Fulltextové hledání

Tato studie podává souhrnný přehled o tvorbě mezinárodní bezpečnostní architektury a její činnosti v podobě jejich dvou hlavních pilířů, tj. Organizace spojených národů a Severoatlantické aliance v regionu Blízkého a Středního východu. V rámci mezinárodních bezpečnostních vztahů se jedná o region velmi nestabilní a konfliktní, kdy tato nestabilita trvá prakticky od založení státu Izrael v roce 1948. Globální OSN, její celková činnost a význam, zejména humanitární a mírotvorná činnost nejen pro oblast Blízkého a Středního východu, je velice přínosná, a to po celé období studené války až do současnosti. NATO jako bezpečnostní organizace patří mezi významné světové aktéry ovlivňující současné mezinárodní bezpečnostní vztahy. Obě tyto organizace svoji činností představují zásadní prostředek k zajištění světového míru a bezpečnosti.

Tato studie si kladla za cíl prozkoumat pohled médií na armádu a militantní aktivity, se zaměřením na profesionální chování novinářů a jejich závazek k národní věci. Byly provedeny hloubkové rozhovory s pákistánskými novináři, kteří informovali z konfliktních zón. Zjištění naznačují, že Pákistán je zapojen do války proti terorismu a že média hrají klíčovou roli v oslavování bezpečnostních sil v jejich boji proti militantům, kteří zpochybňují autoritu státu. Novináři vyjádřili názor, že vláda a armáda by měly přijmout realistická opatření k boji proti této hrozbě. Novináři sice označili militanty za teroristy, ale zároveň poznamenali, že jejich profesionalita je často ovlivněna vlastenectvím a národní povinností sloužit zemi. Objektivita však zůstala klíčovým prvkem jejich zpravodajství. Média, považovaná za čtvrtý pilíř státu, by měla mít potřebnou svobodu informovat o konfliktech. Zároveň byla autocenzura považována za nezbytnou k zabránění obsahu, který by mohl vést k radikalizaci.

Občanská válka v Myanmaru trvá již více jak sedm desítek let. Po vojenském převratu v únoru 2021 prodělala výrazné strukturální změny a získala novou dynamiku. Příčiny konfliktu spočívají v neschopnosti různých etnických a politických uskupení nalézt způsob koexistence v rámci jednoho státního celku a autonomizaci armády. Hlavními aktéry války v Myanmaru jsou dnes vojenská junta a její stoupenci, demokratická opozice a etnické organizace. Po převratu narůstá síla hnutí odporu a jeho operační schopnosti. Tento nárůst ale má své limity vzhledem k přetrvávající nejednotnosti opozičních sil, technické převaze myanmarské armády a posilování jejích početních stavů povinnými odvody.

Článek vychází z provedené studie, realizované v rámci projektu Dlouhodobého záměru rozvoje organizace Centrem bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity. V rámci studie byla zkoumána a posuzována problematika strategického překvapení, jejímž cílem bylo nalezení kauzálních mechanizmů a souvislostí mezi zabezpečením obrany státu a fenoménem překvapení v podmínkách 21. století. Článek se zabývá problematikou překvapení a jeho dopady do zabezpečení obrany státu. Popisuje strategické překvapení jako principiální aspekt s implikacemi a dopady na obranu státu. Zkoumá problematiku překvapení jako principu vojenského umění v kontextu současného strategického myšlení.

Článek se zabývá možnostmi ochrany vnějšího perimetru statických vojenských objektů s využitím pozemních bezosádkových systémů, které mohou doplnit již existující ochranné prvky. Teoretická východiska a dosažené závěry byly experimentálně ověřeny v terénu při ochraně menší základny, s využitím UGS Taros Furbo a výpočtů Systému podpory taktických rozhodnutí. Systémem vypočítané trasy přesunu ochrany základny byly následně prakticky realizovány pěší hlídkou i autonomním UGS Taros Furbo, se zaměřením na průchodnost terénu a čas jejich překonání. Hlavním cílem článku je představit vojenské veřejnosti současné možnosti nasazení UGS Taros Furbo při ochraně statických vojenských objektů, jako jsou místa velení nebo základny. Jejich využitím se mohou značně snížit požadavky a nároky na nasazení pěších hlídek k ochraně vnějšího perimetru.

