Článek se věnuje vyhodnocení jednotlivých schopností modelové kompetence k vedení lidí pro absolventy Fakulty vojenského leadershipu Univerzity obrany. Tato kompetence představuje výchozí požadavky na velitelské schopnosti pro zvládnutí nároků prvního služebního zařazení po absolvování studia na Univerzitě obrany. Cílem výzkumného šetření bylo modelovou kompetenci vymezit, strukturovat a vyhodnotit na základě zkušeností velitelů z praxe Armády České republiky. Pro získání požadovaných dat bylo využito kvantitativního výzkumu, konkrétně dotazníkového šetření vlastní konstrukce pro dvě skupiny respondentů (velitelé-absolventi a jejich nejbližší nadřízení). Získaná data byla vyhodnocena pomocí parametrické a neparametrické statistické analýzy. Výsledky provedené analýzy prokázaly, že schopnosti definované v modelové kompetenci jsou oslovenými veliteli-absolventy Armády České republiky při každodenním velení využívány.

Článek se věnuje vyhodnocení jednotlivých schopností modelové kompetence k vedení lidí pro absolventy Fakulty vojenského leadershipu Univerzity obrany. Tato kompetence představuje výchozí požadavky na velitelské schopnosti pro zvládnutí nároků prvního služebního zařazení po absolvování studia na Univerzitě obrany. Cílem výzkumného šetření bylo modelovou kompetenci vymezit, strukturovat a vyhodnotit na základě zkušeností velitelů z praxe Armády České republiky. Pro získání požadovaných dat bylo využito kvantitativního výzkumu, konkrétně dotazníkového šetření vlastní konstrukce pro dvě skupiny respondentů (velitelé-absolventi a jejich nejbližší nadřízení). Získaná data byla vyhodnocena pomocí parametrické a neparametrické statistické analýzy. Výsledky provedené analýzy prokázaly, že schopnosti definované v modelové kompetenci jsou oslovenými veliteli-absolventy Armády České republiky při každodenním velení využívány.

Článek se věnuje vyhodnocení jednotlivých schopností modelové kompetence k vedení lidí pro absolventy Fakulty vojenského leadershipu Univerzity obrany. Tato kompetence představuje výchozí požadavky na velitelské schopnosti pro zvládnutí nároků prvního služebního zařazení po absolvování studia na Univerzitě obrany. Cílem výzkumného šetření bylo modelovou kompetenci vymezit, strukturovat a vyhodnotit na základě zkušeností velitelů z praxe Armády České republiky. Pro získání požadovaných dat bylo využito kvantitativního výzkumu, konkrétně dotazníkového šetření vlastní konstrukce pro dvě skupiny respondentů (velitelé-absolventi a jejich nejbližší nadřízení). Získaná data byla vyhodnocena pomocí parametrické a neparametrické statistické analýzy. Výsledky provedené analýzy prokázaly, že schopnosti definované v modelové kompetenci jsou oslovenými veliteli-absolventy Armády České republiky při každodenním velení využívány.

Článek se zaměřuje na představení nedávné rekodifikace soukromého práva (její východiska a inspirační zdroje, obecnou část, rodinné a dědické právo) a zejména na představení speciální úpravy týkající se příslušníků ozbrojených sil (tzv. vojenského soukromého práva). Jedná se 1) o uzavírání sňatku za mimořádných okolností (§ 667 OZ) a 2) o pořizování vojenské závěti (§ 1545 OZ). V uvedených ustanoveních se ilustrativně odráží jak ideová východiska nedávné rekodifikace (vazba k domácí a evropské právní tradici, diskontinuita s dosavadním právem i snaha o komplexnost), tak nepřímo také současný vztah k ozbrojeným silám – respekt, ocenění jejich významu i zohlednění specifik.

UO ve spolupráci s GŠ AČR akreditovala nový studijní program, jehož úkolem je připravená patřičně reagovat na požadavky vojsk v oblasti přípravy mladého vysokoškolsky vzdělaného velitele. Úkolem tohoto nového studijního programu je připravit všestranně vzdělaného, profesně a jazykově připraveného důstojníka s důrazem na uplatnění v rámci profesní kariéry. Tento nový studijní program výrazně posiluje vojenský charakter vzdělávání a schopnost pružně reagovat na potřeby Armády České republiky. Dále v oblasti vedení lidí výrazně posiluje měkké manažerské dovednosti velitele. Cílem článku je poukázat na aktuální snahu Fakulty vojenského leaderschipu Univerzity obrany optimalizovat vysokoškolskou přípravu budoucího velitele.

