Fulltextové hledání

Výroční přezkoušení je nedílnou součástí systému tělesné přípravy vojáka Armády České republiky, pomocí něhož se hodnotí jeho fyzická zdatnost. Toto hodnocení poskytuje dvojí zpětnou vazbu - informuje přezkoušené o tom, jak si vedou v porovnání s normativními tabulkami a mezi sebou, a současně dává velitelům představu o aktuální fyzické zdatnosti jejich podřízených. Práce se věnuje vytrvalostní disciplíně běhu na 12 minut (známý též jako Cooperův test). Na základě dat z let 2011 až 2021 a téměř 50 000 vyhodnocených přezkoušení byly zkoumány potenciální vlivy věku na fyzickou výkonost vojáků, a vhodné úpravy jednotlivých limitů ve věkových kategoriích. Výsledky analýzy ukázaly, že nastavení obtížnosti pro dosažení shodného hodnocení není pro obě pohlaví stejné a že s přibývajícím věkem dochází k rozdílnému poklesu fyzické výkonnosti, než reflektují současné normy. Na základě těchto analýz byl vypracován návrh úprav výročního přezkoušení v tělesné přípravě, které jsou přílohou této práce.

Článek řeší současný stav evidence a vyhodnocování tělesné přípravy vojáků Armády České republiky. Nese v sobě analytickou i návrhovou část. V analytické části jsou diskutovány klady a zápory současné evidence dat tělesné přípravy a identifikovány hlavní nedostatky a problémy. V článku je navržena optimalizace současného stavu prostřednictvím pokročilého informačního systému, který by pokrýval současné potřeby tělovýchovných pracovníků a je za tímto účelem v současné době tvořen v prostředí Univerzity obrany v Brně. V článku je nastíněno možné praktické využití informačního systému v armádní praxi.

Studie se zabývá dlouhodobým monitorováním tělesné zdatnosti vojáků, příslušníků 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany za účelem zjištění, zda má každoroční přezkoušení tělesné zdatnosti vzestupnou tendenci, respektive, zda je armádní služební tělovýchovný proces dostatečně efektivní. Studie byla provedena porovnáním výkonů dosažených při přezkoušení tělesné zdatnosti v letech 2012-2019. Sledovaný soubor tvořilo 316 vojáků, kteří se tohoto přezkoušení účastnili pravidelně, bez přerušení. Plněné disciplíny byly stále stejné. Za dobu monitorování došlo k celkovému zlepšení podaných výkonů silových i vytrvalostních disciplín, což lze přičíst pravidelné pohybové aktivitě, respektive i systematickému dlouhodobě řízenému armádnímu tělovýchovnému procesu. Na základě zjištěných údajů lze říci, že tendence výročního přezkoušení byla vzestupná a efektivnost služebního tělovýchovného procesu se ukázala jako dobrá a dostačující.

Článek popisuje současný stav přípravy osádek bojových vozidel. Hodnotí dle zkušeností autora zejména aktuálnost platné výcvikové dokumentace. Zaměřuje se na vývoj přípravy osádek zejména na příkladu vozidla KBVP PANDUR II. Cílem článku je otevřít odbornou diskuzi na téma koncepce procesu přípravy osádek bojových vozidel. Zejména se jedná o oblast programů přípravy, které považuje autor za zásadní.

Účelem článku je představit analýzu systému vzdělávání a odborné přípravy v oblasti bezpečnosti v Bulharské republice v roce 2021, ve které bude položen důraz na vnitřní a vnější hrozby, silné a slabé stránky, problémové oblasti a možná řešení. Předmětem článku je systém vzdělávání a odborné přípravy, kde specifickým předmětem je systém vzdělávání a odborné přípravy v oblasti bezpečnosti v Bulharské republice.

Článek identifikuje konkrétní atributy, které měly a mají zásadní vliv na kvalitu přípravy pro operace v zastavěných oblastech. Jsou zmíněny jen ty zásadní, jejichž precizním splněním dojde jistě ke zkvalitnění přípravy. Autor vychází z vlastní praxe velitele jednotky na stupni četa až rota, a to jak z nasazení v rámci tuzemských i zahraničních cvičení, tak zejména z nasazení v zahraničních operacích. Článek slouží jako námět k odborné diskusi ve sféře jak akademické, tak odborné.

