1. Úvod

Vstupní jazyková úroveň studentů bakalářského studijního programu na UO je značně odlišná jak v rámci ročníku, tak i mezi ročníky. Praxe ukazuje, že jestliže studenti splňují požadavek na vstupní úroveň SLP 1+, jsou vytvořeny vhodné předpoklady k dosažení úrovně SLP 2222 na konci prvního ročníku studia. V dalších ročnících se tak mohou plně zaměřit na přípravu ke zkoušce SLP 3333.

V reálných podmínkách se setkáváme jak se studenty, jejichž úroveň uvedenému popisu odpovídá, tak i se studenty, kteří tuto úroveň překračují, nebo jí naopak nedosahují. Domníváme se, že z uvedených důvodů není vhodné vyučovat všechny studenty podle jednotného kurikula, neboť v něm není možné rozdíly v jazykové úrovni studentů dostatečně zohlednit.

Pro ilustraci vývoje situace v jazykové výuce na FVT lze uvést, že v akademickém roce 2006/2007 se v 1. ročníku začalo vyučovat podle nově vytvořeného jednotného jazykového programu, jenž byl i certifikován v evropském systému UNIcert. Jeho základ tvořily komerční učebnice pro výuku obecné angličtiny na středně pokročilé úrovni. Nedílnou součástí kurikula byly rovněž vybrané kapitoly z komerčních vojenských studijních materiálů a také elektronické výukové materiály zpracované vyučujícími CJP. Zpětnou vazbou od studentů i učitelů však bylo zjištěno, že kurikulum nevyhovovalo všem studijním skupinám vzhledem k přílišnému množství učebního materiálu v něm obsaženém. Podobný stav existoval také ve druhém ročníku. Kurikulum obsahovalo velké penzum učiva, pro jehož zvládnutí se učitelé nemohli zaměřit na procvičování řečových dovedností a jazykových prostředků dle konkrétních potřeb individuálních skupin. Tato kurikula nebyla nikdy považována za konečný a neměnný produkt, ale pouze za první etapu dlouhodobého procesu.

2. Průběh projektu „Analýza procesu realizace jazykového učebního programu na FVT UO"

Cílem bylo optimalizovat stávající programy prvního a druhého ročníku bakalářského studijního programu.

2.1 Optimalizace kurikula pro 1. ročník

Výchozím materiálem pro realizaci této části projektu se stala obsahová analýza stěžejních dokumentů (kurikulum pro 1. ročník, Rozkaz ministryně obrany č.1/2007, Studijní a zkušební řád UO). Následně byly analyzovány vstupní znalosti studentů prvního ročníku z předchozích dvou let.

Podkladem pro získání relevantních dat vztahujících se k vhodnosti kurikula pro 1. ročník byly dotazníky určené dvěma odlišným skupinám respondentů:

• vyučujícím, kteří podle stanoveného kurikula vyučují / vyučovali, přičemž cílem dotazníků bylo vyhodnotit kurikulum pro 1. ročník za akademický rok 2007/08 (k dispozici byl dostupný vzorek učitelů, tj. 10 vyučujících v 1. ročníku);
• studentům, kteří podle něho byli vyučováni (60 respondentů); cílem dotazníku bylo získat údaje o jejich subjektivním hodnocení jazykového učebního programu v 1. ročníku bakalářského studijního programu na FVT (např. míra náročnosti kurikula, funkčnost kurikula z hlediska splnění vytýčených výukových cílů a míra spokojenosti studentů s kurikulem).

2.2 Optimalizace kurikula pro 2. ročník

Rovněž tato část projektu zjišťovala vhodnost kurikula z pohledu učitelů i studentů, a to u 2. ročníku. Podobně jako u 1. ročníku byly podkladem pro získání údajů dotazníky pro dvě skupiny respondentů:

• Pro vyučující, kteří podle stanoveného kurikula vyučují / vyučovali; cílem dotazníků bylo

1. 1. vymezit povinná a nadstavbová témata pro jednotlivé semestry 2. ročníku (k dispozici byl úplný vzorek učitelů, tj. 12),
   2. vyhodnotit přiměřenost vymezených témat pro letní semestr 2. ročníku (k dispozici byl dostupný vzorek učitelů, tj. 8 vyučujících v 2. ročníku).