Tato přehledová studie se zaměřuje na židovské povstání v rámci britského mandátu pro Palestinu v letech 1939 až 1948. Židovská guerillová kampaň představuje úspěšnou případovou studii v oblasti výzkumu malých válek a povstání, tzv. proxy wars. Autoři analyzují ranou fázi britského mandátu v letech 1918-1939 označovanou jako předehru následného židovského povstání; období, kdy vznikaly a rozvíjely se židovské polovojenské skupiny včetně Hagany, Irgunu a Lehi, přičemž autoři akcentují především ideologická východiska, operační a taktické strategie vedení boje, či materiální kapacity, kterými tyto organizace disponovaly. Autoři kladou důraz především na období od iniciace Bílé knihy v roce 1939 do vzniku Státu Izrael v květnu 1948. Britská omezení židovského přistěhovalectví a začátek druhé světové války podnítily židovské síly k masivní teroristické kampani proti Britům, jejímž výsledkem bylo bezprecedentní sionistické vítězství.

Výroční přezkoušení je nedílnou součástí systému tělesné přípravy vojáka Armády České republiky, pomocí něhož se hodnotí jeho fyzická zdatnost. Toto hodnocení poskytuje dvojí zpětnou vazbu - informuje přezkoušené o tom, jak si vedou v porovnání s normativními tabulkami a mezi sebou, a současně dává velitelům představu o aktuální fyzické zdatnosti jejich podřízených. Práce se věnuje vytrvalostní disciplíně běhu na 12 minut (známý též jako Cooperův test). Na základě dat z let 2011 až 2021 a téměř 50 000 vyhodnocených přezkoušení byly zkoumány potenciální vlivy věku na fyzickou výkonost vojáků, a vhodné úpravy jednotlivých limitů ve věkových kategoriích. Výsledky analýzy ukázaly, že nastavení obtížnosti pro dosažení shodného hodnocení není pro obě pohlaví stejné a že s přibývajícím věkem dochází k rozdílnému poklesu fyzické výkonnosti, než reflektují současné normy. Na základě těchto analýz byl vypracován návrh úprav výročního přezkoušení v tělesné přípravě, které jsou přílohou této práce.

Článek se věnuje konceptu crowdsourcingu v prostředí sociálních sítí jako novému fenoménu zapojujícího civilní obyvatelstvo do zpravodajského procesu a umožňující využití jeho zpravodajského potenciálu během ozbrojeného konfliktu. Crowdsourcing civilního obyvatelstva je představen na příkladu intervence NATO během první občanské války v Libyi. Článek prezentuje jeho využití během zpravodajského procesu na strategicko-operační úrovni velení a řízení ozbrojených sil. Stanovuje jeho možnou definici jako zdrojového prvku zpravodajského procesu, přičemž je jako zdrojový prvek distinktivně oddělitelný od podobných zdrojových prvků.

Článek předkládá první systematickou analýzu vzdělávání v oblasti kognitivní odolnosti v resortu Ministerstva obrany ČR, jehož význam narůstá v kontextu současných hybridních hrozeb. Prostřednictvím metodologické triangulace (analýza dokumentů, dotazníky, rozhovory) výzkum mapuje pokrytí relevantních témat na všech úrovních formálního vojenského vzdělávání v rámci resortu. SWOT analýza odhaluje existenci základů pro rozvoj kognitivní odolnosti, ale i absenci systematického přístupu k této problematice. Z výsledků vyplývají tři hlavní výzvy pro transformaci vzdělávacího systému: systematizace přístupu, personální zabezpečení a modernizace infrastruktury. Studie vytváří empirickou bázi pro strategická doporučení k posílení resilience vojenského personálu vůči informačním a psychologickým operacím.