Jazyková příprava v rezortu Ministerstva obrany [MO] ČR je zaměřena primárně na angličtinu. Ministerstvo obrany ovšem zaručuje v souladu s Koncepcí přípravy personálu pro potřeby rezortu MO jazykové vzdělávání rovněž v jiných cizích jazycích. Výuka jazyků je v kompetenci Centra jazykového vzdělávání Univerzity obrany Brno [CJV UO] a zahrnuje angličtinu, francouzštinu, němčina a ruštinu. Cílem článku je porovnat činnost CJV UO s obdobnými jazykovými pracovišti v rezortech obrany Rakouska, Německa a Francie a na příkladech dobré praxe podrobněji představit jazykové vzdělávání ve francouzském, německém a ruském jazyce, které v kontextu aktuálních geopolitických událostí nabývá na významu. CJV UO flexibilně reaguje na požadavky MO ohledně zajištění výuky těchto jazyků, a to včetně odborného vojenského jazyka a elektronické podpory výuky (e‑learningová platforma Jazyky pro armádu/JAPA).

Článek se zabývá problematikou přípravy odborníků v oblasti kybernetické bezpečnosti. V úvodu jsou popsány jednotlivé prvky, které působí v oblasti kybernetické bezpečnosti. Dále je provedena strategická analýza popisující východiska v oblasti vzdělávání. Stěžejní část práce je věnována návrhu systému vzdělávání. V práci jsou definovány jednotlivé prvky a je vytvořen model vztahů těchto prvků. V příloze je uveden kompletní výčet témat a jejich rozčlenění dle úrovní znalostí pro specialistu kybernetické bezpečnosti.

Příprava vojáků na budoucí uplatnění na civilním trhu práce představuje klíčovou oblast, která vyžaduje pozornost. Cílem tohoto výzkumu bylo identifikovat preference vojáků týkající se jejich přechodu do civilního zaměstnání po ukončení vojenské služby. Dotazníkové šetření bylo realizováno mezi 128 příslušníky dvou útvarů Armády České republiky. Většina respondentů preferuje druhou kariéru v soukromém sektoru a většina by si přála začít s přípravou několik měsíců před ukončením služby. Mnozí respondenti vyjádřili zájem o rozšíření svých dovedností za účelem zvýšení zaměstnatelnosti, přičemž nejčastěji preferovanou formou byla rekvalifikace. Celkově byl o nabízené nástroje podpory přechodu velký zájem, přičemž nejvíce byla ceněna pracovní portál. Řada respondentů se domnívá, že vojáci po skončení služby čelí obtížím při hledání civilního zaměstnání a hodnotí současný systém přípravy na druhou kariéru jako nedostatečný.

Většina odborníků se domnívá, že městské operace budou v budoucnu nabývat na významu, ale přestože máme k dispozici dostatek příkladů a zkušeností, stále se potýkáme s rozvojem potřebných dovedností a schopností. Vzniklé mezery jsou kombinací rozdílného zadání a snižujících se zdrojů v posledních desetiletích, obtížné přípravy a prostého nepochopení městského prostředí a škodlivých inovací - zdá se, že se vždy ocitáme na začátku. Boj v izolovaných "prizmatech odpovědnosti" vyžaduje flexibilní úkolové uskupení se všemi potřebnými prostředky po ruce a dobře připravené velitele uplatňující úkolové velení a chápající svou roli, úkol a účel akce. Zvládnutí urbanizovaného prostředí na všech třech úrovních pohybu je velmi náročný úkol a vyžaduje soustředěnou pozornost na různé aspekty, součinnost mezi aktéry a interdisciplinární výzkum a vývoj. Pro rozvoj schopností pro operace v urbanizovaném prostoru je klíčový vývoj metodologie vhodné pro zkoumání skrytých aspektů a jejich zasazení do kontextu současných aktivit a budoucího vývoje.

