Fulltextové hledání

Článek se zabývá výkladem pojmu "ozbrojené síly" v kontextu platného právního řádu České republiky. Autoři navrhují rozlišovat ozbrojené síly v institucionálním pojetí a ve funkčním pojetí. Podstatou řešení je interpretace § 3 odst. 1 zákona o ozbrojených silách (č. 219/1999 Sb.) ve funkčním pojetí, tj. tak, že ozbrojené síly chápe včetně vojáků zařazených v rámci Ministerstva obrany, ve vojenských školách, ve Vojenské policii a ve Vojenském zpravodajství. Dalším řešením by mohlo být doplnění zákona o ozbrojených silách o odstavec: "Ustanovení o příslušnících ozbrojených sil se přiměřeně použijí i na vojáky v činné službě služebně zařazené v ministerstvu, ve vojenských školách, ve Vojenské policii a ve Vojenském zpravodajství." Cílem článku je iniciace odborné diskuse o předmětné problematice, a také naznačení směrů, jak by bylo vhodné věc řešit.

Masakr v Buče vyvolává otázku, zda ruská armáda předurčuje své vojáky k protiprávnímu násilí na civilistech? Tento článek vychází z předpokladu, že bez ohledu na vyšší rozkazy, pachatelé násilí musí překonat psychologické zábrany, jež si v průběhu socializace vytvořili, tzv. "morální odpoutání". Psychologický mechanismus "morálního odpoutání" na jednu stranu umožňuje vojákům legálně zabíjet v boji, na druhou stranu ale také odbourává zábrany vůči násilnému jednání na civilistech. Povinností ozbrojených sil tak je nejen připravit vojáka k boji a zabíjení, ale také již během výcviku předcházet protiprávnímu násilí. Případ ruské armády ukazuje, jak formální úsilí předcházet morálnímu odpoutání a porušování mezinárodního humanitárního práva (MHP) nedokázalo efektivně překonat překážky v podobě institucionální kultury a nedostatečného lidského kapitálu.

Článek se zaměřuje na identifikaci klíčových faktorů lidských zdrojů v rámci českého státu potřebných k provedení mobilizace ozbrojených sil v případě vojenského konfliktu. Primárně odpovídá na otázky, zda je těchto faktorů dostatek a mohou být efektivně využity v procesu mobilizace. Řeší problematiku armádní evidence, udržitelnosti vojenských záloh a jejich rentability. Dále se zabývá vlivem sekundárních faktorů na možnosti vytvoření a výcviku záloh, zejména motivací občanů k obraně státu a tělesnou zdatností mobilizovatelné populace.

Článek se zabývá informační podporou řízení lidských zdrojů v podmínkách rezortu ministerstva obrany z pohledu zabezpečení informací o kvantitě a kvalitě personálu rezortu pro podporu rozhodovacích procesů. V první části jsou popsány nástroje a metody analýzy pro zpracování těchto informací. V druhé části jsou uvedeny praktické ukázky této informační podpory. Na příkladech z analytických studií je prezentován stav personálu v letech 2015 a 2016, který je doplněn komentáři autora, které naznačují možné způsoby prezentace a využití těchto informací v řízení lidských zdrojů. Autor článku, který prezentuje výsledky vlastní dlouhodobé praxe tvůrce systému informační podpory personálního managementu, dospívá k názoru, že data vygenerované tímto systémem mohou napomoci přijetí řady zásadních strategických rozhodnutí.

Tento článok pojednáva o novodobých aspektoch boja v zastavaných priestoroch pomocou aplikácií vojenských pozemných robotov. Vzostup mestskej populácie a zvyšujúci sa počet veľkomiest vytyčuje nové hrozby pre vedenie boja. Prvá časť pripomína strmý rast populácie a obývaných oblastí, hroziace nebezpečenstvá pre nasadené jednotky sú zhrnuté v druhej časti, zdôrazňujúc špecifiká tohto druhu boja. Zhrnutie vedie k návrhu riešenia schopnosti zvýšiť situačný prehľad, znásobiť palebnú silu a bojovú podporu. Dva príklady bezposádkových pozemných prostriedkov v nasledujúcej časti prezentujú možné smerovanie vývoja. Finálne, posledná záverečná časť vytyčuje potrebné charakteristiky kladené na bezposádkové prostriedky počas operácií v zastavaných priestoroch.