Článek analyzuje klíčové aspekty vývoje obranné politiky České republiky od roku 1989, s důrazem na roli strategické kultury. Text se zaměřuje na historické, politické a sociální faktory, které formovaly přístup České republiky k otázkám obrany a bezpečnosti. Zvláštní pozornost je věnována transformaci Armády České republiky, přechodu na profesionální model a reakcím na měnící se geopolitické hrozby. Součástí analýzy je také pohled na veřejné vnímání armády, vliv historických narativů na strategickou kulturu a vztah politických elit k otázkám obrany. Článek zdůrazňuje význam strategické kultury jako analytického rámce pro pochopení dlouhodobých trendů a vývoje obranné politiky, přičemž naznačuje možnosti budoucího výzkumu této problematiky v českém prostředí.

Článek se zabývá možností využití simulačních technologií při výcviku studentů Univerzity obrany v taktické přípravě a hledá za pomocí experimentu odpověď na otázku, zda využití těchto prostředků přináší prokazatelnou efektivitu. Studenti 1. ročníku byli v rámci předmětu Příprava v poli náhodně rozdělení do 42 sekcí o přibližně stejném počtů členů a následně byli rozřazeni do 3 kategorií podle způsobu využití prvků živé a virtuální simulace. Všem skupinám v průběhu závěrečného cvičení byly přidělovány body za určitou taktickou činnost. Celkový počet dosažených bodů všech skupin byl podroben následnému statistickému šetření za pomocí jednofaktorové analýzy rozptylu dat, s cílem prověřit, zda mezi jednotlivými skupinami dochází k statisticky významným rozdílům. Přestože použití moderních simulačních technologií u studentů mělo pocitově pozitivní vliv na zlepšení kvality výcviku, za pomocí statistických metod se nepodařilo ve větší míře prokázat, že by docházelo ke statisticky významným rozdílům mezi zkoumanými skupinami. Výsledky experimentu ale do jisté míry ukazují, že určité rozdíly mezi jednotlivými skupinami opravdu existují, a proto nechává určitou příležitost k provedení obdobného, nebo rozsáhlejšího výzkumu, ve snaze podpořit atraktivitu vzdělávacího procesu u studentů vojenských škol.

Článek se týká problematiky žhářských útoků v Izraeli. Problematika terorismu v Izraeli je značně široká, vzhledem k tomu, že je to zde velice častý jev a Izrael se potýká s terorismem na denní bázi. Příspěvek se proto zaměřuje na zápalné balóny, zbraň, která v letech 2018-2023 opakovaně způsobovala požáry v okolí Pásma Gazy. Věnuje se jejich historii, konstrukci, uvádí možnosti jejich eliminace, výhody a nevýhody možných technických řešení a úvahu o budoucnosti jejich použití.

Jazyková příprava v rezortu Ministerstva obrany [MO] ČR je zaměřena primárně na angličtinu. Ministerstvo obrany ovšem zaručuje v souladu s Koncepcí přípravy personálu pro potřeby rezortu MO jazykové vzdělávání rovněž v jiných cizích jazycích. Výuka jazyků je v kompetenci Centra jazykového vzdělávání Univerzity obrany Brno [CJV UO] a zahrnuje angličtinu, francouzštinu, němčina a ruštinu. Cílem článku je porovnat činnost CJV UO s obdobnými jazykovými pracovišti v rezortech obrany Rakouska, Německa a Francie a na příkladech dobré praxe podrobněji představit jazykové vzdělávání ve francouzském, německém a ruském jazyce, které v kontextu aktuálních geopolitických událostí nabývá na významu. CJV UO flexibilně reaguje na požadavky MO ohledně zajištění výuky těchto jazyků, a to včetně odborného vojenského jazyka a elektronické podpory výuky (e‑learningová platforma Jazyky pro armádu/JAPA).

V článku je popisována problematika implementace konceptu hnut í odporu v rámci komplexního přístupu k zajištění obrany státu a jeho odolnosti. Jsou hledány základní podmínky nutné pro zavedení tohoto nástroje a provedena srovnávací analýza vybraných evropských zemí, které k budování hnutí odporu přistoupily. Článek dále popisuje strategické vymezení hnutí odporu v podmínkách ČR, legislativní vymezení hnutí odporu a jeho zakotvení v rámci mezinárodního práva, analyzuje vazbu hnutí odporu na jednotlivé fáze konfliktu, kategorizuje aktéry hnutí odporu, definuje jejich role a využívané metody vedení odporu. V závěru definuje nezbytné podmínky implementace hnutí odporu do bezpečnostního a obranného systému státu.

