Nejistota je ve válce všudypřítomná. Operačními plány, se většinou dostávají do rozporu s reálnou bojovou situací. Autoři článku navrhují způsob, jak snížit počáteční nejistotu, rychle se zorietovat a na záklladě toho přizpůsobit operační plán, s využitím prvních poznatků, získaných hned na počátku operace. Poznatky získané na začátku operace, které vychází z  prvních střetnutí s protivníkem, mají “vzdělávací” charakter a poskytnou štábům důležité informace pro adapraci operačních konceptů. To umožní maximalizovat své výhody před vojsky protivníkaNejistota je ve válce všudypřítomná. Operačními plány, se většinou dostávají do rozporu s reálnou bojovou situací. Autoři článku navrhují způsob, jak snížit počáteční nejistotu, rychle se zorietovat a na záklladě toho přizpůsobit operační plán, s využitím prvních poznatků, získaných hned na počátku operace. Poznatky získané na začátku operace, které vychází z  prvních střetnutí s protivníkem, mají “vzdělávací” charakter a poskytnou štábům důležité informace pro adapraci operačních konceptů. To umožní maximalizovat své výhody před vojsky protivníka.

Nejistota je ve válce všudypřítomná. Operačními plány, se většinou dostávají do rozporu s reálnou bojovou situací. Autoři článku navrhují způsob, jak snížit počáteční nejistotu, rychle se zorietovat a na záklladě toho přizpůsobit operační plán, s využitím prvních poznatků, získaných hned na počátku operace. Poznatky získané na začátku operace, které vychází z  prvních střetnutí s protivníkem, mají “vzdělávací” charakter a poskytnou štábům důležité informace pro adapraci operačních konceptů. To umožní maximalizovat své výhody před vojsky protivníkaNejistota je ve válce všudypřítomná. Operačními plány, se většinou dostávají do rozporu s reálnou bojovou situací. Autoři článku navrhují způsob, jak snížit počáteční nejistotu, rychle se zorietovat a na záklladě toho přizpůsobit operační plán, s využitím prvních poznatků, získaných hned na počátku operace. Poznatky získané na začátku operace, které vychází z  prvních střetnutí s protivníkem, mají “vzdělávací” charakter a poskytnou štábům důležité informace pro adapraci operačních konceptů. To umožní maximalizovat své výhody před vojsky protivníka.

Nejistota je ve válce všudypřítomná. Operačními plány, se většinou dostávají do rozporu s reálnou bojovou situací. Autoři článku navrhují způsob, jak snížit počáteční nejistotu, rychle se zorietovat a na záklladě toho přizpůsobit operační plán, s využitím prvních poznatků, získaných hned na počátku operace. Poznatky získané na začátku operace, které vychází z  prvních střetnutí s protivníkem, mají “vzdělávací” charakter a poskytnou štábům důležité informace pro adapraci operačních konceptů. To umožní maximalizovat své výhody před vojsky protivníka.

Při plánování a vedení taktických cvičení jednotek a útvarů mnohdy dochází k situaci, že se ze zřezele vševojskových velitelů a štábních důstojníků vytrácejí aspekty dlouhodobého vedení operací v prostředí radioaktivní, chemické a biologické kontaminace. Neochota „komplikovat situaci“ při výcviku vojsk může mít různé příčiny, trvalý význam ochrany proti zbraním hromadného ničení je však neoddiskutovatelný. Článek rozebírá pravděpodobné okruhy otázek velitelů, které souvisí s efektivním vedením podřízených jednotek a útvarů v prostředí radioaktivní, chemické a biologické kontaminace. Jejich zodpovězení může napomoci k úspěšnému plnění stanovených bojových úkolů, které byly narušeny použitím zbraní hromadného ničení nepřítele, improvizovaným zařízením obsahujícím vysoce toxické látky nebo únikem průmyslových nebezpečných látek do prostředí.

Cílem článku je ukázat na některé skutečnosti a souvislosti spojené s použitím ženijních sil a prostředků při realizaci ženijních opatření ochrany vojsk a ženijních opatření k zabezpečení přesunů vojsk v mírových operacích, uvést deklarované cíle výstavby a požadované schopnosti ženijního vojska AČR, charakterizovat zvláštnosti zabezpečení pohybu a ochrany vojsk v soudobých nebojových operacích,naznačit možné přístupy k řešení návrhu metodiky činnosti důstojníka štábu ženijní specializace ve vztahu k ženijním opatřením k zabezpečení pohybu a ochrany vojsk.

Práce stručně shrnuje rozvoj chemických zbraní (CHZ) od svého vzniku do současného období. Pozornost je soustředěna zejména na období posledních tří dekád, kdy byly vyvinuty CHZ poslední, třetí generace, charakterizované přechodem k binárním recepturám nových supertoxických bojových chemických látek (BCHL) se zvýšenými bojovými vlastnostmi, zejména pak optimální těkavostí a perzistencí, ztížením detekce a snížením ochranných vlastností individuálních protichemických prostředků, absencí antidot a specifických léčiv. Podrobněji jsou popsány výsledky sovětského projektu Foliant, který vedl k vývoji a testování nových BCHL v rámci programu Novičok (Newcomer).

Hrozba použití zbraní hromadného ničení není jen nějakým historickým strašákem, ale je v současném neklidném světě hrozbou stále aktuální. Při lokálních válečných konfliktech a při teroristických útocích již byly a stále mohou být použity chemické zbraně, biologické zbraně, obecně toxické látky a v těch nejhorších scénářích i jaderné zbraně. Z těchto důvodů má kolektivní ochrana osob před účinky zbraní hromadného ničení stále svůj nesporný význam. V tomto článku se budeme zbývat novými pohledy na kolektivní ochranu osob v bojových a logistických mobilních prostředcích pozemních sil.