Návrh úpravy rozsahu výstrojních náležitostí

Úvod

V současné době lze vypozorovat jistou nespokojenost vojáků z povolání v oblasti výstrojního zabezpečení. Zejména oblast naturálního odívání je podrobována kritice, například nemožnost uplatnění výstrojních náležitostí, které jsou vojákům z povolání ve formě výstrojních bodů. Na jedné straně je převis poptávky, tvořený výstrojními body v držení vojáků z povolání, a na straně druhé limity pro pořizování výstrojní součástek a sortiment, který je v současné době k dispozici. Odpověď na otázku, proč je v držení vojáků z povolání velké množství neuplatitelných výstrojních bodů, by mohla napomoci zlepšení celého systému naturálního odívání vojáků.

1. Současná úprava výstrojních náležitostí

Ministerstvo obrany poskytuje vojákům z povolání výstrojní náležitosti dle ustanovení § 91 zákona č. 211/199 Sb., o vojácích z povolání, v platném znění (dále jen zákon). Pojem výstrojní náležitosti zahrnuje vojenskou výstroj a služby, které se bezplatně poskytují k zabezpečení povinnosti vojáka v době výkonu služby nosit vojenský stejnokroj. [1]

Výstrojní náležitosti se vojákům z povolání poskytují v rozsahu uvedeném ve vyhlášce Ministerstva obrany č. 266/1999 sb., o způsobu zabezpečování bezplatného stravování, výstrojních a přepravních náležitostí, a o zabezpečování ubytování vojáků z povolání (dále jen vyhláška). [2] Vojenská výstroj se vojákovi při nástupu do služebního poměru poskytuje výdejem do vlastnictví formou základní výbavy. Základní výbavu tvoří oděv, prádlo, obuv a jiná výbava vojáka nutná k výkonu služby, k zabezpečení výcviku a plnění jeho úkolů.

Pro zajištění trvalé funkčnosti vojenské výstroje a její pravidelnou obměnu ukládá vyhláška (odstavec 3) povinnost poskytovat vojákům z povolání výstrojní náležitosti k doplnění vojenské výstroje takto: „k pořízení a obnovení vojenské výstroje určené do vlastnictví se vojákovi vydávají zpravidla poukázky na vydání vojenské výstroje." [2]

Poukázky k pořízení a obnovení vojenské výstroje jsou vojákům z povolání poskytovány jako měsíční výstrojní náležitost, dle ustanovení normativního výnosu Ministerstva obrany č. 39 (dále jen NV MO 39). [3]

Hodnota součástek vojenské výstroje se udává ve výstrojních bodech a je odvozena od pořizovacích nákladů, nemusí však vyjadřovat přesný přepočet peněžní hodnoty. Výstrojní bod je měrnou jednotkou pro stanovení výše výstrojní náležitosti a slouží k oceňování výstrojních součástek a k jejich uhrazení při odběru. Jeden výstrojní bod se hodnotí v penězích částkou 1 Kč. [3] Hodnota měsíční výstrojní náležitosti ve výstrojních bodech vydávaných vojákům z povolání je uvedena v tabulce 1. Výstrojní body se vojákům z povolání poskytují jednorázově za kalendářní rok společně s platem v den jeho výplaty za leden každého roku.

Na základě ustanovení normativního výnosu Ministerstva obrany č. 40, výstrojní předpis (dále jen NV MO 40), [4] jsou vojáci z povolání povinni mít po celou dobu služby součástky v rozsahu základní výbavy v bezvadném stavu z hlediska funkčnosti i vzhledu.

2. Metodologie

Pro potřebu analýzy navrhovaného řešení a následné komparace se stavem současným autoři stanovili zjednodušený model, který kalkuluje pouze s kategorií voják z povolání. Při kalkulaci byl počet vojáků z povolání zvolen na 20 000 osob.

Tabulka 1 představuje současnou výši měsíční výstrojní náležitosti ve výstrojních bodech poskytovaných jednotlivým vystrojovaným skupinám.

Tab. 1: Měsíční výstrojní náležitosti

Zdroj: [3]

Výše měsíční výstrojní náležitosti pro vystrojovanou skupinu voják z povolání je v současné době 995, což činí roční náležitosti 10 700 výstrojních bodů.

Tab. 2 představuje současný rozsah základní výbavy vojáka z povolání dle základní výstrojní normy 1-1 uvedené v NV MO 40. Jedná se o součástky, které jsou vojáky poskytnuty jednorázově do vlastnictví při povolání do služebního poměru. K zajištění údržby a obnovy uvedených výstrojních součástek jsou vojákovi poskytovány výstrojní náležitosti formou výdeje výstrojních bodů.

