Nabídka archivu
Pro autory
Pro recenzenty
Redakční rada
Poslední komentáře
- Str. 92 Software ve výuce operačního výzkumu na Univerzitě obrany… 30. 5. 2022 18:05
- Str. 38 Problematika resilience vůči psychologickým a informačním operacím vedených… 18. 5. 2022 12:07
- Str. 21 Informační válka na Ukrajině jako prvek vojenské strategie… 25. 4. 2022 17:09
Odkazy
Nabídka akcí
17. 3. 2020 7:13
Autoři:
Školník Milan
Úloha diskurzivních jednání v kolumbijském konfliktu
V roce 2016 skončil jeden z nejdelších konfliktů v latinskoamerické historii, když kolumbijský prezident Juan Manuel Santos podepsal mírovou dohodu s Revolučními ozbrojenými silami Kolumbie (FARC), největším guerillovým hnutím. Jeho předchůdce, současný senátor Álvaro Uribe, mírové dohodě oponoval, jelikož se domníval, že pouze ofenzivní přístup k partyzánům je správný. Článek ukazuje, jak dva kolumbijští prezidenti rámovali guerilly, stejně jako jaké strategie a výrazy byly v prezidentských projevech použity. Hlavním argumentem je, že smířlivý diskurz prezidenta Santose adresovaný guerillám nakonec pomohl dosáhnout míru. Výzkumný článek využívá metodu komparace spolu s teoretickým konceptem rámování.
Další informace
- ročník 2020
- číslo 1
- stav Recenzované / Reviewed
- typ článku Přehledový / Peer-reviewed
Zveřejněno v
Bezpečnostní a obranná politika
26. 3. 2019 9:13
Autoři:
Krausz Hladká Malvína
Demobilizace kolumbijských guerill: Případ FARC-EP a ELN (3)
Partyzánské a paramilitární skupiny operující na území Kolumbie představují posledních padesát let zásadní bezpečnostní hrozbu pro celý region. Zatím nejúspěšnějším pokusem o uzavření mírové smlouvy mezi vládou a povstalci je mírový proces v letech 2012-2016, který vyvrcholil dohodou mezi kolumbijskou vládou a skupinou Fuerzas Armadas Revolucionarias de Colombia – Ejército del Pueblo. Tato práce se zabývá dynamikou mírového procesu s kolumbijskými partyzánskými skupinami a sleduje faktory, jež přispěly k eskalaci či deeskalaci konfliktu a vedly tak buď k úspěchu či selhání demobilizace povstalců. Analýza procesu demobilizace ukázala na řadu faktorů, které indikují protichůdné jednání na obou stranách, kdy obě strany v průběhu vyjednávání mobilizovaly své síly a porušovaly dané úmluvy. Jako jeden z hlavních důvodů tohoto jednání lze určit absenci silného garanta.
Další informace
- ročník 2019
- číslo 1
- stav Recenzované / Reviewed
- typ článku Přehledový / Peer-reviewed
Zveřejněno v
Bezpečnostní a obranná politika
26. 3. 2019 9:08
Autoři:
Bláhová Pavlína
Demobilizace kolumbijských guerill: Případ FARC-EP a ELN (2)
Partyzánské a paramilitární skupiny operující na území Kolumbie představují posledních padesát let zásadní bezpečnostní hrozbu pro celý region. Zatím nejúspěšnějším pokusem o uzavření mírové smlouvy mezi vládou a povstalci je mírový proces v letech 2012-2016, který vyvrcholil dohodou mezi kolumbijskou vládou a skupinou Fuerzas Armadas Revolucionarias de Colombia – Ejército del Pueblo. Tato práce se zabývá dynamikou mírového procesu s kolumbijskými partyzánskými skupinami a sleduje faktory, jež přispěly k eskalaci či deeskalaci konfliktu a vedly tak buď k úspěchu či selhání demobilizace povstalců. Analýza procesu demobilizace ukázala na řadu faktorů, které indikují protichůdné jednání na obou stranách, kdy obě strany v průběhu vyjednávání mobilizovaly své síly a porušovaly dané úmluvy. Jako jeden z hlavních důvodů tohoto jednání lze určit absenci silného garanta.
Další informace
- ročník 2019
- číslo 1
- stav Recenzované / Reviewed
- typ článku Přehledový / Peer-reviewed
Zveřejněno v
Bezpečnostní a obranná politika
22. 3. 2019 9:25
Autoři:
Bláhová Pavlína, Krausz Hladká Malvína
Demobilizace kolumbijských guerill: Případ FARC-EP a ELN
Partyzánské a paramilitární skupiny operující na území Kolumbie představují posledních padesát let zásadní bezpečnostní hrozbu pro celý region. Zatím nejúspěšnějším pokusem o uzavření mírové smlouvy mezi vládou a povstalci je mírový proces v letech 2012-2016, který vyvrcholil dohodou mezi kolumbijskou vládou a skupinou Fuerzas Armadas Revolucionarias de Colombia – Ejército del Pueblo. Tato práce se zabývá dynamikou mírového procesu s kolumbijskými partyzánskými skupinami a sleduje faktory, jež přispěly k eskalaci či deeskalaci konfliktu a vedly tak buď k úspěchu či selhání demobilizace povstalců. Analýza procesu demobilizace ukázala na řadu faktorů, které indikují protichůdné jednání na obou stranách, kdy obě strany v průběhu vyjednávání mobilizovaly své síly a porušovaly dané úmluvy. Jako jeden z hlavních důvodů tohoto jednání lze určit absenci silného garanta.
Další informace
- ročník 2019
- číslo 1
- stav Recenzované / Reviewed
- typ článku Přehledový / Peer-reviewed
Zveřejněno v
Bezpečnostní a obranná politika