Redakční rada

Nabídka akcí

Příprava vojenských pozorovatelů AČR před vysláním do operace

Příspěvek volně navazuje na příspěvek Vojenský pozorovatel Spojených národů, uveřejněný ve Vojenských rozhledech č. 3, 2013, kde byla specifikována místo a úloha vojenského pozorovatele jako příslušníka mezinárodní operace na podporu míru a v rámci vojenského mírového nasazení pod hlavičkou OSN. V příspěvku je zásadní pozornost zaměřena na problematiku přípravy vojenských pozorovatelů, zejména pak členění této přípravy a obsahová část obecné přípravy vojenských pozorovatelů. V jednotlivých kapitolách článku jsou popsány části přípravy a částečně i jejich obsah a způsob realizace v podmínkách AČR. V závěru se autor otevírá otázku možností implementace doposud opomíjených možných druhů přípravy vojenských pozorovatelů, specifický výcvik, výcvik v místě zasazení, udržovací výcvik.

Další informace

  • ročník: 2013
  • číslo: 4
  • stav: Nerecenzované / Nonreviewed
  • typ článku: Ostatní / Other

Úvod

Místo a úloha vojenského pozorovatele byla popsána v článku ve třetím čísle Vojenských rozhledů, kde byly specifikovány požadavky na vojenského profesionála, který se chce stát vojenským pozorovatelem Organizace spojených národů, a ve stručnosti byl popsán systém řízení mírové operace a jeho fungování, ve vztahu k vojenským pozorovatelům. Po přečtení článku čtenář získá základní přehled o činnosti vojenského pozorovatele a může si lépe představit náročnost jeho působení v operaci. Pochopitelně, tak jako každý vojenský profesionál vyslaný k plnění úkolů v rámci mezinárodní operace, i vojenský pozorovatel musí být řádně připraven a vycvičen.

Proces výběru a přípravy vojenských pozorovatelů byl do roku 2009 upraven metodickou pomůckou OSN Selection Standards and Training Guidelines for United Nations Military Observers, [1] která byla v tomtéž roce metodickou pomůckou OSN The Core Pre-deployment Training Materials (CPTM). [2] Dříve jmenovaná publikace byla základem pro organizaci přípravy vojenských pozorovatelů v podmínkách AČR. Samotná příprava vojenských pozorovatelů je prakticky realizována v rámci kurzu vojenských pozorovatelů organizovaným na VeV-VA ve Vyškově.

Druhá publikace CPTM, která nahradila v roce 2009 Selection Standards and Training Guidelines for United Nations Military Observers, je koncipována poněkud jiným způsobem. Tento materiál OSN je společný pro všechny složky operací pod hlavičkou OSN a nabízí širou škálu tematik výcvikových modulů a doporučení pro realizaci přípravy vojenského i nevojenského personálu připravovaného do operací na podporu míru a v rámci vojenského mírového nasazení. Publikace je brána jako základ pro výběr a přípravu vojenských pozorovatelů v rámci AČR, nicméně systém přípravy vojenských pozorovatelů nezaznamenal v praxi výrazných změn, protože kurz vojenských pozorovatelů organizačně a obsahově těmto novým standardům vyhovuje. Výraznou změnou, která je samotnými organizátory kurzu vojenských pozorovatelů velice pozitivně vnímána, je fakt, že poskytuje jistou volnost k flexibilní implementaci jednotlivých modulů uvedených v CPTM, čímž je dosažena aktuálnost obsahové náplně poplatná reálné situaci v rámci operací kde působí příslušníci AČR.

Vzhledem k náročnosti této funkce není nutné zvlášť zdůrazňovat, jak klíčovou roli systém přípravy hraje. V následujících kapitolách je věnována pozornost specifikaci obsahové náplně kurzu vojenských pozorovatelů v podmínkách AČR. Co je nezbytné dodat je to, že některé prvky systému, které jsou aplikovány při výcviku pozorovatelů, jsou použitelné i při výcviku ostatních příslušníků AČR vyslaných k plnění úkolů v rámci mezinárodních operací.

