Fulltextové hledání

Článek představuje úvod do kvantových radarů, které v blízké budoucnosti mohou znamenat revoluci na současném bojišti. Cílem článku je představit základní principy kvantových radarů bez detailní znalosti kvantové mechaniky, jejíž podstatné vlastnosti a jevy pro kvantový radar budou nastíněny. Po fyzikálním úvodu jsou představeny tři základní návrhy, jak by kvantový radar mohl fungovat a jaké přednosti mají jednotlivé návrhy. Detailněji budou popsány základní výhody kvantových radarů, jako je kvantový radarový účinný průřez, obtížná rušitelnost a lokalizace. Dále bude probrán současný stav vývoje a klíčové součásti kvantového radaru, další potenciální využití a nakonec budou diskutovány časové rámce možného nasazení a oblast kvantového elektronického boje.

Pro přesnou dělostřeleckou palbu jsou klíčové meteorologické údaje, jejichž dostupnost však může být v bojových podmínkách omezena. Tato studie zkoumá vliv omezených možností v oblasti meteorologických informací na přesnost dělostřelecké palby a zkoumá možné strategie jejich zmírnění. Analýzou radiosondážních měření ve vyšších vrstvách atmosféry jsme simulovali různé scénáře omezené meteorologické podpory. Naše zjištění zdůrazňují význam meteorologických faktorů pro výkonnost dělostřelectva a potenciální důsledky nedostatečných údajů. Vyvinuli jsme základní rámec pro offline produkty dělostřelecké podpory a zdůraznili potřebu robustních metod pro odhad atmosférických podmínek v prostředí s nedostatkem dat. Budoucí výzkum se zaměří na začlenění pokročilých modelovacích technik a dalších zdrojů dat s cílem zvýšit přesnost a použitelnost těchto produktů.

Příprava vojáků na budoucí uplatnění na civilním trhu práce představuje klíčovou oblast, která vyžaduje pozornost. Cílem tohoto výzkumu bylo identifikovat preference vojáků týkající se jejich přechodu do civilního zaměstnání po ukončení vojenské služby. Dotazníkové šetření bylo realizováno mezi 128 příslušníky dvou útvarů Armády České republiky. Většina respondentů preferuje druhou kariéru v soukromém sektoru a většina by si přála začít s přípravou několik měsíců před ukončením služby. Mnozí respondenti vyjádřili zájem o rozšíření svých dovedností za účelem zvýšení zaměstnatelnosti, přičemž nejčastěji preferovanou formou byla rekvalifikace. Celkově byl o nabízené nástroje podpory přechodu velký zájem, přičemž nejvíce byla ceněna pracovní portál. Řada respondentů se domnívá, že vojáci po skončení služby čelí obtížím při hledání civilního zaměstnání a hodnotí současný systém přípravy na druhou kariéru jako nedostatečný.

Článek se zabývá základními charakteristikami a takticko-technickými požadavky na taktický bezpilotní vzdušný systém (TUAS), jehož zavedení do výzbroje AČR se plánuje v nejbližších letech. Na základě výsledků porovnání požadavků AČR s parametry odpovídajících TUAS se jako nejvhodnější varianta pro AČR jeví systémy Hermes 900 a Heron izraelské výroby. Oba letouny mohou představovat komplexní řešení v této oblasti, s dlouholetou tradicí výroby, výzkumu a vývoje, splňující rovněž požadavky na TUAS v rámci NATO i akreditaci evropského provozu. Rozhodujícím parametrem výběru, mimo bezpečnostní rizika a kompatibilitu, je ale také pořizovací cena. Hlavním cílem článku je přinést pohled na danou problematiku ze širšího kontextu a najít možná východiska spolu se zhodnocením výhod a nevýhod jednotlivých navržených variant.

Prezentovaný článek přímo navazuje na autorovu komparativní analýzu americké a ruské nukleární doktríny a výzbroje z podzimu 2021 a prostřednictvím obsahové analýzy tří specifických oblastí aktualizované verze strategického dokumentu Nuclear Posture Review představuje současnou podobu nukleární strategie Spojených států amerických. Za pomoci interpretační analýzy a bohatého aparátu sekundárních zdrojů zároveň autor reflektuje vlastní předpoklady a očekávaní o dalším vývoji americké nukleární strategie prezidenta Joe Bidena, které formuloval ve článku z roku 2021. Rozebírá vliv ideologicko-politických ambicí prezidentské administrativy spolu se zlomovými geopolitickými událostmi roku 2022 a přichází k závěru, že především díky působení druhého faktoru nedoznala aktuální podoba americké nukleární strategie žádné revoluční změny a pokračuje v zachovávání dlouholeté kontinuity a konsenzu o svých bazálních principech.

