Fulltextové hledání

Výzkum historiografie použití zbraní hromadného ničení zahrnuje exkurs studia recentní problematiky chemického vojska v odborné literatuře. Byly zjištěny čtyři základní periody v rozvoji teorie chemického vojska a koncepce použití zbraní hromadného ničení. 1. První světová válka a vznik Československa jako období změn zásad vedení jednotek v poli vlivem existence chemické zbraně. 2. Období po ukončení 2. světové války, reflexe na hrozby v podobě vzniku chemického vojska, převzetí sovětské doktríny a cílů vojenského výzkumu. 3. Devadesátá léta 20. století jako období charakteristické akcentem na válku v Perském zálivu, proliferaci zbraní hromadného ničení a zavádění nových technických prostředků jednotek a útvarů radiační, chemické a biologické ochrany. 4. Počátek 21. století a hrozba ultraterorismu, rozvoj specializovaných schopností ochrany proti zbraním hromadného ničení, vznik 9. roty chemické ochrany Sil okamžité reakce a dominance mezinárodně-bezpečnostních témat, která jsou v převaze nad problémy ochrany vojsk v operacích. Zkoumané články dokládají originalitu vědeckého myšlení a sociální přínos odborného písemnictví rezortem obrany.

Laserové zbraně jsou předmětem dlouhodobé diskuse. Článek se věnuje jejich případnému zavedení k pěchotním útvarům a osudu ručních palných zbraní. Text analyzuje tyto zbraně ve vybraných kategoriích, ze kterých byly stanoveny na základě procesu usuzování soudy a závěr. Srovnání odhaluje v případě zvládnuté miniaturizace zajímavý paradox. Laserové a střelné zbraně si sice jako odlišné funkcionality nekonkurují, ale za vhodných podmínek se mohou doplňovat a kompenzovat nevýhody své kategorie. Současné moderní bojiště klade na ruční palné zbraně čím dál větší nároky a tím staví konvenční mechanismy zbraní v kombinaci s náboji zaručujícími přesnost, nižší zpětný ráz, ale nedostatečnou průraznost na okraj dalšího možného technologického rozvoje. Zdokonalovaná pasivní ochrana jednotlivců omezuje ranivý potenciál pistolové munice, u puškových nábojů ho zkracuje na vzdálenost pod 150 m a naváděná munice je příliš drahá. Laserové zbraně by mohly za ideálních podmínek tyto nedostatky kompenzovat.

Zbraně se směrovanou energií využívají přesně cílenou energii k poškození cíle. Tyto zbraně využívají elektromagnetické záření, zvuk nebo subatomové částice. Cílem článku je zejména prezentace informací o současné situaci v oblasti elektromagnetických zbraní se směrovanou energií, které využívají impulsní elektromagnetické pole v pásmu radiových vln a v pásmu mikrovln. Tyto technologie se využívají pro narušení činnosti nebo destrukci elektronických a elektrických obvodů zařízení protivníka. Tím je možné narušit nebo úplně vyřadit veškerý provoz informačních, komunikačních, řídících, kontrolních, palebních a dalších elektronických prostředků.

Chemické, biologické, radiologické a jaderné (CBRN) zbraně i přes mezinárodní dohody a regulace představují aktuální závažnou hrozbu. S ohledem na náročnost a nákladnost opatření proti působení CBRN se jeví vhodné jejich získání cestou mezinárodních projektů včetně projektů Permanentní strukturované spolupráce (PESCO) Evropské unie (EU). V této práci byl hodnocen význam projektů PESCO, omezení, příležitosti dané inovacemi. Z dosažených výsledků jsou definovány výsledná doporučení a navazující závěry týkající se projektů PESCO v oblasti CBRN. Zejména jsou definovány závěry a doporučení poukazující na limitovanou efektivitu iniciativy PESCO na jedné straně a příležitosti plynoucí z možné mezinárodní spolupráce na úrovni EU se zvýšením schopností Armády České republiky (AČR) a odstraněním slabých stránek v oblasti CBRN na straně druhé. Bez mezinárodní kooperace by AČR jen obtížně reflektovala současný vývoj v oblasti CBRN.