V článku jsou použity citace z polostrukturovaných rozhovorů, které byli vedeny celkem se čtyřmi vojenskými pozorovateli, kteří mají jak zkušenosti se systémem přípravy, tak se zúčastnili některé z pozorovatelských misí osobně. Citace byly gramaticky upraveny, nicméně obsahová část dotčena nebyla. Rozhovory byly koncipovány jako polostruktorované, aby byla ponechána respondentům možnost volného vyjádření. Citace byly koncipovány zejména ve vztahu k přípravě vojenských pozorovatelů a její efektivitě. Jednotlivé rozhovory byly zaznamenány na diktafon a pro potřeby obsahové analýzy přepsány. Interpretace je obsažena v jednotlivých kapitolách příspěvku a citace jsou použity na podporu závěrů.

1. Moduly přípravy vojenských pozorovatelů

Tak jak již bylo řečeno úvodem základním východiskem pro přípravu vojenských pozorovatelů je příručka The Core Pre-deployment Training Materials (CPTM), vydaná a distribuovaná OSN.
Přípravu vojenských pozorovatelů lze rozdělit do čtyřech základních modulů obsahujících široké spektrum témat, které mohou být v rámci přípravy vojenských pozorovatelů implementovány:

  1. strategický přehled o činnosti OSN při udržování míru,
  2. tvorba a operacionalizace mandátu rady bezpečnosti operací na podporu míru,
  3. efektivní implementace mandátu,
  4. standardy, hodnoty a bezpečnost příslušníků operací na podporu míru.

V našich podmínkách v rámci přípravy vojenských pozorovatelů se věnuje pozornost zejména obsahové části těch modulů, které jsou vzhledem k účasti našich vojenských pozorovatelů aktuální. Tato příprava je organizována na základě nařízení náčelníka generálního štábu k provedení přípravy vojenských pozorovatelů, který je vydáván jako samostatné nařízení pro zabezpečení realizace každého kurzu vojenských pozorovatelů. AČR nerealizuje specifickou přípravu na konkrétní operaci, ani žádnou formu udržovacího výcviku. Výcvik v místě nasazení je organizován výcvikovým centrem konkrétní operace a AČR se na něm nijak nepodílí. V průběhu operace lze identifikovat jisté prvky udržovacího výcviku, který opět je organizován výcvikovým centrem dané operace zpravidla formou přednášek a brífinků. Dá se říci, že některé prvky přípravy vojenských pozorovatelů, o kterých se zmíníme, jsou zahrnuty do běžné přípravy důstojníků jak v rámci vzdělávacího procesu, tak v rámci výcviku u jednotek, který probíhá na základě taktických publikací doktrinálního charakteru.

1.1 Strategický přehled o činnosti OSN při udržování míru

Tento druh přípravy zahrnuje obvyklé činnosti, které jsou v našich podmínkách aplikovatelné na jakéhokoliv příslušníka AČR připravujícího se do operace OSN. Nicméně i v rámci tohoto druhu přípravy je velice žádoucí klást vysoký důraz na mezinárodní aspekty vyplývající z pozice vojenského pozorovatele, což je možné realizovat jak účastí zahraničních partnerů (budoucích vojenských pozorovatelů), tak možností zapojení zahraničních instruktorů. Bohužel taková praxe je v současné době využívána jen výjimečně. Časová dotace této přípravy není jednotlivým přispěvatelům (národům) jednoznačně stanovená a liší se v závislosti na způsobu organizace. V rámci přípravy vojenských pozorovatelů je, jak již bylo zmíněno, ponechána tvůrcům kurzu vojenských pozorovatelů, jistá volnost ve výběru obsahu kurzu. Tento výběr probíhá zejména na základě doporučení OSN a aktuální situaci a prostoru nasazení našich vojenských pozorovatelů.

