Cílem článku je identifikovat závislost vojenských výdajů a vybraných ekonomických determinantů na příkladu zemí V4, v letech 1999–2020. Jako ekonomické determinanty jsou vybrány: velikost hrubého domácího produktu, míra inflace, dluh a deficit vládního sektoru a nezaměstnanost. Korelační analýza prokázala očekávaný vztah mezi hrubým domácím produktem a vojenskými výdaji Maďarska a zejména Polska. Vztah mezi vojenskými výdaji a nezaměstnaností byl potvrzen u Polska, Maďarska a Slovenska, očekávaný vztah mezi vojenskými výdaji a vládním dluhem u České republiky. Lineárně regresní model potvrdil pozitivní vliv hrubého domácího produktu na vojenské výdaje v případě Polska, vliv nárůstu vojenských výdajů vlivem zvyšující se inflace u Maďarska a negativní vliv narůstající zadluženosti státu v případě České republiky. Výsledky zároveň nepotvrdily uniformitu faktorů ovlivňujících velikost vojenských faktorů u analyzovaných zemí V4.

Článek se zabývá problematikou uplatnitelnosti vojáků z povolání na trhu práce po zániku služebního poměru. Jeho cílem je nastínit informace o nezaměstnanosti bývalých vojáků z povolání a prezentovat hlavní výsledky sociologického výzkumu, konaného mezi 313 bývalými příslušníky AČR. Na základě zpracování statistik Úřadu práce ČR bylo zjištěno, že v letech 2008 - 2017 bylo průměrně 18 % bývalých vojáků z povolání v produktivním věku 8 měsíců bez zaměstnání. Za pomoci dotazníkového šetření bylo zjištěno, že více než pětině respondentů trvalo nalézt pracovní uplatnění v civilním sektoru déle než půl roku. Většina respondentů nevnímá systém přípravy vojáka z povolání na druhou kariéru jako dobře propracovaný a uvádí, že v průběhu služebního poměru s nimi problematika přípravy na druhou kariéru nebyla řešena. V závěru článku jsou uvedena možná doporučení na zlepšení současného stavu začleňování vojáků na trh práce.