ÚVOD

Ochrana proti účinkům chemických, biologických, radiologických a jaderných (CBRN – Chemical, Biological, Radiological and Nuclear) zbraní (dále jen „ZHN“, CBRN Defence) a dále proti účinkům průmyslových nebezpečných látek (PNL) uvolněných při průmyslových haváriích, přírodních katastrofách nebo možných teroristických útocích má z hlediska aktuálního stavu i předpokládaného vývoje bezpečnostní situace zásadní význam a to jak v rámci zajišťování obrany teritoria České republiky (ČR), tak i při působení ozbrojených sil (OS) ČR v zahraničních operacích[1],[2],[3],[4].

O aktuálnosti publikovaného sdělení svědčí i informace v masmédiích, které byly nedávno zveřejněny. Obsahovaly fakta týkající se nasazení zakázaných chemických zbraní při jednom z útoků proti iráckým Kurdům v Sýrii. Objevila se sdělení, že americká vláda byla přesvědčena, že teroristé z Islámského státu vyrábějí a používají chemické zbraně. Server idnes.cz[5] uvedl, že: (Americká vláda) „dokumentovala už čtyři případy v Sýrii a Iráku, při nichž džihádisté zaútočili pomocí hořčičného plynu (yperitu)“.

I přesto, že v minulosti bylo realizováno významné množství aktivit souvisejících s definicí a detailní specifikací záměru efektivních struktur a schopností ochrany proti ZHN, tak konkrétní specifikaci změny operačních a výkonových schopností jednotek a útvarů chemického vojska (CHV) Armády České republiky (AČR) pozornost věnována nebyla. Dostupné a schválené materiály, které byly odbornou komunitou recenzovány a verifikovány, se obvykle zabývaly pouze oblastmi, které se konkrétních operačních (výkonových) schopností dotýkaly velmi okrajově. Ačkoli autoři článku nezpochybňují význam zefektivnění schopností v oblastech souvisejících s problematikou organizačních struktur, personálního zabezpečení, materiálně – technického zabezpečení či finančního zabezpečení, tak doposud nebyla provedena analýza současného stavu výkonových schopností jednotek a útvarů CHV AČR.

1 OBECNÉ VYMEZENÍ PŘÍSTUPU K CHÁPÁNÍ OPERAČNÍCH SCHOPNOSTÍ

Slovník vybraných operačních pojmů[6] a Česká vojenská encyklopedie[7] definují operační schopnosti jako pojem vyjadřující: „Všechno to, co ozbrojené síly (velitelé, štáby a vojska i výzbroj a technika) musí znát, umět, dosáhnout a být schopny realizovat v přípravě k nasazení a v průběhu operace a boje. Jednotlivé operační schopnosti se vzájemně doplňují, podmiňují, prolínají a nelze oddělit jednu od druhé.“ V návaznosti na uvedenou definici je možné dodat, že ve Vojenské strategii ČR[8] jsou v souvislosti s plněním úkolů reformy OS ČR, postupným a plánovitým dosažením požadované úrovně operačních schopností používány dva pojmy:

• počáteční operační schopnosti, které byly dosaženy splněním základních kritérií vycházejících z aplikovaných standardů NATO do 31.12.2006;
• cílové (plné) operační schopnosti, které budou dosaženy splněním všech kritérií tak, aby všechny útvary a jednotky byly plnohodnotně použitelné pro plnění úkolů OS v celém rozsahu v plánovaném časovém horizontu.

2 HODNOCENÍ PŘÍNOSU NOVĚ ZAVÁDĚNÝCH TECHNICKÝCH PROSTŘEDKŮ DO CHV AČR

Zavádění nových technických prostředků do CHV AČR ve většině případů umožňuje rozvoj a efektivní dosahování operačních schopností. Konečným stavem je přitom rovnováha mezi deklarovanými, reálnými a požadovanými schopnostmi.

Níže uvedená tabulka přehledně shrnuje schopnosti, k nimž bylo pozitivně přispěno, případně došlo k jejich relativnímu snížení zavedením nových technických prostředků do výbavy CHV AČR. Hodnocení je provedeno použitím symbolů „+“ (pozitivní – nárůst schopnosti), „0“ (beze změny – schopnost zůstává na stejné úrovni) a „-“ (negativní – zhoršení schopnosti).

Popis schopností uvedený v tabulce vychází z aliančního dokumentu Bi-SC Capability Codes and Capability Statements [9], který souhrnně definuje minimální požadované schopnosti na jednotky CHV v systému ochrany proti ZHN (CBRN Defence), jimiž se článek zabývá.

Přínos k naplnění požadovaných schopností jednotek je vyhodnocen jako dílčí a relativní. Důvodem je fakt, že pokud jde o rozvoj schopností, je zavádění nového materiálu pouze jednou z funkčních oblastí DOTMLPFI[10] a zároveň je nutné upřesnit, že momentálně jsou ve většině případů nové technické prostředky CHV AČR považovány za doplněk stávajících technických prostředků, a tedy nemusí je nutně nahrazovat.

