Fulltextové hledání

Studie dekonstruuje koncept aktivních opatření prizmatem informačního vlivu. Chápe jej jako sofistikované metody ovlivňování veřejného mínění a politických rozhodnutí, které původně používal Sovětský svaz a jež Ruská federace přizpůsobila kyberprostoru. V analýze je tento koncept konfrontován s obecnými abstrakcemi informačního vlivu s cílem lépe pochopit vztah aktivních opatření a podobných konceptů. Autorka dochází k závěru, že abstrakce informačního vlivu jsou platné i pro konceptuální pochopení a praktické příklady současných ruských aktivních opatření. Aktivní opatření jsou vůči informačnímu ovlivňování subsidiární a slouží jako taktický prostředek k dosažení strategických cílů druhého jmenovaného. Autorka dále uvádí, že informační prostředí je operační scénou pro aktivní opatření, kybernetické operace mohou být jeho projevem, informační operace hrají roli klíčové součásti širší strategie informačních operací a psychologické operace jsou jeho kritickým prvkem.

Tato studie si kladla za cíl prozkoumat pohled médií na armádu a militantní aktivity, se zaměřením na profesionální chování novinářů a jejich závazek k národní věci. Byly provedeny hloubkové rozhovory s pákistánskými novináři, kteří informovali z konfliktních zón. Zjištění naznačují, že Pákistán je zapojen do války proti terorismu a že média hrají klíčovou roli v oslavování bezpečnostních sil v jejich boji proti militantům, kteří zpochybňují autoritu státu. Novináři vyjádřili názor, že vláda a armáda by měly přijmout realistická opatření k boji proti této hrozbě. Novináři sice označili militanty za teroristy, ale zároveň poznamenali, že jejich profesionalita je často ovlivněna vlastenectvím a národní povinností sloužit zemi. Objektivita však zůstala klíčovým prvkem jejich zpravodajství. Média, považovaná za čtvrtý pilíř státu, by měla mít potřebnou svobodu informovat o konfliktech. Zároveň byla autocenzura považována za nezbytnou k zabránění obsahu, který by mohl vést k radikalizaci.

Šedý nosorožec je metaforou pro bezpečnostní hrozbu, jež je iracionálně zanedbávána pro značný rozsah i vysokou pravděpodobnost jejího škodlivého účinku na subjekt vlastníka rizika. V diagramu se posuzuje možnost využití systému managementu kontinuity činností jako controllingového nástroje s cílem zmírnění míry operačního rizika narušení kontinuity dotčeného subjektu. Je zavedena veličina Operačně přidávaná hodnota - O´VA v roli kvalitativní dynamické informace o hodnotě produktivity činností. V krizovém scénáři jsou navržena opatření pro zkvalitnění krizové připravenosti subjektu. Je definován indikátor rizika selhání kontinuity činností. V souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině se posuzuje, zda se jedná o projev Šedého nosorožce.

Ruská invaze na Ukrajinu obnovila důraz na personální připravenost evropských ozbrojených sil. Armáda České republiky si stanovila cíl 37 500 vojáků z povolání a 15 000 aktivních záložníků, avšak není jisté, zda jej lze dosáhnout v rámci plně profesionálního systému. Článek porovnává rekrutační přístupy Litvy, Lotyšska a Polska, které v poslední dekádě zaznamenaly nejrychlejší růst vojenského personálu. Pomocí ukazatele Military Participation Ratio kombinuje kvantitativní a kvalitativní analýzu náborových politik. Zjištění ukazují, že dosažení českých cílů je možné, vyžaduje však reformu rekrutačního systému. Úspěšnými postupy jsou obnova základní služby (Litva), zvýšení finanční motivace (Lotyšsko) a rozvoj záloh a dobrovolné služby (Polsko). Studie přispívá k debatě o budoucí podobě rekrutační politiky a udržitelnosti plně profesionálních ozbrojených sil.

Článek se zabývá problematikou obrany informačního prostředí v současném bezpečnostním kontextu se zvláštním zaměřením na kognitivní válčení jako jednu z klíčových a dynamicky se rozvíjejících výzev posledních let. Cílem tohoto přehledového článku je zasadit uvedený fenomén do širšího bezpečnostně-strategického rámce obrany informačního prostředí a popsat, jakým způsobem je tato oblast koncepčně a institucionálně uchopena jak v České republice, tak u vybraných aliančních spojenců – konkrétně ve Velké Británii, Estonsku, Finsku, Švédsku a na Slovensku. Článek primárně vychází z veřejně dostupných strategických a koncepčních dokumentů a oficiálních politik jednotlivých zemí. Na tomto základě článek identifikuje základní společné rysy a odlišnosti v jejich přístupech k obraně informačního prostředí a zároveň vyvozuje některé budoucí výzvy v této oblasti.

