace se projevuje i v oblasti náboru nových zájemců. Předpokládá se,  že jejich tělesná připravenost bude na vysoké úrovni. Cílem této studie bylo ověřit, zda fyzická kondice vojáků při vstupu do armády během let 2000-2017, kdy testování tělesné zdatnosti probíhalo, se skutečně zhoršuje či nikoliv. Výsledky za hodnocené období ve sledovaných parametrech tělesné zdatnosti naznačují, že některé složky tělesné zdatnosti kopírují obecný trend a vykazují mírné zhoršení. Přesto obecně nelze konstatovat, že tělesná zdatnost nových vojáků ve sledovaném období poklesla, neboť některé její  složky naopak vykazují mírný vzestup.

Obecný trend nárůstu hmotnosti, klesající fyzické kondice a zdravotních komplikací u běžné populace se projevuje i v oblasti náboru nových zájemců. Předpokládá se,  že jejich tělesná připravenost bude na vysoké úrovni. Cílem této studie bylo ověřit, zda fyzická kondice vojáků při vstupu do armády během let 2000-2017, kdy testování tělesné zdatnosti probíhalo, se skutečně zhoršuje či nikoliv. Výsledky za hodnocené období ve sledovaných parametrech tělesné zdatnosti naznačují, že některé složky tělesné zdatnosti kopírují obecný trend a vykazují mírné zhoršení. Přesto obecně nelze konstatovat, že tělesná zdatnost nových vojáků ve sledovaném období poklesla, neboť některé její  složky naopak vykazují mírný vzestup.

Obecný trend nárůstu hmotnosti, klesající fyzické kondice a zdravotních komplikací u běžné populace se projevuje i v oblasti náboru nových zájemců. Předpokládá se,  že jejich tělesná připravenost bude na vysoké úrovni. Cílem této studie bylo ověřit, zda fyzická kondice vojáků při vstupu do armády během let 2000-2017, kdy testování tělesné zdatnosti probíhalo, se skutečně zhoršuje či nikoliv. Výsledky za hodnocené období ve sledovaných parametrech tělesné zdatnosti naznačují, že některé složky tělesné zdatnosti kopírují obecný trend a vykazují mírné zhoršení. Přesto obecně nelze konstatovat, že tělesná zdatnost nových vojáků ve sledovaném období poklesla, neboť některé její  složky naopak vykazují mírný vzestup.

Článek se zabývá využitím simulačních technologií pro přípravu velitelů a štábů v nových typech operací. Souhrnně ukazuje vývoj v dané oblasti od vzniku Centra simulačních a trenažérových technologií. Zlomovými body ve výcviku na simulátorech jsou požadavky na boj v zastavěném prostoru, speciální operace malých jednotek, požadavky na úzkou součinnost pozemních jednotek s podpůrnými prostředky, využívání systémů velení a řízení a problematika součinnosti jednotek AČR se složkami IZS. Dále poukazuje na nové požadavky v oblasti výcviku a ukazuje možné způsoby jejich řešení. Ve své druhé části se podrobněji věnuje problematice NEC a její implementaci do simulačních systémů. Představuje výsledky projektu obranného výzkumu SIMNEC v dané oblasti a jejich přínos pro budoucí rozšíření schopností taktického simulátoru.

Zkušenosti z výcviku pěší roty boje v zastavěném prostoru ukazují, že efektivní příprava vyžaduje provázanost doktríny s vybavením (výzbroj a výstroj) a strukturou jednotek. Je zásadní, aby standardy NATO byly dále rozpracovány na národní úrovni tak, aby odpovídaly vybavení a organizaci vlastních jednotek. Efektivní výcvik vyžaduje doplnění stávajících programů přípravy o příklady konkrétních cvičení, na jejichž provedení musí být připravena standardizovaná výcviková zařízení. Odborní instruktoři by měli řídit přípravu organických jednotek. Předání zkušeností instruktorů přímo organickému celku je efektivnější než příprava jednotlivců v odborných kurzech.

Současným bezpečnostním hrozbám nemůže čelit žádná země osamoceně, ale pouze prostřednictvím komplexní spolupráce v rámci spolehlivých bezpečnostních partnerství. Díky tomu získala vojenská spolupráce založená na regionální bázi větší důležitost než kdykoli předtím, neboť jen tak je možné vypořádávat se s různými hrozbami a výzvami a posílit tak schopnosti krizového řízení. V roce 2010 proto Rakousko zahájilo Středoevropskou obrannou spolupráci (CEDC), aby tak podpořilo regionální bezpečnostní spolupráci a podpořilo modernizaci vojenských kapacit. O dva roky později Rakousko spoluzaložilo Iniciativu horského tréningu EU, která úzce koordinuje výcvik a vzdělávání ve spolupráci se slovinským NATO Mountain Warfare Centre of Excellence. Cílem tohoto článku je analyzovat a diskutovat současné iniciativy a možné způsoby zlepšování středoevropské bezpečnostní spolupráce mezi členskými státy NATO a Rakouskem.

Globální bezpečnostní prostředí přináší pro ozbrojené síly rozmanité a překvapivé výzvy, které vyžadují kvalitní výcvik a přípravu. Jedním z možných přístupů je použití scénářů, koncepce, která je hojně využívána ve vojenství, přičemž tato koncepce vychází právě z oboru vojenství. Tento článek věnovaný tvorbě vojenských scénářů představuje některé základní charakteristiky a praktické návrhy možností vypracování scénářů. Konečným záměrem je dát vojenským plánovačům k dispozici vhodný pracovní postup při vytváření scénáře s cílem vytvořit dokument s aktualizovanými informacemi o vývoji konfliktu a proces operačního plánování, který je připraven reagovat na všechna rizika a hrozby. Scénář je způsob používaný vojenskými strukturami na všech úrovních (strategické, operační a taktické) k umožnění kontaktu s pravděpodobnou neznámou situací, asimilace a vyřešení. Článek se zaměřuje na proces tvorby scénářů a překládá fáze a činnosti, které by měly společné operační skupiny pověřené přípravou scénáře dodržovat.