Nabídka archivu
Pro autory
Pro recenzenty
Redakční rada
Poslední komentáře
- Str. 92 Software ve výuce operačního výzkumu na Univerzitě obrany… 30. 5. 2022 18:05
- Str. 38 Problematika resilience vůči psychologickým a informačním operacím vedených… 18. 5. 2022 12:07
- Str. 21 Informační válka na Ukrajině jako prvek vojenské strategie… 25. 4. 2022 17:09
Odkazy
Nabídka akcí
2. 12. 2021 14:06
Autoři:
Petráš Zdeněk
Konvergence aliančního a unijního plánovacího procesu jako součást posílení strategického partnerství NATO a EU
Během posledních několika let se v důsledku zhoršení bezpečnostní situace stále více připomíná potřeba posílení vzájemné soudržnosti a spolupráce NATO a EU. NATO a EU spolu nedávno iniciovaly kroky k posílení vzájemné strategické spolupráce, což se projevilo i ve snaze o sblížení procesů obranného plánování a plánování schopností. Nedávné zavedení nástrojů unijního plánovacího procesu, které vyplynuly z implementace nové Globální strategie EU, nabízí i nové možnosti pro snadnější i účinnější sjednocení obou plánovacích procesů. I když nelze předpokládat, že by se oba plánovací procesy staly identickými, implementace PESCO a dalších návazných procesů vytvořila prostor pro časovou synchronizaci i obsahovou harmonizaci plánovacích procesů. Článek tak shrnuje poznatky o určitých částech obou procesů, které by bylo možné časově a procedurálně přiblížit, aniž by byla jakýmkoliv způsobem dotčena autonomie obou organizací.
Další informace
- ročník 2021
- číslo 4
- stav Recenzované / Reviewed
- typ článku Přehledový / Peer-reviewed
Zveřejněno v
Strategické řízení
2. 12. 2021 13:32
Autoři:
Potočňák Adam
Súčasné nukleárne stratégie a výzbroj Spojených štátov amerických a Ruskej federácie
Článok analyzuje holisticky vnímane súčasné stratégie použitia a výstavby nukleárnych síl zo strany USA a Ruska, pričom analyticky reflektuje aj ich vzájomné doktrinálne interakcie. Venuje sa podmienkam za ktorých USA a Rusko môžu pristúpiť k použitiu svojich nukleárnych zbraní, pričom postihuje aj súvisiacu problematiku modernizácie a výstavby ich nukleárnych síl. Autor prichádza k záveru, že ani jednej veľmoci sa doposiaľ nepodarilo opustiť logiku studenej vojny, či vyhnúť sa mylným, skresleným a prehnaným predpokladom o zámeroch druhej strany. Na záver sumarizuje možné zmeny a adaptácie americkej nukleárnej stratégie v ére administratívy prezidenta Bidena a predpokladanú aktualizácie americkej stratégie v priebehu roka 2022.
Další informace
- ročník 2021
- číslo 4
- stav Recenzované / Reviewed
- typ článku Přehledový / Peer-reviewed
Zveřejněno v
Bezpečnostní prostředí
22. 9. 2020 8:40
Autoři:
Bízik Vladimír, Kříž Zdeněk
Je Turecko připraveno na válku se Sýrií?
Tento článek odpovídá na otázku, zda je Turecko připraveno vstoupit do otevřeného vojenského konfliktu se Sýrií Bašára al-Asada. Text vychází z adaptace Clausewitzova předpokladu, že pro vítězné vedení války musí stát disponovat třemi zdroji: vlastními bojovými silami, podporou obyvatelstva a podporou spojenců. Turecko vykazuje slabiny ve vojenské doméně, zejména v oblasti letectva a protivzdušné obrany a není jisté, že by bylo schopné ovládnout vzdušný prostor v konfliktní oblasti. Turecké obyvatelstvo si vleklý zahraniční konflikt dlouhodobě nepřeje. Země je navzdory mnoha neshodám pevně zakotvena v NATO a její strategické zájmy se neliší od zájmů svých strategických spojenců. Turecko si rovněž nemůže dovolit dostat se do přímého konfliktu s Ruskem. Text uzavírá, že Turecko si vstup do otevřeného ozbrojeného konfliktu nemůže dovolit politicky ani vojensky.