Aktivní záloha představuje nyní fakticky jedinou organizovanou záložní sílu AČR. S ohledem na to je třeba dbát, aby příslušníci AZ měli možnost a motivaci cvičit dostatečně často. Finanční ohodnocení přitom pochopitelně patří mezi významné motivační faktory, a to jak pro vstup do (dobrovolné) zálohy, tak pro aktivní účast na cvičeních. Náš text analyzuje současný systém odměňování vojáků Aktivní zálohy a ukazuje na některá problematická místa, která mohou snižovat ochotu Aktivních záložníků cvičit více než 14-21 dnů v roce. Naše analýza modeluje roční a denní příjmy vojáka AZ v závislosti na počtu ročně odcvičených dnů a se zohledněním jeho hodnosti a doby služby. V návaznosti na to formulujeme alternativní systém odměn, který by nedostatky stávajícího systému odstranil.

Článek analyzuje infiltrační a vlivové hrozby zaměřené na členy Aktivní zálohy Armády České republiky jako specifický faktor nekonvenčního rizika pro ochranu kritické infrastruktury. Aktivní záloha, představující klíčové propojení civilní a vojenské sféry, může být vystavena psychologickému a informačnímu působení s dopadem na loajalitu a operační připravenost. Text shrnuje teoretické přístupy k fenoménu insider threat, identifikuje zranitelnosti lidského faktoru a srovnává český přístup s vybranými aliančními a zahraničními modely (NATO, EU, USA). Závěrem formuluje doporučení pro prevenci infiltrace prostřednictvím vzdělávání, kognitivní odolnosti a integrovaného řízení rizik v oblasti obrany a kritické infrastruktury.

Článek analyzuje aktuální stav mezinárodního humanitárního práva (MHP) ve světle ozbrojeného konfliktu na Ukrajině. V jednotlivých kapitolách se zaměřuje na teoretický rámec MHP, typologii konfliktu, vývoj právní regulace a její praktické dopady. Zvláštní pozornost je věnována selhání mezinárodního práva při ochraně civilistů, omezení vymahatelnosti právních norem a návrhům na posílení jejich účinnosti. Cílem je přispět k odborné diskusi o budoucnosti právní regulace ozbrojených konfliktů.

Ruské agrese proti Gruzii (2008) a Ukrajině (2014) vedly NATO k bezprecedentním změnám v koncepci odstrašení a rozmístění NATO na východním křídle. Jedním z přijatých opatření v reakci na změněné bezpečnostní prostředí bylo zřízení NATO Force Integration Units s hlavním úkolem usnadnit rozmístění jednotek rychlé reakce na východním křídle. NATO Force Integration Units plní komplexní úkoly na všech úrovních: strategické, operační a taktické, a to v době míru i v průběhu aktivace článku 4 nebo 5 Washingtonské smlouvy. Mimo hlavní úkol dále plní tyto úkoly: odstrašení, plánování, sdílení informací, situační přehled, styk a komunikaci s hostitelskou zemí, včetně účasti na strategické komunikaci. Složitost plněných úkolů včetně dislokace NATO Force Integration Units v hlavních městech činí z těchto jednotek cenný prvek koncepce odstrašení a obrany NATO na východním křídle.

Chemické, biologické, radiologické a jaderné (CBRN) zbraně i přes mezinárodní dohody a regulace představují aktuální závažnou hrozbu. S ohledem na náročnost a nákladnost opatření proti působení CBRN se jeví vhodné jejich získání cestou mezinárodních projektů včetně projektů Permanentní strukturované spolupráce (PESCO) Evropské unie (EU). V této práci byl hodnocen význam projektů PESCO, omezení, příležitosti dané inovacemi. Z dosažených výsledků jsou definovány výsledná doporučení a navazující závěry týkající se projektů PESCO v oblasti CBRN. Zejména jsou definovány závěry a doporučení poukazující na limitovanou efektivitu iniciativy PESCO na jedné straně a příležitosti plynoucí z možné mezinárodní spolupráce na úrovni EU se zvýšením schopností Armády České republiky (AČR) a odstraněním slabých stránek v oblasti CBRN na straně druhé. Bez mezinárodní kooperace by AČR jen obtížně reflektovala současný vývoj v oblasti CBRN.

