Redakční rada

Nabídka akcí

Vojenská policie potřebuje svoji koncepci

Článek pojednává o procesu tvorby Koncepce rozvoje schopností Vojenské policii v prostředí Ministerstva obrany. Vzhledem ke specifickému postavení Vojenské policie v rámci resortu Ministerstva obrany a vzhledem k rozmanitosti plnění úkolů je Koncepce rozvoje schopností Vojenské policie v konečném důsledku hybridním dokumentem. Obsahuje prvky koncepce, strategie a též dlouhodobého rozvojového záměru, což právě pro jedinečné postavení této složky není na škodu. Autor, který se aktivně na tvorbě této koncepce aktivně podílí, popisuje svoje doporučení a poznatky, které mohou být využitelné i pro čtenáře, kteří pracovníky Vojenské policie nejsou.

Další informace

  • ročník: 2015
  • číslo: 2
  • stav: Nerecenzované / Nonreviewed
  • typ článku: Ostatní / Other

Úvod

Vojenská policie (VP) přikročila začátkem roku 2014 k tvorbě Koncepce rozvoje schopností Vojenské policie (dále jen „Koncepce VP“), tedy dokumentu, který svým charakterem má být vodítkem a určovatelem směru, kterým se VP bude v následujících 10 letech ubírat. Důvodem ke vzniku tohoto materiálu je nezbytnost mít dokument dlouhodobé platnosti, dle kterého bude VP přistupovat k plánování svého dalšího roz­voje, přípravě personálu a pořizování klíčového materiálu. V tomto článku jsou popsána východiska, okolnosti a metody práce na tomto dokumentu, úloha a postavení Koncepce VP ve struktuře resortních strategických dokumentů a také návrh, jak přistupovat k tvorbě koncepčních materiálů VP v budoucnu.

1. Východiska, požadavky a výzvy, které stojí před Vojenskou policií

VP se od roku 1991 stala běžnou součásti života ozbrojených sil ČR. Ve svém vývoji se mnohokrát musela přizpůsobit vnějším okolnostem i úkolům, které jí byly uloženy a ani v budoucnu to nebude jiné. Těch požadavků je mnoho, já se ve svém článků zmíním jen o některých, které považuji za nejdůležitější.

VP působí převážně na teritoriu České republiky, zároveň však musí být připravena na plnění úkolů ve vojenských operacích, a to v celém jejich spektru. Velké nároky jsou kladeny na působení VP v zahraničních operacích. Spektrum činnosti je široké a VP pro úspěšné plnění úkolů musí disponovat příslušnými schopnostmi.

Zkušenosti získané z činnosti v dosavadních misích jsou limitovány úkoly vojsk AČR, které VP podporovala. Je zřejmé, že VP chybí větší zkušenosti ze součinnosti s jednotkami a útvary AČR na úrovni brigádního úkolového uskupení, nebo dokonce vyšších mnohonárodnostních uskupení. Je zřejmé, že tímto směrem bude nutno zamě­řit pozornost dalšího rozvoje jednotlivých součástí, ale i celé VP. Možným řešením je úvaha vytvořit dvě jednotky VP v síle roty, které budou tvořit rámec pro vyčleňování do úkolových uskupení a ze kterých se budou generovat i síly předurčené do pohotovostí, různých zahraničních operací a rovněž i do jednotek a svazků rychlé reakce. Tam by měla být zaměřena pozornost, a to ve všech oblastech uváděných pod známou zkratkou DOTMLPFI (z angličtiny Doctrine, Organization, Training, Material, Leadership, Personnel, Facilities and Interoperability) [1]. Organizační struktura jednotek by měla vyhovovat principům modularity, tzn., že v případě potřeby může být jeden modul nahrazen jiným bez zásadního vlivu na schopnosti celé jednotky.