Další informace
- ročník 2020
- číslo 3
- stav Recenzované / Reviewed
- typ článku Přehledový / Peer-reviewed
Zveřejněno v
Bezpečnostní a obranná politika
4. 12. 2019 9:50
Autoři:
Botík Martin
Gruzie a NATO: Bod obratu nebo bod zlomu?
Vede integrace Gruzie do bezpečnostních struktur Severoatlantické smlouvy (NATO) k zajištění plného členství? Gruzie se od zisku nezávislosti v roce 1990 pokouší vymanit z vlivu Ruské federace a stát se členskou zemí NATO. Gruzínská cesta do Severoatlantické aliance je však komplikována vnitropolitickými problémy a zahraničněpolitickými vztahy s Ruskem. Spory mezi vládou a separatistickými regiony podporovanými Ruskou federací vedly v roce 2008 k ruské invazi do Gruzie. Rusko považuje oblast jižního Kavkazu za strategickou oblast svých zájmů, a proto potlačuje gruzínské snahy o vstup do NATO a snaží se v zemi uplatňovat svůj vliv. Současná gruzínská vláda přesto pokračuje ve své politice zaměřené na budoucí členství v NATO. Klíčovými faktory pro přijetí jakékoli nové země do NATO je však posuzováno s ohledem na posílení Aliance a zvýšení bezpečnosti a stability v Evropě jako základním cílem politiky rozšiřování NATO.
Další informace
- ročník 2019
- číslo 4
- stav Nerecenzované / Nonreviewed
- typ článku Ostatní / Other
Zveřejněno v
Bezpečnostní a obranná politika
14. 6. 2018 15:06
Autoři:
Maco Jakub
Strategické angažovanie Ruskej federácie a Spojených štátov amerických v Južnom Kaukaze: Štyri etapy vývoja
Článok analyzuje strategické angažovanie Ruskej federácie a Spojených štátov amerických v Južnom Kaukaze v štyroch etapách vývoja od konca Studenej vojny po súčasnosť. Prvá etapa je vymedzená na začiatok 90. rokov, druhá od polovice 90. rokov po 2003, tretia od 2004 po 2008 a štvrtá od 2009 po 2016/2017. Počas sledovanej doby je možné badať tri hlavné trendy. Po prvé, Rusko tu má trvalé strategické záujmy, ktoré sa prekrývajú s udržiavaním ruskej štátnej bezpečnosti a zaistením si pozície najmocnejšieho externého hráča v regióne. Po druhé, bariérou pre realizovanie ruských štátnych záujmov je ruská slabosť a aktívne angažovanie USA/NATO. Po tretie, Južný Kaukaz predstavuje pre Rusko strategicky dôležitejší priestor ako pre USA/NATO.
Další informace
- ročník 2018
- číslo 2
- stav Nerecenzované / Nonreviewed
- typ článku Ostatní / Other
Zveřejněno v
Bezpečnostní a obranná politika
4. 9. 2017 9:22
Autoři:
Bláhová Pavlína
Vliv Ruska na dynamiku konfliktu v Náhorním Karabachu
Zamrzlý konflikt v Náhorním Karabachu je po více než dvě dekády jednou z hrozeb destabilizace v regionu. Náhlá eskalace násilí v roce 2016, známá jako Čtyřdenní válka, rozproudila novou diskuzi o faktorech ovlivňujících teritoriální spor mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Zatímco soupeřící strany vysvětlují náhlý konflikt buď jako reakci na vojenské provokace či snahu odvrátit pozornost od domácích problémů, v tomto článku je současná dynamika konfliktu vysvětlena také skrze působení mocenských zájmů třetí strany, Ruska. To považuje Kavkaz za svou sféru vlivu a automaticky se tak snaží o rozšíření své kontroly skrze posilování strategických vazeb s Arménií i Ázerbájdžánem, aby zabránilo mocenské projekci Západu v regionu. Ruská pozice velmoci má tak zásadní dopad na vývoj konfliktu v Náhorním Karabachu.