• Pro studenty, kteří podle nich byli vyučováni (48 respondentů); cílem dotazníku bylo získat údaje o subjektivním hodnocení kurikula pro letní semestr 2. ročníku. (např. míra náročnosti kurikula, funkčnost kurikula z hlediska splnění vytýčených výukových cílů a míra spokojenosti studentů s kurikulem).

3. Výsledky získané šetřením

3.1 Vyhodnocení kurikula 1. ročníku z pohledu učitelů

Dotazníkového šetření zaměřeného na vyhodnocení kurikula pro 1. ročník se zúčastnilo 10 učitelů skupiny anglického jazyka FVT CJP.
Téměř 89 % učitelů uvedlo, že nepostupovalo podle předepsaného kurikula v plném rozsahu. Nejčastějším důvodem bylo nedodržení plánovaného počtu hodin výuky (66,7 % respondentů) a nedostatečná vstupní úroveň anglického jazyka (44,4 % respondentů). Pouze v jedné skupině s relativně vysokou úrovní jazykových znalostí bylo možné se plně věnovat zadaným vojenským tématům, z obecných témat byla vybírána jen ta, která činila potíže. Naopak v nejslabší skupině se podle stanoveného kurikula nedalo vyučovat vůbec a musela být zvolena učebnice na nižší úrovni pokročilosti.

Výsledky naznačily, že při opakování učiva 90 % respondentů upřednostňovalo procvičování slovní zásoby a 80 % gramatiku z předchozí hodiny před procvičováním slovní zásoby a gramatiky za delší časový úsek. Nejčastěji bylo učivo v hodinách opakováno v aktivním řečovém projevu (80 %), dále prostřednictvím písemných testů (60 %) a doplňkových cvičení (50 %). Při opakování učiva vyučující preferovali ústní opakování s celou třídou (80 %) a práci ve dvojicích (90 %) před skupinovou prací studentů (40 %).

Výraznější jazykové problémy se u studentů projevily v produktivních řečových dovednostech, a to podle 80 % respondentů v psaní a 50 % respondentů v mluvení. V receptivních řečových dovednostech větší nedostatky u studentů byly z pohledu 30 % učitelů v poslechu a 40 % učitelů ve čtení. Co se týče jazykových prostředků, větší mezery měli studenti v gramatice (60 % učitelů) a slovní zásobě (50 % učitelů).

Analyzovaná data dále ukázala, že 40 % učitelů zadávalo domácí úkoly vždy a 60 % velmi často. V rámci domácí přípravy 60 % učitelů vyžadovalo od studentů naučit se danou slovní zásobu, přečíst text a vypracovat k němu cvičení; 70 % respondentů kladlo důraz na přípravu krátkých slovních a písemných projevů na určené téma. Poslechy textů a vypracování cvičení k nim byla vyžadována pouze 40 % učitelů.

50 % učitelů pracovalo podle předepsané učebnice English File Intermediate a 40 % podle její novější verze New English File Intermediate. Polovina z nich je probrala v plném rozsahu. Učitelé doplňovali učebnici vlastními materiály. Na další předepsané komerční materiály, jež byly součástí kurikula, jim nezbyl čas a využívali je pouze ojediněle.

Z pohledu učitelů se velmi osvědčila individuální práce studentů (70 % respondentů) a zadávání prezentací (70 % respondentů). Míra osvědčenosti práce ve dvojicích (80 %) a frontální metody (80 %) mírně převažovala nad prací ve skupinách (70 %). Podle téměř 78 % učitelů kurikulum z velké míry splňovalo požadavky na přípravu SLP 2222, přibližně 22 % uvedlo, že ho splňovalo zcela.

3.2 Vyhodnocení dotazníku pro učitele ve 2. ročníku (vymezení rámcového kurikula)

V dotazníkovém šetření zaměřeném na vymezení povinných a nadstavbových témat pro jednotlivé semestry 2. ročníku se účastnil plný počet učitelů skupiny anglického jazyka na FVT UO (12).