S rostoucím tlakem na kvalitu a úroveň jazykového vzdělávání vojenských profesionálů je kladen stále větší důraz na získání a udržování jazykových a řečových kompetencí, a to především v angličtině. Za uplynulých dvacet let došlo v oblasti jejich jazykového vzdělávání k významným změnám se kterými nás seznamuje následující příspěvek.

Článek je příspěvkem k diskuzi o systému přípravy vojenských profesionálů rezortu Ministerstva obrany. Naznačuje komplexní přístup k problematice v kontextu národních i mezinárodních souvislostí současného pojetí vojenského povolání, celoživotního učení a vzdělávání, i předpokládaného použití ozbrojených sil.

Dovednost poslech s porozuměním je základní klíčový element pro zdárnou jazykovou akvizici. Srovnáme-li ostatní jazykové dovednosti jako je čtení, psaní a mluvení, je to právě poslech, který vystupuje jako jedna z nejvíce používaných dovedností. Snahou všech studentů cizích jazyků je bezpochyby přiblížení se k úrovni téměř absolutního porozumění. Dosažení této úrovně vyžaduje čas a nemalé úsilí v podobě aktivního přístupu ke studiu jazykové dovednosti poslechu s porozuměním. Tento článek se věnuje významu a úloze této dovednosti, seznamuje s teoretickými východisky, představuje dílčí strategie a úlohu pedagoga. Zároveň popisuje jednotlivé metody a v závěru zmiňuje aktivity pro zlepšení poslechové dovednost.

Konstrukce a aplikace pravidel, jimiž se určuje chování lidí, je předmětem sociálního inženýrství. Tato pravidla nabývají v případě institucí, jako jsou např. ozbrojené síly, podoby právních norem. Zásadními normami v oblasti personalistiky jsou platový a kariérní řád. Práce sociálních inženýrů na obou normách však za 15 let nepřinesla očekávaný užitek. Kariérový pohyb v plně profesionální armádě není doposud řízen cílevědomou činností personální orgánů poměřovanou kritérii účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti použití veřejných prostředků a funkčnost existujícího platového řádu je dnes omezována ztrátou mzdové konkurenceschopnosti ozbrojených sil na trhu práce. Tento článek na příkladu platové stratifikace vojáků z povolání v České republice ukazuje neefektivní postup sociálních inženýrů ve věci platového a kariérního řádu.

Ozbrojené síly České republiky mají podle zákona jednoznačně stanovený úkol, kterým je připravovat se k obraně České republiky a bránit ji proti vnějšímu napadení [1]. Aby tento úkol mohly ozbrojené síly v plném rozsahu splnit, musí se za stavu ohrožení státu a válečného stavu doplnit vojáky ze zálohy. Jedním z významných faktorů, jenž může doplňování nepřímo ovlivňovat a který si málo uvědomujeme, je i náboženství a s ním spojený pacifismus. Možný vliv této sociálně-politické teorie na doplňování ozbrojených sil České republiky vojáky v záloze hodnotí následující příspěvek.

Konverze vojenských hodností mezi ozbrojenými silami různých zemí přináší řadu těžkostí. Článek, jehož autorem je ředitele Centra jazykové přípravy ve Vyškově, nabízí malý přehled nejčastějších problémů. Ty vychází, mimo jiné, z různých národních zvyklostí a tradic jednotlivých ozbrojených sil. Překlad a srovnání hodností vyšších důstojníků není až tak složitý. Komplikovanější je překlad hodností u nás málo známých nebo neobvyklých. V NATO byla ke správnému pochopení srovnání hodností schválena a zavedena standardizační norma STANAG 2116, o kterou se tento článek opírá.