Obecný trend nárůstu hmotnosti, klesající fyzické kondice a zdravotních komplikací u běžné populace se projevuje i v oblasti náboru nových zájemců. Předpokládá se, že jejich tělesná připravenost bude na vysoké úrovni. Cílem této studie bylo ověřit, zda fyzická kondice vojáků při vstupu do armády během let 2000-2017, kdy testování tělesné zdatnosti probíhalo, se skutečně zhoršuje či nikoliv. Výsledky za hodnocené období ve sledovaných parametrech tělesné zdatnosti naznačují, že některé složky tělesné zdatnosti kopírují obecný trend a vykazují mírné zhoršení. Přesto obecně nelze konstatovat, že tělesná zdatnost nových vojáků ve sledovaném období poklesla, neboť některé její složky naopak vykazují mírný vzestup.

Článek pojednává o způsobu uplatnění evaluačních nástrojů, využitelných pro hodnocení připravenosti nedeklarovaných velitelství a jednotek AČR. V rámci výzkumu byly analyzovány přístupy ČR a NATO s využitím komparativní analýzy, doplněné v rámci sběru dat strukturovaným rozhovorem. Výsledky výzkumu potvrdily nejednotný přístup, při aplikaci standardizovaných nástrojů a metod pro hodnocení u nedeklarovaných jednotek pro NATO a EU. Na základě výsledků analýzy a s využitím přístupů nejlepší praxe byl formulován jednotný/inovativní přístup k hodnocení připravenosti všech velitelství a jednotek na závěr každého cyklu operační přípravy AČR.

Článek řeší přípravu aktivní zálohy AČR, detailně teritoriální síly. Porovnává je s ekvivalentem záloh polské armády, konkrétně vojsky teritoriální obrany. Komparace výstavby a přípravy těchto sil poukazuje na nutnost řešení nebo minimálně aktualizaci systému povolávání záloh AČR a jejich výcviku, vyzbrojení a vystrojení.

Článek pojednává o humanitárním tranzitním kempu Mokraď na Slovensku, který byl vystavěn Armádou České republiky ve spolupráci s Ozbrojenými silami Slovenské republiky, jako reakce na uprchlickou krizi vyvolanou válkou na Ukrajině. V článku jsou uvedeny jednotlivé fáze výstavby od přípravy, přesunu, výstavbu a provoz s uvedením rozmístění, vnitřní struktury kempu, použitých technických prostředků a zapojení personálu včetně doporučení vedoucích k zefektivnění budoucích obdobných aktivit.

Válečná hra je respektovaným nástrojem pro rozhodování velitelů. Její příprava, provedení a hodnocení výsledků vyžaduje přesnou organizaci a nemalý časový fond. Časový aspekt je ale v současné dynamické době limitujícím faktorem k objektivnímu spíše objektivizovanému hodnocení variant provedení operace. Článek nepopisuje proces přípravy válečné hry, je zaměřen na prováděcí fázi, kde uvádí využití konkrétního simulačního systému^[1] ve válečných hrách a za jakých teoretických podmínek lze výsledky simulace boje považovat za validní. Zároveň hodnotí časovou efektivitu jejího použití ve válečné hře. Experimentálně bylo ověřeno, že testovaný simulační systém lze pro válečnou hru používat zejména v režimu zrychlené simulace. Byla také verifikována konfigurace výpočetního systému, který umožňoval podstatné zrychlení běhu simulace scénáře válečné hry.
^[1] Masa SWORD, verze 6.20.1.

Účast žen v ozbrojených silách klade mnoho výzev pro jejich integraci do mechanismu, jemuž dominují muži. Vojenská služba tradičně ztělesňuje "macho" kulturu, která vyžaduje určitý typ fyzické síly dosažitelný pouze prostřednictvím mužské tělesné stavby. Tradiční model vojska představuje mladé muže, kteří jsou podporováni svými manželkami zůstávajícími doma, avšak moderní způsoby válčení a zapojení technologií otevírají mnoho možností pro začlenění žen do ozbrojených sil. Cílem tohoto příspěvku je proto poukázat na různé oblasti ozbrojených sil, které umožňují či neumožňují vhodné začlenění žen v Pákistánu. Příspěvek přináší jak deskriptivní analýzu účasti žen v ozbrojených silách obecně, tak i konkrétně v pákistánských ozbrojených silách. Doporučení upozorňují na bojové operace, které jsou relevantní pro pákistánské ozbrojené síly a do nichž ženy mohou či nemohou být začleněny.