VP by měla zvýšit svoje schopnosti v oblasti práce se zadrženými osobami. Při cvi­čeních bylo několikrát v minulosti konstatováno, že VP chybí expertní znalosti pro činnosti při zadržování osob (během tzv. „detenčních činností“), které nejsou součástí vlastních sil. Vzhledem k tomu, že tyto činnosti jsou jednou z klíčových schopností VP a patří do tzv. kategorie „základní taktická činnost s velkým strategickým dopa­dem“, bude nutno do této oblasti zaměřit zejména přípravu personálu. VP též bude schopna získávat, ukládat a sdílet jejich biometrické údaje s daleko větší efektivností než doposud.

Mezi důležité úkoly, se kterými se VP bude do budoucna muset vyrovnat, patří:

  • zajištění osobní ochrany jednotek AČR nasazených k plnění úkolů ve vojenských operacích;
  • získání schopnosti podílet se na vyšetřování válečných zločinů;
  • zavedení pozice „Provost Marshal“ [2], který bude se svým týmem působit jako poradce velitele uskupení v otázkách efektivního použití VP. Jeho úkolem bude odborně a metodicky řídit použití jednotek VP při plnění policejních úkolů, a bude schopen zajišťovat komunikaci s policejními složkami hostitelské země;
  •     
  • zvýšení schopnosti vyšetřování trestných činů [3], získat schopnost šetření počíta­čové kriminality a dále pak získání schopnosti úplného šetření dopravních nehod a vybraných trestných činů v dopravě.


2. Místo a úloha Koncepce rozvoje schopností VP

VP je organizačně v podřízenosti Ministerstva obrany (MO). Jako samostatná součást resortu MO se specifickým posláním i úkoly by měla mít svůj vlastní strategický doku­ment koncepčního charakteru. Přestože struktura strategických dokumentů MO není ustálená a v podstatě se stále vyvíjí, je zřejmé, že VP ve svých koncepčních úvahách musí vycházet ze strategických dokumentů vyššího řádu, což v současné době završuje Dlouhodobý výhled resortu MO. Je pochopitelné, že je nutné brát v úvahu i koncepční dokumenty součástí resortu MO, které VP svojí činností zabezpečuje, zejména Kon­cepci výstavby AČR. V době přípravy tohoto textu byly oba zmíněné dokumenty ještě v procesu tvorby a schvalování.

Tvorba budoucí Koncepce rozvoje schopností VP (dále jen Koncepce VP) by měla metodicky vycházet z pomůcky zpracované Ministerstvem financí v roce 2012 Meto­dika přípravy veřejných strategií. V ní je uveden nejen doporučený obsah dokumentu strategického charakteru, jakým je i Koncepce VP, ale zejména samotný proces tvorby. Důležitým krokem a zároveň nezbytným předpokladem tvorby koncepce je analýza, vzniklá na základě výsledků práce expertního týmu složeného z odborníků na každou řešenou oblast.

Koncepce VP by měla především řešit rozvoj schopností VP, neboť právě schopnosti jsou v současnosti, při modulárním pojetí organizační struktury [4] určujícím aspek­tem funkčnosti každé organizace. Plánování založené na schopnostech je metoda, jak tento problém řešit, jak to popisuje i nově optimalizovaný proces obranného plánování NATO [5]. Koncepce VP musí přitom vycházet především ze Zákona č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii a ze závazků, které ČR svým spojencům deklarovala právě v rámci obranného plánování NATO [6].

Koncepce VP je vytvářena i v souladu s filosofií mezinárodní komunity Military Police (MP) [7], která ve své studii NATO MP Future Capabilities Study popisuje možnou úlohu MP v budoucích operacích. Dalším důležitým výchozím dokumentem je i alianční doktrinální publikace NATO Military Police Guidance and Procedures s označením „ATP 3.7.2“.

Přestože by se Koncepce VP měla zabývat schopnostmi, bude mít pravděpodobně charakter tzv. institucionální koncepce [8], tedy koncepce, která popisuje budoucí fungování a rozvoj instituce. Svým charakterem se Koncepce VP nejvíce přibližuje tzv. dlouhodobému rozvojovému záměru, neboť v sobě sdružuje jednak charakteristiky koncepce, jednak prvky strategie, jak to chápe Metodika přípravy veřejných strategií [9].

