Fulltextové hledání

1 2

Výsledky 1 až 30 z 37:

Bezposádkový pozemný prostriedok ako multiplikátor sily boja v zastavaných priestorochNerecenzované - Ostatní

Unmanned Ground Vehicle as a Force Multiplier in Urban Operations

Jaroslav Matejka

Vojenské rozhledy / Czech Military Review Nr. 4/2017, Vol. XXVI. (LVIII.): 119-134

Tento článok pojednáva o novodobých aspektoch boja v zastavaných priestoroch pomocou aplikácií vojenských pozemných robotov. Vzostup mestskej populácie a zvyšujúci sa počet veľkomiest vytyčuje nové hrozby pre vedenie boja. Prvá časť pripomína strmý rast populácie a obývaných oblastí, hroziace nebezpečenstvá pre nasadené jednotky sú zhrnuté v druhej časti, zdôrazňujúc špecifiká tohto druhu boja. Zhrnutie vedie k návrhu riešenia schopnosti zvýšiť situačný prehľad, znásobiť palebnú silu a bojovú podporu. Dva príklady bezposádkových pozemných prostriedkov v nasledujúcej časti prezentujú možné smerovanie vývoja. Finálne, posledná záverečná časť vytyčuje potrebné charakteristiky kladené na bezposádkové prostriedky počas operácií v zastavaných priestoroch.

Problematika překladu vojenských hodnostíInformace

Problems with the Translation of Military Ranks

Plukovník Mgr. Ladislav Chaloupský, Ph.D.

Vojenské rozhledy / Czech Military Review Nr. 3/2012, Vol. XXI. (LIII.): 89-105 | DOI: 10.3849/2336-2995.21.2012.03.089-105

Konverze vojenských hodností mezi ozbrojenými silami různých zemí přináší řadu těžkostí. Článek, jehož autorem je ředitele Centra jazykové přípravy ve Vyškově, nabízí malý přehled nejčastějších problémů. Ty vychází, mimo jiné, z různých národních zvyklostí a tradic jednotlivých ozbrojených sil. Překlad a srovnání hodností vyšších důstojníků není až tak složitý. Komplikovanější je překlad hodností u nás málo známých nebo neobvyklých. V NATO byla ke správnému pochopení srovnání hodností schválena a zavedena standardizační norma STANAG 2116, o kterou se tento článek opírá.

Síly 21. století - od pojmu k realitěVojenské umění

Forces of the 21st Century: from Notion to Reality (Force XXI)

Ing. Jan Kotala

Vojenské rozhledy / Czech Military Review Nr. 1/2008, Vol. XVII. (XLIX.): 29-34

Poslední dekáda minulého století s sebou přinesla zásadní politické, ekonomické, sociální a další změny především v zemích střední a východní Evropy. Do 21. století vstoupily státy rozšiřující se Severoatlantické aliance nikoli s jedním, jasně definovaným nepřítelem, ale proti celé nepřátelské koalici, která není omezena žádnými konkrétními hranicemi ani konvencemi - hovoříme o tzv. asymetrickém válčišti. Proběhlé zásadní změny vyvolaly potřebu uvažovat o dalším rozvoji ozbrojených sil ve 21. století.

Islamismus jako bezpečnostní hrozba pro Českou republikuInformace

Islamism as a Security Threat to the Czech Republic

Doc. PhDr. JUDr. Miroslav Mareš, Ph.D.

Vojenské rozhledy / Czech Military Review Nr. 4/2011, Vol. XX. (LII.): 118-128

V souvislosti s desátým výročím útoků al-Ká'idy na WTC a Pentagon, zabitím Usámy bin Ládina, odhalením logistického zázemí severokavkazských teroristů v ČR i veřejně ventilovaným sporům v domácí muslimské komunitě je opětovně intenzivně diskutována problematika ohrožení ČR ze strany islamismu, terorismu a souvisejících fenoménů. Cílem tohoto článku je vytvořit základní rámec pro konceptualizaci hrozby vůči ČR a na základě dosavadních událostí a volné extrapolace trendů a srovnáním se zahraničím analyzovat intenzitu jednotlivých ohrožujících projevů se vztahem k ČR. Specifická pozornost bude věnována vybraným vojenským atributům.

Vybrané problémy rozvoje projektu "Voják 21. století" a jeho ekonomické aspektyNerecenzované - Ostatní

Selected Problems of "Soldier of 21st Century" Project and its Economy Aspects

Pplk. doc. Ing. Bedřich Rýznar, CSc., kpt. Ing. Jan Mazal, Ph.D.

Vojenské rozhledy / Czech Military Review Nr. ZC/2007, Vol. XVI. (XLVIII.): 93-102

Největší bohatství národa spočívá v jeho bohatosti intelektuální, nikoli materiální. Aby stát jako celek obstál v konkurenci mezinárodního prostředí, potřebuje jednoznačně rozvíjet vědecko-výzkumnou základnu. Zejména v době, kdy jediným východiskem pro přežití dalších generací bude příchod nových technologií, přístupů a myšlenek. Vyspělé státy světa investují do výzkumu a vývoje v průměru tři procenta HDP, tedy několikanásobně více, než je tomu v méně rozvinutých zemích. S rozvojem vědy a výzkumu je také úzce spjata problematika tohoto příspěvku, týkající se automatizace, robotizace a digitalizace bojiště.