Biobezpečnost a bioobrana (tj. všechna protiopatření zabraňující šíření biologického agens v životním prostředí a populaci) jsou na běžné agendě států a jejich armád. Poněkud stranou jsou globální katastrofická biologická rizika (GCBR), která mohou zničit lidskou společnost jako biologický druh. Přestože se stále hledá přesná definice toho, co představuje globální katastrofické biologické riziko, lze jej považovat za dopad potenciálních globálních katastrofických rizik (GCR) na sociální, ekonomickou a biologickou strukturu lidské existence. Z toho vyplývá, že GCBR jsou podmnožinou GCR. Je také otevřené diskusi o tom, zda v případě GCBR musí být rizikem nutně biologické agens, od virů až po lidi, nebo zda lze jako rizikové činitele akceptovat i antropogenní hrozby, případně jaký musí být dopad, aby bylo riziko zahrnuto pod označení GCBR.

Těžiště ve vojenství představuje dominantní prvek vojenského umění, využívaný při plánování a vedení vojenských operací. Doktrína jej definuje jako hlavní zdroj moci, který aktérovi poskytuje jeho sílu, svobodu jednání a/nebo vůli bojovat. Tento článek zkoumá Clausewitzův koncept těžiště prostřednictvím vybraných filozofických perspektiv a objasňuje jeho význam ve vojenské teorii a praxi. Prezentuje doktrinální vývoj konceptu, diskutuje jeho souvislosti a konstatuje, že koncept těžiště zůstává klíčovým doktrinálním i aplikačním prvkem operačního umění.

Termín "nové války" se často používá k popsání toho, jakým způsobem teroristické skupiny dosahují svých cílů vedle "klasických" prostředků v podobě intervence ze strany států. Teroristické organizace používají asymetrické metody války zaměřené na slabiny západních států. V důsledku toho se i konvenční války změnily v hybridní války. Právní postavení teroristických organizací je hlavním problémem právního státu. Při reakci na teroristické útoky je obtížné rozlišovat mezi zločinem a terorismem. "Válka proti teroru" se řídí odlišnými pravidly a principy a je nesmírně obtížné ji vést. Konflikty trvají dlouho a vítězství nad terorismem je zřídka možné kvůli síťové struktuře teroristických organizací a způsobu, jakým se prolínají s obyvatelstvem. Kromě celoaliančního přístupu existuje v Rakousku národní řešení, jak na tyto nové hrozby reagovat, a to v podobě komplexní národní obrany.

Cílem článku je porovnat termín a definici "zpravodajské zabezpečení" používané v Armádě České republiky se souvisejícími termíny používanými v Organizaci severoatlantické smlouvy a v amerických a slovenských pozemních silách. Článek navrhuje aktualizované české termíny a definice. Článek může sloužit jako podklad pro další diskuzi, pro zpracování slovníku, pomůže zpravodajským štábům v orientaci ve zpravodajské terminologii a zlepší interoperabilitu v rámci Organizace severoatlantické smlouvy a v zahraničních misích.

Příspěvek hodnotí úroveń spolupráce rezortu MO ČR a agentury NSPA (NATO Support and Procurement Agency) v oblasti pořizování vojenského materiálu. V praktické části jsou předloženy výsledky výzkumu úrovně zapojení dodavatelů se sídlem v ČR na aktivitách NSPA v letech 2018 až 2022. Využita je Paretova analýza srovnávající účast českých a zahraničních firem na zakázkách realizovaných NSPA z pohledu jejich předmětu, počtu a finanční hodnoty. Kvalitativní případové studie ze tří různých oblastí ilustrují, ve kterých projektech NSPA již ČR figuruje a jaké přínosy a rizika jsou s touto spoluprací pro rezort MO spojeny. Pozitiva a rezervy v procesu pořizování vojenského materiálu tzv. in-house a příležitosti a ohrožení, které mohou plynout z pořízení vojenského materiálu prostřednictvím NSPA, jsou shrnuty formou SWOT analýzy. V závěru jsou předložena doporučení týkající se zefektivnění spolupráce rezortu MO s NSPA ve sféře akvizic.