Koncepce VP by měla definovat požadovaný budoucí stav s perspektivou alespoň deseti let. Obsahem by měly být strategické cíle, priority rozvoje jednotlivých oblastí. Rozhodující jsou pak konkrétní opatření, která je nutno realizovat pro naplnění vize a která by měla řešit především realizaci úkolů, popsaných v předchozí kapitole tohoto textu.
V současné době nejsou dostupné informace, že VP plánuje tvořit návazné koncepce nižšího řádu (např. koncepce jednotlivých výkonných služeb v rámci VP), přestože by to bylo z procesního hlediska správné. Důvodem je pravděpodobně relativně malý početní stav celé složky a jejich jednotlivých služeb. Rozpracování jednotlivých opatření obsažených v Koncepci VP by pak mělo být zajištěno ve standardních střednědobých i krátkodobých plánovacích dokumentech, nebo např. v Závazných pokynech Náčelníka Vojenské policie [10], případně programech reprodukce majetku či dalších dokumentech, které řeší přípravu a výcvik u VP.

Samostatným dokumentem, který by měl vycházet i z Koncepce VP, by měla být Doktrína Vojenské policie, která je chápána jako soustava zásad pro použití služeb, oddělení a jednotek VP během plnění úkolů v celém spektru úkolů, plněných v rámci vojenských operací. Doktrína by měla popisovat schopnosti VP, jejich využití a principy použití, což tvoří i základ pro plánování operací. Doktrína VP bude dokumentem sice směrodatným, nicméně do značné míry obecným, nesmí být chápána jako dogmatická a neměnná a při praktické aplikaci by ji konkrétní velitel měl brát jako vodítko a soubor principů pro svou činnost [11].

3. Průběh tvorby Koncepce VP

Proces tvorby každé koncepce musí být chápan jako časově omezený projekt. K tvorbě Koncepce VP byla vytvořena pracovní skupina (autor článku je jejím členem), která je řízena gestorem projektu, tzn. zástupcem náčelníka Vojenské policie. Ten za tvorbu koncepce odpovídá, tuto tvorbu koriguje, určuje konečnou podobu a předkládá ji zada­vateli, kterým je náčelník VP. Kromě toho je určen koordinátor projektu – důstojník Hlavního velitelství VP, který řídí svůj projektový tým, stanovuje další úkoly pro příští pracovní jednání, moderuje jednání, dokládá gestorovi výsledky práce a spolu se sekre­tářem projektu zpracovávají výsledky do písemné a grafické podoby. Samotná pracovní skupina je pak tvořena příslušníky VP různých specializací, kteří jsou odbornými garanty za jednotlivé služby, a zástupci podřízených velitelství. Ti zastávají úlohu znalců prostředí přímého výkonu a jejich role je nezanedbatelná s ohledem na jejich praktický náhled na řešenou problematiku.

Jedním z prvních kroků při tvorbě Koncepce VP byla analytická fáze, tedy zpracování tzv. Vstupní zprávy [12], která popisuje současný stav, představuje vnější vlivy a faktory, které působí na organizaci (v našem případě na VP) a které musí být brány v potaz. Ve Vstupní zprávě jsou navíc detailně popsány schopnosti, kterými složka disponuje, a nedostatky a problémy, které se u ní vyskytují.

Dalším nezbytným krokem (paralelně s tvorbou Vstupní zprávy k tvorbě Koncepce VP) je stanovení vize VP. Vize VP je popis budoucího stavu, tak jak ho vrcholný management vidí v následujících 10 letech, bez ohledu na legislativní či zdrojové rámce. Na základě predikce budoucího bezpečnostního prostředí, úkolů ze zákona a na základě přijatých závazků jsou definovány požadované schopnosti, které stanovení vize ovlivňují. Jakmile jsou stanoveny požadované schopnosti, jsou porovnány s těmi současnými a je definován tzv. nedostatek ve schopnostech [13]. V závislosti na stano­vení plánovaného stavu a v závislosti na nedostatcích ve schopnostech byly stanoveny strategické a jiné důležité cíle, kterých je třeba docílit k dosažení požadovaného stavu. Způsob a opatření, jak dosáhnout požadovaného stavu (tedy vize a z ní odvozených strategických cílů) ze stavu současného (na základě Vstupní zprávy) je předmětem Koncepce VP, konkrétně pak kapitoly Strategie dosažení požadovaného stavu. Soubor cílů, opatření a úkolů, kterými se organizace přibližuje požadovanému stavu, jsou roz­pracovány dle funkčních oblastí DOTMLPFI.
Jakmile je stanoven směr a opatření vedoucí ke změnám, je nezbytné tato opatření verifikovat. Proces verifikace je vhodné zahájit již před samotným ukončením procesu tvorby koncepce tak, aby na základě zjištěných faktů bylo možné upravit opatření směřující ke strategickým cílům, případně upravit strategické cíle samotné. Posledním krokem je nastavit plán implementace přijatých a navržených opatření a následně tato opatření úspěšně implementovat.