Prezentovaný článek přímo navazuje na autorovu komparativní analýzu americké a ruské nukleární doktríny a výzbroje z podzimu 2021 a prostřednictvím obsahové analýzy tří specifických oblastí aktualizované verze strategického dokumentu Nuclear Posture Review představuje současnou podobu nukleární strategie Spojených států amerických. Za pomoci interpretační analýzy a bohatého aparátu sekundárních zdrojů zároveň autor reflektuje vlastní předpoklady a očekávaní o dalším vývoji americké nukleární strategie prezidenta Joe Bidena, které formuloval ve článku z roku 2021. Rozebírá vliv ideologicko-politických ambicí prezidentské administrativy spolu se zlomovými geopolitickými událostmi roku 2022 a přichází k závěru, že především díky působení druhého faktoru nedoznala aktuální podoba americké nukleární strategie žádné revoluční změny a pokračuje v zachovávání dlouholeté kontinuity a konsenzu o svých bazálních principech.

Článok analyzuje holisticky vnímane súčasné stratégie použitia a výstavby nukleárnych síl zo strany USA a Ruska, pričom analyticky reflektuje aj ich vzájomné doktrinálne interakcie. Venuje sa podmienkam za ktorých USA a Rusko môžu pristúpiť k použitiu svojich nukleárnych zbraní, pričom postihuje aj súvisiacu problematiku modernizácie a výstavby ich nukleárnych síl. Autor prichádza k záveru, že ani jednej veľmoci sa doposiaľ nepodarilo opustiť logiku studenej vojny, či vyhnúť sa mylným, skresleným a prehnaným predpokladom o zámeroch druhej strany. Na záver sumarizuje možné zmeny a adaptácie americkej nukleárnej stratégie v ére administratívy prezidenta Bidena a predpokladanú aktualizácie americkej stratégie v priebehu roka 2022.

Ačkoli je v současné době úroveň celkové chemické biologické, radiologické a jaderné hrozby (CBRN) ve světě považována za nízkou, je patrný trend rostoucích obav z CBRN terorismu. Různé teroristické skupiny projevují zájem o použití materiálů CBRN k narušení globálního řádu a ekonomiky. Motivace a faktory, které ovlivňují potenciální využití prostředků CBRN při teroristických útocích, vyplývají ze skutečnosti, že prostředky CBRN potenciálně způsobují vysokou úmrtnost a mohou mít vážné následky. Velké množství potenciálních materiálů dvojího užití (vojenského a civilního) společně se zaváděním nových technologií do užívání umožňuje jejich využití pro útoky s využitím prostředků CBRN a vytváří širokou škálu nových potenciálních teroristických (a vojenských) hrozeb. Tento článek přináší obecný přehled minulé a současné situace v oblasti CBRN terorismu, představuje některé z aktuálně rozšířených nových technologií, které lze využít pro útoky s využitím prostředků CBRN, a analyzuje největší potenciální hrozby plynoucí z rizik v oblasti CBRN.

Publikace se snaží souhrnným způsobem čtenáři přiblížit poměrně široký rozsah problematiky zbraní hromadného ničení se zaměřením na jaderné, radiologické a chemické zbraně a radiační a chemické havárie. Problematika každé dílčí části je natolik rozsáhlá, že by sama o sobě vydala na desítky, možná i stovky knih a lze tedy vyzdvihnout schopnost autorů shrnout nejdůležitější informace z každé části do jednoho celku.