Smyslem následujícího příspěvku je poukázat na možnosti, jak nastavit systém ekonomického řízení rezortu MO, aby nebyl ještě více zbyrokratizován (to je zátěž každého systému), ale aby umožňoval veliteli se zdroji skutečně hospodařit (musí mít kvalitní ekonomické informace pro přijímání vojensko-odborných rozhodnutí) a aby např. také každý odborný orgán nesl plnou odpovědnost za svou oblast. Velitel odpovídá za rozhodnutí, k němuž mu odborník připraví podklad. Za odbornou činnost musí ale odpovídat odborný orgán (rozumná decentralizace pravomoci), rozhodne vždy velitel (bez oslabení pravomoci).

Každodenní manažerská praxe ve vojenském prostředí, v rámci profesionální armády, nás přesvědčuje o nutnosti studia managementu v rámci přípravy velitelů – vojenských manažerů. Konečně mizí názory, že výuka managementu je zbytečná, protože velitel velí, a to podle řádů a předpisů, což mu k jeho činnosti stačí. Je potřebné si uvědomit, že dnes velitelé všech stupňů mají podřízené profesionály, kteří po stránce profesní vědí, co mají dělat.

Rozhodování je jednou z nejvýznamnějších aktivit realizovanou manažery (a vůbec každým člověkem v jeho každodenním životě). Je jádrem řízení a mnohdy se pojmy rozhodování a řízení chápou jako synonyma. Prolíná se všemi manažerskými činnostmi (i celým životem člověka). Kvalita rozhodování ovlivňuje fungování jakékoli organizace, její výsledky a budoucnost. Často jde při rozhodování o značné prostředky všeho druhu. Problematice rozhodování tudíž musí být věnována velká pozornost i při přípravě budoucích vojenských profesionálů, velitelů a manažerů. Oni budou v budoucnu rozhodovat nejen o značných materiálních hodnotách, ale i životech svých pořízených. Cílem článku je nastínit souvislosti teorie managementu, konkrétně manažerských funkcí, s velitelskou praxí. Jde například o využití znalostí z teorie managementu při výuce teorie střelby, respektive teorie střelby při rozhodování. Tyto a obdobné souvislosti by neměly být opomíjené v přípravě budoucích velitelů (manažerů).

Nevidíme nic zvláštního na tom, že Fakulta ekonomiky a managementu Univerzity obrany vydává bulletin, informující veřejnost o škole a studiu stručnou charakteristikou nosných studijních oborů vojenský management a ekonomika obrany státu. Tzv. profily absolventů jednotlivých studijních modulů a programů pak upřesňují, co absolventi budou znát, umět a s čím budou obeznámeni. Co je však zvláštní a nebylo tomu tak vždy, že některé edukační cíle obou, byť profesně odlišných studijních oborů, jsou shodně formulovány získáváním teoretických znalostí a praktických dovedností v oblasti managementu, ale též osvojováním si ekonomické stránky tvorby, rozdělování či užití zdrojů k zabezpečení potřeb armády v mírových a bojových operacích.

Vojenská publikace s názvem „Příprava příslušníků Armády České republiky" vychází z intelektuálního bohatství, zkušeností a všeho pozitivního, čeho Armáda České republiky v oblasti přípravy velitelů, příslušníků štábů a jednotek historicky dosáhla. Současně reaguje na nové vnitřní podmínky a změněný charakter bezpečnostního prostředí, ve kterém se Česká republika a její armáda dnes nacházejí. Základním smyslem vojenské publikace, které vydala Správa doktrín VeV-VA, je ujednotit přístupy, které charakterizují význam a cíle, formy a metody přípravy příslušníků AČR v podmínkách profesionální armády. Publikace svým obsahem reaguje na změny a nové trendy v přípravě příslušníků AČR a s tím souvisejících činností velitelů, náčelníků, ředitelů, vědecko-pedagogických pracovníků apod.