Další informace
- ročník 2017
- číslo 3
- stav Recenzované / Reviewed
- typ článku Přehledový / Peer-reviewed
Zveřejněno v
Bezpečnostní prostředí
16. 5. 2017 15:15
Autoři:
Tichý Lukáš
Bezpečnostní diskurz Ruské federace o energetických vztazích s EU v letech 2012–2017
Další informace
- ročník 2017
- číslo 2
- stav Recenzované / Reviewed
- typ článku Přehledový / Peer-reviewed
Zveřejněno v
Bezpečnostní a obranná politika
15. 5. 2017 14:08
Autoři:
Eichler Jan
Neorealismus a současné americko-ruské vojenské soupeření v postsovětském prostoru
Další informace
- ročník 2017
- číslo 2
- stav Recenzované / Reviewed
- typ článku Přehledový / Peer-reviewed
Zveřejněno v
Bezpečnostní a obranná politika
20. 2. 2017 14:35
Autoři:
Halačka Tomáš
Zapojení Ruské federace do konfliktu na východní Ukrajině v období duben 2014 – únor 2015 (2. část)
V první části článku byla popsána terminologie, hlavní rysy a fáze zapojení Ruska do konfliktu. Bylo konstatováno, že pro postup Ruské federace byla v hodnoceném období konfliktu charakteristická především fázovaná, stupňovaná, systematická činnost, která umožňuje charakterizovat toto zapojení jako vojenskou operaci. Druhá část se věnuje dalším vybraným aspektům konfliktu se zaměřením na jednotky ruské armády v operaci, jejich demaskující příznaky a dostupné operační zkušenosti. Stručně je zde také zmíněna problematika dodávek zbraní a materiálu do oblasti konfliktu, počtů nasazených sil a ztrát jednotlivých stran, a postupu ukrajinských sil v průběhu antiteroristické operace (ATO). Závěr je věnován zhodnocení možností použití podobného postupu Ruské federace v dalších státech bývalého sovětského svazu sousedících s Ruskem a politicko-vojenským aspektů ruské zahraniční politiky v širších souvislostech.
Další informace
- ročník 2017
- číslo 1
- stav Recenzované / Reviewed
- typ článku Přehledový / Peer-reviewed
Zveřejněno v
Ozbrojené konflikty
11. 12. 2016 20:47
Autoři:
Halačka Tomáš
Zapojení Ruské federace do konfliktu na východní Ukrajině v období duben 2014 – únor 2015 (1. část)
Tento příspěvek se zabývá vybranými aspekty válečného konfliktu na vý-chodní Ukrajině v Luhanské a Doněcké oblasti v období duben 2014 až únor 2015 (dále jen „konflikt“). Práce je koncipována do dvou samo-statných článků (částí), které na sebe navazují. První článek je tvořen úvodem, teoreticko-metodologickou a analytickou částí, která je ukončena dílčím shrnutím, charakterizujícím hlavní rysy zapo-jení Ruska do konfliktu. Teoreticko-metodologická část se zabývá termino-logií, obecným přístupem Ruské federace k bezpečnostní politice a možnos-tem jak konflikt zkoumat. Analytická část je rozčleněna do dvou podkapitol. První je věnována identifikaci pravděpodobného hlavního cíle Ruské federa-ce v konfliktu, druhá podkapitola hodnotí fáze ruského zapojení.
Další informace
- ročník 2016
- číslo 4
- stav Recenzované / Reviewed
- typ článku Přehledový / Peer-reviewed
Zveřejněno v
Ozbrojené konflikty