Uvedená hodnocení se vztahují k nově zavedené technice CHV AČR. Jedná se o:

• soupravu lehkého obrněného vozidla označovaného jako S-LOV-CBRN;
• malokapacitní dekontaminační automobil (MDA);
• zařízení pro dekontaminaci bojové techniky LINKA-08 (dál jen „LINKA-08“);
• soupravu pro dekontaminaci osob SDO 2014 (dále jen „SDO 2014“).

Tabulka: Hodnocení přínosu techniky k dosahování schopností

3 SKUTEČNOSTI PODSTATNÉ PRO HODNOCENÍ PŘÍNOSU TECHNIKY K DOSAHOVÁNÍ OPERAČNÍCH SCHOPNOSTÍ

Provedená specifikace se opírá o následující skutečnosti a dílčí zjištění, která mají zásadní vliv na možnosti nasazení chemické techniky a materiálu v operacích v rámci NATO, ale i na území ČR:

• souprava lehkého průzkumného vozidla S-LOV-CBRN vykazuje významný podíl na zvýšení schopností jednotek radiačního, chemického a biologického průzkumu. Svým vybavením, především v oblasti zjišťování celé škály zájmových toxických látek, výrazně převyšuje své předchůdce tedy obrněný průzkumný transportér BRDM-2 rch, vozidla radiačního a chemického průzkumu UAZ-469 CH a Land Rover 130 rch. Podstatná je možnost integrace do aliančního systému výstrahy a varování, celková informatizace a robotizace a možnost práce v integrovaném síťovém informačním prostředí. Za poněkud nevhodné řešení lze však považovat omezení detekce toxických látek pouze z vozidla, tedy absence možnosti vystoupení osádky k provedení kontrolních měření, absence možnosti provádění pěšího průzkumu a absence možnosti manuálního odběru vzorků. Tyto skutečnosti velmi významně ovlivňují, či dokonce znemožňují provádění některých důležitých úkolů jednotek radiačního, chemického a biologického průzkumu stanovených vojenských předpisem Chem-1-6 [11];
• malokapacitní dekontaminační automobil (MDA) je možné považovat za významný doplněk pro naplňování schopností. V žádném případě neslouží jako náhrada za automobil chemický rozstřikovací ACHR-90M. Nově zavedený automobil disponuje nižšími kalkulovanými výkonovými možnostmi, které jsou však vyváženy vyšší mobilitou, lepší balistickou ochranou a tím i vyšší nasaditelností do operací expedičního charakteru. Výhodou MDA je multifunkčnost, kterou doposud zavedené prostředky jednotek dekontaminace neumožňovaly. Automobil MDA svým kombinovaným pojetím doplňuje klíčovou schopnost čety dekontaminace CHV AČR, tedy provádět úplnou dekontaminaci osob (včetně raněných a nepohyblivých), vozidel, letounů, citlivého materiálu, terénu a klíčové infrastruktury. Pro svou multifunkčnost je tak vhodný nejen pro četu dekontaminace, ale i pro ostatní jednotky, které by byly plněním úkolů operační dekontaminace pověřeny. Vzhledem k pojetí vozidla a vzhledem ke svému určení a operačním schopnostem může být vhodným doplňkem schopností při nasazení skupin odběru vzorků nebo při nasazení jednotky určené k dekontaminaci letecké techniky a pilotů;
• zařízení pro dekontaminaci techniky LINKA-08 je vhodně koncipované z hlediska přepravitelnosti leteckými prostředky, zejména z důvodu jeho nové, kontejnerové platformy. Problematická je však rozmístitelnost na nehomogenním a nerovném terénním profilu. Je možné konstatovat, že podstatné výkonové parametry dekontaminace techniky zůstaly zachovány, nebo dokonce zvýšeny. Zařízení je doplněk schopností především do městské zástavby, přičemž umožňuje žádanou variabilitu při dekontaminaci různé, včetně nadrozměrné techniky;
• souprava pro dekontaminaci osob SDO 2014 nahrazuje předchozí varianty a typy soupravy SDO. Došlo k doplnění specifického materiálu, což povede ke kvalitativnímu posunu při plnění standardních úkolů jednotek dekontaminace osob a raněných. Za přínos je možné považovat zejména úroveň plnění úkolu úplné dekontaminaci raněných osob před jejich převozem do zdravotnického zařízení (role). Souprava však nenabídla kvantitativní (kapacitní) navýšení schopnosti v provádění dekontaminace osob, což však zadavatelem nebylo požadováno.

ZÁVĚR

Analýza přínosu zavádění vybraných druhů techniky a materiálu jednotek CHV AČR na dosahování operačních schopností, která byla hlavní náplní tohoto článku, poukázala na významné klady a dílčí nedostatky nových technických prostředků, které byly nedávno zavedeny do výzbroje CHV AČR.

Je možné konstatovat, že budoucí návrhy změn organizačních struktur a pořízení technických prostředků by měly být podloženy analýzami současného stavu výkonových či kapacitních možností jednotek a útvarů CHV AČR. Přitom však není možné omezovat se pouze na stránku materiální. Další závěry z řešené problematiky budou obsahem následujících sdělení.