Článek se zabývá možností využití simulačních technologií při výcviku studentů Univerzity obrany v taktické přípravě a hledá za pomocí experimentu odpověď na otázku, zda využití těchto prostředků přináší prokazatelnou efektivitu. Studenti 1. ročníku byli v rámci předmětu Příprava v poli náhodně rozdělení do 42 sekcí o přibližně stejném počtů členů a následně byli rozřazeni do 3 kategorií podle způsobu využití prvků živé a virtuální simulace. Všem skupinám v průběhu závěrečného cvičení byly přidělovány body za určitou taktickou činnost. Celkový počet dosažených bodů všech skupin byl podroben následnému statistickému šetření za pomocí jednofaktorové analýzy rozptylu dat, s cílem prověřit, zda mezi jednotlivými skupinami dochází k statisticky významným rozdílům. Přestože použití moderních simulačních technologií u studentů mělo pocitově pozitivní vliv na zlepšení kvality výcviku, za pomocí statistických metod se nepodařilo ve větší míře prokázat, že by docházelo ke statisticky významným rozdílům mezi zkoumanými skupinami. Výsledky experimentu ale do jisté míry ukazují, že určité rozdíly mezi jednotlivými skupinami opravdu existují, a proto nechává určitou příležitost k provedení obdobného, nebo rozsáhlejšího výzkumu, ve snaze podpořit atraktivitu vzdělávacího procesu u studentů vojenských škol.

Článek se týká problematiky žhářských útoků v Izraeli. Problematika terorismu v Izraeli je značně široká, vzhledem k tomu, že je to zde velice častý jev a Izrael se potýká s terorismem na denní bázi. Příspěvek se proto zaměřuje na zápalné balóny, zbraň, která v letech 2018-2023 opakovaně způsobovala požáry v okolí Pásma Gazy. Věnuje se jejich historii, konstrukci, uvádí možnosti jejich eliminace, výhody a nevýhody možných technických řešení a úvahu o budoucnosti jejich použití.

Článek pojednává o možnostech nasazení bojových bezosádkových pozemních prostředků s bojovými pěšími jednotkami. Shrnuje nasazení těchto prostředků v minulých i současných vojenských operacích, včetně uvedení zkušeností z nasazení dostupných z veřejných zdrojů, a zkoumá společné nasazení pěšího družstva s bojovou platformou pozemního bezosádkového prostředku za útoku. Pomocí konstruktivní simulace předkládá výsledky nasazení pěšího družstva za útoku s podporou a bez podpory bojového bezosádkového pozemního prostředku. V rámci diskuse rozvíjí myšlenky potřebné pro součinnost jednotky s bezosádkovým prostředkem. Cílem článku je mimo jiné také otevřít v odborné komunitě debatu o možnostech efektivního použití bezosádkových pozemních systémů pro podporu činnosti bojových jednotek ve vojenských operacích.

Tanky s protitankovými zbraněmi v modernizovaných a inovovaných typech budeme potkávat na bojišti v horizontu příštích nejméně 20 let k eliminaci obrněných cílů a živé síly nepřítele, a to za využití chytré munice. Postupující elektronizace a digitalizace tanků umožňuje lepší přehled o bojišti a součinnost s ostatními prvky bojových uskupení. K ochraně osádky byla vyvinuta aktivní ochrana - reaktivní pancíř, zbraňové systémy ničící protitankové řízené střely ještě za letu a kompozitní pancíře. Vytvořením bezpečného perimetru s aktivní obranou jsou tanky schopny protitankovým zbraním odolat. Přesto USA hledá náhradu za tanky 3. generace Abrams ve strojích bez osádky, avšak Ruská federace konvenční tank s osádkou posiluje moderními technologiemi. Přílišná elektronizace, např. tanku 4. generace Armata, nemusí být vzhledem automatickému nabíjení vždy prospěšná.

V článku je popisována problematika implementace konceptu hnut í odporu v rámci komplexního přístupu k zajištění obrany státu a jeho odolnosti. Jsou hledány základní podmínky nutné pro zavedení tohoto nástroje a provedena srovnávací analýza vybraných evropských zemí, které k budování hnutí odporu přistoupily. Článek dále popisuje strategické vymezení hnutí odporu v podmínkách ČR, legislativní vymezení hnutí odporu a jeho zakotvení v rámci mezinárodního práva, analyzuje vazbu hnutí odporu na jednotlivé fáze konfliktu, kategorizuje aktéry hnutí odporu, definuje jejich role a využívané metody vedení odporu. V závěru definuje nezbytné podmínky implementace hnutí odporu do bezpečnostního a obranného systému státu.

