×

Chyba

Modules Anywhere nemůže fungovat. Není instalován Knihovna Regular Labs.
Záložky nemůže fungovat. Není instalován Knihovna Regular Labs.
Slidery nemůže fungovat. Není instalován Knihovna Regular Labs.
Vytisknout tuto stránku

Stanovení fyzické kondice a výživového stavu vojáka

Fyzická kondice a výživový stav vojáků byl sledován u příslušníků zahraniční mise KFOR antropometrickým měřením tělesných změn, charakterizujících zejména index hmotnosti těla (BMI), metabolickou výměnu a obsah tuku v těle. Hodnocení bylo prováděno ve výběrových souborech vytvořených na základě fyzické aktivity osob. K ověření platnosti hypotézy byly získané údaje statisticky vyhodnoceny pomocí Wilcoxonova testu. Nulová hypotéza byla stanovena jako rovnost dvou základních souborů; proti tomu stanovená alternativní hypotéza předpokládá, že soubory jsou rozdílné v měřených tělesných hodnotách a existuje mezi nimi statisticky významný rozdíl.

Další informace

  • ročník: 2009
  • číslo: 1
  • stav: Recenzované / Reviewed
  • typ článku: Vědecký / Research

{slider Autoři, název článku|closed}

profesor Ing. Aleš Komár, CSc., Ing. Pavlína Vasická

Stanovení fyzické kondice a výživového stavu vojáka

{slider Jak citovat tento článek / How to Cite this Article|closed}35

Komár Aleš, Vasická Pavlína, Stanovení fyzické kondice a výživového stavu vojáka, Vojenské rozhledy, 2009, roč. 18 (50), č. 1, s. 135-147, ISSN 1210-3292 (tištěná verze), ISSN 2336-2995 (on line), dostupné z www.vojenskerozhledy.cz.

{/sliders}

1. Úvod do problematiky

Výzkum fyzické kondice a výživového stavu expedičního kontingentu navazuje na výzkum úrovně výživy v kontingentu KFOR, provedeném v roce 2005 antropometrickým měřením a bioimpendanční analýzou. Z hlediska výživy bylo zjištěno, že v kategorii 25-35 let bez rozlišení pohlaví mělo nadváhu 20 sledovaných osob z 35, tj. 57,10 %. Mírně obézních bylo 16 osob z 35, tj. 45,70 %. [1], [2]

Využitím elektronické digitální váhy monitorující složení těla je možné s dobrou přesností a reprodukovatelností, po zadání věku, pohlaví, stupně fyzické aktivity a výšky postavy, na základě schopnosti lidských tkání vést elektrický impuls, změřit tělesné parametry: tuk v těle, vodu v těle, viscerální tuk, [3] svalovou hmotu, fyzickou kondici, hmotnost kostí a základní metabolismus. K hodnocení je využíván doplňkový software váhy. Princip hodnocení vychází ze zobecnění rozsáhlejších pozorování lidské populace.

Cílem výzkumu změn fyzické kondice bylo pomocí bioimpendanční analýzy a testování hypotézy prokázat, zda stravování příslušníků AČR v kontingentu KFOR statisticky významně ovlivnilo jejich tělesného složení. V průběhu půlroční mise kontingentu byla pozornost zaměřena na četnost pozorování, která je nezbytná k prokázání dynamických změn. V tomto sdělení jsou prezentovány výsledky vybraných měření, jejichž sledování by se mělo jevit významné a dostatečné k ohodnocení fyzické kondice a souvisejícího výživového stavu sledované osoby. Ohodnocení výživy jednotlivce na rozdíl od systému nutričního hodnocení společného stravování se jeví více opodstatněné vzhledem k možnosti zajištění cílené zdravé výživy a změny stravovacích návyků požadovaného vojáka. [4], [5], [6]

2. Materiál a metody

2.1 Materiál

Měření fyzických změn těla jednotlivců byla prováděna u profesionálů, vyslaných do půlroční zahraniční operace KFOR. Základní soubor tvořilo 49 osob, ve složení 7 žen a 42 mužů ve věku od 22 do 47 let. Z celkového počtu účastníků bylo 13 označeno jako atleti (z toho 2 ženy), zbylých 34 ne. Účastníci byli v průběhu zahraniční operace měřeni celkem pětkrát v přibližně čtyřtýdenních časových intervalech. Zjišťování statisticky významných změn bylo hodnoceno mezi prvním a posledním pátým měřením, provedeným 3. 2. 2008 a 9. 6. 2008, kdy by mohly být pozorovatelné změny nejvýraznější.