Příspěvek hodnotí úroveń spolupráce rezortu MO ČR a agentury NSPA (NATO Support and Procurement Agency) v oblasti pořizování vojenského materiálu. V praktické části jsou předloženy výsledky výzkumu úrovně zapojení dodavatelů se sídlem v ČR na aktivitách NSPA v letech 2018 až 2022. Využita je Paretova analýza srovnávající účast českých a zahraničních firem na zakázkách realizovaných NSPA z pohledu jejich předmětu, počtu a finanční hodnoty. Kvalitativní případové studie ze tří různých oblastí ilustrují, ve kterých projektech NSPA již ČR figuruje a jaké přínosy a rizika jsou s touto spoluprací pro rezort MO spojeny. Pozitiva a rezervy v procesu pořizování vojenského materiálu tzv. in-house a příležitosti a ohrožení, které mohou plynout z pořízení vojenského materiálu prostřednictvím NSPA, jsou shrnuty formou SWOT analýzy. V závěru jsou předložena doporučení týkající se zefektivnění spolupráce rezortu MO s NSPA ve sféře akvizic.

Příspěvek je zaměřen na problematiku spojenou s možnostmi využití prostředků pro minování na dálku v Armádě České republiky. Jeho obsah je orientován k technickým a taktickým možnostem minového vrhače MV-3 při kladení protitankových minových polí podle požadovaného účinku na nepřítele. Záměrem příspěvku je, na základě provedených orientačních kalkulací, upozornit na omezené možnosti a schopnosti ženijního vojska při kladení protitankových minových polí na dálku s využitím minového vrhače, který je v současné době jediným zavedeným prostředkem pro plnění tohoto úkolu. Tato skutečnost má významný dopad na možnosti taktického použití zatarasovacích jednotek ženijního vojska při plnění úkolů v rámci ženijní podpory opatření proti pohybu nepřítele.

Biobezpečnost a bioobrana (tj. všechna protiopatření zabraňující šíření biologického agens v životním prostředí a populaci) jsou na běžné agendě států a jejich armád. Poněkud stranou jsou globální katastrofická biologická rizika (GCBR), která mohou zničit lidskou společnost jako biologický druh. Přestože se stále hledá přesná definice toho, co představuje globální katastrofické biologické riziko, lze jej považovat za dopad potenciálních globálních katastrofických rizik (GCR) na sociální, ekonomickou a biologickou strukturu lidské existence. Z toho vyplývá, že GCBR jsou podmnožinou GCR. Je také otevřené diskusi o tom, zda v případě GCBR musí být rizikem nutně biologické agens, od virů až po lidi, nebo zda lze jako rizikové činitele akceptovat i antropogenní hrozby, případně jaký musí být dopad, aby bylo riziko zahrnuto pod označení GCBR.

Článek předkládá první systematickou analýzu vzdělávání v oblasti kognitivní odolnosti v resortu Ministerstva obrany ČR, jehož význam narůstá v kontextu současných hybridních hrozeb. Prostřednictvím metodologické triangulace (analýza dokumentů, dotazníky, rozhovory) výzkum mapuje pokrytí relevantních témat na všech úrovních formálního vojenského vzdělávání v rámci resortu. SWOT analýza odhaluje existenci základů pro rozvoj kognitivní odolnosti, ale i absenci systematického přístupu k této problematice. Z výsledků vyplývají tři hlavní výzvy pro transformaci vzdělávacího systému: systematizace přístupu, personální zabezpečení a modernizace infrastruktury. Studie vytváří empirickou bázi pro strategická doporučení k posílení resilience vojenského personálu vůči informačním a psychologickým operacím.

Hodnocení poměru sil a odhad bojových ztrát je důležitou součástí práce velitelů a štábů bojových brigád a praporů při přípravě a plánování operace. K tomu se využívají nástroje založené na různých principech a metodice.  Cílem článku je vyhodnotit tři různé nástroje využívané pro výpočet poměru sil a odhad bojových ztrát na taktické úrovni Armády České republiky. Zkoumané nástroje zahrnují kalkulátor založený na Lanchesterových zákonech, modul pro výpočet poměru sil v informačním systému velení a řízení pozemních sil a systém konstruktivní simulace. Z výsledků testování a srovnáním výstupných dat obsahovou analýzou a empirickou deduktivní metodou vyplývá, že všechny uvedené nástroje přinášejí obdobné výstupy. Hlavním zjištěním je oproti ostatním hodnoceným systémům, že využití systému konstruktivní simulace představuje praktické a flexibilní řešení pro podporu plánovacího a rozhodovacího procesu pro velitele a štáby bojových brigád a praporů.