Tab. 2: Základní výstrojní norma 1-1

Zdroj: [4]

Celková výstrojní náležitost pro vojáka z povolání činí 10 700 výstrojních bodů (tj. 12 x 995). Budeme-li, pro zjednodušení modelu, kalkulovat s počtem 20 000 vojáků, jedná se ročně o částku 214 000 000 ve výstrojních bodech, které jsou vojákům vydány k zajištění obměny úplného rozsahu základní výbavy.

Avšak ne všichni vojáci z povolání využívají výstrojní součástky základní výbavy ve stejném rozsahu. Specifika a pravidla pro jejich stanovuje Normativní výnos Ministerstva obrany č. 12, o pravidlech pro nošení vojenského stejnokroje, vybraných součástek vojenské výstroje a drobných stejnokrojových doplňků (dále jen NV MO 12). [5]

NV MO 12 (příloha 1, článek 5) specifikuje používání služebního stejnokroje 97 takto: „Služební stejnokroj 97 nosí vojáci a vojákyně z povolání zejména na Ministerstvu obrany, Univerzitě obrany, vojenské střední škole, při přeložení a při plnění úkolů, jejichž povaha vyžaduje použití společenského oděvu, při jednáních v Parlamentu České republiky, na ústředních orgánech státní správy, na orgánech územní samosprávy, na územních správních úřadech a na služební cestě." [5]

Dále NV MO 12 (příloha 1, článek 6) specifikuje používání služebního stejnokroje 95 takto: „Druh služebního stejnokroje 95 nosí vojáci a vojákyně z povolání při služební činnosti v kanceláři, ke služebním pochůzkám v posádce, při nástupech útvaru, při výcviku v posádce, v dozorčí a strážní službě, při polním výcviku a pobytu ve vojenských výcvikových prostorech, při plnění úkolů v zahraničních misích a za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu a na služební cestě." [5]

Je zřejmé, že v AČR existuje významná skupina vojáků z povolání, kteří k výkonu služby využívají výhradně služební stejnokroj 97 a služební stejnokroj 95 využívají při výjimečných příležitostech. Dochází tedy k významnějšímu opotřebení vycházkového stejnokroje 97, ale k opotřebení služebního stejnokroje 95 nedochází. Z druhého pohledu, taktéž existuje významná skupina vojáků z povolání, kteří k výkonu služby využívají výhradně služební stejnokroj 95 a služební stejnokroj 97 využívají při výjimečných příležitostech. Dochází tedy k významnějšímu opotřebení vycházkového stejnokroje 95, ale k opotřebení služebního stejnokroje 97 nedochází. Přesto jsou všem vojáků z povolání poskytovány výstrojní náležitosti formou výdeje výstrojních bodů poskytovány v totožném rozsahu.

Na základě odborných diskuzí a informací z veřejných zdrojů je předpoklad že stejnokroj 97 služební používá nebo bude používat jako stejnokroj hlavní 3 500 až 4 500 vojáků z povolání. V současné době však nelze s jistotou stanovit, o jaké počty vojáků z povolání, při použití obou druhů služebních stejnokrojů, se jedná. Z tohoto důvodu je v článku, pro potřeby provedení kalkulací a analýzy, použito rozdělení počtů osob podle Paretova pravidla (viz poznámka za článkem):

■ tj. 20 % osob využívá k výkonu služby služební stejnokroj 97,

■ tj. 80 % osob využívá k výkonu služby služební stejnokroj 95.

Současně existuje řada výstrojních součástek (sportovní oděv, pracovní oděv, apod.), které využívají obě skupiny vojáků z povolání v obdobném rozsahu.

3. Návrh úpravy výstrojních náležitostí

Navrhovaná úprava vychází z ustanovení NV MO 12, jenž specifikuje použití služebních stejnokrojů 97 a 95. Jsou vytvořeny dvě kategorie vojáků z povolání:

■ kategorie A – vojáci konající službu převážně ve služebním stejnokroji 95,

■ kategorie B – vojáci konající službu převážně ve služebním stejnokroji 97.

Tabulka 3 představuje navrhovaný rozsah součástek, pro které se budou poskytovat výstrojní náležitosti formou výdeje výstrojních bodů vojáků z povolání zařazených do kategorie „A".