Základní soubor byl hodnocen jako celek, nebo dle rozdělení na soubory atlety a neatlety bez ohledu na další parametry (pohlaví, věk, aj.). Kriteriem tohoto rozdělení byla soukromá fyzická aktivita atletů 10 hodin týdně po dobu alespoň jednoho roku. Byla porovnávána první a poslední měření procenta tuku, bazálního metabolismu a indexu hmotnosti těla u základního souboru a souborů atletů a neatletů, a to ve všech třech sledovaných parametrech. Vypočtený index byl navíc porovnán s fyzickou kondicí, nastavenou v softwaru váhy podle změřených tělesných hodnot.

K vyhodnocení dat byly použity statistické metody počítačového programu StatK25 (základní a popisné statistiky, kategorizovaný histogram, Wilcoxonův test). Pro stanovování parametrů tělesného složení příslušníků AČR KFOR pomocí bioimpendanční analýzy byly použity osobní váhy InnerScan BC-532 firmy TANITA.

2.2 Elektrická bioimpendační metoda

Metoda využívá měření vodivosti resp. elektrického odporu proudu nízké intenzity (800 µA, 50 Hz) v lidském těle. Po zadání věku, pohlaví, fyzické aktivity a výšky postavy vojáků byl přístrojem změřen tuk v těle, k tomu odpovídající základní metabolismus, stanovena fyzická kondice a vypočten index hmotnosti těla (Body Mass Index - BMI) vydělením hmotnosti daného člověka druhou mocninou jeho výšky, který je obecně používán jako statistické měřítko hmotnosti osoby a je také vyjádřením zdravotního rizika (viz tab. 1). [7]

Vypočtený BMI byl porovnán s fyzickou kondicí. Fyzická kondice, která je obrazem konstituce a stupně tělesné aktivity, je vyjádřena číselnou hodnotou, kdy číslo 1 znamená skrytě obézní, 2 obézní, 3 dobře stavěný(á), 4 netrénovaný(á), 5 normální, 6 normálně svalnatý(á), 7 hubený(á), 8 hubený(á) a svalnatý(á), 9 velmi svalnatý(á).

Tab. 1: Hodnoty BMI [8]

BMI

kategorie

zdravotní rizika

méně než 18,5

podváha

vysoká

18,5 - 24,9

norma

minimální

25,0 - 29,9

nadváha

nízká až lehce vyšší

30,0 - 34,9

obezita 1. stupně

zvýšená

35,0 - 39,9

obezita 2. stupně (závažná)

vysoká

40,0 a více

obezita 3. stupně (těžká)

velmi vysoká

2.3 Testování normality základního souboru

Jedním ze základních předpokladů statistické analýzy testovaných proměnných je dodržení podmínek normality. K jejímu měření byl v experimentu použit Wilcoxonův test dvou výběrů. Bylo zjišťováno, zda existuje statisticky významný nebo nevýznamný rozdíl mezi sledovanými soubory atleti a neatleti. Použití tohoto testu bylo umožněno sledováním většího souboru (n>30), než v případě předchozího sdělení [1], kdy byl použit test teorie malých výběrů se Studentovým t-rozdělením. Testy byly prováděny na hladině významnosti α = 0,01 a α = 0,05. [9]

3. Výsledky a diskuze

V průběhu periody téměř půlročního měření byly potvrzeny výsledky předchozího měření v roce 2005, kdy podstatné rozdíly antropometrických hodnot se projevily u vojáků mezi měřeními ihned po nástupu mise a pak při jejím ukončení. [4] Hodnoty dvou výběrů zobrazené na grafech nevykazují výrazné tendence či posunutý pohyb a tak prokazují, že měřená data jsou silně individuálního charakteru.

Dynamismus změn je tedy dále analyzován pouze u prvního a posledního experimentálního měření, tzn. při nástupu a ukončení mise, kdy jsou rozdíly patrné a statisticky potvrzené. Měření prováděna v průběhu mise nevykazovala statistické rozdíly, proto nejsou předmětem sdělení. Podstatnou dynamiku vykazují jen dále uváděné antropometrické změny a index hmotnosti těla, dobře charakterizující výživový stav, které byly zřetelné až po uplynutí půlročního intervalu pozorování.