Způsob vedení moderních rozsáhlých bojových operací se vyznačuje stále častějším a rozmanitějším využíváním bezpilotních vzdušných prostředků integrovaných do systému velení, řízení, výpočetní techniky, spojení, zpravodajství, sledování a průzkumu (C4IRS). Tyto letouny jsou jedním z nejdůležitějších typů zbraní v moderních rozsáhlých bojových operací. Každý, kdo disponuje technikou schopnou zpracovat nejnovější informace z terénu a bezpečně je předat velitelskému středisku, má velkou výhodu a šanci způsobit velké škody jednotkám nepřítele, jejichž cílem je zabránit dalšímu operačnímu působení. Důležité je, že UAV musí mít určitý stupeň vlastní ochrany spočívající v možnosti výběru místa působení, průzkumu a ústupových cest. Článek představuje možnosti využití UAV pro různé úkoly v rozsáhlých bojových operací a také případovou studii jejich využití v předchozích moderních ozbrojených konfliktech.

Článek popisuje důvody, které vedly ke zpracování implementační pomůcky rozvojových projektů využívané v rezortu MO pro zjednodušení plánovacích procesů a zkušenosti, které s implementační pomůckou mají její uživatelé. Modernizace armády patří mezi základní stavební kameny potřebné k dosažení cílů stanovených bezpečnostními strategiemi státu. K jejímu zabezpečení je nezbytné přistupovat komplexně a plnit mnoho na sobě navazujících činností, např. projektové řízení, řízení rizik a další. K zefektivnění procesů potřebných k přípravě a plánování rozvojových projektů byla v roce 2021 v AČR vydána metodika na vytváření implementačního plánu při pořizování nové vojenské techniky. Článek si klade za cíl představit výsledky analýzy zkušeností s jejím používáním v praxi.

Tato přehledová studie se zaměřuje na židovské povstání v rámci britského mandátu pro Palestinu v letech 1939 až 1948. Židovská guerillová kampaň představuje úspěšnou případovou studii v oblasti výzkumu malých válek a povstání, tzv. proxy wars. Autoři analyzují ranou fázi britského mandátu v letech 1918-1939 označovanou jako předehru následného židovského povstání; období, kdy vznikaly a rozvíjely se židovské polovojenské skupiny včetně Hagany, Irgunu a Lehi, přičemž autoři akcentují především ideologická východiska, operační a taktické strategie vedení boje, či materiální kapacity, kterými tyto organizace disponovaly. Autoři kladou důraz především na období od iniciace Bílé knihy v roce 1939 do vzniku Státu Izrael v květnu 1948. Britská omezení židovského přistěhovalectví a začátek druhé světové války podnítily židovské síly k masivní teroristické kampani proti Britům, jejímž výsledkem bylo bezprecedentní sionistické vítězství.

Článek se věnuje informačním a psychologickým operacím jako výzvě pro bezpečnostní a obranné systémy zemí NATO. Nejprve jsou jednotlivé termíny diskutovány v souvislosti s pojímáním dichotomie válka a mír, a také v kontextu odolnosti a odstrašování. Text upozorňuje na to, že definice pojmů jsou ovlivněny normativním přístupem vůči paradigmatům války a míru a užití nevojenských prostředků. Tato situace vede k vyšší zranitelnosti bezpečnostních a obranných systémů při jejich konfrontaci s protivníkem. Zvláštní pozornost je také věnována zranitelnostem bezpečnostních a ozbrojených složek, které jsou v rámci formulací strategií na zvýšení odolnosti přehlíženy.