Témata byla respondenty vybírána a řazena do jednotlivých semestrů podle stupně obtížnosti převážně z existujícího kurikula pro druhý ročník. Učitelé vycházeli ze zkušeností z vyučovacích hodin s přihlédnutím k zájmům studentů a úrovni jejich jazykových znalostí. Na základě zpracovaných výsledků dotazníkového šetření bylo řešitelským týmem PSV doporučeno zredukovat počet konkrétních tematických okruhů jak pro zimní, tak i letní semestr 2. ročníku. Toto rámcové kurikulum se stalo základním východiskem pro obsah výuky na pracovišti s ohledem na přípravu ke standardizované jazykové zkoušce SLP 3333, a to již od letního semestru akademického roku 2008/2009.

3.2.1 Vyhodnocení rámcového kurikula z pohledu učitelů

Téměř 63 % respondentů uvedlo, že nedodržovalo předepsané rámcové kurikulum v plném rozsahu, a to z následujícího důvodu: 60 % učitelů nemělo dostatek času na zvládnutí kurikula ani při plném počtu odučených hodin, neboť úroveň znalostí studentů nedovolovala probírat učivo rychleji.

Graf 1: Nedodržení kurikula v 1. a 2. ročníku

Při opakování učiva bylo upřednostňováno procvičování slovní zásoby z předchozí hodiny (75 % učitelů) před procvičováním slovní zásoby za delší časový úsek (12,5 %). Rovněž na opakování gramatiky z předchozí hodiny byl kladen větší důraz (62,5 % respondentů) než na opakování gramatiky za delší časový úsek (12,5 % respondentů). Nejčastěji bylo učivo opakováno prostřednictvím psaného testu (75 % respondentů) a aktivního řečového projevu (75 % respondentů). Při opakování učiva učitelé preferovali práci ve dvojicích (87,5 %) před ústním opakováním s celou třídou (37,5 %) a skupinovou prací studentů (37,5 %).
62,5 % respondentů spatřovalo u studentů značné nedostatky v oblasti slovní zásoby, v oblasti gramatiky značné mezery u studentů uvedlo 25 % respondentů; v oblasti receptivních řečových dovedností 50 % uvedlo větší nedostatky studentů v poslechu a 12,5 % ve čtení. Co se týče produktivních řečových dovedností, 87,5 % respondentů spatřovalo u studentů větší mezery v psaní a 50 % v mluvení.

Graf 2: Problémy v řečových dovednostech v 1. a 2. ročníku

Domácí úkoly byly zadávány vždy 70 % respondentů a velmi často 40 % respondentů. V rámci domácí přípravy byl důraz kladen na osvojení dané slovní zásoby (70 % učitelů), přečtení textu (75 %), písemné zpracování určeného tématu (75 %), přípravu krátkého slovního projevu (75 %) a přípravu prezentace (37,5 %).

Jako nejvíce osvědčené formy práce ve vyučovacích hodinách byly uváděny práce ve dvojicích (85 %), práce ve skupinách (75 %) a práce frontální (62,5 %).

Graf 3: Formy práce ve vyučovacích hodinách v 1. a 2. ročníku

Přibližně 57 % učitelů se domnívalo, že kurikulum zcela splňuje požadavky na přípravu SLP 3333 a téměř 43 % učitelů uvedlo, že požadavky splňuje z velké míry.

3.3 Vyhodnocení kurikul z pohledu studentů

Dotazníkového šetření zaměřeného na získání dat o vhodnosti jazykových programů v 1. a 2. ročníku se účastnilo celkem 108 studentů (z toho 60 studentů prvního ročníku a 48 druhého ročníku). Vzhledem k tomu, že oběma ročníkům byl zadán totožný dotazník, jsou statisticky vyhodnocená data interpretována současně. První údaj v závorce se vztahuje k prvnímu ročníku, následující údaj k ročníku druhému.
Studenti uvedli, že obtížnost probíraného učiva byla zcela přiměřená jejich schopnostem (63 % / 69 %). Rovněž tempo, jakým se učivo probíralo, bylo pro ně přiměřené (73 % / 75 %) a probíraná látka byla opakována dostatečně (88 % / 83 %). Také domácí úkoly byly v hodinách anglického jazyka zadávány zcela pravidelně (57 % / 48 %) nebo většinou (25 % / 29 %) a byly považovány za přiměřeně obtížné (70 % / 75 %).