Tato stať se zabývá jednou z nejvýbušnějších oblastí dnešního světa, kterou je Blízký a Střední východ (BSV) a zejména pak území historické Palestiny, kde už dlouhou dobu probíhá izraelsko - palestinský konflikt (IPK). Stať pojednává především o historických a vojenských souvislostech a je napsána jako tzv. historical explanatory text. Zaměřuje se na nejvýznamnější historické události a vysvětluje způsoby fungování a důsledky procesů, které se tam dlouhodobě odehrávají.

Výběr optimálních zbraňových systémů je pro obranu státu klíčový. Tradiční empirické metody jen těžko postihují komplexnost moderní války. Článek zkoumá potenciál konstruktivní simulace pro informované rozhodování v této oblasti. Simulace taktických operacís komplexními proměnnými, jako je terén, akce nepřítele a interoperabilita systémů, poskytuje cenné informace o efektivitě zbraní. To umožňuje optimalizovat akvizice v  souladu se strategickými cíli. Designová simulace umožňuje zkoumat faktory těžko testovatelné v reálu, srovnávat konfigurace výzbroje, analyzovat taktiku nepřítele a optimalizovat složení a nasazení jednotek, čímž šetří náklady a čas. Simulace umožňuje bezpečně zkoumat i rizikové scénáře. Využití konstruktivní simulace pro výběr zbraní přináší nesporné výhody z hlediska efektivity, bezpečnosti a informovanosti, čímž posiluje obranyschopnost a připravenost na budoucí výzvy.

Šedý nosorožec je metaforou pro bezpečnostní hrozbu, jež je iracionálně zanedbávána pro značný rozsah i vysokou pravděpodobnost jejího škodlivého účinku na subjekt vlastníka rizika. V diagramu se posuzuje možnost využití systému managementu kontinuity činností jako controllingového nástroje s cílem zmírnění míry operačního rizika narušení kontinuity dotčeného subjektu. Je zavedena veličina Operačně přidávaná hodnota - O´VA v roli kvalitativní dynamické informace o hodnotě produktivity činností. V krizovém scénáři jsou navržena opatření pro zkvalitnění krizové připravenosti subjektu. Je definován indikátor rizika selhání kontinuity činností. V souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině se posuzuje, zda se jedná o projev Šedého nosorožce.

Občanská válka v Myanmaru trvá již více jak sedm desítek let. Po vojenském převratu v únoru 2021 prodělala výrazné strukturální změny a získala novou dynamiku. Příčiny konfliktu spočívají v neschopnosti různých etnických a politických uskupení nalézt způsob koexistence v rámci jednoho státního celku a autonomizaci armády. Hlavními aktéry války v Myanmaru jsou dnes vojenská junta a její stoupenci, demokratická opozice a etnické organizace. Po převratu narůstá síla hnutí odporu a jeho operační schopnosti. Tento nárůst ale má své limity vzhledem k přetrvávající nejednotnosti opozičních sil, technické převaze myanmarské armády a posilování jejích početních stavů povinnými odvody.

Tato studie představuje události jomkipurské války (1973) perspektivou československé diplomacie a jejich následnou reflexi v přístupu československé zahraniční politiky vůči arabsko-izraelskému konfliktu v první polovině 70. let 20. století na základě doposud málo vytěžených archivních zdrojů. Československá blízkovýchodní politika od poloviny 50. let sice deklarovala svou jednoznačnou podporu arabské straně konfliktu, přesto tento přístup nebyl zcela bezvýhradný a v interních vládních dokumentech se někdy objevovala kritika arabských představitelů. Jomkipurská válka v tomto smyslu představuje důležitý přelomový moment, protože se fakticky jednalo o vojenský střet, který vyvolal nikoliv Izrael, ale arabská koalice, což znamenalo určitou výzvu pro československou propagandu. Současně tento ozbrojený konflikt představoval příležitost pro komunistické Československo dále prohloubit vztahy se svými arabskými spojenci.