Článek se zabývá možností využití simulačních technologií při výcviku studentů Univerzity obrany v taktické přípravě a hledá za pomocí experimentu odpověď na otázku, zda využití těchto prostředků přináší prokazatelnou efektivitu. Studenti 1. ročníku byli v rámci předmětu Příprava v poli náhodně rozdělení do 42 sekcí o přibližně stejném počtů členů a následně byli rozřazeni do 3 kategorií podle způsobu využití prvků živé a virtuální simulace. Všem skupinám v průběhu závěrečného cvičení byly přidělovány body za určitou taktickou činnost. Celkový počet dosažených bodů všech skupin byl podroben následnému statistickému šetření za pomocí jednofaktorové analýzy rozptylu dat, s cílem prověřit, zda mezi jednotlivými skupinami dochází k statisticky významným rozdílům. Přestože použití moderních simulačních technologií u studentů mělo pocitově pozitivní vliv na zlepšení kvality výcviku, za pomocí statistických metod se nepodařilo ve větší míře prokázat, že by docházelo ke statisticky významným rozdílům mezi zkoumanými skupinami. Výsledky experimentu ale do jisté míry ukazují, že určité rozdíly mezi jednotlivými skupinami opravdu existují, a proto nechává určitou příležitost k provedení obdobného, nebo rozsáhlejšího výzkumu, ve snaze podpořit atraktivitu vzdělávacího procesu u studentů vojenských škol.

Článek předkládá první systematickou analýzu vzdělávání v oblasti kognitivní odolnosti v resortu Ministerstva obrany ČR, jehož význam narůstá v kontextu současných hybridních hrozeb. Prostřednictvím metodologické triangulace (analýza dokumentů, dotazníky, rozhovory) výzkum mapuje pokrytí relevantních témat na všech úrovních formálního vojenského vzdělávání v rámci resortu. SWOT analýza odhaluje existenci základů pro rozvoj kognitivní odolnosti, ale i absenci systematického přístupu k této problematice. Z výsledků vyplývají tři hlavní výzvy pro transformaci vzdělávacího systému: systematizace přístupu, personální zabezpečení a modernizace infrastruktury. Studie vytváří empirickou bázi pro strategická doporučení k posílení resilience vojenského personálu vůči informačním a psychologickým operacím.

Článek se zabývá využitím zpravodajství ze sociálních médií (SOCMINT) jako nástroje pro výběr a rekrutaci zdrojů ze strany cizích zpravodajských služeb s důrazem na rizika pro studenty vojenského studia státní vojenské vysoké školy. Analyzuje specifika využívání SOCMINT umožňující cizím rozvědkám efektivně získávat osobní údaje a profilovat potenciální spolupracovníky z veřejných i soukromých informací sdílených online. Výzkum provedený mezi studenty Univerzity obrany a dalších škol ukázal, že studenti vojenských oborů sdílejí na sociálních sítích srovnatelný typ informací jako jejich civilní vrstevníci, což je činí stejně zranitelnými vůči aktivitám cizích rozvědek, ovšem s tím rozdílem, že vojenští studenti se připravují na povolání v oblasti obrany a bezpečnosti, čímž se stávají mnohem atraktivnějším cílem cizích zpravodajských agentur než v případě jiných kategorií zaměstnanců.

Článek pojednává o možnostech nasazení bojových bezosádkových pozemních prostředků s bojovými pěšími jednotkami. Shrnuje nasazení těchto prostředků v minulých i současných vojenských operacích, včetně uvedení zkušeností z nasazení dostupných z veřejných zdrojů, a zkoumá společné nasazení pěšího družstva s bojovou platformou pozemního bezosádkového prostředku za útoku. Pomocí konstruktivní simulace předkládá výsledky nasazení pěšího družstva za útoku s podporou a bez podpory bojového bezosádkového pozemního prostředku. V rámci diskuse rozvíjí myšlenky potřebné pro součinnost jednotky s bezosádkovým prostředkem. Cílem článku je mimo jiné také otevřít v odborné komunitě debatu o možnostech efektivního použití bezosádkových pozemních systémů pro podporu činnosti bojových jednotek ve vojenských operacích.