1.1.1 Modul 1: Příprava vojenských pozorovatelů

Tento modul přípravy je zaměřen na esenciální informace týkající se organizace spojených národů. Všichni účastníci operací pod hlavičkou OSN by jednoznačně měli rozumět a chápat historii a organizaci OSN. Adepti na pozici vojenského pozorovatele jsou v tomto modulu přípravy seznamováni s historií a vývojem OSN, se základními orgány a rolí OSN při řešení krizových situací. Všichni participanti jsou seznamováni s historii operací na udržení míru, jejich konceptem, strukturou a úlohou vojenského pozorovatele stejně jako s úlohou vojenského komponentu těchto operací. Velice důležitou částí tohoto modulu, která je neoddiskutovatelně aplikovatelná i pro přípravu specialistů vyjíždějících do jiných typů operací, je část modulu, kdy se budoucí vojenští pozorovatelé seznámí s rolí a úlohou agentur OSN, mezinárodních organizací a nevládních organizací, které působí ve všech operacích po celém světě.

Je patrné, že základem tohoto modulu je zejména teoretická příprava. Neoddiskutovatelným přínosem je fakt, že celá příprava včetně tohoto modulu probíhá v anglickém jazyce, čímž se jednak zvyšuje kvalita jazykových schopností jednotlivých adeptů na funkci vojenského pozorovatele, ale zejména je již v této fázi přípravy budoucí vojenský pozorovatel vystaven prvku jazykové bariéry, se kterou se v rámci působení v dané operaci bude potýkat denně.


Na schématu 1 je pro názornost graficky vyobrazen obsah modulu 1.

016-VR4-2013-Drozd-Snimek1

Schéma 1: MODUL 1 – Strategický přehled o činnosti OSN při udržování míru

1.1.2 Modul 2: Tvorba a operacionalizace mandátu Rady bezpečnosti operací na podporu míru

Tento modul je primárně zaměřen na problematiku strategických rozhodnutí, týkajících se založení operace na podporu míru. V celém modulu je obsažené důležitá tématika zaměřená zejména na rozhodovací proces o vzniku mise OSN, tvorba mandátu a jeho praktická implementace. Tato teoretická východiska jsou pro budoucí vojenské pozorovatele velice důležitá, zejména z důvodu pochopení systému rozhodování a částečně i systému velení v rámci operací na podporu míru.

Dalším obsahem tohoto modulu, který slouží k teoretické vybavenosti vojenských pozorovatelů v oblasti problematiky operací na podporu míru je organizace struktura operace. Tento modul výcviku pomáhá vojenskému pozorovateli v orientaci v rámci operace, zejména v prvních dnech jeho působení, kdy je nucen absolvovat mnoho administrativních úkonů vyžadujících znalost organizace mise a jednotlivých oddělení. Obsah tohoto modulu je znázorněn na schématu 2.

016-VR4-2013-Drozd-Snimek2

 

Schéma 2: MODUL 2 – Tvorba a operacionalizace mandátu Rady bezpečnosti operací na podporu míru

Opětovně lze na tomto místě konstatovat, že i v tomto modulu lze spatřovat témata, která lze aplikovat při výcviku k získání dovedností příslušníků AČR vysílaných i na jiné pozice než vojenský pozorovatel. Kupříkladu obecně lze charakterizovat, že smysl operace, její organizační struktura a úloha jednotlivých komponentů bývá mnohdy nejen pro vojenské pozorovatele OSN, ale i pro ostatní příslušníky jiných operace (NATO, EU), skryta.

„Jeden z největších problém v operaci jsem měl hned na začátku, kdy jsem byl nucen absolvovat tzv. check in process, aniž bych věděl něco o jednotlivých odděleních, která jsem byl nucen navštívit a jaké informace po mě budou požadovat. Výhodou pro, ale bylo, že jsem se před vysláním zkontaktoval se svým předchůdcem, který mi alespoň některé informace poskytl." Z rozhovoru s vojenským pozorovatelem působícím v rámci mise MONUC v Demokratické republice Kongo, později v rámci mise ISAF v Afghánistánu. Na základě tohoto rozhovoru, lze usuzovat, že oblast teoretické přípravy vojenských pozorovatelů, ale i ostatních příslušníků AČR vysílaných do mnohonárodních operací je nutná a je velice žádoucí této oblasti věnovat náležitou pozornost. Zejména pak příslušníci AČR, kteří v rámci svého působení v mnohonárodní operaci působí samostatně musejí být v této oblasti informováni.

