Czech Afrikaans Albanian Arabic Armenian Azerbaijani Basque Belarusian Bulgarian Catalan Chinese (Simplified) Chinese (Traditional) Croatian Danish Dutch English Estonian Filipino Finnish French Galician Georgian German Greek Haitian Creole Hebrew Hindi Hungarian Icelandic Indonesian Irish Italian Japanese Korean Latvian Lithuanian Macedonian Malay Maltese Norwegian Persian Polish Portuguese Romanian Russian Serbian Slovak Slovenian Spanish Swahili Swedish Thai Turkish Ukrainian Urdu Vietnamese Welsh Yiddish
Nabídka archivu
Pro autory
Pro recenzenty
Redakční rada
Poslední komentáře
- Reakce autora ke komentáři prof. Jaroslava Komárka: 1. Zda článek… 14. 9. 2022 9:26
- Nemohu souhlasit s komentářem, že článek je vysoce teoretický a… 29. 8. 2022 21:19
- Dobrý den, já jsem absolvoval jeden rok ZVS v letech… 11. 8. 2022 18:15
Odkazy
Nabídka akcí
Autoři:
Dubský Zdeněk
Článek se zaměřuje na identifikaci nástrojů použitých mezinárodními bezpečnostními organizacemi (NATO, Evropská unie, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě) při deeskalaci a řešení násilného konfliktu na Ukrajině. Vychází z pozic liberálního institucionalismu. Charakterizuje a systematizuje nástroje a rozděluje je na „soft power“ a „hard power“. Je analyzována možnost použití ozbrojených sil v rámci donucení nebo v rámci peacekeepingu a monitoringu. NATO a EU se zapojily do nátlakové diplomacie, OBSE jako „soft power“, se zapojila do zprostředkovaní konfliktu na východě Ukrajiny a vyslala dlouhodobé mise. Všechny tři analyzované organizace používaly nástroje bez použití vojenské síly.
Další informace
- ročník 2016
- číslo 4
- stav Recenzované / Reviewed
- typ článku Přehledový / Peer-reviewed
Zveřejněno v
Ozbrojené konflikty
11. 5. 2015 8:47
Autoři:
Eichler Jan
Mezinárodní souvislosti války na Ukrajině
Článek pojednává o mezinárodních souvislostech vleklé války na Ukrajině. Vysvětluje vývoj postsovětského prostoru, připomíná předpovědi Samuela Huntingtona ze samého počátku 90. let minulého století a postupný posun od pozitivního míru k míru negativnímu, který se stále více prosazuje po roce 1999. V dalších částech pak hodnotí mezinárodní souvislosti a důsledky anexe Krymu, reakce politiků, a akademickou debatu v USA a ve Velké Británii. Zvláště podrobně se zabývá debatou o dodávkách zbraní na Ukrajinu, přičemž se zaměřuje na oficiální dokumenty schválené v USA, i na argumenty stoupenců a odpůrců vyzbrojování Ukrajiny.
Další informace
- ročník 2015
- číslo 2
- stav Recenzované / Reviewed
- typ článku Přehledový / Peer-reviewed
Zveřejněno v
Bezpečnostní prostředí
27. 11. 2014 10:23
Autoři:
Černoch Felix
Teorie míru protiváhou vědy o válce
Mír je stav ve vztazích mezi státy, národy a lidstvem, charakteristický pokojným a přátelským soužitím, řešením sporných problémů jednáním a dohodou, bez použití ozbrojeného, fyzického násilí nebo psychického nátlaku. Pro zachování míru je důležité respektování státní suverenity, svrchovanosti, zachování práva národů určovat vlastní vývoj. Teorie míru, která se těmito otázkami zabývá a již uvádí následující příspěvek, se nazývá paxologie.
Další informace
- ročník 2014
- číslo 4
- stav Recenzované / Reviewed
- typ článku Ostatní / Other
Zveřejněno v
Teorie a doktríny
2. 9. 2014 19:07
Autoři:
Průchová Petra
Kantovo pojetí míru: Spory řešit pokojnou cestou
Práce se zabývá koncepcí věčného míru (1795) německého filozofa Immanuela Kanta. Podle Kanta věčný mír zaručí jedině světová federace republikánských států. To však vyžaduje splnění několika zásadních podmínek (tzv. preliminárních a definitivních článků). Autorka porovnává Kantovu koncepci věčného míru s tezemi o solidaritě českého filozofa Jana Patočky. Čtenáři sami musí posoudit, zda Kantovy podmínky věčného míru – i po více než dvou stoletích – jsou naplněny, či ne. Tematicky článek spadá do oblasti relativně mladého oboru zabývajícího se válkou a mírem, tak zvanou paxologii, vědou o míru ve světě.
Další informace
- ročník 2014
- číslo 3
- stav Recenzované / Reviewed
- typ článku Přehledový / Peer-reviewed
Zveřejněno v
Teorie a doktríny
7. 5. 2014 18:07
Autoři:
Padrnos Jaroslav
Aktuální zamyšlení nad vázaností států mezinárodním právem
Dodržování norem mezinárodního práva veřejného je nezbytnou zárukou mírové rovnováhy sil všech států. Mělo by být jejich niterným zájmem. Flagrantní porušování těchto norem a dopouštění se zločinu agrese bývá přímo úměrné vojenské síle států. Je možné uvést příklady. Definice ozbrojené agrese, o které pojednává tento příspěvek, byla přijata Valným shromážděním OSN 14. prosince 1974.