3.1 Tuk v těle

Tuk v těle sledovaných tří souborů je zobrazen na následujících třech grafech u prvního a posledního měření, které proběhly v intervalu pěti měsíců. Hodnocení je provedeno na základním souboru a dále u souboru atleti a neatleti bez ohledu na pohlaví. Průměrný obsah tuku v těle u atletů a neatletů je porovnán v každém měření v intervalu cca čtyř týdnů (graf 4).

Komar Vasicka Graf1

Graf 1: Průměrný obsah tuku v těle základního souboru

Graf 1 zobrazuje průměrný obsahu tuku v těle u celého souboru, nerozlišující fyzickou kondici. Aritmetický průměr dosahuje hodnoty 19, medián 22 a diference v základním souboru je způsobena odlišností sledovaných souborů. Rozdíl v průměrném obsahu tuku v těle při prvním a pátém měření nebyl statisticky významný. Dokládá to, že v normální fyziologii pravděpodobně nedošlo ke změnám funkčním a výkonnosti organismu sledovaných příslušníků základního statistického souboru.

Komar Vasicka Graf2

Graf 2: Průměrný obsah tuku v těle u souborů atletů

Jak je patrno z grafu 2, u skupiny atletů docházelo v průběhu operace ke změnám ve složení těla. Proti prvnímu měření se po pěti měsících průměrný obsah tuku snížil u třetiny pozorovaných osob, u jedné osoby až o 1/3. Přes tuto skutečnost, průměrný obsah tuku dosáhl hodnoty 13,8 a medián 14,1 bodu, takže soubor byl značně vyrovnaný.

Graf 3 zobrazuje změny v průměrném obsahu tuku v těle u souboru neatletů. Je zřejmý rozdíl mezi prvním a pátým měření, ve kterém je patrný nárůst procentního obsahu tuku u čtvrtiny sledovaných osob. Množství tuku v mediánu dosáhlo hodnoty 24,5 % (průměr 24,1) a negativně zvyšovalo průměrné hodnoty základního souboru.

Graf 4 zachycuje změny obsahu tuku v těle v souborech rozdílně aktivních jedinců v periodě čtyřtýdenního měření. Mezi obsahem tuku u atletů a ostatních byly shledány statisticky významné rozdíly na 95 % hladině spolehlivosti v průběhu celého sledovaného období. Je zřejmý značný rozdíl v obsahu tuku mezi atlety a ostatními. Jedná se přibližně o 10 % rozdíl jak je patrno v posunu křivky znázorňující množství obsahu tuku v těle. Pozitivní je průběh funkce zejména u atletů, kdy došlo k procentnímu snížení obsahu tuku v průběhu operace, zatímco u ostatních profesionálů nejsou změny zřetelné.

3.2 BMI

Výpočet BMI slouží ke stanovení podváhy, normální váhy, nadváhy a tří stupňů obezity sledovaných osob a vyjádření z toho plynoucího zdravotního rizika. Po analýze BMI u všech tří souborů na začátku a konci měření a porovnání BMI za celé období u souboru atletů a neatletů (graf 8) byla porovnána průměrná hodnota tuku v těle osob a jejich BMI za celé sledované období v grafech 9 a 10.

Průměrný Body Mass Index (graf 5) základního souboru se významně nelišil mezi prvním a pátým měřením. Ve skupině nedocházelo k výrazným kolísáním hmotnosti jednotlivých osob. Medián dosáhl hodnoty indexu 27 a průměrná hodnota indexu hmotnosti činila 25,4 u všech souborů.

Komar Vasicka Graf3

Graf 3: Průměrný obsah tuku v těle u souboru neatleti

Komar Vasicka Graf4

Graf 4: Porovnání průměrného obsahu tuku v těle u sledovaných souborů

Komar Vasicka Graf4

Graf 5: Průměrné hodnoty BMI základního souboru

Komar Vasicka Graf6

Graf 6:Průměrné hodnoty BMI u soubrou atletů

Z grafu 6 je patrno, že soubor atletů dosahoval značně vyrovnaných hodnot BMI jednotlivců v průběhu celého sledování. U skupiny atletů neexistují téměř žádné rozdíly v průměrném BMI na počátku a na konci operace (index 25,4) a medián atletů dosahuje nejpříznivější hodnoty indexu hmotnosti těla 21,2.

Komar Vasicka Graf7

Graf 7: Průměrné hodnoty BMI u souboru neatletů

V souboru neatletů, jak znázorňuje graf 7, je zřejmější variabilita BMI některých jednotlivců mezi prvním a posledním měřením. Ve dvouch případech došlo k větší redukci váhy, (předchozí graf 3 dokládá v jednotlivých případech úbytek tuku v těle) což vedlo ke snížení Body Mass Indexu. I když průměrný index hmotnosti těla souboru se rovná průměrnému indexu hmotnosti těla celkového souboru (25,4 %), je prostřední hodnota uspořádání (medián) vysoká a dosahuje hodnoty 27,2.