1.1.3 Modul 3: Efektivní implementace mandátu

Rozmanitost a složitost úkolů vojenského pozorovatele bude záviset na mandátu konkrétní operace a na politické a vojenské situaci. Vojenský pozorovatel obvykle plní úkoly buď samostatně, nebo v týmech, ve velice rozdílném kulturním a jazykovém prostředí, v těžkých podmínkách pro život a ve vysoce stresových situacích. Pokud se vojenský pozorovatel má vyrovnat s takovýmito podmínkami, musí být důstojníci určení k plnění úkolů ve funkci vojenských pozorovatelů velmi pečlivě vybíráni, cvičeni a vzděláváni. Budoucí vojenský pozorovatel musí být profesionálně na výši, fyzicky a psychicky na takové úrovni, aby byl schopen náročné podmínky operace zvládnout. V rámci třetího modulu, který je znázorněn na schématu 3, je budoucí vojenský pozorovatel setká s tématy, které budou rozvíjet jeho profesionální stránku vojáka. Tento modul obsahuje klíčová témata z hlediska možné eliminace budoucích stresorů, dále pak témata, která jsou důležitá v rámci komunikace s nadřízeným stupněm, která je mnohdy velice náročná a obtížná, jak ve vztahu k jazykové bariéře, tak ve vztahu k technické stránce tohoto problému. Tento modul lze považovat za klíčový, vzhledem k tématickému obsahu.

016-VR4-2013-Drozd-Snimek3

Schéma 3: MODUL 3 – Efektivní implementace mandátu

Tak jak je ze schématu patrno, hovoříme zejména o teoreticko-praktických dovednostech. Pojmenování témat jako teoreticko-praktická se může zdát rozporuplné, nicméně právě v tomto modulu přípravy vojenských pozorovatel lze uplatnit kreativitu instruktorů. V rámci tohoto modulu jsou instruktory vytvářeny situace, kdy adepti na funkci vojenského pozorovatel jsou nuceni pracovat v týmu týmovým způsobem řešit jednotlivé modelové situace. Tato příprava je z převážné části situována na učebně, ale již zde lze spatřovat celou řadu aspektu praktické přípravy, která je nejvíce aplikována v závěrečné fázi kurzu vojenských pozorovatel, kterou je praktický výcvik. Některé dovednosti zahrnují i komunikaci s médii, spolupráce s překladateli a sociální interakci s lokálním obyvatelstvem. Na základě závěrů provedených rozhovorů lze konstatovat, že právě tyto dovednosti jsou absolutně nezbytné a důležité, což lze dokladovat uvedenými úryvky z provedených rozhovorů:
„Asi nejdůležitější pro mě bylo, aby v misi byl schopný mluvit s místním obyvatelstvem, dětmi v uprchlických táborech a jednotlivými představiteli humanitárních organizací a organizací, které v rámci řešení krizové situace v daném prostoru působily. Přesně vědět co od nich můžu očekávat, jak komunikovat, jak se chovat a jak reagovat. Někdy tyto situace nebyly opravdu jednoduché, ale díky kurzu vojenských pozorovatelů jsem byl na většinu situací připraven." Z rozhovoru s vojenským pozorovatelem působícím v rámci mise UNMIL v Libérii.

Pro mne, jako vojenského pozorovatele, bylo velice důležité vědět, co mohu z hlediska své funkce dělat a co ne. Jedny z nejdůležitějších informací z kurzu vojenských pozorovatelů,byli právě informace týkající se neziskových organizací působících v rámci operace. Tyto organizace byli úžasným zdrojem informací." Z rozhovoru s vojenským pozorovatel působícím v rámci mise MONUSCO v Demokratické republice Kongo.