Při pracích na Bílé knize o obraně se ukázalo, že nezanedbatelným problémem je chápání členění rezortu Ministerstva obrany a od něho odvozených odpovědností, kompetencí a vztahů při jeho řízení. Tento poznatek, při pracích na Bílé knize o obraně zřejmě poněkud podceněný, se jako problém znovu plně projevil nyní, při přípravě Střednědobého plánu rezortu (měl být k dispozici současně s Bílou knihou o obraně), jenž spolu s Ročním plánem rezortu Ministerstva obrany na rok 2012 vytvoří podrobnější plán prvních šesti let implementace Bílé knihy o obraně. Není pochyb o tom, že správné chápání členění rezortu Ministerstva obrany ovlivní i uvažování o strategických přístupech v rámci prací na Obranné strategii ČR.

Každý stát vychází ve výstavbě vlastního bezpečnostního systému z místních podmínek a cílů bezpečnostní politiky. K tomu je často využíván koncept celkových sil, který ve svém důsledku vede k vytvoření miličního prvku doplňujícího uvnitř bezpečnostního systému činnost profesionálních bezpečnostních sil. Stejně je tomu také v České republice, kde však na rozdíl od Rakouska, Švýcarska, Dánska, či USA není explicitně zmiňován miliční charakter dobrovolnických jednotek angažovaných do činnosti bezpečnostního systému.

Každodenní manažerská praxe ve vojenském prostředí, v rámci profesionální armády, nás přesvědčuje o nutnosti studia managementu v rámci přípravy velitelů - vojenských manažerů. Konečně mizí názory, že výuka managementu je zbytečná, protože velitel velí, a to podle řádů a předpisů, což mu k jeho činnosti stačí. Je potřebné si uvědomit, že dnes velitelé všech stupňů mají podřízené profesionály, kteří po stránce profesní vědí, co mají dělat.

Poslední dekáda minulého století s sebou přinesla zásadní politické, ekonomické, sociální a další změny především v zemích střední a východní Evropy. Do 21. století vstoupily státy rozšiřující se Severoatlantické aliance nikoli s jedním, jasně definovaným nepřítelem, ale proti celé nepřátelské koalici, která není omezena žádnými konkrétními hranicemi ani konvencemi - hovoříme o tzv. asymetrickém válčišti. Proběhlé zásadní změny vyvolaly potřebu uvažovat o dalším rozvoji ozbrojených sil ve 21. století.

V souvislosti s desátým výročím útoků al-Ká'idy na WTC a Pentagon, zabitím Usámy bin Ládina, odhalením logistického zázemí severokavkazských teroristů v ČR i veřejně ventilovaným sporům v domácí muslimské komunitě je opětovně intenzivně diskutována problematika ohrožení ČR ze strany islamismu, terorismu a souvisejících fenoménů. Cílem tohoto článku je vytvořit základní rámec pro konceptualizaci hrozby vůči ČR a na základě dosavadních událostí a volné extrapolace trendů a srovnáním se zahraničím analyzovat intenzitu jednotlivých ohrožujících projevů se vztahem k ČR. Specifická pozornost bude věnována vybraným vojenským atributům.

Problematika jazykového vzdělávání se dostává do popředí zájmu prakticky ve všech oblastech lidské činnosti. Článek představuje nové přístupy v oblasti studia cizích jazyků v podobě autonomie a self-instruction, čímž se snaží poskytnout jak vojenským, tak civilním odborníkům potřebný základ pro úvahy nad vývojovými směry v této velmi důležité a významné oblasti. V konkrétním úhlu pohledu se článek zabývá charakteristikou, významem a možnostmi využívání těchto přístupů. Každá metoda je podrobně rozebrána v souvislosti s dosahovanými cíli, typickými charakteristikami a možnostmi využití v jazykové praxi. Závěrem jsou zdůrazněny možnosti zvyšování celkové studijní efektivnosti.

Autoři se na základě svých zkušeností zamýšlejí nad možností racionálního chování a rozhodování vojáků z povolání v armádě. Vyjadřují názor, že to i na nejnižších stupních velení je možné při splnění několika základních podmínek. Článek by měl podnítit polemiku v dané problematice, zejména by byly vhodné ohlasy z praxe.