Článek se zabývá vznikem dělostřelectva u československých legií v Rusku. S využitím informací čerpaných z dobových pramenů a knih ze 30. let minulého století prezentuje základní mezníky, jež byly u zrodu této významné části československých legií.

Šedý nosorožec je metaforou pro bezpečnostní hrozbu, jež je iracionálně zanedbávána pro značný rozsah i vysokou pravděpodobnost jejího škodlivého účinku na subjekt vlastníka rizika. V diagramu se posuzuje možnost využití systému managementu kontinuity činností jako controllingového nástroje s cílem zmírnění míry operačního rizika narušení kontinuity dotčeného subjektu. Je zavedena veličina Operačně přidávaná hodnota - O´VA v roli kvalitativní dynamické informace o hodnotě produktivity činností. V krizovém scénáři jsou navržena opatření pro zkvalitnění krizové připravenosti subjektu. Je definován indikátor rizika selhání kontinuity činností. V souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině se posuzuje, zda se jedná o projev Šedého nosorožce.

The aim of the paper is to determine the extent of the use of strategic and decision-making analysis methods and the specifics and barriers of their practical application in the process of creating conceptual documents in the Ministry of Defense of the Czech Republic. In the qualitative research, a semi-structured questionnaire was created for the purpose of data collection and submitted to eighteen creators of the department's conceptual documents. The obtained data were evaluated by open coding according to the grounded theory, one of the methods of systematizing qualitative data. The results show that the methods are used, but informally or in a modified form - adapted to the specifics of the department. Barriers to the use of methods, are primarily the varying level of competence of the creators, the inappropriateness of certain methods for certain types of documents, time pressure or the preference for an intuitive approach. The ideal strategy seems to be a combination of the intuitive and rational approach.

Text se zabývá potřebami a  problémy novodobých válečných veteránů a identifikuje faktory, které mohou přispívat ke vzniku rizikové skupiny. Využívá data ze dvou dotazníkových šetření, jejichž respondenty byli váleční veteráni odcházející z činné služby a váleční veteráni mimo činnou službu méně než 10 let. Z analýzy vyplývá, že účast v zahraniční misi má negativní dopad zejména na rodinu a  vztahy, nejčastější problémy v souvislosti s odchodem z činné služby pak mají veteráni v oblasti financí a s hledáním nové práce. Služby spojené s uplatněním na trhu práce považují respondenti odcházející ze služby za nejpřínosnější formu pomoci. V analýze se podařilo identifikovat několik faktorů, které mohou přispívat ke vzniku rizikové skupiny veteránů: méně než 19 let ve službě, věk mladší 40 let, zdravotní omezení v důsledku služby v ozbrojených silách a odchod ze služebního poměru z rozhodnutí zaměstnavatele

Článek předkládá přehled vývoje přístupu Armády České republiky (AČR) k ochraně životního prostředí v kontextu environmentální legislativy od roku 1989 do současnosti. S využitím metod analýzy, syntézy a komparace české, evropské a alianční environmentální legislativy vytváří dosud nepublikovaný přehled v oblasti ochrany životního prostředí a jejího zapracování do vnitřních předpisů a právních aktů Československé lidové armády, Československé armády a AČR. Článek přináší soubor výstupů graficky zobrazujících aktivitu v environmentální oblasti s vnitřními souvislostmi mezi civilní legislativou, požadavky EU a NATO v chronologickém sledu. Práce přichází k závěru, že rok 2000 představuje milník, od něhož je přístup k ochraně životního prostředí pozorován jako stagnační. Za důvody stagnace shledáváme obavy velitelů nad negativním vlivem "ekologického přístupu" k výcviku vojsk a nedostatek osvěty v oblasti environmentálního vzdělávání resortu obrany.