Článek se zabývá možnostmi ochrany vnějšího perimetru statických vojenských objektů s využitím pozemních bezosádkových systémů, které mohou doplnit již existující ochranné prvky. Teoretická východiska a dosažené závěry byly experimentálně ověřeny v terénu při ochraně menší základny, s využitím UGS Taros Furbo a výpočtů Systému podpory taktických rozhodnutí. Systémem vypočítané trasy přesunu ochrany základny byly následně prakticky realizovány pěší hlídkou i autonomním UGS Taros Furbo, se zaměřením na průchodnost terénu a čas jejich překonání. Hlavním cílem článku je představit vojenské veřejnosti současné možnosti nasazení UGS Taros Furbo při ochraně statických vojenských objektů, jako jsou místa velení nebo základny. Jejich využitím se mohou značně snížit požadavky a nároky na nasazení pěších hlídek k ochraně vnějšího perimetru.

Studie se zaměřuje na metodiky a strategické dopady obnovy průmyslových komplexů po ozbrojeném konfliktu. Vychází z empirických poznatků z války ve východní Evropě a propojuje doktrínu NATO s přístupy k hodnocení poškození a klasifikaci stability. Navrhuje kategorizaci destrukce a stanovení priorit obnovy dle míry konstrukční degradace a závislosti na vnějších systémech. Klíčové strategie zahrnují mobilní inženýrské týmy, improvizované materiály a redukci technické dokumentace. Studie dále zdůrazňuje potřebu ochrany citlivých informací vzniklých během obnovy. Kombinovaný přístup zajišťuje efektivní rekonstrukci i obrannou bezpečnost státu.

Příspěvek je věnován úloze odborného periodika Vojenská mysl v reformním procesu roku 1968. Na jeho stránkách se objevily příspěvky kritizující absenci originální československé vojenské doktríny a současně přemíru nesystémových opatření založených na mocenských tlacích sovětské diplomacie a vojenské politiky. I Vojenská mysl citlivě reagovala na všeobecný proces demokratizace, který se přirozeně odrazil i v životě ČSLA. Demokratizace ozbrojených sil požadovala i větší zapojení vědecko-průmyslové základny do obranných záležitostí, stejně jako větší důraz na práci s lidským potenciálem v armádě.

Tato studie podává souhrnný přehled o tvorbě mezinárodní bezpečnostní architektury a její činnosti v podobě jejich dvou hlavních pilířů, tj. Organizace spojených národů a Severoatlantické aliance v regionu Blízkého a Středního východu. V rámci mezinárodních bezpečnostních vztahů se jedná o region velmi nestabilní a konfliktní, kdy tato nestabilita trvá prakticky od založení státu Izrael v roce 1948. Globální OSN, její celková činnost a význam, zejména humanitární a mírotvorná činnost nejen pro oblast Blízkého a Středního východu, je velice přínosná, a to po celé období studené války až do současnosti. NATO jako bezpečnostní organizace patří mezi významné světové aktéry ovlivňující současné mezinárodní bezpečnostní vztahy. Obě tyto organizace svoji činností představují zásadní prostředek k zajištění světového míru a bezpečnosti.

Akviziční proces vojenské výzbroje, techniky, materiálu a souvisejících služeb (VM) je často provázen pochybnostmi o hospodárnosti nákupu. V některých případech je dokonce předmětem šetření orgánů činných v trestním řízení. Z tohoto důvodu dochází na jedné straně k průtahům a zpožďování realizace strategických investic a na druhé straně vzniká riziko trestního stíhání zapojených osob. Přitom je pociťována absence schopnosti objektivního posouzení efektivnosti celé investice. V důsledku existence této mezery vznikl projekt obranného výzkumu Znalec s cílem posoudit možnost vzniku znaleckého ústavu, který by mohl být odborným pracovištěm se schopností dát objektivní pohled na hodnotu pořizovaných VM, vytvořit znalecký standard pro oceňování VM a navrhnout systém vzdělávání příslušných znalců. Tento článek se zabývá částí prvního cíle projektu, když na základě zevrubné systémové analýzy přináší návrh právního postavení znaleckého ústavu, jehož primárním cílem je zajištění nezávislého ocenění pořizovaných VM.