Jazyková příprava v rezortu Ministerstva obrany [MO] ČR je zaměřena primárně na angličtinu. Ministerstvo obrany ovšem zaručuje v souladu s Koncepcí přípravy personálu pro potřeby rezortu MO jazykové vzdělávání rovněž v jiných cizích jazycích. Výuka jazyků je v kompetenci Centra jazykového vzdělávání Univerzity obrany Brno [CJV UO] a zahrnuje angličtinu, francouzštinu, němčina a ruštinu. Cílem článku je porovnat činnost CJV UO s obdobnými jazykovými pracovišti v rezortech obrany Rakouska, Německa a Francie a na příkladech dobré praxe podrobněji představit jazykové vzdělávání ve francouzském, německém a ruském jazyce, které v kontextu aktuálních geopolitických událostí nabývá na významu. CJV UO flexibilně reaguje na požadavky MO ohledně zajištění výuky těchto jazyků, a to včetně odborného vojenského jazyka a elektronické podpory výuky (e‑learningová platforma Jazyky pro armádu/JAPA).

Článek se zabývá mezinárodně právními aspekty západní vojenské pomoci Ukrajině. První část stručně analyzuje útok Ruské federace na Ukrajinu z pohledu "just war". Následující část se věnuje jednotlivým pohledům mezinárodního práva na vojenskou pomoc Ukrajině - práva neutrality, ius ad bellum, ius in bello, otázky co-belligerency a odpovědnosti státu za spoluvinu v mezinárodně protiprávních jednáních. Závěr shrnuje zjištěné poznatky a dává odpověď na otázku proč západní pomoc Ukrajině většinově neporušuje normy mezinárodního práva.

Tato studie podává souhrnný přehled o tvorbě mezinárodní bezpečnostní architektury a její činnosti v podobě jejich dvou hlavních pilířů, tj. Organizace spojených národů a Severoatlantické aliance v regionu Blízkého a Středního východu. V rámci mezinárodních bezpečnostních vztahů se jedná o region velmi nestabilní a konfliktní, kdy tato nestabilita trvá prakticky od založení státu Izrael v roce 1948. Globální OSN, její celková činnost a význam, zejména humanitární a mírotvorná činnost nejen pro oblast Blízkého a Středního východu, je velice přínosná, a to po celé období studené války až do současnosti. NATO jako bezpečnostní organizace patří mezi významné světové aktéry ovlivňující současné mezinárodní bezpečnostní vztahy. Obě tyto organizace svoji činností představují zásadní prostředek k zajištění světového míru a bezpečnosti.

Probíhající válka na Ukrajině je Ruskem prezentovaná pojmem speciální vojenská operace, jejíž cíle byly prezentovány ruským prezidentem Putinem ve smyslu demilitarizace a denacifikace Ukrajiny. V širším kontextu se za tímto pojmem skrývá imperiální snaha Ruska útočnou a agresivní válkou prosadit a udržet si své mocenské postavení a vliv v regionu. Autoři vymezují zásadní rozdíl mezi speciální operací a tzv. speciální vojenskou operací v kontextu soudobé interpretace Kremlu. Dále argumentují způsob, kterým se Rusko snaží obhájit válku a diskutují její realitu z pohledu mezinárodního práva.

Článek řeší přípravu aktivní zálohy AČR, detailně teritoriální síly. Porovnává je s ekvivalentem záloh polské armády, konkrétně vojsky teritoriální obrany. Komparace výstavby a přípravy těchto sil poukazuje na nutnost řešení nebo minimálně aktualizaci systému povolávání záloh AČR a jejich výcviku, vyzbrojení a vystrojení.

Článek se zabývá hodnocením současných možností zdravotnického zabezpečení v oblasti ochrany proti zbraním hromadného ničení. Z hodnocení národních strategických dokumentů vyplývá, že důraz na rozvoj schopností v oblasti poskytování péče při chemickém a biologickém nebezpečí je podstatně rozvinutější než v oblasti radiační, přitom bezpečnostní rizika spojená s radiací trvale rostou. Na základě analýzy standardizačních dokumentů NATO v oblasti poskytování zdravotnického zabezpečení a relevantních českých doktrinálních dokumentů byla identifikována oblast potenciálního rozvoje schopností, a to oblast diagnostiky a třídění ozářených, kterou představuje schopnost biologické dozimetrie. S využitím metodiky plánování schopností a na základě hodnocení funkčních oblastí byl definován koncepční přístup k rozvoji schopnosti biologické dozimetrie. Součástí prezentovaných doporučení je i návrh organizační struktury biodozimetrické sítě AČR.