Článek se věnuje konceptu crowdsourcingu v prostředí sociálních sítí jako novému fenoménu zapojujícího civilní obyvatelstvo do zpravodajského procesu a umožňující využití jeho zpravodajského potenciálu během ozbrojeného konfliktu. Crowdsourcing civilního obyvatelstva je představen na příkladu intervence NATO během první občanské války v Libyi. Článek prezentuje jeho využití během zpravodajského procesu na strategicko-operační úrovni velení a řízení ozbrojených sil. Stanovuje jeho možnou definici jako zdrojového prvku zpravodajského procesu, přičemž je jako zdrojový prvek distinktivně oddělitelný od podobných zdrojových prvků.

V článku je popisována problematika implementace konceptu hnut í odporu v rámci komplexního přístupu k zajištění obrany státu a jeho odolnosti. Jsou hledány základní podmínky nutné pro zavedení tohoto nástroje a provedena srovnávací analýza vybraných evropských zemí, které k budování hnutí odporu přistoupily. Článek dále popisuje strategické vymezení hnutí odporu v podmínkách ČR, legislativní vymezení hnutí odporu a jeho zakotvení v rámci mezinárodního práva, analyzuje vazbu hnutí odporu na jednotlivé fáze konfliktu, kategorizuje aktéry hnutí odporu, definuje jejich role a využívané metody vedení odporu. V závěru definuje nezbytné podmínky implementace hnutí odporu do bezpečnostního a obranného systému státu.

Článek analyzuje klíčové aspekty vývoje obranné politiky České republiky od roku 1989, s důrazem na roli strategické kultury. Text se zaměřuje na historické, politické a sociální faktory, které formovaly přístup České republiky k otázkám obrany a bezpečnosti. Zvláštní pozornost je věnována transformaci Armády České republiky, přechodu na profesionální model a reakcím na měnící se geopolitické hrozby. Součástí analýzy je také pohled na veřejné vnímání armády, vliv historických narativů na strategickou kulturu a vztah politických elit k otázkám obrany. Článek zdůrazňuje význam strategické kultury jako analytického rámce pro pochopení dlouhodobých trendů a vývoje obranné politiky, přičemž naznačuje možnosti budoucího výzkumu této problematiky v českém prostředí.

Hodnocení poměru sil a odhad bojových ztrát je důležitou součástí práce velitelů a štábů bojových brigád a praporů při přípravě a plánování operace. K tomu se využívají nástroje založené na různých principech a metodice.  Cílem článku je vyhodnotit tři různé nástroje využívané pro výpočet poměru sil a odhad bojových ztrát na taktické úrovni Armády České republiky. Zkoumané nástroje zahrnují kalkulátor založený na Lanchesterových zákonech, modul pro výpočet poměru sil v informačním systému velení a řízení pozemních sil a systém konstruktivní simulace. Z výsledků testování a srovnáním výstupných dat obsahovou analýzou a empirickou deduktivní metodou vyplývá, že všechny uvedené nástroje přinášejí obdobné výstupy. Hlavním zjištěním je oproti ostatním hodnoceným systémům, že využití systému konstruktivní simulace představuje praktické a flexibilní řešení pro podporu plánovacího a rozhodovacího procesu pro velitele a štáby bojových brigád a praporů.

Tato studie si kladla za cíl prozkoumat pohled médií na armádu a militantní aktivity, se zaměřením na profesionální chování novinářů a jejich závazek k národní věci. Byly provedeny hloubkové rozhovory s pákistánskými novináři, kteří informovali z konfliktních zón. Zjištění naznačují, že Pákistán je zapojen do války proti terorismu a že média hrají klíčovou roli v oslavování bezpečnostních sil v jejich boji proti militantům, kteří zpochybňují autoritu státu. Novináři vyjádřili názor, že vláda a armáda by měly přijmout realistická opatření k boji proti této hrozbě. Novináři sice označili militanty za teroristy, ale zároveň poznamenali, že jejich profesionalita je často ovlivněna vlastenectvím a národní povinností sloužit zemi. Objektivita však zůstala klíčovým prvkem jejich zpravodajství. Média, považovaná za čtvrtý pilíř státu, by měla mít potřebnou svobodu informovat o konfliktech. Zároveň byla autocenzura považována za nezbytnou k zabránění obsahu, který by mohl vést k radikalizaci.