Tab. 3: Návrh rozsahu pro kategorii „A"

Provedenou úpravou rozsahu došlo ke snížení počtu výstrojních součástek a současně došlo ke snížení výše poskytované výstrojní náležitosti na výši 7 440 výstrojních bodů. Při kalkulovaném počtu dle Paretova pravidla 80 % modelového počtu 20 tisíc, tj. 16 tisíc osob se jedná o celkovou výši 119 040 000 výstrojních bodů.

Tabulka 4 představuje navrhovaný rozsah součástek, pro které se budou poskytovat výstrojní náležitosti formou výdeje výstrojních bodů vojáků z povolání zařazených do kategorie „B".

Tab. 4: Návrh rozsahu pro kategorii „B"

Provedenou úpravou rozsahu došlo ke snížení počtu výstrojních součástek a současně došlo ke snížení výše poskytované výstrojní náležitosti na výši 5 496 výstrojních bodů. Při kalkulovaném počtu dle Paretova pravidla 20% modelového počtu 20 tisíc, tj. 4 tisíce osob se jedná o celkovou výši 21 984 000 výstrojních bodů.

Stejnokrojové součástky, které využívají obě skupiny, nejsou návrhem dotčeny.

Tabulka 5 představuje výslednou kalkulaci navrhované úpravy rozsahu výstrojních náležitostí se současným stavem.

Tab. 5: Porovnání současné a navrhované varianty

Porovnáním současné a navrhované úpravy uvedené v tabulce 4 dojde ke snížení poskytovaných výstrojních náležitostí v modelovém případě o 72 976 000 výstrojních bodů. Kalkulovaná úspora odpovídá hodnotě výstrojních součástek, které nebude nezbytně nutno ročně pořizovat na sklad. Snížení počtu součástek současně sníží i skladové zásoby, což bude mít za následek sekundární efekt, snížení nákladů na skladování.

Navrhovanou úpravou však v žádném případě nedojde ke snížení možností vojáků z povolání pořizovat si výstrojní součástky uvedené v rozsahu základní výstrojní normy 1-1 NV MO 40. Vojáci z povolání si však budou pořizovat součástky potřebné k výkonu jejich funkce a výrazně efektivněji, jelikož nebudou mít nadbytek výstrojních bodů.

Závěr

Zavedení navrhovaného řešení k praktickému využití nepředstavuje z pohledu aktuální právní úpravy výrazný problém. Pro aplikaci bude potřeba realizovat dvě úpravy:

První úprava – rozšíření přílohy 1 NV 40, vytvořením nové základní výstrojní normy pro doplnění výstroje 1-2, která se bude skládat ze dvou částí:

■ část A – pro vojáky kategorie A,

■ část B – pro vojáky kategorie B.

Druhá úprava – změna tabulky 1 NV 39, zrušením řádku 4 (viz tab.1) a vložení nových řádků dle tab. 6.

Tab. 6: Měsíční výstrojní náležitosti

Přiznání příslušné výstrojní náležitosti a zařazení vojáka do příslušné kategorie zůstává v kompetenci velitelů dle současného ustanovení NV 40 (článek 1), tudíž ke změně nedochází.

Vlastní výdej výstrojních náležitostí výdejem výstrojních bodů v různém rozsahu nepředstavuje problém. Počínaje rokem 2015 se předpokládá novelizace vyhlášky, změna způsobu zabezpečení výstrojních náležitostí a zavedení elektronických účtů.

Navrhované řešení není ojedinělé a má základ ve zkušenostech jiných složek. Policie ČR využívá několik různých skupin pro poskytování výstrojních náležitostí v různém rozsahu. Podobně armáda Polské republiky využívá systém rozdílných kategorií pro poskytování výstrojních náležitostí, avšak skupin A, B a C.

Nepořizování součástek, které nejsou pro jednu nebo druhou skupinu nezbytně nutné, vytváří přetlak na straně poptávky po výstrojních součástech (např. polní oděv a polní obuv, sportovní oděv a obuv apod.), přičemž řada součástek zůstává vojáky z povolání nepovšimnuta (např. plášť 97 vycházkový apod.).

Kalkulovaná úspora převyšující částku 70 mil Kč není nezanedbatelná a otevírá k diskuzi oblast do současnosti neřešenou.

Poznámka k textu

Paretův princip nebo též Paretovo pravidlo formuloval italský ekonom Vilfredo Pareto. Podle Paretova principu pramení 80 % důsledků (např. zisk nebo počet zmetků) z 20 % příčin (např. produkty nebo celková výroba). Příklady Paretova principu lze najít v různých odvětvích lidské činnosti (např. ekonomika, kvalita výroby, životní každodennost aj.).