Akviziční proces vojenské výzbroje, techniky, materiálu a souvisejících služeb (VM) je často provázen pochybnostmi o hospodárnosti nákupu. V některých případech je dokonce předmětem šetření orgánů činných v trestním řízení. Z tohoto důvodu dochází na jedné straně k průtahům a zpožďování realizace strategických investic a na druhé straně vzniká riziko trestního stíhání zapojených osob. Přitom je pociťována absence schopnosti objektivního posouzení efektivnosti celé investice. V důsledku existence této mezery vznikl projekt obranného výzkumu Znalec s cílem posoudit možnost vzniku znaleckého ústavu, který by mohl být odborným pracovištěm se schopností dát objektivní pohled na hodnotu pořizovaných VM, vytvořit znalecký standard pro oceňování VM a navrhnout systém vzdělávání příslušných znalců. Tento článek se zabývá částí prvního cíle projektu, když na základě zevrubné systémové analýzy přináší návrh právního postavení znaleckého ústavu, jehož primárním cílem je zajištění nezávislého ocenění pořizovaných VM.

Článek se věnuje srovnání náhrad nemajetkové újmy ve veřejné a soukromé sféře. Ve veřejné sféře je přiblížena právní úprava újmy na zdraví ve služebních poměrech, v soukromé sféře úprava v občanském a pracovním právu. Zvláštní pozornost je zaměřena na přechod náhrad nemajetkové újmy na dědice - zatímco ve služebních poměrech takové nároky zanikají smrtí (nepřecházejí na dědice), což bylo převzato z právní úpravy 60. let minulého století, v současném soukromém právu nezanikají, pokud byly jako dluh uznány nebo alespoň uplatněny u orgánu veřejné moci. Cílem příspěvku je kritická analýza současného stavu a návrhy de lege ferenda (přiblížení pracovněprávní úpravě). Problematika je významná jak z hlediska veřejných financí, tak fungování veřejného sektoru a prosazování právního státu.

Příspěvek volně navazuje na články publikované ve Vojenských rozhledech v roce 2013 (Vojenský pozorovatel Organizace spojených národů a Příprava vojenských pozorovatelů AČR před vysláním do operace) a popisuje velitelskou strukturu vojenských pozorovatelů v operaci MINUSCA ve Středoafrické republice. V příspěvku je hlavní pozornost věnována popisu základních činnosti týmu vojenských pozorovatelů a jejich způsobu života v operaci. Cílem příspěvku je seznámit čitatele s organizační strukturou a základními parametry fungování vojenských pozorovatelů v operaci MINUSCA. Příspěvek je určen pro budoucí vojenské pozorovatele, vojenské pozorovatele, kteří budou vysláni do této operace, a lze jej taktéž využít při všeobecné přípravě vojenských pozorovatelů. Příspěvek upozorňuje na aktuálnost daného tématu.

Probíhající válka na Ukrajině je Ruskem prezentovaná pojmem speciální vojenská operace, jejíž cíle byly prezentovány ruským prezidentem Putinem ve smyslu demilitarizace a denacifikace Ukrajiny. V širším kontextu se za tímto pojmem skrývá imperiální snaha Ruska útočnou a agresivní válkou prosadit a udržet si své mocenské postavení a vliv v regionu. Autoři vymezují zásadní rozdíl mezi speciální operací a tzv. speciální vojenskou operací v kontextu soudobé interpretace Kremlu. Dále argumentují způsob, kterým se Rusko snaží obhájit válku a diskutují její realitu z pohledu mezinárodního práva.

Článek se věnuje charakteristice násilných vstupů do objektů a pojmu "breaching", který je za tuto činnost často zaměňován. Dále článek řeší problematiku rozletu střepin při použití nálože k překonání pletivových plotů. V úvodní kapitole je popsána realizace výcviku v této oblasti s využitím cvičišť, která jsou pro tento účel budována ve vojenských výcvikových prostorech. Při provádění výcviku explozivních násilných vstupů se bezpečná vzdálenost pro zasahující týmy a nezúčastněné osoby stanovuje pomocí daných vzorců. Účelem simulace, matematických výpočtů a experimentu bylo posoudit, v jakém rozsahu dochází k rozletu střepin při explozivním překonávání těchto plotů a zda jsou používané postupy pro stanovení bezpečné vzdálenosti pro nezúčastněné osoby dostačující.