Se vstupem České republiky do Evropské unie vzrostly jak požadavky na transparentnost, tak i účelnost, hospodárnost a efektivnost používání veřejných prostředků. Prosazení správné ekonomické praxe se týká i rezortu obrany, byť je tu již od roku 1994 takováto politika správné ekonomické praxe dávno prosazována. K její úplné realizaci však doposud nedošlo. Tento článek ukazuje, proč nebyla tato politika zcela úspěšná a co by mohlo přispět k jejímu většímu prosazení.

Otázka efektivnosti systému sociálního zabezpečení hraje velice důležitou roli. S ohledem na pravděpodobnost výskytu rizika při výkonu služebního poměru by se mělo na služební poměr vojáků včetně jeho zabezpečení právě takto nahlížet. Předpokladem je nejen dobrá personální práce představující výběr vojáků a jejich postup v kariéře, ale zejména jejich hmotné zabezpečení v průběhu i po skončení služebního poměru. Je proto na místě, aby se profesionálním vojákům poskytlo takové zabezpečení, které by jednak odpovídalo nárokům a riziku výkonu tohoto povolání, které by odpovídalo úrovni obvyklé u našich aliančních partnerů, a které současně bylo ekonomických možnostem ČR.

Investice do společné infrastruktury NATO představují významnou oblast spolupráce mezi členskými státy Severoatlantické aliance a jsou základním pilířem plánování jejich společné obrany. Za účelem organizace a koordinace tohoto významného úkolu disponuje NATO Programem bezpečnostních (obranných) investic NATO (NSIP - NATO Security and Investment Programme), který Alianci slouží k zabezpečení nezbytných zdrojů k pokrytí investic tohoto typu. Cílem článku je popsat fungování programuNSIP, vymezit jeho moderní historii, ohodnotit současný stav jeho užívání členskými státy a zformulovat návrhy opatření, které by v budoucnu umožnily ČR lépe využívat společné zdroje tohoto programu.

Článek zdůrazňuje naléhavost systémového přístupu k řešení ekonomizace AČR. Snaha o maximální komplexnost a postižení všech podstatných souvislostí mezi relativně izolovanými prvky a podsystémy je východiskem na cestě k racionalitě. Realita sama o sobě existuje nezávisle na našem vědomí. Její systémové chápání vzniká teprve vědomým myšlenkovým procesem.