Budoucí bezpečnostní prostředí do roku 2035 a poté bude pravděpodobně stále složitější a bude pro vojenské síly NATO přinášet výzvy i příležitosti. Z analýzy budoucího bezpečnostního prostředí vyplývá, že ozbrojené síly budou pravděpodobně čelit výzvám, které se mohou rozvíjet s exponenciálním zrychlením a stále složitějším způsobem. Na základě budoucího směřování trendů lze identifikovat dvanáct pravděpodobných případů nestability, které by mohly dosáhnout mezí vyžadujících použití vojenských sil aliance, a to: zbraně hromadného ničení či s hromadným účinkem, konvenční válku, eskalaci použití síly, hybridní válku, nekonvenční válku / terorismus, narušení globální sféry, kritický útok na infrastrukturu, kybernetický útok, narušení státní správy, ohrožení civilního obyvatelstva, pandemické choroby a přírodní či člověkem způsobené katastrofy. Existuje však také mnoho příležitostí, které mohou ozbrojené síly NATO v budoucnosti využít, například budování a posilování vztahů, řešení nově vznikajících problémů, využití inovativních technologií a myšlenek k zachování vojenské výhody a porozumění lidských aspektů konfliktu s možností je ovlivnit. K zachování operační výhody dnes i v budoucnosti se společné síly NATO a jejich partneři budou muset neustále vyvíjet, přizpůsobovat a inovovat, aby vylepšili svoji schopnost společně komplexně působit ve všech doménách a komunikovat a zajistit politicko-vojenské cíle Aliance.

Přestože Bezpečnostní strategie EU se zaměřuje na několik úrovní a domén, článek se zaměřuje problémy, které mají svůj původ ve východních oblastech Unie. Argumentace uvedená v článku prezentuje teoretické aspekty Strategie a charakterizuje bezpečnostní prostředí v oblasti Černého moře, představuje trendy vývoje v oblastech "zamrzlých" konfliktů a postoj EU k těmto problémům v celém kontextu. Autorka dospěla k závěru, že EU dnes čelí z východu vážným hrozbám, vyplývajícím z historie jejich vzniku a vývoje a z absence jejich dosavadního řešení ze strany EU. Tato situace vyžaduje řešení a existuje riziko, že nově vytvářena Bezpečnostní strategie EU je dostatečně nezohlední a že nový bude mít jen obecnou povahu, s malou praktickou hodnotou.

Hlavním cílem předkládaného článku je zhodnotit povahu vlivu rozvoje protiraketové obrany Japonska na regionální strategickou stabilitu v regionu severovýchodní Asie. Toho je dosahováno skrze analýzu interakce protiraketové obrany s rolemi balistických střel ve strategiích Čínské lidové republiky a KLDR vůči Japonsku při zohlednění alternativních politik, jimiž by Japonsko mohlo na hrozbu balistických střel reagovat. Dle této analýzy, budování japonské protiraketové obrany nenarušuje strategickou stabilitu v diskutovaném regionu.

V článku jsou posouzeny současné tradiční přístupy k hodnocení provozu pozemní vojenské techniky se zaměřením na úlohu a možnosti vedoucích pracovníků v oblasti hodnocení provozu. Autor navrhuje zavedení elektronické Knihy jízd pro sledování a vyhodnocování provozních dat pozemní vojenské techniky, pomocí modulu generálního paketu rádiových služeb, ke zlepšení efektivity systému provozu, oprav a úspor.

Výsledky Obamovy zahraniční, bezpečnostní a vojenské politiky jsou dvojznačné. Ukončil válku v Iráku, připravuje odchod z Afghánistánu, zdržel se výraznějšího angažmá v arabském dění. Pokusil se zlepšit vztahy s Ruskem, dalším přesunem těžiště vojenské přítomnosti do pacifického prostoru zkomplikoval vztahy s Čínou. Nepodařilo se mu vyřešit vývoj jaderného programu v Íránu. Skromné Obamovy úspěchy v zahraniční, bezpečnostní a vojenské politice byly důsledkem přesunem pozornosti na ekonomické a finanční otázky. Tento text navazuje na předcházející autorovy články k činnosti vlády Baracka Obamy ve Vojenských rozhledech 3/2009, 1/2010, 1/2011, 1/2012. [2] Obsahuje proto nové informace, a zároveň je čtyřletou bilancí.

V článku jsou uvedeny nové způsoby určování změny počáteční rychlosti střel způsobené opotřebením hlavně v podmínkách dělostřelectva AČR. Po provedeném zhodnocení součastného stavu zjišťování hodnoty změny počáteční rychlosti střel způsobené opotřebením hlavně, pomocí přístroje pro měření vložné hloubky nábojové komory, doporučuje použití snímačů úsťové rychlosti a případně i stanovení změny počáteční rychlosti střel způsobené opotřebením hlavně na základě počtu uskutečněných výstřelů se započítáním upřesňující opravy.