Komar Vasicka Graf8

Graf 8: Porovníní průměrného BMI u sledovaných souborů

Graf 8 uvádí porovnání průměrných BMI v souborech rozdílně aktivních jedinců v periodě čtyřtýdenního měření. Na hladině významnosti 95 % byly shledány statisticky významné rodíly v průměrném BMI mezi skupinami atletů a ostatních jedinců. V průběhu operace vlivem kolísání hmotnosti sledovaných osob docházelo ke změně v hodnotách BMI. Oba soubory, zejména soubor neatletů se vyznačoval pozitivní tendencí poklesu BMI. První zřetelný pokles nastal přibližně po čtyř týdnech a pokračoval i při 3. měření po asi osmi týdnech od prvého měření. V následném měření nabývá BMI téměř počátečních zjištěných hodnot. Tento návrat k původním hodnotám lze vysvětlit vyrovnáním se s náročnými podmínkami mise (aklimatizací).

V následujících grafech 9 a 10 jsou porovnány průměrné hodnoty tuku těla a BMI u souborů sledovaných osob. Porovnání dokumentují, že závislosti mezi oběma základními veličinami hodnocení fyzické kondice a případně i zdravotních rizik představují jak u atletů tak i u ostatních příslušníků mise významnou individuální záležitost. Příkladem je atlet č. 10, který má BMI v normě (do 25), ale obsah tuku v těle dokládá nadváhu (22,5 %). Nebo neatlet č. 8, s BMI 26 signalizujícím nadváhu a velmi nízkým obsahem tuku v tělě 10 %, již představujícím zdravotní riziko. Jedná se o ženu ve věku 29 let a obsah tuku pod 20 % je velmi nízký.

Komar Vasicka Graf9

Graf 9: Porovnání tuku v těle a BMI u souboru atletů

Komar Vasicka Graf10

Graf 10: Porovnání tuku v těle a BMI u souboru neatletů

3.3 Bazální metabolismus

Bazální metabolismus byl jako v případě tuku a BMI sledován u všech tří souborů v prvním a posledním měření a jako průměrná hodnota ve všech měřeních u dvou souborů s rozdílnou fyzickou aktivitou. Základní látková přeměna, tj. energie k udržení funkce tělesných orgánů, není úměrná tělesné hmotnosti ale přibližně rovna dvoutřetinové mocnině hmotnosti.

Komar Vasicka Graf11

Graf 11: Průměrný bazální metabolizmus u základního souboru

V průběhu prvního a pátého měření nedošlo k výrazným změnám v bazálním metabolismu základního souboru. Mezi měřeními jednotlivých osob po intervalu 5 měsíců nebyly shledány statisticky významné rozdíly.

Komar Vasicka Graf12

Graf 12: Průměrný bazální metabolizmus u souboru atleti

Graf 12 zobrazuje změny v příjmu energie v průběhu prvního a pátého měření u souboru atletů. Ukazuje se, že v průběhu operace nedošlo k výraznému snížení nebo zvýšení potřeby energie.

Komar Vasicka Graf13

Graf 13: Průměrný bazální metabolizmus u souboru neatleti

Graf 13, stejně jako předchozí graf dokládá, že v souboru nedošlo téměř k žádným změnám v potřebě energie mezi prvním a posledním měřením.

Komar Vasicka Graf14

Graf 14: Porovníní průměrného bazálního metabolizmusu u sledovaných souborů

Graf 14 zobrazuje hodnoty základní látkové přeměny v průměru u skupiny atletů a ostatních vojáků v průběhu pěti měsíců. Na hladině 95 %významnosti byly shledány statisticky významné rozdíly mezi energetickou potřebou u souboru atletů a souboru ostatních. Základní statistické hodnocení aritmetickým průměrem a mediánem ukazuje na mírně zvýšený metabolismus atletů oproti ostatním v hodnotách o 217 resp. o 290 kJ.

3.4 Fyzická kondice

Fyzická kondice je určena konstitucí těla a stupněm tělesné aktivity. V tab. 2 je uvedeno porovnání osob souboru podle BMI a v tab. 3 podle fyzické kondice zobrazené váhami. Počet osob zařazených do souboru atleti je označen písmenem A.