Článek se věnuje charakteristice násilných vstupů do objektů a pojmu "breaching", který je za tuto činnost často zaměňován. Dále článek řeší problematiku rozletu střepin při použití nálože k překonání pletivových plotů. V úvodní kapitole je popsána realizace výcviku v této oblasti s využitím cvičišť, která jsou pro tento účel budována ve vojenských výcvikových prostorech. Při provádění výcviku explozivních násilných vstupů se bezpečná vzdálenost pro zasahující týmy a nezúčastněné osoby stanovuje pomocí daných vzorců. Účelem simulace, matematických výpočtů a experimentu bylo posoudit, v jakém rozsahu dochází k rozletu střepin při explozivním překonávání těchto plotů a zda jsou používané postupy pro stanovení bezpečné vzdálenosti pro nezúčastněné osoby dostačující.

Článek vychází z provedené studie, realizované v rámci projektu Dlouhodobého záměru rozvoje organizace Centrem bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity. V rámci studie byla zkoumána a posuzována problematika strategického překvapení, jejímž cílem bylo nalezení kauzálních mechanizmů a souvislostí mezi zabezpečením obrany státu a fenoménem překvapení v podmínkách 21. století. Článek se zabývá problematikou překvapení a jeho dopady do zabezpečení obrany státu. Popisuje strategické překvapení jako principiální aspekt s implikacemi a dopady na obranu státu. Zkoumá problematiku překvapení jako principu vojenského umění v kontextu současného strategického myšlení.

Článek představuje vybrané funkcionality zpravodajského zabezpečení v Armádě České republiky, které jsou řešeny v kontextu příležitostí a výzev budoucího operačního prostředí. Jeho cílem je v souběžné reflexi současných přístupů Severoatlantické aliance formulovat možnosti realizace zpravodajství, sledování, průzkumu a elektromagnetického boje v národních podmínkách. Vojenské praxi je prezentován směr, jímž lze reagovat na změny v povaze operačního prostředí, včetně změn ve fyzických i nefyzických doménách prostoru bojové činnosti, kterým se musí při zachování nezbytné interoperability přizpůsobit všechny složky moderních vojenských sil. Článek je reakcí na rozdílné a mnohdy ne zcela správné chápání řešené problematiky, se kterým se lze setkat dokonce i mezi specialisty. Shrnuje doposud platné poznatky a navrhuje, kam by se měly diskutované funkcionality ubírat.

Článek se zabývá důsledky změn ve společnosti a v armádě po "sametové revoluci" v roce 1989 pro výuku společenských věd na vojenských školách. Změny jsou ilustrovány na příkladu Vysoké vojenské školy pozemního vojska ve Vyškově, která připravovala většinu důstojníků pro pozemní vojsko. První část článku ukazuje využití výuky společenských věd na vojenských školách k ideologické indoktrinaci posluchačů ve prospěch vládnoucí Komunistické strany Československa před listopadem 1989. Další část článku se zabývá odrazem změn ve společnosti a v armádě po zrušení článku o vedoucí úloze KSČ v Ústavě v systému výuky společenských věd, v jejich obsahu a rozsahu. Obsah článku ukazuje i jednotlivé mezníky v procesu změn ve výuce společenských věd na cestě od jejich využití ke komunistické indoktrinaci k formování důstojníků demokratické armády.

Príspevok rozoberá opatrenia na podporu integrácie rodovej perspektívy prijaté na pôde Severoatlantickej Aliancie a spôsob, ktorým boli tieto následne premietnuté v legislatívnych opatreniach rezortu obrany Slovenskej republiky a skúma prístup Ozbrojených síl Slovenskej republiky (ďalej len "OS SR") k integrácií rodovej perspektívy. Príspevok sa ďalej zameriava najmä na to, ako OS SR integrujú a podporujú tieto zásady v reálnom živote profesionálnych vojakov. Analýza dostupných štatistických údajov, ako aj výskumov vykonaných v tejto oblasti slúži ako základ pre formulovanie záverov o tom, či Slovenská republika plní záväzky ohľadom integrácie rodovej perspektívy voči Severoatlantickej Aliancii a zároveň formuluje východiskové oblasti pre možný budúci výskum.