Jediná supervelmoc jako jsou Spojené státy se tak trochu podobá mateřské letadlové lodi. Než se otočí a změní její politika, nějaký čas to trvá. Od nové administrativy Baracka Obamy se očekávalo a očekává v zahraniční a bezpečnostní politice mnohé. Například předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu České republiky senátor Jiří Dienstbier v rozhovoru pro Czech Defence Industry and Security Revue řekl: "Ve světové politice dochází k tektonickým změnám. Vítězství Baracka Obamy může být historickou náhodou, ale potvrzuje změnu myšlení v samotných Spojených státech, snahu po redefinici světové politiky po letech tragické politiky George W. Bushe." [1] Je tomu tak?

Ivan GABAL, Hrách na zeď. 1.vyd., Praha: nakladatelství Karolinum, 2008, 288 str., ISBN 978-80-246-1537-0.

Cílem tohoto článku je poskytnout základní informace o problematice dosahování relativní převahy bojových sil, provádění kalkulací a propočtů poměrů sil, které jakoby naprosto nepozorovaně vymizely z oblasti přípravy velitelů a štábů při realizaci procesu operačního plánování a plánování boje. Je zcela zřejmé, že v době, kdy AČR usiluje o vlastní přežití, na teorie o dosahování relativní převahy a provádění kalkulací a propočtů poměrů sil nemá nikdo ani pomyšlení. Přesto zůstává povinností řídících vojenských orgánů oprostit se od rutinních starostí každodenního života a obsahu přípravy velitelského sboru, především důstojníků a vojenských profesionálů na vyšších štábech, věnovat náležitou pozornost.

Intenzita využívání nejrůznějších elektrických a elektronických zařízení a v poslední době zejména tempo rozvoje bezdrátové komunikace je příčinou exponenciálně rostoucí úrovně elektromagnetického pozadí. Je proto povinností kompetentních a odpovědných pracovníků (stakeholders) vytvořit podmínky pro minimalizaci negativního dopadu provozovaných zdrojů neionizujícího elektromagnetického záření (NIEMR - non-ionising electromagnetic radiation) na životní prostředí, majetek a zdraví exponovaných osob.

Základy teorie konceptu operačních směrů, které přinesli Lloyd, Bülow a Jomini, a jež byly vysvětleny ve VR 1/2011, [1] zůstaly ve své aplikaci v podstatě nezměněny až do současnosti. Při pohledu na prostor operace, ve kterém vojska působí je zřejmé, že stále existují operační základny, obdobně jako směry a trasy (operační, zásobovací, komunikační, odsunové atd.), po nichž se plánovitě či neplánovitě pohybují vojenské formace. Vojsko se na těchto směrech s větší nebo menší intenzitou setkává s protivníkem, prochází určenými místy - rozhodujícími body - popřípadě na těchto směrech naplňuje rozhodující podmínky pro dosažení definovaného vojenského cíle. Na cestě k dosažení vojenského a politického konečného stavu ničí, eliminuje nebo ovlivňuje těžiště protivníka, popřípadě působí tak, aby jej získalo ve vlastní prospěch a prospěch celé operace.

Příspěvek na základě vymezení podstaty vojenského keynesiánství pojednává o problému rozporného vnímání vlivu vojenských výdajů na ekonomický růst. Hlavní pozornost je věnována analýze uplatňování politiky vojenského keynesiánství jako jednoho z nejvýznamnějších faktorů posilování ekonomických pozic a vojensko-politického vlivu vojenskoprůmyslových komplexů vyspělých zemí světa. Ve stati jsou v nezbytném rozsahu prezentovány současné přístupy k vymezení podstaty a úlohy vojensko-průmyslových komplexů a v případě intenzifikace vojenského keynesiánství je poukázáno na nebezpečí militarizace ekonomik a společenského života.

NRF jsou vojenské síly nové generace, složené z technologicky vyspělých, flexibilních, nasaditelných, interoperabilních a udržitelných sil, které zahrnují prvky pozemních, vzdušných a námořních sil, a jež jsou připraveny rychle se přemístit tam, kde je jich zapotřebí, s cílem odstrašit, narušit, znemožnit a odrazit jakýkoliv útok vedený proti členským státům NATO, včetně útoků teroristických. [1]

Kdo byl přesvědčený, že dosavadní vnitřní, zahraniční a bezpečnostní politika Spojených států se stejně jako mateřská letadlová loď [2] jen tak lehce neotočí, může být spokojen alespoň s jedním - Barack Obama povzbudil naděje do budoucnosti a zlepšil pohled na USA orientující se po jeho nástupu více na výhody multipolárního světa a multilaterální a multikulturní politiku.