Dne 1. března 2021 odešel navždy, ve věku 66 let, plukovník v.v., Mgr. Ladislav Chaloupský, Ph.D., válečný veterán, zakladatel Ústavu jazykové přípravy ve Vyškově a aktivní přispěvatel do Vojenských rozhledů a dalších časopisů. Vojenská veřejnost i obranná komunita si jej pamatuje především jako propagátora studia cizích jazyků a jako ředitele Ústavu jazykové přípravy Armády ČR, v jehož čele stál po 10 let.

Jedním z cílů projektu rozvoje organizace s názvem "Trendy výstavby ozbrojených sil České republiky ve vazbě na vývoj bezpečnostního prostředí" je mimo jiné identifikovat směry vývoje v oblasti řízení kariér a celoživotního vzdělávání v rezortu MO. V článku jsou prezentovány závěry dílčí studie, jejímž cílem bylo s použitím manažerských metod provést sběr primárních dat a vytvořit úplnou formulaci problému přípravy a zavedení karierního řádu jako podsystému řízení lidských zdrojů v podmínkách rezortu obrany ČR. V první části jsou charakterizovány možné metody a nástroje pro formulování problémů přípravy a zavedení kariérního řádu. Ve druhé části jsou tyto metody prakticky použity a s pomocí výsledků a jejich závěru je pak formulován klíčový problém přípravy a zavedení kariérního řádu. Na základě identifikovaných nedostatků jsou v závěru článku definována pravidla a doporučení pro řešení.

Článek se zabývá procesem výstavby mostních provizorií po ničivých povodních, které zasáhly Slovinsko na začátku srpna. Česká republika se rozhodla v rámci humanitární pomoci darovat Slovinské republice tři mosty ze souprav TMS (těžká mostová souprava). Článek popisuje proces od vyslání rekognoskačního týmu, přes vyhodnocení průzkumu až po vlastní provedení staveb. Článek čerpá ze zkušeností a postřehů autora, který se všech procesů zúčastnil jako přímý účastník.

Článek se zabývá hodnocením současných možností zdravotnického zabezpečení v oblasti ochrany proti zbraním hromadného ničení. Z hodnocení národních strategických dokumentů vyplývá, že důraz na rozvoj schopností v oblasti poskytování péče při chemickém a biologickém nebezpečí je podstatně rozvinutější než v oblasti radiační, přitom bezpečnostní rizika spojená s radiací trvale rostou. Na základě analýzy standardizačních dokumentů NATO v oblasti poskytování zdravotnického zabezpečení a relevantních českých doktrinálních dokumentů byla identifikována oblast potenciálního rozvoje schopností, a to oblast diagnostiky a třídění ozářených, kterou představuje schopnost biologické dozimetrie. S využitím metodiky plánování schopností a na základě hodnocení funkčních oblastí byl definován koncepční přístup k rozvoji schopnosti biologické dozimetrie. Součástí prezentovaných doporučení je i návrh organizační struktury biodozimetrické sítě AČR.

The aim of the paper is to determine the extent of the use of strategic and decision-making analysis methods and the specifics and barriers of their practical application in the process of creating conceptual documents in the Ministry of Defense of the Czech Republic. In the qualitative research, a semi-structured questionnaire was created for the purpose of data collection and submitted to eighteen creators of the department's conceptual documents. The obtained data were evaluated by open coding according to the grounded theory, one of the methods of systematizing qualitative data. The results show that the methods are used, but informally or in a modified form - adapted to the specifics of the department. Barriers to the use of methods, are primarily the varying level of competence of the creators, the inappropriateness of certain methods for certain types of documents, time pressure or the preference for an intuitive approach. The ideal strategy seems to be a combination of the intuitive and rational approach.