Probíhající válka na Ukrajině je Ruskem prezentovaná pojmem speciální vojenská operace, jejíž cíle byly prezentovány ruským prezidentem Putinem ve smyslu demilitarizace a denacifikace Ukrajiny. V širším kontextu se za tímto pojmem skrývá imperiální snaha Ruska útočnou a agresivní válkou prosadit a udržet si své mocenské postavení a vliv v regionu. Autoři vymezují zásadní rozdíl mezi speciální operací a tzv. speciální vojenskou operací v kontextu soudobé interpretace Kremlu. Dále argumentují způsob, kterým se Rusko snaží obhájit válku a diskutují její realitu z pohledu mezinárodního práva.

Článek předkládá přehled vývoje přístupu Armády České republiky (AČR) k ochraně životního prostředí v kontextu environmentální legislativy od roku 1989 do současnosti. S využitím metod analýzy, syntézy a komparace české, evropské a alianční environmentální legislativy vytváří dosud nepublikovaný přehled v oblasti ochrany životního prostředí a jejího zapracování do vnitřních předpisů a právních aktů Československé lidové armády, Československé armády a AČR. Článek přináší soubor výstupů graficky zobrazujících aktivitu v environmentální oblasti s vnitřními souvislostmi mezi civilní legislativou, požadavky EU a NATO v chronologickém sledu. Práce přichází k závěru, že rok 2000 představuje milník, od něhož je přístup k ochraně životního prostředí pozorován jako stagnační. Za důvody stagnace shledáváme obavy velitelů nad negativním vlivem "ekologického přístupu" k výcviku vojsk a nedostatek osvěty v oblasti environmentálního vzdělávání resortu obrany.

V článku je popisována problematika implementace konceptu hnut í odporu v rámci komplexního přístupu k zajištění obrany státu a jeho odolnosti. Jsou hledány základní podmínky nutné pro zavedení tohoto nástroje a provedena srovnávací analýza vybraných evropských zemí, které k budování hnutí odporu přistoupily. Článek dále popisuje strategické vymezení hnutí odporu v podmínkách ČR, legislativní vymezení hnutí odporu a jeho zakotvení v rámci mezinárodního práva, analyzuje vazbu hnutí odporu na jednotlivé fáze konfliktu, kategorizuje aktéry hnutí odporu, definuje jejich role a využívané metody vedení odporu. V závěru definuje nezbytné podmínky implementace hnutí odporu do bezpečnostního a obranného systému státu.

Článok sa zaoberá problematikou plánovania logistiky, ktoré predstavuje jednu zo siedmych plánovacích domén, prostredníctvom ktorých sa vykonáva obranné plánovanie v podmienkach rezortu Ministerstva obranySlovenskej republiky. Autorka v rámci deskriptívneho výskumného problému hľadala odpoveď na otázku: Ako sa plánuje logistika v systéme obranného plánovania na rezortnej úrovni? Článok obsahuje výsledky teoretického a  empirického výskumu realizovaného na danú problematiku. Autorka objasňuje hlavné teoretické východiská skúmanej problematiky, bližšie popisuje metodiku plánovania logistiky v  podmienkach rezortu ako aj aktuálne poznatky a skúsenosti z praxe, poukazuje na najvýznamnejšie problémy v danej oblasti a predkladá návrhy ich možných riešení.

Článek se zabývá problematikou ženijních informací, které jsou nezbytné při plánování překonávání vodních překážek, a které mohou usnadnit a případně zrychlit proces plánování operace za přispění příslušníků ženijní specializace štábu úkolového uskupení. V současné době (2019) neexistuje aplikační programové vybavení k plnění úkolů ženijní podpory činnosti vojsk (dále APV ŽEN) v rámci ženijního podsystému velení a řízení AČR, které by zohledňovalo problematiku překonávání vodních překážek v rámci taktické činnosti vojsk. Cílem článku je: analyzovat získávání ženijních informací při překonávání vodních překážek a popsat jejich získávání na konkrétním příkladu řeky Moravy; identifikovat možnosti překonávání vodních překážek silami a prostředky AČR; navrhnout mapový podklad pro APV ŽEN, který bude doplněn ženijními informacemi od jednotlivých Povodí s. p. a Ředitelství silnic a dálnic (dále ŘSD) a vymezit opatření, která podpoří dostupnost ženijních informací při překonávání vodních překážek.