Investice do společné infrastruktury NATO představují významnou oblast spolupráce mezi členskými státy Severoatlantické aliance a jsou základním pilířem plánování jejich společné obrany. Za účelem organizace a koordinace tohoto významného úkolu disponuje NATO Programem bezpečnostních (obranných) investic NATO (NSIP - NATO Security and Investment Programme), který Alianci slouží k zabezpečení nezbytných zdrojů k pokrytí investic tohoto typu. Cílem článku je popsat fungování programuNSIP, vymezit jeho moderní historii, ohodnotit současný stav jeho užívání členskými státy a zformulovat návrhy opatření, které by v budoucnu umožnily ČR lépe využívat společné zdroje tohoto programu.

Pod záštitou Univerzity obrany v Brně byl již potřetí realizován průzkum názorů a postojů české veřejnosti k Armádě České republiky a k otázkám obrany a bezpečnosti. Toto kontinuální monitorování postojů naší veřejnosti poskytuje mimo jiné obraz o dlouhodobém vývoji názorů populace, o jejich stabilitě či tendenci ke změně. Umožňuje odkrývat případné vazby mezi vnitropolitickou a zahraničněpolitickou situací a změnami ve sledovaných postojích a preferencích.

Rozhodování je jednou z nejvýznamnějších aktivit realizovanou manažery (a vůbec každým člověkem v jeho každodenním životě). Je jádrem řízení a mnohdy se pojmy rozhodování a řízení chápou jako synonyma. Prolíná se všemi manažerskými činnostmi (i celým životem člověka). Kvalita rozhodování ovlivňuje fungování jakékoli organizace, její výsledky a budoucnost. Často jde při rozhodování o značné prostředky všeho druhu. Problematice rozhodování tudíž musí být věnována velká pozornost i při přípravě budoucích vojenských profesionálů, velitelů a manažerů. Oni budou v budoucnu rozhodovat nejen o značných materiálních hodnotách, ale i životech svých pořízených. Cílem článku je nastínit souvislosti teorie managementu, konkrétně manažerských funkcí, s velitelskou praxí. Jde například o využití znalostí z teorie managementu při výuce teorie střelby, respektive teorie střelby při rozhodování. Tyto a obdobné souvislosti by neměly být opomíjené v přípravě budoucích velitelů (manažerů).

Izraelské letectvo provedlo 5. září 2007 nálet na syrský, údajně jaderný objekt. Článek popisuje některé okolnosti této události a nové problémy, před něž je postavena protivzdušná obrana.

Celosvětovým trendem v oblasti vojenství, který se již řadu let promítá rovněž do Armády České republiky, je snižování počtů lidských zdrojů, těžké bojové techniky a vojenského materiálu, a naopak specializace na vysoce moderní lehkou vojenskou techniku, schopnou rychlého manévru. Tento nový druh armády totiž zabezpečí s minimálním počtem vojáků efektivní bojovou činnost a dosažení maximálního úspěchu v bojových i nebojových operacích.

Před vojskovou protivzdušnou obranou stojí kvalitativně nové úkoly. Kvalitativně nové jsou proto, že pro přímou přípravu střelby na vzdušné cíle a pro střelbu samotnou má k dispozici pouze několik, v nejlepším případě několik desítek sekund, které jí poskytují útočné prostředky asymetrického protivníka. Článek, jehož autorem je pplk. Peter Zillmer, byl uveřejněn v č. 8/2007 časopisu Europäische Sicherheit. Popisuje, jak se moderně vyzbrojená a dobře vycvičená armáda může bránit proti útokům vedeným neřízenými raketami a dělostřeleckými a minometnými střelami (angl. Rockets, Artillery, Mortar, RAM, obrana Counter-RAM, C-RAM). Článek byl zkrácen a redakčně upraven.

Skutečnost, že jaderné zbraně nebyly použity déle než 60 let a v celé historii se tak stalo jen jednou, ještě neznamená, že nemají svůj význam. Právě naopak, stále slouží jako nejefektivnější nástroj odstrašení.