Válečná hra je respektovaným nástrojem pro rozhodování velitelů. Její příprava, provedení a hodnocení výsledků vyžaduje přesnou organizaci a nemalý časový fond. Časový aspekt je ale v současné dynamické době limitujícím faktorem k objektivnímu spíše objektivizovanému hodnocení variant provedení operace. Článek nepopisuje proces přípravy válečné hry, je zaměřen na prováděcí fázi, kde uvádí využití konkrétního simulačního systému^[1] ve válečných hrách a za jakých teoretických podmínek lze výsledky simulace boje považovat za validní. Zároveň hodnotí časovou efektivitu jejího použití ve válečné hře. Experimentálně bylo ověřeno, že testovaný simulační systém lze pro válečnou hru používat zejména v režimu zrychlené simulace. Byla také verifikována konfigurace výpočetního systému, který umožňoval podstatné zrychlení běhu simulace scénáře válečné hry.
^[1] Masa SWORD, verze 6.20.1.

Tento článek se zaměřuje na identifikaci klíčových faktorů materiálních zdrojů v oblasti výstroje, výzbroje a vojenské techniky v rámci českého státu potřebných k efektivnímu provedení mobilizace. Primárním cílem je pak odpovědět na otázku, zda Armáda České republiky stále disponuje adekvátními zásobami těchto klíčových zdrojů a zda má schopnosti tyto zdroje v případě krizových stavů navýšit bez výrazné závislosti na zahraničním dovozu. Z uvedené analýzy byl zjištěn převážně dostačující stav zásob, přičemž ale byly zároveň v některých kategoriích identifikovány významné limitace obzvláště v jejich technické a morální kvalitě (respektive zastaralosti), především pak v rámci většiny druhů vojenské techniky. Problematika závislosti na zahraničním dovozu týkající se výrobních surovin se pak značně mění, od minimální (polní uniforma), až po téměř maximální (balistická přilba) úroveň.

Příspěvek se zabývá výukou předmětu operační výzkum na Univerzitě obrany a její podporou prostřednictvím zapojení vybraných software pro řešení úloh lineárního programování. Hlavním cílem příspěvku je s pomocí ukázkového řešení úlohy lineárního programování demonstrovat možnosti využití doplňku Řešitel v programu Microsoft Excel a programu Linear Program Solver ve výuce operačního výzkumu. Příspěvek dále stručně seznamuje čtenáře s operačním výzkumem jakožto vědeckou disciplínou a předmětem vyučovaným na Univerzitě obrany. V neposlední řadě jsou zde diskutovány výhody a nevýhody zapojení software do výuky operačního výzkumu.

Článek se zabývá problematikou nástupu nových technologií a jejich vlivem na současné a budoucí schopnosti Armády české republiky (AČR). Předkládá souhrn doporučení, přičemž se jedná především o potřeby koncepčního přístupu začleňování nových systémů tak, aby nedošlo k živelnému nákupu vzájemně nekompatibilních, logistiku zatěžujících systémů. Velmi rychlý vývoj v oblasti bezosádkových autonomních systémů využívajících prvky umělé inteligence nabízí příležitosti jejich využití při plnění bojových úkolů AČR. Vzhledem k rozsáhlosti této problematiky je šíře záběru zúžena na oblast speciálních sil, které tyto nové sofistikované prostředky také do užívání v celém resortu Ministerstva obrany zavádějí.

Tento článek je rychlou aktuální informací o problému, který mohl vyvolat velkou válku na Středním východě. A také o unikátní operaci k jeho odstranění. Syrské chemické zbraně představovaly vážnou hrozbu na celém Středním východě, především v kontextu probíhající občanské války. Toto potvrdilo i opakované použití nervově paralytické látky sarinu v průběhu tohoto konfliktu. Zničení syrských chemických zbraní znamená odstranění hrozby eskalace konfliktu a jeho rozšíření o další státy.