Tak jak je z úryvků patrno, obsahová náplň třetího modulu je velice důležitá, už jen z hlediska plnění úkolů vojenského pozorovatele v rámci operace. Například téma zabývající se otázkou neziskových organizací, humanitárních a jiných mezinárodních organizací působících v konkrétní operaci je vzhledem k jejich množství velice důležité a pro vojenské pozorovatele užitečné.

1.1.4 Modul 4: Standardy, hodnoty a bezpečnost příslušníků operací na podporu míru

Tematika tohoto modulu přípravy vojenských pozorovatelů a potažmo všech příslušníků operací je primárně zaměřen na problematiku chování příslušníka operace na podporu míru. Pro všechny příslušníky těchto operací je velice důležitý z hlediska osvětlení pravidel chování, eventuálně problematiky sankcí, které jim hrozí. V další části module je nabízena tvůrcům kurzu vojenských pozorovatelů tématiky zabývající se problematikou HIV a sexuálním vykořisťování nejen ze strany příslušníků mise. A zřejmě pro budoucí vojenské pozorovatel nejdůležitější tématika, reflektující specifika vojenského pozorovatele, jako je respektování rozdílů, jak v oblasti náboženství tak i v oblasti kulturních specifik. A v neposlední řadě tento modul nabízí problematiku bezpečnosti. Základní obsah tohoto modulu je znázorněn na schématu 4.

016-VR4-2013-Drozd-Snimek4

Schéma 4: MODUL 4 – Standardy, hodnoty a bezpečnost příslušníků operací na podporu míru

Pramen: CPTM (vlastní úprava)

Tento modul by se opět dal nazvat teoreticko praktickým stejně jako v případě modulu 3. nicméně praktická stránka tohoto modulu je významnější a v závěrečné fázi přípravy vojenských pozorovatelů je tématika tohoto modu značně zastoupena.

2. Závěrečné cvičení

Závěrečné cvičení završuje celý systém přípravy vojenských pozorovatelů a zahrnuje převážnou většinu témat z jednotlivých modulů. Cvičení je zpravidla sestaveno jako operace s vlastním námětem, mandátem a konkrétní situací. Cvičení by mělo co nerealističtěji navozovat jednotlivé situace ve kterých se budoucí vojenský pozorovatel může vyskytnout. Právě pro tuto realističnost byla v rámci této části přípravy aplikována metoda tzv. role play, kdy se berou na zřetel i malé detaily situace, jako je chování instruktorů, řeč, výstroj a výzbroj. To vše maximálně navozuje realističnost situací. Tato metoda byla postupem času aplikována do mnoha dalších kurzů zaměřených zejména na přípravu personálu k nasazení v operacích. Dá se říci, že kurz vojenských pozorovatelů byl v tomto ohledu jistým průkopníkem. Cvičení je jedinečnou možností, jak procvičit jednotlivá témata má i v procesu výběru uchazečů o funkci vojenského pozorovatele nezastupitelnou roli. Jako velmi důležité v rámci výcviku lze považovat tzv. feedback, kdy všichni účastníci cvičení dostanou v rámci debrífinku informace, co realizovali správně, kde a jaké udělali chyby atd.

Jednotliví budoucí vojenští pozorovatelé jsou rozděleni do týmů a v rámci těchto týmů plní úkoly, tak jak jim jsou vydány v rámci ranního brífinku. V průběhu plnění těchto úkolů jsou vystavování situacím, které jsou umocněny činností a aktivitami zkušených instruktorů. Situace jsou realistické a právě zde je, a již několikrát to bylo prakticky potvrzeno, možnost odhalit slabé stránky jednotlivých adeptů. U někoho to může být slabá jazyková vybavenost u někoho, vzhledem k některým stresovým faktorům, které jsou při cvičení hojně aplikovány, to může být nízká odolnost. Již zde se může projevit některá ze stránek osobnosti, která by v reálné situaci mohla vyvolat nežádoucí reakci. V průběhu výcviku je vždy pravidelně měněn vedoucí, chceme-li leader skupiny, tak aby si touto funkcí prošli všichni a aby byli nuceni se s touto úlohou vypořádat. O praktickém výcviku lze hovořit relativně široce, nicméně toto není cílem příspěvku, přes to je nezbytné alespoň v krátkosti naznačit jeho průběh.

