Riziková budoucnost pro Evropu a ČR

V pondělí 20. května 2013 se v Poslanecké sněmovně parlamentu České republiky uskutečnila jarní bezpečnostní konference Střediska bezpečnostní politiky CESES FSV UK 2013 „Riziková budoucnost pro Evropu a ČR: Jsme na ni připraveni?"

Další informace

  • ročník: 2013
  • číslo: 3
  • stav: Nerecenzované / Nonreviewed
  • typ článku: Vědecký / Research

Konference konané pod záštitou místopředsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Lubomíra Zaorálka a ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby se zúčastnili přední čeští a zahraniční bezpečnostní experti, politikové, diplomaté, vysocí představitelé AČR a HZS ČR. Těšila se velkému zájmu i širší odborné veřejnosti – bylo přihlášeno více jak 200 účastníků.

Konference probíhala ve třech tematických blocích, které reflektovaly dynamiku světového a evropského politického, ekonomického a technologického vývoje: Evropa a svět v pohybu, Změny životního prostředí, přírodní katastrofy, reakce a přizpůsobení a Energetický a kybernetický kolaps a jak se jim vyhnout. Vojenské rozhledy byly jedním z mediálních partnerů konference.

S hlavním projevem na konferenci vystoupil člen Evropské komise pro rozšíření Štefan Füle, který se v něm věnoval prioritám EU v současném nelehkém období překonávání ekonomické krize, která je již delší období retardačním faktorem rozvoje evropské integrace.

Ve svém projevu zvýraznil některé rysy evropského projektu, které jsou někdy opomíjeny v debatě o stavu a perspektivách EU: Evropská unie jako celek je největší světovou ekonomikou s 26 % celkového HDP, následována Spojenými státy americkými se 23 % a Čínou s 9 %.

Počítáno podle jednotlivých členských států by nicméně největší Německo skončilo teprve na čtvrtém místě. A podle současné prognózy růstu nebude v roce 2050 mezi prvními deseti žádná z největších evropských ekonomik.
V multipolárním mezinárodním systému je důležité mít evropský pól... (...) Internacionalizace finančního sektoru například ukazuje, že pouze nadnárodní regulace může zajistit skutečné rozhodování občanů Evropy. Formální suverenitu je třeba vyměnit za skutečný vliv. Ti, kdo věří, že demokracie může fungovat pouze na národní úrovni, neberou v úvahu skutečnost, že národní demokracie nemají samy o sobě nástroje nezbytné k regulaci a ovlivňování toho, co je pro jejich země důležité – a hodně toho se děje na mezinárodní úrovni (...) Klimatické změny, energetická bezpečnost, omezené přírodní zdroje – všechna tato témata lze řešit mnohem efektivněji na kontinentální nebo globální úrovni. Pouze EU jako celek tak umožňuje každému členskému státu mít možnost multilaterální vyjednávání skutečně ovlivnit, ať už jde o finanční regulaci v G20, obchod ve Světové obchodní organizaci, nebo opatření k řešení změn životního prostředí a klimatu v kontextu konferencí OSN.
Profesor William Whitney Burke-White z Pensylvánské univerzity, bývalý poradce americké ministryně zahraničních věcí a člen expertního týmu připravujícího studii Národní zpravodajské rady Spojených států Globální trendy 2030: Alternativní světy představil hlavní závěry této studie (její analýzu přinesly i VR č. 2/2013). Zdůraznil především dynamiku současného geopolitického a geoekonomického vývoje, která je především spojena s velkým růstem politického a ekonomického vlivu Číny a dalších asijských zemí a odrážející se i v přesunu světového těžiště z transatlantického prostoru do prostoru východní a jižní Asie.

Dynamika vývoje je samozřejmě spojena i dynamikou vývoje bezpečnostních hrozeb, kam na přední místo patří i kyberhrozba, resp. kybernetické útoky. O tom se velmi podrobně jednalo i ve třetím bloku konference , kde byly i představeny možné scénáře kybernetického ohrožení fungování moderní společnosti a její kritické infrastruktury. Jednání v tomto bloku přitom potvrdilo nutnost spolupráce státního a soukromého sektoru v dané oblasti.
Moderní společnost se ale musí vyrovnávat i s rostoucí dynamikou změny klimatu, což často vede i k nepředvídatelným přírodním katastrofám. Jejich příčiny analyzoval ve svém vystoupení profesor John Sweeney z Irské národní univerzity. Na něj pak mj. navázal i generální ředitel HZS ČR plk. Drahoslav Ryba, který prezentoval aktuální schopnosti integrovaného záchranného systému čelit nepředvídatelným živelným událostem.
Průběh konference, diskuse v jejím průběhu i v „kuloárech" potvrdila aktuálnost zvolených témat, kterým se ostatně často věnují na svých stránkách i Vojenské rozhledy. K detailnějšímu seznámení s vystoupením na konferenci je možné využít i webu SBP CESES FSV UK http://sbp.fsv.cuni.cz.

PhDr. Miloš Balabán, Ph.D. (plk. v zál.), nar. 1962, absolvent VA, 1983-2001 v armádě, zást. vedoucího odd. veřejných vztahů, vedoucí odd. výkonné komunikace odboru pro styk s veřejností MO, autor a člen řídících výborů dvou mezinárodních projektů EU/PHARE, 1992-1995 viceprezident a člen výkonného výboru Evropské rady braneckých svazů (ECCO), od r. 2001 spolupráce s Centrem pro sociální a ekonomické strategie FSV UK Praha, 2004 vedoucí Střediska bezpečnostní politiky CESES FSV UK. V letech 2008-2009 působil v pracovní skupině „Foresight and Scenarios" European Security Research and Innovation Forum. Člen vědecké rady generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR. Autor několika desítek odborných studií a článků v oblasti bezpečnostní politiky.

22/07/2013

Zanechat komentář