Recenze monografie autorů – Dušan Vičar, Ivan Princ, Ivan Mašek, Jiří Otakar Mika

Problematika zbraní hromadného ničení, chemických a jaderných havárií je v současnosti vysoce aktuální. V poslední době se, především v souvislosti s konfliktem na Ukrajině, velmi často setkáváme s různými výhrůžkami použití jaderných zbraní, jsme svědky bezprecedentních útoků na jaderné elektrárny. Publikace tohoto typu jsou jistě velmi cennými zdroji prvotních informací o možných nebezpečích použití ZHN, případně chemických či jaderných haváriích.

Publikace se v první části věnuje poměrně detailnímu popisu historie jaderných zbraní a jejich možných nosičů. Poněkud upozaděny jsou informace o současných možnostech použití jaderných zbraní, státech vlastnící nebo usilující o jaderné zbraně, pokrocích v jejich jaderných programech. Včlenění kapitoly o ochuzeném uranu nepovažuji za příliš šťastné, principiálně a logicky se více hodí ke kapitole radiologické zbraně. Následují základní pojmy, typy reakcí a používané jednotky a veličiny. V další částí jsou pak druhy jaderných výbuchů, časová charakteristika, ničivé faktory a způsoby ochrany proti nim. Zde je velmi dobře proveden souhrn znalostí a informací autorů, který správně doplňuje komplexní pohled na problematiku jaderných zbraní.

Následují radiologické zbraně. Tato tématika by si dle mého názoru zasloužila větší rozsah, na druhou stranu chápu, že autoři se snažili o nelehký úkol předat co nejvíce informací z velmi rozsáhlé problematiky, takže se radiologickým zbraním museli věnovat pouze okrajově. Množství sdělených informací je však pro základní pochopení problematiky dostačující.

Část věnovaná jaderně energetickým zařízením a radiačním nehodám a haváriím přehledným způsobem shrnuje poznatky z této oblasti a nemám k ní žádné výtky. Naopak bych vyzdvihl přehlednost a odbornost sdělovaných informací a jejich logickou posloupnost.

Další nosnou částí publikace jsou chemické zbraně. Zde bych ocenil vysoce odborný přístup k problematice, logické členění a povedenou koncentraci velkého množství relevantních informací v dobře čtivém textu. Velkým přínosem je i rozpracování problematiky novodobých chemických zbraní – látek ze skupiny novičok.

 Poslední část věnovaná průmyslovým látkám a chemickým haváriím v podstatě navazuje na předchozí část a to jak autorským přístupem, tak kvalitou a množstvím informací.

Jako výrazné pozitivum publikace bych vyzdvihnul aplikaci případových studií do textu, které čtenáři osvětlí někdy až příliš odborně-technické informace na praktických případech.

Celkově lze publikaci zhodnotit jako povedené dílo, které v koncentrované formě umožní čtenáři přístup k podstatným informacím z jinak velmi rozsáhlé problematiky zbraní hromadného ničení, chemických a radiačních havárií.

E-kniha je dostupná na webu univerzitní digitální knihovny Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, Česká republika v českém jazyce: http://hdl.handle.net/10563/45934; v anglickém jazyce: http://hdl.handle.net/10563/50136.