Redakční rada

Nabídka akcí

Různé

Různé (146)

Článek se zabývá současným stavem automatizovaného systému řízení palby dělostřeleckého ASPRO a jeho cílem je nastínit hlavní problémy systému, které je nutné v budoucnu řešit vzhledem k úplnému pokrytí prvků systému palebné podpory automatizovaným systémem. Jedná se o pohled z hlediska hlavních prvků (zásad) dané problematiky.
V letech 2004-2005 vznikly v Polsku tři specializované jednotky Vojenského četnictva (Żandarmeria Wojskowa), což je polský název pro vojenskou policii (VP). Celkem v nich slouží 1500 profesionálních vojenských policistů. Jako útvar se zásadně liší od standardního, běžně přijímaného obrázku o VP. Vojáci, kteří jsou příslušníky těchto jednotek, procházejí, kromě typického výcviku VP, i výcvikem v poznávání pyrotechniky, protiteroristické taktice a takticepřežití.
Když v roce 2003 vznikla specializovaná Střediska pro výběr personálu (dále jen SVP) do profesionální armády, nikdo předtím neměl v minulosti obdobnou zkušenost ani představu, jak by činnost v těchto střediscích měla vypadat. Existovaly sice vzory v zahraničních armádách, ale ty se nedaly bezvýhradně přenést do českého prostředí. Mohli jsme se pouze poučit z chyb, které je na cestě při tomto procesu provázely.

Operační myšlení

Autoři: ročník: 2007/3
Jedním ze základních předpokladů pro úspěch na operačním a strategickém stupni velení je rozsáhle založené myšlení, a právě taková představa. Tato schopnost zvaná „operační myšlení" není běžně žádným vrozeným charakterovým rysem velitele. Operační myšlení je spíše výsledkem značného uvědomělého úsilí velitele. Ačkoli je operační myšlení jak v míru tak za války jedním z rozhodujících faktorů úspěchu, mnozí operační velitelé zůstali v podstatě zajatci své úzké taktické perspektivy. Myslet takticky je jednoduché a je oblastí, v níž se všichni velitelé cítí dobře, protože taktické myšlení používali po většinu své služební kariéry. Dějiny znají četné případy, v nichž neschopnost nebo neochota velitele k rozsáhlému a daleko do budoucna sahajícímu přístupu k myšlení vedly k velkým neúspěchům nebo dokonce ke ztroskotání polního tažení nebo operace.
V poslední době sílí úsilí vypořádat se důstojně s rozšířeným (různé příklady lze najít) a stále citlivěji vnímaném diskriminování žen. Rovnost pohlaví a nejen ta je zaručena zákony a dalšími navazujícími právními dokumenty. Může se tak zdát, že vyrovnání deformací nic nebrání. Z dosavadních náznaků to ale vůbec jednoduše nevypadá. Týká se to mnoha oblastí a ani armádu není možné z tohoto problému vyloučit. Naopak, v armádní výcvikové praxi mohou vzniknout docela vážné problémy. Myslím na problémy vztažené k tělesné zátěži žen zařazených v bojových jednotkách a vlivu této zátěže na ženský organismus, především po zdravotní stránce.
Chování lze charakterizovat jako souhrn činností jednotlivce, jež jsou patrné zvnějšku a vyjadřují reakce organismu na vnější nebo vnitřní podněty. Sociální chování je chování, při kterém jedinec bere v úvahu existenci jiných sociálních subjektů a současně toto chování má pro jiné osoby určitý význam. Chování podmiňuje lidská psychika a zároveň je výsledkem působení řady sociálních jevů. V následujícím článku je pozornost věnována hlavním normativním systémům, které ovlivňují chování vojáků jako specifického sociálního útvaru resp. profesní skupiny, jejich vzájemnému vztahu a vazbám.
V české společnosti je „násilí na pracovišti" a „sexuální obtěžování" často vnímáno jako umělý problém, jehož význam je zbytečně přeceňován. Důvodem jsou zejména nejasnosti v definici sexuálního obtěžování. Dokud nebylo sexuální obtěžování definováno v zákoníku práce, docházelo k chybnému zlehčování některých forem chování, a to zejména ze strany buď zaměstnavatelů, nebo potenciálních iniciátorů takového chování. Avšak tak jak je obtěžování a sexuální obtěžování definováno v současnosti, je vždy na oběti nebo potenciální oběti, zda určité chování považuje za obtěžování či nikoli. Článek proto definuje a popisuje problematiku násilí a sexuálního obtěžování na pracovišti v ČR. Popisuje odraz násilí na pracovišti z hlediska platných právních předpisů.
Současná vojenská psychologie se zabývá řadou úkolů, jejichž primárním cílem je zvýšení psychologické odolnosti člověka při plnění náročných úkolů vojenské profese. Řada dílčích problémů je zaměřena např. na zkoumání vlivů prostředí na bojeschopnost profesionálního vojáka, psychologické účinky různých druhů nových zbraní, vlivy osobnostních dispozic na plnění zvláštních úkolů a další související úkoly. Výcvikové psychologické programy mají za cíl připravit inteligentní, odolné a aktivně myslící vojáky.
Zdálo by se logické, že intervenující vojska nejdříve zpacifikují vojenské jednotky a současně nebo následně obsadí ministerstvo obrany a generální štáb. V případě vpádu vojsk Varšavské smlouvy tomu tak nebylo. Na MNO 21. srpna 1968 dopoledne zasedalo mimořádné kolegium ministra k průběhu okupace, když do zasedací místnosti vstoupil sovětský major a rázně přítomným oznámil, aby shromáždění považovali za rozpuštěné. Předtím však sovětští vojáci okupovali Vojenskou politickou akademii, která nesla jméno Klementa Gottwalda. Proč právě vysoká škola byla Sovětům nejvíc trnem v oku? Zjevně proto, že tu vzniklo tzv. Memorandum.

Bezpečnostní fórum ’08

Autoři: ročník: 2008/4
Bezpečnostní fórum ’08 uspořádaly 13. února 2008 v Banské Bystrici Fakulta politických věd a mezinárodních vztahů UMB Banská Bystrica a katedra bezpečnostních studií. Vydaný sborník z jednání obsahuje 32 příspěvků v šesti tematických okruzích: metodologické problémy výzkumu bezpečnosti, bezpečnostní hrozby a z nich vyplývající rizika, islámský radikalismus, ohniska napětí, migrace a environmentální, ekonomická a energetická bezpečnost... Bezpečnostné fórum ’08. Zborník príspevkov z vedeckej konferencie s medzinárodnou účasťou. FPVMV UMB, Banská Bystrica 2008, 240 stran.
Strana 10 z 15