V průběhu tvorby Koncepce VP bylo použito několik různých metod. Jejich volba a použití se odvíjely od fáze rozpracovanosti dokumentu. Během procesu zpraco­vání vstupní zprávy byly použity metody analýzy (klasifikační, vztahové a analýzy SWOT [14]) a v průběhu zpracování hlavního dokumentu pak metody a komparace, analogie, řízených rozhovorů a konzultací s odborníky v oblasti MP, zejména ze SRN a z MP COE [15].

Při procesu verifikace Koncepce VP byla zvolena metoda experimentu na simulačním centru CSTT [16], přičemž cílem experimentu bylo zejména ověřit možnosti zasazení sil a prostředků do zahraniční operace a zároveň plnění úkolů VP na území ČR. Vzhledem ke zvýšeným ambicím VP plnit úkoly mimo území ČR v souvislosti s přijatými závazky ČR a v souvislosti vývojem bezpečnostní situace je třeba mít jistotu, že při nasazení stano­veného počtu sil a prostředků s určitými schopnostmi do zahraniční operace bude mít VP stále dost potřebných sil a prostředků pro plnění úkolů na území ČR.

Závěr

Přitvorbějakéhokolivdokumentustrategickéhocharakterujetřebavizionářskéhomyšlení a cítění a také schopnost poučení se z minulosti. Zkušenosti ukazují, že je třeba se vyva­rovat zejména nezájmu a neangažovanosti hlavních funkcionářů, pro které tato čin­nost nepatří mezi priority i proto, že neřeší akutní problémy, které mají v praxi větší naléhavost.
Pracovní skupina pro tvorbu koncepce musí být tvořena pracovníky, kteří jsou si vědomi důležitosti projektu, mají podporu nadřízených a mají vyčleněný dostatek času k efek­tivnímu přispívání. Základním předpokladem je, že všichni příslušníci budou mít snahu zlepšit fungování organizace.

Vzhledem k tomu, že při tvorbě koncepce a při sběru informací (zejména při analy­tické fázi) je dokonce žádoucí nacházet problémy a nedostatky, je vhodné, aby kultura organizace byla natolik vyspělá, aby byla schopna tato fakta přijímat. Pro odstraňování nedostatků v organizaci a pro překlenutí nedostatků ve schopnostech je nutné hovořit o problémech otevřeně. Doporučuje se, aby organizace byla ochotná sdílet svoje problémy s ostatními (ať již uvnitř organizace či s jinými partnerskými organizacemi). Pokud orga­nizace nevyvine potřebné úsilí k uchování znalostí a zkušeností získaných při realizaci projektu, může se část nově získaných znalostí a zkušeností nenávratně ztratit.

 

Major Ing. Lukáš Stejskal, narozen 1979, VVŠ PV ve Vyškově (2002) a UO v Brně (2007). Absolvent roční důstojnické aplikační školy pěchoty ve Francii v r. 2003. Zastával funkce velitele roty u výsadkového praporu a náčelníka oddělení u pohotovostního oddělení Vojenské policie. V současnosti pracuje na plánovacím oddělení na hlavním velitelství VP a zároveň dálkově studuje doktorský studijní program na fakultě vojenského leadershipu UO v Brně. Zabývá se problematikou možnosti využití policejních jednotek v protipovstaleckých operacích.

12/05/2015

Zanechat komentář