 

Tab. 2: Fyzický stav podle BMI

věk

obezita 1. stupně

nadváha

norma

22

0

1

1

23

1

1A

1

24

0

1

0

25

0

3

2, 1A

26

0

2, 1A

0

27

0

1

1

28

0

4

1A

29

0

0

1

30

0

1A

2A

31

0

1, 1A

0

32

0

1, 1A

0

33

0

1, 1A

0

34

1

1

0

35

1

3, 1A

0

36

0

1

0

37

0

1, 1A

1, 1A

40

0

1

0

41

0

3

0

47

0

1

0

Celkem

3

26, 8A

7, 5A

Tabulka 2 zobrazuje rozdělení vojáků do věkových skupin a podle ukazatelů BMI příslušný počet osob s obezitou 1. stupně, nadváhou a normálním stavem. Je zřejmé, že nejvyšší počet osob se potýká s nadváhou: 8 atletů a 26 ostatních osob; 3 osoby dokonce s obezitou 1. stupně. Tento stav je znepokojující. V kategorii nadváhy je to 69,4 %, což je ještě horší než v roce 2005 (57,1 %). Lepší výsledek je 6,1 % u obézních (dříve 45,7 %). Jen čtvrtina (24,5 %) jedinců je v normě. Zajímavý je fakt, že ve skupině atletů je jen 5 jedinců v normě, zbylých 8 má nadváhu. Situace je pro názornost zobrazena v grafu 15.

 Komar Vasicka Graf15

Tab. 3: Fyzická kondice jedinců podle ukazatelů vah

věk

skrytě obézní

obézní

dobře stavěný

trénovaný

normální

normální, svalnatý

hubený

hubený, svalnatý

velmi svalnatý

22

0

1

0

0

1

0

0

0

0

23

0

0

1

0

2

0

0

0

0

24

0

0

0

0

1

0

0

0

0

25

0

3

0

0

2

0

0

1

0

26

0

2

0

0

0

1

0

0

0

27

0

1

0

1

0

0

0

0

0

28

0

2

1

0

2

0

0

0

0

29

0

0

0

0

1

0

0

0

0

30

0

0

0

0

1

1

0

1

0

31

0

1

0

0

1

0

0

0

0

32

0

1

0

0

0

1

0

0

0

33

0

1

0

0

1

0

0

0

0

34

0

1

1

0

0

0

0

0

0

35

0

4

0

0

1

0

0

0

0

36

0

1

0

0

0

0

0

0

0

37

0

1

0

1

1

1

0

0

0

40

0

1

0

0

0

0

0

0

0

41

0

1

2

0

0

0

0

0

0

47

0

1

0

0

0

0

0

0

0

Celkem

0

22

5

2

14

4

0

2

0

Tabulka 3 zobrazuje rozdělení vojáků do věkových skupin a příslušný počet osob v kategoriích fyzické kondice, tj. podle ukazatelů vah zjištěný fyzický stav jednotlivců. Procento obézních vojáků činí 44,9 % a odpovídá dřívějšímu zjištění (45,7 %). [4],[1] Velký počet obézních jedinců je zejména ve skupině 25letých a 35letých. Počet osob v kategorii „dobře stavěný" tvoří 10,2 % základního souboru; tato kategorie je srovnatelná s kategorií „nadváha". Hodnocení jednotlivců podle ukazatele vah je ale příznivější než podle BMI, protože hmotnost vyšší než normální vykazuje 55,1 % osob, zatímco v hodnocení podle BMI je to 75,5 % osob. Hodnocení fyzické kondice jednotlivců základního souboru podle vah je zobrazeno v grafu 16.

Komar Vasicka Graf16

Závěr

Sledování fyzické kondice a výživového stavu v KFOR probíhalo po dobu pěti měsíců s cílem ověřit možnost nenáročného expedičního sledování stavu příslušníků mise antropometrickým měřením tělesných změn, projevujících se zejména BMI, metabolickou výměnou a obsahem tuku v těle jednotlivce.

Dynamické změny dat po rozdělení základního souboru na soubor atletů a soubor ostatní (neatletů) se staly v těchto souborech nevýznamné, protože hodnoty oscilovaly v rámci homogenních souborů. Z pozorování vyplývá hlavní poznatek, že při hodnocení základního souboru nebyly mezi měřeními shledány Wilcoxonovým testem statisticky významné rozdíly. V případě porovnávání souboru atletů a souboru neatletů byly shledány na 95 % hladině významnosti statisticky významné rozdíly u měření průměrného obsahu tuku v těle, bazálního metabolismu a zjištěného BMI. Rozdělení základního souboru podle fyzické aktivity osob, v našem případě kriteria atlet, se jeví podstatnou podmínkou pozorování.