Jsou zde hojně aplikovány aspekty psychologické přípravy téměř ve všech situacích a to stupňovitě. Pod touto stupňovitostí lze spatřovat návaznost jednotlivých situací, kde postupně dochází ke zhoršování bezpečnostní situace, ke zvýšené agresivitě partnerů (instruktorů), se kterými vojenští pozorovatelé jednají a postupné eskalaci celé situace. Některé simulované situace si vyžadují asistenci lékaře a psychologa, kteří se však výcviku neúčastní.

„Výcvik v tomto kurzu byl velice dobře organizován. Ještě jsem se s tak reálným výcvikem nesetkal a mohu říct, že byl velice prospěšný. Z vlastní zkušenosti z mise si vybavuji situace ve kterých jsem si vzpomněl co mi říkali instruktoři, když jsem v kurzu něco udělal ne zcela dle jejich představ a v reálu jsem to udělal dobře, alespoň podle mého názoru. Nesetkal jsem se, se situací, kterou jsem nepoznal alespoň částečně v kurzu. Jedinou nevýhodu kurzu jsem viděl, že nám nebylo umožněno řídit vozidla se kterými jsme se setkali v praxi. Z rozhovoru s vojenským pozorovatelem působícím v rámci mise MONUC v Demokratické republice Kongo.

Na základě nejen tohoto úryvku z rozhovoru, ale i celé obsahové analýzy všech rozhovorů vyplívá, že zejména praktická část výcviku vojenských pozorovatelů v našich podmínkách je na dobré úrovni. nicméně i zde je možné nacházet témata, která by si jistě zasloužila větší pozornost, zejména pak v úryvku zmíněný problém řízení vozidel 4 x 4. vzhledem k tomu, že vojenský pozorovatel používá (řídí) tento typ vozidla denně, je na zamyšlenou jak si s tímto problémem poradit.

Závěr

Příprava vojenských pozorovatelů probíhající zejména v rámci kurzu vojenských pozorovatelů je nezbytností pro to, aby důstojníci AČR působící v operacích na podporu míru a v rámci vojenského mírového nasazení, byli schopni plnit své úkoly v požadované kvalitě.

Příspěvek se zabýval zejména moduly přípravy vojenských pozorovatelů, nicméně za pozornost stojí i problematika specifického výcviku do konkrétní operace, výcviku v místě nasazení a udržovacího výcviku. Uvědomíme-li si fakt, že mezi kurzem vojenských pozorovatelů a samotným vysláním do operace může být, a zpravidla i je značná časová prodleva, aktuálnost témat a specifičnost konkrétní operace může být v době nasazení již zčásti či zcela změněna. Pochopitelně jisté aspekty přípravy do konkrétní operace jsou již aplikovány v rámci kurzu vojenských pozorovatelů, ovšem čas má na tuto skutečnost již zmíněný devalvující efekt. Pak si lze klást otázku, není-li zde prostor na realizaci jistých prvků udržovacího výcviku či výcviku těsně před vysláním do operace, zaměřeným zejména na specifika konkrétní operace a prostředí, kde bude vojenský pozorovatel působit.

Plk. gšt. Ing. Jan Drozd, Ph.D., narozen 1976. Děkan Fakulty vojenského leadershipu získal titul Ph.D. v oboru Vojenský management na Univerzitě obrany. Prošel různými pozicemi ve vojenských jednotkách. Během vojenské kariéry se zúčastnil mezinárodní operace MONUC v Demokratické republice Kongo (2007-2008), ISAF v Afghánistánu (2012) a MINUSCA ve Středoafrické republice (2015 - 2016). Ve své pedagogické činnosti se zaměřuje na předměty spojené s vojenským uměním. Ve své vědecké práci se zabývá zaváděním moderních technologií do taktických činností a jejich využitím v budoucích operacích.

 

04/05/2022

Zanechat komentář