Od 1. ledna 2005 se Armáda české republiky stala profesionální armádou. Současně vzniká otázka, jaké atributy musí uchazeč o službu v armádě (muž či žena) splňovat, aby se mohl stát vojenským profesionálem a dále co musí dělat pro to, aby tuto práci mohl vykonávat? Profesionální připravenost vojáka je složená z vojensko-odborné, psychické a tělesné připravenosti. V souladu s názvem příspěvku autor se věnuje zjišťování úrovně tělesné připravenosti, tedy testování tělesné výkonnosti a v něm připravovaným změnám, které reflektují nové skutečnosti.

Tento příspěvek vychází z uzlové myšlenky, že užívání drog vojáky zacházejícími se zbraněmi a jinou sofistikovanou vojenskou technikou je vzhledem k úkolům, které jsou ozbrojené síly povolány plnit k zajištění bezpečnosti a suverenity státu, mnohem nebezpečnější a potenciálně škodlivější než v civilním sektoru. Rezort ministerstva obrany proto v celostátním měřítku protidrogové politiky zastává citlivou a důležitou pozici.

Největší bohatství národa spočívá v jeho bohatosti intelektuální, nikoli materiální. Aby stát jako celek obstál v konkurenci mezinárodního prostředí, potřebuje jednoznačně rozvíjet vědecko-výzkumnou základnu. Zejména v době, kdy jediným východiskem pro přežití dalších generací bude příchod nových technologií, přístupů a myšlenek. Vyspělé státy světa investují do výzkumu a vývoje v průměru tři procenta HDP, tedy několikanásobně více, než je tomu v méně rozvinutých zemích. S rozvojem vědy a výzkumu je také úzce spjata problematika tohoto příspěvku, týkající se automatizace, robotizace a digitalizace bojiště.

Současná vojenská psychologie se zabývá řadou úkolů, jejichž primárním cílem je zvýšení psychologické odolnosti člověka při plnění náročných úkolů vojenské profese. Řada dílčích problémů je zaměřena např. na zkoumání vlivů prostředí na bojeschopnost profesionálního vojáka, psychologické účinky různých druhů nových zbraní, vlivy osobnostních dispozic na plnění zvláštních úkolů a další související úkoly. Výcvikové psychologické programy mají za cíl připravit inteligentní, odolné a aktivně myslící vojáky.

V akademickém roce 2005/2006 byla realizována rozsáhlá analýza jazykových potřeb s cílem získat relevantní informace, které by napomohly zefektivnit jazykovou přípravu vojenských profesionálů na Univerzitě obrany a maximálně ji přiblížit potřebám praxe. Protože analýza zahrnovala poměrně široký okruh otázek a odpovědi na tyto otázky byly získány od 673 respondentů, vyhodnocování výsledků v třídění 2. a 3. stupně proběhlo až v tomto akademickém roce. Tento příspěvek navazuje na již publikovaný článek ve VR č. 4. v r. 2006 a prezentuje nově zjištěná data.

Josef Fučík: Generál Podhajský. 1. vyd. Praha, Litomyšl: nakladatelství Ladislav Horáček - Paseka, 2009. ISBN 978-80-7185-962-8.

Plánování a velení v mnohonárodních expedičních operacích jsou obtížnými problémy po mnohaleté období. Jak se Evropská unie stává stále aktivnějším světovým činitelem - včetně oblasti zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky - tak EU trvale rozvíjí schopnosti vedení integrovaných expedičních operací a od roku 2003 provedla řadu úspěšných vojenských operací a civilních misí na Balkáně, v Africe, na Středním východě a jihovýchodní Asii. Organizační struktura velení a řízení pro integrované expediční operace, které jsou vedeny pod hlavičkou EU k řešení krizové situace vyžadující nasazení sil rychlé reakce, bude vytvořena v souladu s Konceptem vojenského velení a řízení EU.