Graf 4: Přiměřenost obtížnosti probíraného učiva v 1. a 2. ročníku

Podle vyjádření většiny studentů (96 % / 97 %) jsou v hodinách rozhodně nebo spíše podporováni k aktivnímu přístupu a samostatnému úsudku. Všichni respondenti uvedli, že učitelé v průběhu vyučovacích hodin podporují jejich aktivní zapojení bez rozdílu. Z výsledků bylo patrné, že atmosféra, kterou učitelé vytvářejí v hodinách, je velmi přátelská a podporující činnost studentů (83 % / 81 %). Vzhledem k výše zmíněnému velmi pozitivnímu hodnocení byl však překvapující názor studentů, že se jejich úroveň zlepšuje „jen trochu" (60 % / 52 %). V této souvislosti by bylo vhodné zjistit, co studenti považují za „výraznější zlepšení". Materiály považovali respondenti za spíše zajímavé (70 % / 68 %).

Graf 5: Podpora aktivního přístupu studentů v 1. a 2. ročníku

Pozitivním zjištěním bylo, že studenti druhého ročníku se většinou připravovali na SLP 3333 (87 %). Na zkoušku podle normy STANAG 6001 se při výuce anglického jazyka cítilo pouze částečně připravováno 44 % studentů 1. ročníku a 61 % studentů 2. ročníku. Jedním z možných vysvětlení může být fakt, že studenti si pod přípravou ke zkoušce představovali nácvik dovedností přímo pro zkoušku STANAG 6001 a dril předem daných témat, což samozřejmě není cílem hodin angličtiny. Dalším možným vysvětlením je, že studenti mají nejasnou představu o zkoušce SLP 2/3. Bude nutné zjistit, co si vlastně představují pod pojmem „příprava na zkoušku", kde vidí nedostatky v přípravě na zkoušku, případně které informace o zkoušce jim chybí.

4. Závěr

Výsledky projektu specifického výzkumu 2008 otevřely prostor pro následující zdokonalování kurikula a staly se cenným výchozím zdrojem pro jeho další zpracování v rámci projektu specifického výzkumu v roce 2009.

Východisko ze stávající situace, za níž není možné dodržovat předepsaná kurikula v plném rozsahu, autoři spatřují ve vytvoření několika úrovňového kurikula, jež bude respektovat vstupní úroveň studentů včetně jejich individuálních potřeb v průběhu studia. Návrh několika úrovňového kurikula přispěje k diskusi a k vytvoření koncepce jednotné výuky anglického jazyka na CJP UO.

Literatura (přehled publikovaných výsledků):

JONÁKOVÁ, S., ŠIKOLOVÁ, M., DVORSKÝ, J. Výsledky analýzy jazykových potřeb vojenských profesionálů AČR. Vojenské rozhledy, 2006, roč. 15, č. 2, s. 114-119. ISSN 1210-3292.
JONÁKOVÁ S., ŠIKOLOVÁ, M. Needs Analysis: Design, Process and Results Interpretation. In Languages for Specific Purposes in Higher Education. [CD-ROM]. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Univerzita obrany, 2006, ISBN 80-214-3213-6, s. 88-92.
NUNAN, D. Syllabus Design. 11th ed., Oxford University Press, 2002. ISBN 0-19-437139-5.
RICHARDS, J. C. Curriculum Development in Language Teaching. Cambridge Language Education, 2001. ISBN 0-521-8049104.
ŠIKOLOVÁ, M., JONÁKOVÁ S. Proces inovace kurikula na Fakultě vojenských technologií Univerzity obrany v Brně. In Cizí jazyk pro účely studia a profese v podmínkách EU. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, 2006, ISBN 80-7044-818-0, s. 172-178.
ŠIKOLOVÁ, M., JONÁKOVÁ S. Curriculum Innovation. In Languages for Specific Purposes in Higher Education. [CD-ROM]. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Univerzita obrany, 2006, ISBN 80-214-3213-6, s. 226-230.
ŠIKOLOVÁ, M., JONÁKOVÁ, S. Výsledky analýzy potřeb vojenských profesionálů. Vojenské rozhledy, roč. 16, č. 2/2007, ISSN 1210-3292, s. 150–154.
WHITE, R.V. The ELT Curriculum: Design, Innovation and Management. Basil Blackwell Ltd., 1988. ISBN 0-631-15151-6.
http://www.ujp-acr.cz/.