Další informace
- ročník 2014
- číslo 2
- stav Nerecenzované / Nonreviewed
- typ článku Ostatní / Other
Zveřejněno v
Bezpečnostní a obranná politika
24. 1. 2013 6:00
Autoři:
Černoch Felix
Nezanedbatelné dimenze války i míru: Ekofilozofie, paxologie
Autor se zabývá některými pojmy, jež byly v posledních letech poněkud opomíjeny. Válka je jeden ze způsobů uskutečňování politiky a je současně jak jejím vlastním produktem, tak i jejím posledním prostředkem. Hypertrofie prostředků vedení soudobých válek navozuje atrofii jejich funkce, a tudíž zároveň i opodstatněnosti. Přesto nepřestala být možností, byť krajní, což z enviromentálního hlediska představuje nebezpečí totální devastace životního prostředí. Je zvláštní, že ekologové neorientují svá protestní hnutí hlavní měrou právě sem. Naopak – mnozí z nich považují válku za jev zákonitý, vyplývající z podstaty člověka i světa čili nepřekonatelný. Je tomu mimo jiné zřejmě i proto, že neexistuje ucelená věda, zabývající se válkou a míre, tzv. paxeologtie, tj. teorie jak lze ve světě uchovat mír.
Další informace
- ročník 2013
- číslo 1
- stav Recenzované / Reviewed
- typ článku Přehledový / Peer-reviewed
Zveřejněno v
Teorie a doktríny
21. 12. 2012 6:00
Autoři:
Eichler Jan
Legitimní a nelegitimní války po roce 1990
Tato stať navazuje na článek od téhož autora ve Vojenských rozhledech č. 2, 2012, který se zabýval rozborem legálních a nelegálních válek po roce 1990. [1] Pokračování je věnováno další klíčové otázce, kterou je legitimita či legitimnost použití síly v mezinárodních vztazích. Výchozí teoretickou inspirací jsou práce celosvětově uznávaného odborníka, jímž je bývalý ministr zahraničí Austrálie Gareth Evans. Ten v této souvislosti uvádí, že použití síly je legitimní v tom případě, že se prokáží jeho důvody. [2] Znamená to, že se musí potvrdit, že země, organizace či událost, proti kterým byla zahájena válka, skutečně představovaly vážnou a naléhavou hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost. Nedílně s tím musí být předloženy důkazy, že daná hrozba skutečně existovala a že byla vážná a naléhavá. Legitimitou jednotlivých v článku uvedených vojenských operací se již zabývala řada autorů, především mimo ČR. Přidanou hodnotou příspěvku je to, že se dané operace snaží hodnotit ve vzájemné souvislosti a při aplikaci jednotných kritérií.
Další informace
- ročník 2012
- číslo 4
- stav Recenzované / Reviewed
- typ článku Vědecký / Research
Zveřejněno v
Ozbrojené konflikty
18. 6. 2012 20:00
Autoři:
Eichler Jan
Legální a nelegální války v dnešním světě
Po roce 1990 proběhlo ve světě 120 válek. Největší pozornost přitom upoutaly ty války, které zahájily USA a na kterých se podílely další členské státy NATO. Často se diskutovalo také o tom, zda tyto války byly či nebyly legální. Tento článek si klade za cíl přispět k ujasnění otázky, podle jakých kritérií se vždy legálnost války posuzuje. Autor formou stručných studií uvádí mj. dva rozdílné přístupy vůči expanzivní politice Saddáma Husajna: válku v r. 1991, která dostala název operace Pouštní bouře, a válku po teroristických úderech z 11. září 2001, jež byla pojmenována Irácká svoboda (2003). Zmiňuje rovněž války na území bývalé Jugoslávie.
Další informace
- ročník 2012
- číslo 3
- stav Recenzované / Reviewed
- typ článku Vědecký / Research
Zveřejněno v
Ozbrojené konflikty
21. 11. 2011 5:00
Autoři:
Jukl Marek
Hlavní zásady mezinárodního humanitárního práva
Války jako násilné střety mezi státy a národy či organizovanými skupinami v rámci téhož státního útvaru provázejí lidstvo od úsvitu historie států. Po stejnou dobu se rovněž vyvíjejí pravidla různé povahy – normy právní i morální – a různého stupně závaznosti upravující řadu aspektů s válkami spojenými. Tato pravidla se zabývají jak vymezováním důvodů, kdy lze k válce sáhnout, přes zásady pro její zahájení či skončení, tak v jisté míře též způsoby jejího vedení.Článek se zabývá hlavními zásadami mezinárodního humanitárního práva a jeho aplykací v operační praxi ozbrojených sil.
Další informace
- ročník 2011
- číslo 4
- stav Recenzované / Reviewed
- typ článku Přehledový / Peer-reviewed
Zveřejněno v
Různé
Autoři:
Richter Rostislav
V roce 2005 byl k ženevským úmluvám na ochranu obětí války z 12. srpna 1949 přijat Dodatkový protokol o přijetí dalšího rozeznávacího znaku (Protokol III). Česká republika tento dokument ratifikovala a Dodatkový protokol III se stal součástí našeho právního řádu. Cílem článku je upozornit na skutečnost, že byl přijat další, v pořadí již třetí dodatkový protokol k ženevským úmluvám z 12. srpna 1949, přiblížit čtenáři formou komentáře vybraná ustanovení Protokolu III a podtrhnout význam ženevských úmluv a dodatkových protokolů k nim pro současnost. Příspěvek se opírá z větší části o článek od Jean-Francoise Quéguinera nazvaného: „Commentary on the Protocol additional to the Geneva Conventions of 12 August 1949, and relating to the Adoption of an Additional Distinctive Emblem (Protocol III)", jež byl uveřejněn v International Review of the Red Cross No. 865 na stranách č. 175-207.
Další informace
- ročník 2010
- číslo 3
- stav Recenzované / Reviewed
- typ článku Ostatní / Other
Zveřejněno v
Různé