Výsledek dobře dokumentuje následující souhrnná tabulka základního statistického hodnocení s uvedením průměru a mediánu zjištěných údajů. Fyzickou kondici ze sledovaných údajů dostatečně dokládají pouze tuk v těle a vypočtený BMI. Bazální metabolismus změny nedokládá a soubory odlišuje výrazně zvýšený metabolismus souboru atletů.

Tab. 4: Základní statistické hodnocení souborů

Sledovaný ukazatel

Průměr

Medián

atleti

neatleti

všichni

atleti

neatleti

všichni

Tuk [%]

13,8

24,1

19,0

14,1

24,5

22,0

Bazální meta- bolismus [kJ]

8436

8219

8328

8629

8339

8424

BMI

25,4

25,4

25,4

21,2

27,2

27,0

Výzkumem byly potvrzeny výsledky z roku 2005, kdy bylo zjištěno, že více než polovina vojáků má nadváhu a existují i jedinci obézní. Zvýšené procento tuku se během pozorování objevilo u některých osob neatletů. Pokles hodnot BMI nastal zejména u neatletů, méně u atletů, u obou souborů zřejmě jako reakce na ztížení podmínky před aklimatizací. Použití jednoduchého digitálního přístroje ke zjišťování hmotnosti a procenta celkového tuku v těle a výpočet BMI jsou přiměřené k určení fyzické kondice každého vojáka a stanovení jeho správné výživy k ovlivnění zdravotního stavu jednotlivce [10], [11].

{slider Poznámky k textu a literatura|closed}

Poznámky k textu a literatura

[1] KOMÁR, A., BÉZA, T., MUSIL, M. and VASICKÁ, P. Nutritional survey of the Czech Army during NATO led military activities. Fall Meeting 2006, Salt Lake City, UTAH.. Available at www.militaryfood.org (Quoted 5. 5. 2008).

[2] BÉZA, T., KOMÁR, A., VASICKÁ, P. and MUSIL, M. Survey of nutritional level in KFOR 2005. In Proceedings of the International Conference on Military Technologies. Brno: ICMT '07, 2007, p. 655-660. ISBN978-80-7231-238-2.

[3] Viscerální tuk se nachází v abdominální oblasti (dutině břišní) a obklopuje životně důležité orgány.

[4] NOVOTNÝ, R., KOMÁR, A. Zajištění kvality výživy v AČR. Vojenské rozhledy, 2008, č. 3, str. 148-154. ISSN 1210-3292.

[5] KOMÁR, A., NOVOTNÝ, R. and VASICKÁ, P. Czech Republic Military Quality Assurence Programs. Quality Summit 2008. Natick, MA, 2008. Available at www.militaryfood.org (Quoted 5. 5. 2008).

[6] VASICKÁ, P., KOMÁR, A., BÉZA, T. Dynamic Changes of Nutritional Level in the Expeditionary Contingent. Fall 2008 Meeting "Future Challenges in Peacetime & In War". October 2729 2008, Incline Village, Nevada, USA. Available at www.militaryfood.org (Quoted 11. 11. 2008).

[7] JUŘÍKOVÁ, J., KOMÁR, A. a KREUZIGER, J. BMI jako prostředek posouzení přiměřené tělesné váhy a zdraví. Vojenský profesionál, 2001, č. 1-3, s. 108-111. ISSN 1210-3179.

[8] Dostupné z: . Citováno dne 1. 12. 2008.

[9] HRABĚ, J., KŘÍŽ, O., BUŇKA, F. Statistické metody v senzorické analýze potravin. Vyškov: VVŠ PV, 2001. ISBN 80-7231-086-0.

[10] Clinical Guidelines on the Identification, Evaluation, and Tratment of Overweight and Obesity in Adults. National Heart, Lung, and Blood Institute, NHLBI Communications Office. National Institutes of Health, USA. June 17, 1998.

[11] JUŘÍKOVÁ, J., BŘEZINA, P., PRZYBILOWICZ, K., CICHON, R. Hodnocení obsahu tělesného tuku (% hm.) z různých hledisek. Konference hygienicko-epidemiologické služby AČR s mezinárodní účastí, VLA JEP Hradec Králové, 10.-12. 4. 2001.

{/sliders}

FaLang translation system by Faboba